Kerc'heiz Madagaskar (Ardea humbloti) a zo un evn hirc'harek.
Bevañ a ra al labous en izeldirioù Madagaskar[1].
Kerc'heiz Madagaskar (Ardea humbloti) a zo un evn hirc'harek.
El bernat de Madagascar [1](Ardea humbloti) és un ocell de la família dels ardèids (Ardeidae) propi de Madagascar, que habita manglars i aiguamolls de les terres baixes de l'oest i sud d'aquesta illa.
El bernat de Madagascar (Ardea humbloti) és un ocell de la família dels ardèids (Ardeidae) propi de Madagascar, que habita manglars i aiguamolls de les terres baixes de l'oest i sud d'aquesta illa.
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Crëyr Madagasgar (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: crehyrod Madagasgar) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Ardea humbloti; yr enw Saesneg arno yw Malagasy heron. Mae'n perthyn i deulu'r Crehyrod (Lladin: Ardeidae) sydd yn urdd y Ciconiformes.[1]
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn A. humbloti, sef enw'r rhywogaeth.[2]
Mae'r crëyr Madagasgar yn perthyn i deulu'r Crehyrod (Lladin: Ardeidae). Dyma rai o aelodau eraill y teulu:
Rhestr Wicidata:
rhywogaeth enw tacson delwedd Aderyn bwn bach Ixobrychus exilis Aderyn bwn cefn rhesog Ixobrychus involucris
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Crëyr Madagasgar (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: crehyrod Madagasgar) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Ardea humbloti; yr enw Saesneg arno yw Malagasy heron. Mae'n perthyn i deulu'r Crehyrod (Lladin: Ardeidae) sydd yn urdd y Ciconiformes.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn A. humbloti, sef enw'r rhywogaeth.
Volavka madagaskarská (Ardea humbloti) je veslonohý pták z čeledi volavkovití (Ardeidae) a rodu volavka (Ardea). Druh popsal Henri Milne-Edwards a Alfred Grandidier v roce 1885. Je monotypický.[2] Volavka madagaskarská obývá převážně Madagaskar, její výskyt však byl zjištěn také na Komorských ostrovech a Mayotte. Vzhledem se podobá volavce popelavé (Ardea cinerea), měří 92−100 cm. Živí se rybami a korýši. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji hodnotí jako ohrožený druh.
Volavka madagaskarská obývá převážně západní část Madagaskaru o celkové rozloze 660 000 km2, někdy však zalétne také na Komorské ostrovy a Mayotte, kde se již objevuje celkem pravidelně. K životu dává přednost průsvitným mělkým vodám, a to jak slaným, tak brakickým. Obývá hlavně oblasti při pobřeží včetně mangrovů či ústí, lze ji však najít i v blízkosti sladkovodních jezer, či políček rýže. Obývá oblasti až do výšky 1 500 m n. m.[3][4]
Volavka madagaskarská je vysoká 92−100 cm a má dlouhé hnědé nohy se čtyřmi od sebe roztaženými prsty, které umožňují rozložit váhu ptáka, který se nepropadne ani pokud chodí v měkkém terénu.[5] Dlouhý zobák má obvykle žluté zbarvení, v období rozmnožování získává oranžovou barvu. Zadní část krku a hlava mají černé zbarvení, oko je žluté. Celý trup je pak tmavý, s tmavším zbarvením letek. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Mláďata mají na rozdíl od dospělců tmavší peří. Druh se vzhledem podobá příbuzné volavce popelavé (Ardea cinerea), která dosahuje i stejné velikosti; odlišuje se od ní svým celistvým zbarvením těla.[3]
Volavka madagaskarská je samotářky žijící pták, který tvoří maximálně malé kolonie. Loví v čistých jasných vodách, někdy zavítá i do vod s plovoucími rostlinami. Živí se například rybami či kraby,[6] přičemž dovede lapit kořist, která měří až 1,5 velikosti volavky. Existuje i záznam o tom, že ulovila úhoře, který měřil 48 cm. Pták loví tak, že si stoupne nehnutě do vody, přičemž očima prohlíží vodu a hledá kořist. Jakmile ji objeví, rychle se jí zmocní dýkovitým zobákem. Žere ji obvykle na zemi a někdy mezi lovy odpočívá.[3]
