dcsimg

Kəklik ( azéri )

fourni par wikipedia AZ

Kəklik (lat. Perdix) - qırqovullar fəsiləsinə aid heyvan cinsi.

 src=
Dəvəquşu, toyuq və kəklik yumurtaları

Mənbə

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia AZ

Kəklik: Brief Summary ( azéri )

fourni par wikipedia AZ

Kəklik (lat. Perdix) - qırqovullar fəsiləsinə aid heyvan cinsi.

 src= Dəvəquşu, toyuq və kəklik yumurtaları
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia AZ

Perdix ( breton )

fourni par wikipedia BR

Perdix a zo ur genad e rummatadur an evned, ennañ klujiri.

Spesadoù

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia BR

Perdix: Brief Summary ( breton )

fourni par wikipedia BR

Perdix a zo ur genad e rummatadur an evned, ennañ klujiri.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia BR

Perdix ( catalan ; valencien )

fourni par wikipedia CA

Perdix és un gènere d'ocells de la subfamília dels perdicins (Perdicinae), dins la família dels fasiànids (Phasianidae). Aquestes perdius viuen a zones de clima atemperat d'Euràsia. Una d'elles, la perdiu xerra, habita el nord dels Països Catalans. Aquesta espècie s'ha introduït amb èxit als Estats Units i Canadà.

Llistat d'espècies

S'han descrit 3 espècies dins aquest gènere.[1]

Referències

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Perdix Modifica l'enllaç a Wikidata
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autors i editors de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia CA

Perdix: Brief Summary ( catalan ; valencien )

fourni par wikipedia CA

Perdix és un gènere d'ocells de la subfamília dels perdicins (Perdicinae), dins la família dels fasiànids (Phasianidae). Aquestes perdius viuen a zones de clima atemperat d'Euràsia. Una d'elles, la perdiu xerra, habita el nord dels Països Catalans. Aquesta espècie s'ha introduït amb èxit als Estats Units i Canadà.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autors i editors de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia CA

Koroptev ( tchèque )

fourni par wikipedia CZ

Koroptev je společné pojmenování pro 10 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součásti čeledě bažantovitých.

Rozšíření

Koroptev pochází z Evropy, Afriky a Asie, kde je také druhově nejvíce rozšířena. Dva druhy byly zhruba před 100 léty dovezeny do Severní Ameriky, kde se úspěšně uchytily a staly se součásti tamní fauny. Její přirozený areál výskytu je velmi široký, od světlých tropických lesů po sporé, kamenité louky v Himálaji až do výše 4000 m n. m. V České republice se vyskytuje ve skromném počtu koroptev polní, je chráněna.[1][2]

Popis

Jsou to většinou zavalití ptáci s délkou těla do 35 cm. Barva jejich peří je většinou nenápadná, bývá přizpůsobena podmínkám, v nichž žijí, jen samci bývají o málo pestřejší. Jejich křídla jsou malá, široká a zakulacená. Hlavu mají malou, podlouhlou, zobák krátký a silný se zaoblenou špičkou, horní čelist je mírně konvexní. Krátké hrabavé nohy mají prsty s tupými drápy, uzpůsobené k chůzi a rychlému běhu.

Koroptev je plachý pták, při nebezpečí se přikrčí a splyne s okolím, nebo hbitě odběhne skrýt se do houští nebo za kameny, případně odletí. Let bývá krátký a hlučný, mávání křídel je prostřídáno plachtěním. Je-li vyplašeno hejno, odlétá jedním směrem. Živí se semeny, výhonky mladých rostlin a nejrůznějšími plody, včetně hmyzu a ostatních drobných živočichů. Na zasněženém terénu si potravu vyhrabují pod sněhem.

Převážnou část svého života tráví na zemi, většinou žije v průběhu roku v rodinných nebo větších hejnech, ta se rozdělují až před pářením. Jsou převážně monogamní, páry si při hnízdění hlídají svá území. Hnízdo tvoří prohlubeň vystlaná listím a suchou trávou, umístěná v hustém porostu nebo mezi kameny, někdy má ze suché trávy i upletenou stříšku. Samička snese až do 20 vajec, na kterých sedí okolo 20 až 25 dnů. Vylíhnutá mláďata jsou brzy schopná sama zobat a za 2 až 3 týdny i létat. Samička, většinou společně se samečkem, kuřata dále ochraňuje, a dokud jim nedoroste peří, i zahřívá. Mláďata se s rodiči dále zdržují v tzv. rodinných hejnech, většinou až do páření v příštím roce.[1][3]

