Kostřava obrovská (Festuca gigantea) je druh vysoké trsnaté traviny z rodu kostřava.
Vyrůstá hlavně v Evropě, od Britských ostrovů a severu Španělska přes Apeninský a Balkánský poloostrov až po Sibiř, neroste v severních oblastech Skandinávie. Na asijském kontinentu se vyskytuje v Malé a Střední Asii a na indickém subkontinentu. Zavlečena byla do Severní Ameriky.
V České republice roste hodně po celém území ve vlhkých hájích a stinných lesích, ve vlhkých houštinách a u potoků. Vyžaduje stinnou polohu, vlhkou, písčitou nebo hlinitou humózní půdu. Podle "Florabase.cz" se kostřava obrovská v ČR vyskytuje: [1]
Vytrvalá travina bez oddenku vytvářející volné trsy nakloněných až vzpřímených stébel 60 až 120 cm vysokých se 2 nebo 3 kolénky. Pevná, hladká stébla mívají od 3 do 5 z pochev vyrůstajících listů které mají vespod 2 srpovitá, blanitá, objímavá ouška a vroubkovaný jazýček dlouhý 2,5 mm. Lysé, lesklé, světle zelené listové čepele jsou ploché a často mají spodní stranou obráceny vzhůru, mívají délku 15 až 50 cm a šířku 6 až 20 mm. Pochva nejhornějšího listu objímá stéblo až po květenství.
Kopinaté klásky dlouhé 8 až 13 mm a obsahující průměrně od 3 do 10 kvítků vytvářejí rozkladitou, mírně jednostrannou, posléze převislou kopinatou latu dlouhou 15 až 25, výjimečně až 50 cm. Dlouhé boční větévky, vyrůstající obvykle po dvou, jsou nestejně dlouhé (kratší má 3 až 6 klásků, delší 6 až 9). Rozdílně veliké plevy (jednožilná spodní dlouhá 4 až 7 mm a třížilná horní 5 až 8 mm) jsou po okrajích blanité. Pluchy (o délkách 6 až 7,5 mm) mají vlnitě zprohýbané jemné osiny asi 2 až 3krát delší než jsou samy, plušky (měřívající 6 až 9 mm) jsou lysé. Tyčinky dosahují délek 2,5 až 3 mm. Kvete od července do srpna. Ploidie 2n = 42 (hexaploid). Dobře klíčící semena jsou poměrně veliká, 1000 obilek váží 3 až 5 gramů.
Přestože kostřava obrovská se v našich podmínkách nepovažuje za klasickou pícní travinu hodí se ke spásání dobytkem, dává poměrně tvrdou trávu. Používá se také pro svou svěže zelenou barvu, mohutnost a nenáročnost i jako okrasná rostlina do stinných vlhkých partií, sama se však rozsévá po okolí.
Kostřava obrovská (Festuca gigantea) je druh vysoké trsnaté traviny z rodu kostřava.
Lehtonata (Festuca gigantea) on suurikokoinen, Keski-Euroopan lehtimetsille tyypillinen heinäkasvi. Suomessa se kasvaa levinneisyytensä pohjoisrajalla ja on erittäin harvinainen ja rauhoitettu laji.[1]
Löyhästi mätästävä, komea lehtonata kasvaa 50–180 cm korkeaksi. Sen suonista viiruiset lehdet ovat jopa 30 cm pitkiä ja 8–15 mm leveitä. Lehtien korvakkeet ovat pitkiä, kapeita ja kaljuja. Kasvin veltosti nuokkuva röyhy on 15–30 cm pitkä. Tähkylät ovat 8–12 mm pitkiä ja tavallisesti 5–8-kukkaisia. Ulkohelve on vihneellinen. Vihneet ovat 1–2 cm pitkiä. Suomessa lehtonadan kukinta-aika on elo-syyskuussa.[2] Suomen heinälajeista lehtonata muistuttaa lähinnä lehtokattaraa (Bromus benekenii).[3]
Lehtonata on tyypillinen Keski-Euroopan lehtometsien laji. Sitä tavataan Pyreneiltä Keski-Euroopan kautta Kaukasukselle ja Keski-Venäjälle saakka. Lisäksi lehtonataa tavataan Länsi-Himalajalta Altaille. Skandinaviassa ja Suomessa laji on esiintymisalueensa pohjoisrajoilla. Suomessa lehtonadan alkuperäisiä esiintymispaikkoja on arveltu olevan vain kahdella paikkakunnalla Suomessa: Helsingissä ja Kiikalassa. Satunnaistulokkaana tai viljelykarkulaisena lajia on tavattu eri puolelta Etelä- ja Keski-Suomea, esimerkiksi Espoosta ja Kauniaisista.[3][4]
Lehtonata suosii viljavia, kosteita ja varjoisia kasvupaikkoja. Tällaisia ovat esimerkiksi tervaleppälehdot, kosteat metsiköt ja lähdekorvet sekä -hetteiköt. Satunnaisena lehtonataa on tavattu asemilla ja pihoilla. Lehtonadan kasvupaikkoja ovat tuhonneet rakentaminen ja kuivuminen.[2][3]
Lehtonata (Festuca gigantea) on suurikokoinen, Keski-Euroopan lehtimetsille tyypillinen heinäkasvi. Suomessa se kasvaa levinneisyytensä pohjoisrajalla ja on erittäin harvinainen ja rauhoitettu laji.