Doba rozmnožování tohoto druhu není známa, možné je, že probíhá celoročně. Hnízdí samostatně, někdy ve společnosti jiných druhů volavek, například volavek popelavých. Někdy byla mláďata volavek madagaskarských nalezena v hnízdech volavek popelavých a naopak, hybridizace u tohoto druhu však nebyla zjištěna.[4] Hnízdo, které si volavky staví na stromech nebo kamenech, avšak existují i záznamy, kdy bylo postavené na zemi, je složeno z větví a rostlin. Samice snášejí 1 až 3 vejce.[3]
Volavka madagaskarská patrně nikdy nežila na Madagaskaru ve velkém počtu.[5] Nebezpečí představuje mizení mokřadů, a to jak následkem lidské činnosti, tak změnou klimatu. Mezi další hrozby patří vybírání vajec z hnízd a také kácení stromů,[6] na kterých tento pták hnízdí. Dalším nebezpečím je ztráta kořisti volavek madagaskarských následkem nadměrného rybolovu. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi ohrožené druhy s klesající populací. Na světě přežívá 1 000 jedinců.[4]
Druh se vyskytuje v několika chráněných oblastech, avšak polovina populace obývá nechráněné oblasti. Některé mokřady, které tento druh obývá, jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Jako navrhované opatření pro ochranu tohoto druhu bylo v roce 1998 navrženo chránění důležitých kolonií.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu volavka madagaskarská ve Wikimedia Commons
Volavka madagaskarská (Ardea humbloti) je veslonohý pták z čeledi volavkovití (Ardeidae) a rodu volavka (Ardea). Druh popsal Henri Milne-Edwards a Alfred Grandidier v roce 1885. Je monotypický. Volavka madagaskarská obývá převážně Madagaskar, její výskyt však byl zjištěn také na Komorských ostrovech a Mayotte. Vzhledem se podobá volavce popelavé (Ardea cinerea), měří 92−100 cm. Živí se rybami a korýši. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji hodnotí jako ohrožený druh.
Askegrå hejre (latin: Ardea humbloti) er en fugleart, der lever på Madagaskar.
Taksonomi fra Wikispecies Askegrå hejre (latin: Ardea humbloti) er en fugleart, der lever på Madagaskar.
Der Madagaskarreiher (Ardea humbloti) ist eine Vogelart aus der Familie der Reiher, der früher auf ganz Madagaskar vorkam. Mittlerweile ist die Art auf wenige Gebiete im Westen Madagaskars beschränkt. Die Bestandssituation dieser Reiherart wird mit endangered (= stark gefährdet) angegeben.[1]
Der Madagaskarreiher ist ein recht stattlicher Stelzvogel und erreicht eine Länge von etwa 90 cm. Sein Gefieder ist überwiegend schiefergrau. Der sehr große Schnabel ist hellgelb und verfärbt sich während der Brutzeit dunkelgelb bis orange.
Er brütet ausschließlich auf Madagaskar und dort hauptsächlich im Norden und Westen der Insel sowie am Ufer des Lac Alaotra. Außerdem wird er gelegentlich auf den Komoren, Mayotte und dem Aldabra-Atoll beobachtet. Sein Lebensraum sind die dortigen Feuchtgebiete und Mangroven.
Der Reiher ist entweder einzeln oder in kleinen Gruppen zu beobachten. Gelegentlich ist er mit Graureihern vergesellschaftet, deren Nester er auch gelegentlich während der Brutzeit nutzt. Er ist grundsätzlich ein Standvogel, unternimmt jedoch gelegentlich weitere Wanderungen, um geeigneten Lebensraum zu finden.[1]
Madagaskarreiher sind vor allem an nicht verschmutzten Gewässern anzutreffen. Ihre wichtigste Nahrung sind Fische mit einer Körperlänge von zehn bis zwanzig Zentimeter. Sie fressen daneben aber auch Krabben, Krebse, Garnelen.