Ohrožení

Červený seznam IUCN, vycházející z klesajícího počtů jednotlivých druhů koroptví, stanovil za

Taxonomie

České jméno koroptev patří 10 rodům a téměř 30 druhům:

Reference

  1. a b FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. (česky)
  2. Essortment: Partridge [online]. Demand Media, Inc., New York, NY, USA [cit. 2011-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Perdicinae [online]. The Registry of Nature Habitats, Meridale, N.Y., USA [cit. 2011-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
  5. POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (česky)
  6. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autoři a editory
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia CZ

Koroptev: Brief Summary ( tchèque )

fourni par wikipedia CZ

Koroptev je společné pojmenování pro 10 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součásti čeledě bažantovitých.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autoři a editory
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia CZ

Rebhühner ( allemand )

fourni par wikipedia DE

Die Rebhühner (Perdix) sind eine Vogelgattung aus der Familie der Fasanenartigen (Phasianidae), die zur Ordnung der Hühnervögel (Galliformes) gehört. Mit drei Arten sind Rebhühner über weite Gebiete Eurasiens verteilt, offenes Gelände wird von ihnen bevorzugt[1]. Sie sind ungefähr taubengroß und zeichnen sich durch eine gedrungene, rundflügelige und rundschwänzige Figur aus. Männchen und Weibchen sind einander ähnlich.

Merkmale

Rebhühner sind mittelgroße Feldhühner. Alle Arten haben mattfarbene Schnäbel und Beine. Oberseits sind sie matt braun gestrichelt und gebändert. Ihr Schwanz ist rotbraun, die Flanken sind rostbraun gebändert. Ein dunkler Brustfleck ist vorhanden. Die drei Arten sind eng miteinander verwandt. Perdix perdix und Perdix dauurica sind einander besonders ähnlich und sind Schwesterarten. Beide haben 18 Schwanzfedern. Perdix hodgsoniae unterscheidet sich nicht nur in Kopf- und Brustmuster, diese Art hat nur 16 Schwanzfedern. Sporen sind keine vorhanden. Es besteht kein deutlicher Geschlechtsdimorphismus, Weibchen sind etwas eintöniger gefärbt.[1]

Phylogenie und Systematik

Traditionell wurden die Rebhühner in eine Unterfamilie „Feldhühner“ (Perdicinae) eingeordnet, diese Position ist aber durch genetische Analysen unhaltbar geworden. Neuere Analysen haben keine sichere Zuordnung ermöglicht. Mögliche Schwestergruppen könnten entweder die echten Fasanen (der Unterfamilie Phasianidae) oder der Blutfasan (Ithaginis cruentus) sein.[2]

Arten

Literatur

Einzelnachweise

  1. a b c d e Phil McGowan, Steve Madge: Pheasants, Partridges & Grouse: Including buttonquails, sandgrouse and allies. Christopher Helm, 2002, ISBN 978-0713639667, S. 227.
  2. Xin-kang Bao, Nai-fa Liu, Jiang-yong Qu, Xiao-li Wang, Bei An, Long-ying Wen, Sen Song (2010): The phylogenetic position and speciation dynamics of the genus Perdix (Phasianidae, Galliformes). Molecular Phylogenetics and Evolution 56: 840–847. doi:10.1016/j.ympev.2010.03.038
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia DE

Rebhühner: Brief Summary ( allemand )

fourni par wikipedia DE

Die Rebhühner (Perdix) sind eine Vogelgattung aus der Familie der Fasanenartigen (Phasianidae), die zur Ordnung der Hühnervögel (Galliformes) gehört. Mit drei Arten sind Rebhühner über weite Gebiete Eurasiens verteilt, offenes Gelände wird von ihnen bevorzugt. Sie sind ungefähr taubengroß und zeichnen sich durch eine gedrungene, rundflügelige und rundschwänzige Figur aus. Männchen und Weibchen sind einander ähnlich.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia DE

Perdix ( Vls )

fourni par wikipedia emerging languages

Perdix is e geslacht van veugels van de familie fazantachtign (Phasianidae).

Soortn

't Geslacht kent de volgende soortn:

  • Perdix dauurica (Boardpatryze)
  • Perdix hodgsoniae (Tibetoansche patryze)
  • Perdix perdix (Grysde patryze)
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors

Perdix: Brief Summary ( Vls )

fourni par wikipedia emerging languages

Perdix is e geslacht van veugels van de familie fazantachtign (Phasianidae).