Lolium giganteum (synonyme Festuca gigantea ou Schedonorus giganteus) en français Fétuque géante, Blé géant ou Brome géant, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Poaceae et du genre Lolium.
Cette plante mesure entre 60 et 150 cm. Elle fleurit de juin à septembre[1].
Elle peuple les forêts fraîches ou humides, les coupes et les chemins forestiers ainsi que les bords des eaux[1].
Elle se rencontre en Europe (sauf dans le nord) et en Asie occidentale et centrale[1].
Elle est assez commune dans le Tertiaire parisien, le Boulonnais, en Picardie, en Lorraine, en Wallonie et dans l'Eiffel occidental mais est assez rare en Champagne et dans les Ardennes[1].
L'espèce est décrite en premier par le naturaliste suédois Carl von Linné en 1753, qui la classe dans le genre Bromus sous le basionyme Bromus giganteus. Elle a été déplacée dans le genre Festuca sous le nom binominal Festuca gigantea. Le nom correct est Lolium giganteum choisi par S.J. Darbyshire., en 1993[2].
Ce taxon porte en français les noms vernaculaires ou normalisés suivants : « Fétuque géante[3],[4] », « Blé géant[4] », « Brome géant[4] ».
Lolium giganteum a pour synonymes[2] :
Lolium giganteum (synonyme Festuca gigantea ou Schedonorus giganteus) en français Fétuque géante, Blé géant ou Brome géant, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Poaceae et du genre Lolium.
Reuzenzwenkgras (Festuca gigantea) is een vaste plant, die behoort tot de grassenfamilie (Gramineae oftewel Poaceae: beide namen zijn toegestaan). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland algemeen voorkomt en stabiel of toegenomen is. Reuzenzwenkgras komt van nature voor in Europa, Azië en Afrika.
De plant wordt 0,50-1,50 meter hoog en groeit in losse pollen. De tot 60 cm lange en 6 -18 mm brede, vlakke, aan de bovenzijde ruwe bladeren hangen met de glanzende onderzijde naar boven. Onderaan de open bladschede zitten 1,8 mm hoge, stengelomvattende oortjes en een ongeveer 1 mm lang, stomp tongetje. Het aantal chromosomen 2n = 42.
Reuzenzwenkgras bloeit van eind juni tot in de herfst. De bloeiwijze is een tot 50 cm lange, los, overhangende pluim. De onderste krans bestaat meestal uit niet meer dan twee takken. De ongeveer 20 mm lange aartjes hebben vijf tot acht bloempjes. De kelkkafjes zijn ongelijk van lengte. Het bovenste kelkkafje is ongeveer 8 mm lang en het onderste 5,5 mm. Het bovenste kroonkafje (palea) is ongeveer 8,8 mm lang. Het onderste kroonkafje (lemma) is ongeveer 9 mm lang en heeft een witte, 10 - 18 mm lange, bochtige kafnaald. De meeldraad heeft ongeveer 2 mm lange, witgele helmhokjes. De vrucht is een graanvrucht.
Reuzenzwenkgras komt voor op vochtige tot natte, voedselrijke grond in loofbossen en grienden.
Reuzenzwenkgras (Festuca gigantea) is een vaste plant, die behoort tot de grassenfamilie (Gramineae oftewel Poaceae: beide namen zijn toegestaan). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland algemeen voorkomt en stabiel of toegenomen is. Reuzenzwenkgras komt van nature voor in Europa, Azië en Afrika.
De plant wordt 0,50-1,50 meter hoog en groeit in losse pollen. De tot 60 cm lange en 6 -18 mm brede, vlakke, aan de bovenzijde ruwe bladeren hangen met de glanzende onderzijde naar boven. Onderaan de open bladschede zitten 1,8 mm hoge, stengelomvattende oortjes en een ongeveer 1 mm lang, stomp tongetje. Het aantal chromosomen 2n = 42.
Reuzenzwenkgras bloeit van eind juni tot in de herfst. De bloeiwijze is een tot 50 cm lange, los, overhangende pluim. De onderste krans bestaat meestal uit niet meer dan twee takken. De ongeveer 20 mm lange aartjes hebben vijf tot acht bloempjes. De kelkkafjes zijn ongelijk van lengte. Het bovenste kelkkafje is ongeveer 8 mm lang en het onderste 5,5 mm. Het bovenste kroonkafje (palea) is ongeveer 8,8 mm lang. Het onderste kroonkafje (lemma) is ongeveer 9 mm lang en heeft een witte, 10 - 18 mm lange, bochtige kafnaald. De meeldraad heeft ongeveer 2 mm lange, witgele helmhokjes. De vrucht is een graanvrucht.