Der Madagaskarreiher brütet in Bäumen einzeln oder in kleinen Kolonien und ist dabei gelegentlich auch mit anderen Reiherarten vergesellschaftet.
Die Art ist in ihrem Bestand gefährdet, die Population wird auf lediglich 1.000 bis 3.000 Tiere geschätzt. Der Grund hierfür liegt zum einen in der Bejagung durch die Einheimischen und zum anderen in der Zerstörung seines Lebensraumes durch Abholzung und Trockenlegung. Auch die Erschließung der Küstenregionen für den Tourismus hat zu einem Rückgang dieser Art beigetragen.[2]
Der Madagaskarreiher kommt auch in Gebieten vor, die unter Naturschutz stehen wie beispielsweise dem Ankarafantsika Strict Reserve, dem Ankarana Special Reserve und dem Baly Bay National Park. Mehr als 50 Prozent der Populationen leben jedoch außerhalb solcher Schutzgebiete.[1] Madagaskar hat außerdem die Ramsar-Konvention ratifiziert, die seit 1999 für dieses Land Gültigkeit hat. Damit hat sich Madagaskar verpflichtet, den Schutz von Feuchtgebieten zu erhöhen und auszuweiten.[1]
Seinen wissenschaftlichen Namen trägt er zu Ehren von Léon Humblot, der von 1884 bis 1897 Gouverneur der Komoren war. Auch nach Beendigung seines Amtes blieb er der größte Landbesitzer auf der Insel, der mit Sklavenarbeit seine Plantagen bewirtschaftete. Er scheint darüber hinaus ein Amateur-Naturforscher gewesen zu sein, da er wohl die Orchideenart Angraecum Leonies zugeschrieben wird.[3]
Der Madagaskarreiher (Ardea humbloti) ist eine Vogelart aus der Familie der Reiher, der früher auf ganz Madagaskar vorkam. Mittlerweile ist die Art auf wenige Gebiete im Westen Madagaskars beschränkt. Die Bestandssituation dieser Reiherart wird mit endangered (= stark gefährdet) angegeben.
Humblot's heron (Ardea humbloti), also known as the Madagascar heron, is a species of heron. In Madagascar, it is common on the north and west coasts of the island, but is also found inland, especially near Lake Alaotra. It is also present in the Comoro Islands and Mayotte. Humblot's heron is an endangered species, with a population estimated at only 1,500 mature individuals. Its population is apparently declining. The major threats the heron faces are poaching (both the bird itself and its eggs) and habitat destruction (the cutting of nesting trees and the disappearance of wetlands.)
The scientific name commemorates the French naturalist Leon Humblot.[2]
Humblot's heron (Ardea humbloti), also known as the Madagascar heron, is a species of heron. In Madagascar, it is common on the north and west coasts of the island, but is also found inland, especially near Lake Alaotra. It is also present in the Comoro Islands and Mayotte. Humblot's heron is an endangered species, with a population estimated at only 1,500 mature individuals. Its population is apparently declining. The major threats the heron faces are poaching (both the bird itself and its eggs) and habitat destruction (the cutting of nesting trees and the disappearance of wetlands.)
The scientific name commemorates the French naturalist Leon Humblot.
La Humblota ardeo (Ardea humbloti), konata ankaŭ kiel Madagaskara ardeo, estas specio de ardeo.
En Madagaskaro, ĝi estas nekomuna en nordaj kaj okcidentaj marbordoj same kiel ĉe la Lago Alaotra, sed loĝas ankaŭ en Komoroj kaj Majoto.
La Madagaskara ardeo estas endanĝerita specio, kun populacio ĉirkaŭkalkulata je nur 1,500 maturaj individuoj. Ties populacio estas ŝajne malpliiĝanta. Ĉefaj minacoj estas ke tiu ardeo frontas troa ŝtelĉasadon (kaj la birdo kaj ties ovoj) kaj habitatodetruon (forhakado de nestarboj kaj malapero de humidejoj).
Ĝi estas granda birdospecio, kiel aliaj ardeoj, ĝenerale griza, kun malhelgriza al nigreca krono, pli hela orelareo, flavecaj irisoj kaj flaveca al helgriza longa fortika beko.
La garza malgache (Ardea humbloti) es una especie de ave pelecaniforme de la familia Ardeidae[2][3] que está en peligro de extinción. Sólo se encuentra en Madagascar, en la isla Mayotte y en las islas Comores.
La garza malgache (Ardea humbloti) es una especie de ave pelecaniforme de la familia Ardeidae que está en peligro de extinción. Sólo se encuentra en Madagascar, en la isla Mayotte y en las islas Comores.
Ardea humbloti Ardea generoko animalia da. Hegaztien barruko Ardeidae familian sailkatua dago.
Ardea humbloti
Le Héron de Humblot (Ardea humbloti), dit aussi Héron de Madagascar, est une espèce d'oiseaux, des hérons, de la famille des Ardeidae, présent à Madagascar et menacé.
Le Héron de Humblot est une espèce en danger, avec une population estimée entre 1 000 et 3 000 individus. Ses populations déclinent par la chasse, le ramassage des œufs et la destruction de son habitat par l'agriculture.
C'est un oiseau d'environ 100 cm de longueur, de couleur gris mauve sombre avec une calotte noire. Le bec est jaunâtre à base noire, et les pattes brunes[1].
Il se nourrit de poissons qu'il pêche à l'affût[1].
À Madagascar, il est commun sur les côtes nord et ouest de l'île (région de Toliara en particulier) mais également à l'intérieur des terres, notamment près du Lac Alaotra, mais est aussi présent aux Comores et à Mayotte.
Il aime les eaux profondes, salées ou douces, avec des grands poissons. Il fréquente les récifs et les zones intertidales.
Ardea humbloti
Le Héron de Humblot (Ardea humbloti), dit aussi Héron de Madagascar, est une espèce d'oiseaux, des hérons, de la famille des Ardeidae, présent à Madagascar et menacé.
Le Héron de Humblot est une espèce en danger, avec une population estimée entre 1 000 et 3 000 individus. Ses populations déclinent par la chasse, le ramassage des œufs et la destruction de son habitat par l'agriculture.
L'airone di Humblot (Ardea humbloti Milne-Edwards e Grandidier, 1885) è un uccello della famiglia degli Ardeidi.
Vive in Madagascar, dove è piuttosto comune lungo le coste settentrionali e occidentali e intorno al Lago Alaotra, ma si incontra anche nelle Comore e su Mayotte.
Questo airone dalle abitudini solitarie è un uccello imponente e può raggiungere i 100 cm di altezza. Le regioni superiori sono di colore grigio, più scuro sulla sommità del capo, sulle guance e sulle ali; quelle inferiori sono di un grigio più chiaro. Il becco, color paglia, diviene arancione durante la stagione degli amori; le zampe sono grigiastre o color carne.
È una specie stanziale, ma può effettuare piccoli spostamenti all'interno del proprio areale. Va a caccia nelle acque basse, sia dolci che costiere, catturando pesci lunghi fino a 20 cm e crostacei. A volte si incontra in compagnia degli aironi cenerini.
Nidifica sulle cime degli alberi o fra le rocce, ma talvolta anche sul suolo. Di solito depone tre uova.
L'airone di Humblot è una specie in pericolo di estinzione e ne rimangono solamente tra i 1000 e i 3000 esemplari. La sua sopravvivenza è minacciata sia dalla caccia che dalla distruzione dell'habitat.
L'airone di Humblot (Ardea humbloti Milne-Edwards e Grandidier, 1885) è un uccello della famiglia degli Ardeidi.
Madagaskarinis garnys (lot. Ardea humbloti, angl. Madagascar Heron) – garninių (Ardeidae) šeimos paukštis. Madagaskare jis yra dažnas šiaurinėje ir vakarinėje Aloatros pakrantėje, taip pat Komorų salose ir Mayotte.
Madagaskare tai nykstanti rūšis, jų populiacija yra nuo 1000 iki 3000, ir ji akivaizdžiai mažėja. Didžiausios nykimo priežastys yra medžioklė ir arealo suardymas.