Oortje
Pluim
Aartjes
Kostrzewa olbrzymia (Festuca gigantea L. Vill.) – gatunek rośliny z rodziny wiechlinowatych.
Występuje w całej niemal Europie i na obszarach Azji o klimacie umiarkowanym i zimnym, a także ciepłym (India, Nepal, Pakistan)[2]. W Polsce jest gatunkiem pospolitym na stanowiskach naturalnych, jest również rośliną ozdobną.
Tworzy mieszańce z k. czerwoną, kostrzewą łąkową, k. owczą, k. różnolistną, k. trzcinowatą[4].
Kostrzewa olbrzymia jest jedną z najlepszych traw ozdobnych. Ceniona jest[przez kogo?] ze względu na okazałe kwiatostany i soczystą zieleń. Wykorzystywana jest na rabaty w ogrodzie, do skrzynek i pojemników na balkon. Stosowana jest do suchych bukietów. Rozmnaża się przez nasiona wysiewane jesienią lub wiosną albo przez podział kęp. Najlepiej rośnie w pełnym słońcu, ale toleruje też półcień[5].
Kostrzewa olbrzymia (Festuca gigantea L. Vill.) – gatunek rośliny z rodziny wiechlinowatych.
Långsvingel (Festuca gigantea) är en växtart i familjen gräs.
Långsvingel är ett flerårigt gräs som kan bli upp till 1,5 meter högt. Det växer i lösa tuvor och blommar från juli till september. Den är inte speciellt lik de andra arterna i släktet svinglar. Bladen är blankt gröna och drygt en centimeter breda. Vippan är yvig och slokande.
Långsvingel finns i Sverige från Skåne till Gästrikland och är ganska sällsynt. Lokalt kan den dock vara vanlig, till exempel i Dalby Söderskog.
Långsvingel (Festuca gigantea) är en växtart i familjen gräs.
Багаторічна трав'яниста рослина (45)100–120(150) см завдовжки. Листки 5–15 мм завширшки. Волоть розлога, поникла, 15–40 см завдовжки. Нижня квіткова луска з довгою звивистою остюком 10-15 мм довжиною, довшим, ніж сама луска[2].
Поширений у Європі й помірній та тропічній Азії[3][4][5].
В Україні зростає в широколистяних рівнинних і гірських лісах, нерідко на узліссях і краях вирубок, піднімається до субальпійського пояса — в лісових і лісостепових районах України (включаючи Карпати й гірський Крим), часто; на пн. Степу, зрідка. Кормова[2].
Festuca gigantea là một loài thực vật có hoa trong họ Hòa thảo. Loài này được (L.) Vill. mô tả khoa học đầu tiên năm 1787.[1]
Festuca gigantea là một loài thực vật có hoa trong họ Hòa thảo. Loài này được (L.) Vill. mô tả khoa học đầu tiên năm 1787.
Festuca gigantea (L.) Vill., 1787
Овся́ница гига́нтская, или исполи́нская (лат. Festúca gigántea) — травянистое растение, вид рода Овсяница семейства Злаки (Gramineae).
Широко распространённое евроазиатское растение, встречающееся в сыроватых лесах, по просекам и тропам, в парках.
Многолетнее рыхлодерновинное растение (45)60—150(170) см высотой. Стебель прямостоячий, с 2—3 узлами, в основании нередко с коричневыми отмершими чешуевидными листьями.
Листья 15—35(50) см длиной и 5—18 мм шириной, тёмно-зелёные, блестящие, с выраженной средней жилкой и 26—36 боковыми жилками, обычно повисающие, с шероховатым краем, с рассеянными волосками. Влагалище листа с двумя крупными стеблеобъемлющими ушками, с коротким обрубленным язычком 1—1,5(2,5) мм длиной.
Цветки в рыхлой поникающей метёлке 15—25(50) см длиной с парными неравными шероховатыми веточками, короткие из которых — с 3—6 колосками, длинные — с 6—9 колосками. Колоски бледно-зелёные, 8—13(20) мм длиной, с 2—5(10) цветками. Колосковые чешуи ланцетные, заострённые, 5—7 мм длиной. Нижняя цветковая чешуя 6—9 мм длиной, с длинной извилистой остью 10—16 мм длиной. Пыльники 2,5—3 мм.
Зерновка до 5 мм длиной.
Цветение обычно с июня по август, плодоношение с июля по сентябрь.
Растение, широко распространённое в Европе, Центральной и Западной Азии, Северной Африке. В России — почти по всей территории Европейской части, а также на юге Сибири. Встречается в лесах, ольшаниках, зарослях кустарников, в садах и парках, по просекам и дорогам.
В Северной Америке культивируется.
Овся́ница гига́нтская, или исполи́нская (лат. Festúca gigántea) — травянистое растение, вид рода Овсяница семейства Злаки (Gramineae).
Широко распространённое евроазиатское растение, встречающееся в сыроватых лесах, по просекам и тропам, в парках.