Madagaskarinis garnys (lot. Ardea humbloti, angl. Madagascar Heron) – garninių (Ardeidae) šeimos paukštis. Madagaskare jis yra dažnas šiaurinėje ir vakarinėje Aloatros pakrantėje, taip pat Komorų salose ir Mayotte.
Madagaskare tai nykstanti rūšis, jų populiacija yra nuo 1000 iki 3000, ir ji akivaizdžiai mažėja. Didžiausios nykimo priežastys yra medžioklė ir arealo suardymas.
De madagaskarreiger (Ardea humbloti) is een vogel uit de familie der reigers die voorkomt in de westelijke kustgebieden van Madagaskar.
Deze soort is endemisch op Madagaskar.
De madagaskarreiger is een bedreigde diersoort. In 2008 werd het aantal volwassen exemplaren geschat op 1500 en dat aantal lijkt eerder af te nemen. De voornaamste bedreigingen voor de vogel zijn stroperij (zowel de vogel zelf als de eieren) en het verdwijnen van habitats (drasland).
Bronnen, noten en/of referentiesDe madagaskarreiger (Ardea humbloti) is een vogel uit de familie der reigers die voorkomt in de westelijke kustgebieden van Madagaskar.
Madagaskarhegre (Ardea humbloti) er en fugl i hegrefamilien.
Inndelingen under følger HBW Alive og er i henhold til Martínez-Vilalta & Motis (2018).[1] Norske navn på artene følger Norsk navnekomité for fugl og er i henhold til Syvertsen et al. (2008, 2017).[2][3] Navn og beskrivelser i parentes er ikke offisielle, men kun foreløpige beskrivelser.
Denne ornitologirelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Madagaskarhegre (Ardea humbloti) er en fugl i hegrefamilien.
Multimedia w Wikimedia Commons Czapla maskowa (Ardea humbloti) – gatunek ptaka z rodziny czaplowatych (Ardeidae). Występuje na północnym i zachodnim wybrzeżu Madagaskaru oraz w rejonie Jeziora Alaotra. Zamieszkuje także Komory i Majottę.
Jest to gatunek zagrożony, jego populację o tendencji spadkowej szacuje się na 1000–3000 osobników. Największym zagrożeniem dla czapli maskowej jest łowiectwo (pożądane są zarówno same ptaki jak i ich jaja) oraz niszczenie siedlisk – wycinka drzew, na których gniazduje oraz zanikanie mokradeł.
Czapla maskowa (Ardea humbloti) – gatunek ptaka z rodziny czaplowatych (Ardeidae). Występuje na północnym i zachodnim wybrzeżu Madagaskaru oraz w rejonie Jeziora Alaotra. Zamieszkuje także Komory i Majottę.
Jest to gatunek zagrożony, jego populację o tendencji spadkowej szacuje się na 1000–3000 osobników. Największym zagrożeniem dla czapli maskowej jest łowiectwo (pożądane są zarówno same ptaki jak i ich jaja) oraz niszczenie siedlisk – wycinka drzew, na których gniazduje oraz zanikanie mokradeł.
Madagaskarhäger[2] (Ardea humbloti) är en utrotningshotad fågel i familjen hägrar inom ordningen pelikanfåglar som enbart förekommer på västra Madagaskar.[3]
Madagaskarhägern är en stor, en meter lång häger. Ovansidan är huvudsakligen medelgrå med mörkare hätta, kinder och vingpennor. Näbben är kraftig och höfärgad, under häckningstid mer åt orange. Undersidan är blekare grå, benen gråa eller rosafärgade.[1]
Fågeln ses oftast ensam på lerslätter nära mangroveträsk eller på kanten till stora sjöar, mer sällan risfält.[4][5] Den födosöker i klara grunda vatten efter medelstora och stora fiskar, upp till 20 centimeter långa,[6] men också kräftdjur.[7]
Madagaskarhägern häckar troligen året runt[7] i små grupper om bara några par i blandade kolonier, men också helt ensam.[6][7] Den lägger tre ägg i ett bo som placeras i en trädtopp, i en hålighet bland klippor eller på marken.[5][4] Observationer har gjorts av gråhäger- och madagaskarhägerungar i samma bo, men det finns inga bevis för att de skulle hybridisera, varför fenomenet är oklart.[1]
Arten förekommer i våtmarker på Madagaskar men har också setts i Komorerna och på ön Mayotte.[1] Idag anses den vara begränsad till västra Madagaskar, med tyngdpunkt på Antsalovaregionen.[1] Den behandlas som monotypisk, det vill säga att den inte delas in i några underarter.
Madagaskarhägern är mycket fåtalig med som mest 1.500 individer kvar. Den minskar dessutom kraftigt i antal till följd av exploatering och habitatförstörelse. Från att ha behandlats som sårbar kategoriserar internationella naturvårdsunionen IUCN arten därför sedan 2004 som starkt hotad.[1]
Fågelns vetenskapliga artnamn hedrar Henry Joseph Léon Humblot (1852-1914), fransman boende på Grande Comore 1889-1896 och verksam som samlare på Madagaskar.[8]
Wikimedia Commons har media som rör madagaskarhäger.
Wikispecies har information om Ardea humbloti.
Madagaskarhäger (Ardea humbloti) är en utrotningshotad fågel i familjen hägrar inom ordningen pelikanfåglar som enbart förekommer på västra Madagaskar.
Wikimedia Commons'ta Ardea humbloti ile ilgili çoklu ortam belgeleri bulunur. 
Wikispecies'te Ardea humbloti ile ilgili detaylı taksonomi bilgileri bulunur. Ardea humbloti balıkçılgiller (Ardeidae) familyasından bir kuş türü. Madagaskar'da kuzey ve batı sahilleri ile içeride Alaotra Gölü çevresinde yaşar. Komorlar ve Mayotte'ta da görülür. Dünya Doğa ve Doğal Kaynakları Koruma Birliği tarafından tehlikedeki türler arasında listelenmiştir. Popülasyonunun 1.500 civarında olduğu sanılmaktadır.
Ardea humbloti balıkçılgiller (Ardeidae) familyasından bir kuş türü. Madagaskar'da kuzey ve batı sahilleri ile içeride Alaotra Gölü çevresinde yaşar. Komorlar ve Mayotte'ta da görülür. Dünya Doğa ve Doğal Kaynakları Koruma Birliği tarafından tehlikedeki türler arasında listelenmiştir. Popülasyonunun 1.500 civarında olduğu sanılmaktadır.
Вид поширений на Мадагаскарі (вздовж західного та північного узбережжя, на озері Алаотра). Залітні птахи спостерігалися на Коморських островах, Майотті та острові Альдабра.
Вид названо на честь французького натураліста XIX століття Леона Умбло.[3]
Чапля мадагаскарська знаходиться під загрозою вимирання. Загальна чисельність виду становить близько 1500 особин. Популяція, очевидно, зменшується. Головними загрозами є браконьєрство та руйнування середовищ проживання.
Це незавершена стаття з орнітології.Ardea humbloti là một loài chim trong họ Diệc.[2]
Ardea humbloti
Grandidier et Milne-Edwards, 1885
Мадагаскарская цапля[1] (лат. Ardea humbloti) — редкая птица из семейства цаплевых. Видовой эпитет дан в честь французского ботаника Леона Умбло[fr] (1852—1914).
Мадагаскарская цапля достигает длины примерно 90 см. Оперение преимущественно сланцевато-серое.
Вид гнездится исключительно на Мадагаскаре, преимущественно на севере и западе острова, а также на берегу озера Алаутра. Кроме того, птицы были замечены на Коморских островах, Майотте и атолле Альдабра. Мадагаскарская цапля населяет влажные регионы и мангры.
Популяция вида насчитывает от 1 000 до 3 000 особей и находится под угрозой вымирания. Основными причинами являются, с одной стороны, охота местных жителей, с другой стороны разрушение жизненного пространства из-за вырубки лесов и осушения болот.
Мадагаскарская цапля (лат. Ardea humbloti) — редкая птица из семейства цаплевых. Видовой эпитет дан в честь французского ботаника Леона Умбло[fr] (1852—1914).
.jpg)