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors

Pèdri ( haïtien ; créole haïtien )

fourni par wikipedia emerging languages
 src=
Yon pèdri (Perdix perdix).

Pèdri se yon zwazo.

Tradiksyon

Istwa

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Otè ak editè Wikipedia

Pèdri: Brief Summary ( haïtien ; créole haïtien )

fourni par wikipedia emerging languages
 src= Yon pèdri (Perdix perdix).

Pèdri se yon zwazo.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Otè ak editè Wikipedia

Еребица ( macédonien )

fourni par wikipedia emerging languages

Еребицата е род на птици од фамилијата на кокошки. Спаѓа во групата на пердувест ловен дивеч и опфаќа неколку подвидови, помеѓу кои најраспространети се полската еребица и еребицата камењарка. На подрачјето на Република Македонија живее средноевропската полска еребица Perdix perdix.

Полска Еребица

Полската еребица ги населува подрачјата со умерена клима, меѓутоа може ретко да се најде и на повисоки места, на повисока надморска височина.

Изглед

Полската еребица се одликува со изразито пепелава заштитна боја, со потемни и посветли дамки и пруги. Има големини од 30 cm, и распон на крилја до 50 cm. Карактеристично за неа е една поголема темно-кафена дамка во вид на потковица која на стомакот ја имаат мажјакот и женката. Оваа дамка кај мажјакот редовно е поистакната. Женките и мажјаците тешко се разликуваат помеѓу себе. Женките се разликуваат од мажјаците само по шаренилото на пердувите на крилата. Овие пердувчиња имаат една изразита надолжна бела пруга и странично бели попречни линии. Кај мажјаците постои само надолжната пруга. Полските еребици имаат добро развиено сетило за слух и вид. Живеат околу три години и покрај грабливците голема опасност за нив претставуваат и хемијските средства кои се употребуваат во земјоделството за сузбивање на плевели.

Размножување

Живеат во парови, кои ги образуваат во периодот од февруари и март. Брзо после тоа почнуваат да се парат и женката положува до 18 сиво-зелени јајца, во претходно направено гнездо. Женката лежи на јајцата 24 дена, додека мажјакот чува стража. По испилувањето на младите потребана е голема количина на храна, која ја сочинуваат најмногу инсектите.

Еребица Камењарка

Еребицата камењарка може да се сретне на Алпите, во јужна и средна Италија и на некои делови на Балканскиот полуостров, во Македонија се среќава најчесто во Мариово. Најчесто престојува во предели каде има слаба вегетација.

Изглед

Еребицата камењарка е голема до 36 cm, а распонот на крилјата може да и достигне до 60 cm. Истото како и полската еребица се одликува со изразито пепелава боја, додека во долниот дел од телото и преовладува белата боја со црни шари. Оваа врста на птици живее во мали јата и се храни со семки, капини, инсекти и полжави.

Размножување

Животниот век на оваа еребица може да трае и до 8 години, на кои често влијаат непријателите како што се лисиците, куните, творовите, птиците грабливки и др. Сезоната на парење е во периодот на пролетта. Женката снесува од 10 до 15 бели јајца со црвени пеги на кои лежи од 24 до 26 денови.

Распространетост

Европа и Азија

Еребицата како тема во уметноста

  • „Јаребице шарена“ - македонска народна песна.[1]

Наводи

  1. Ѓорѓи Доневски, Сокол ми лета високо. Скопје: Културно-уметничкото друштво „Гоце Делчев“, 1978, стр. 177.
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Автори и уредници на Википедија

Еребица: Brief Summary ( macédonien )

fourni par wikipedia emerging languages

Еребицата е род на птици од фамилијата на кокошки. Спаѓа во групата на пердувест ловен дивеч и опфаќа неколку подвидови, помеѓу кои најраспространети се полската еребица и еребицата камењарка. На подрачјето на Република Македонија живее средноевропската полска еребица Perdix perdix.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Автори и уредници на Википедија

Көртлекләр ( tatar )

fourni par wikipedia emerging languages

Көртлекләр (кыр тавыклары, лат. Perdix) — тавыксыманнар отрядыннан кыр тавыклары ассемьялыгының кошлар ыругы. Сунарчылык объекты.

Ыругның төрләре — урта зурлыктагы көртлекләр. Томшыгы һәм аяклары караңгы төстә. Каурыйларының өске өлеше чуар, коңгырт төсле, янлары һәм койрыгы җирән. Аякларында типкечләре юк. Тешеләр иркәкләрдән аксылрак.

Ауразиянең урта зонасында яшиләр. Соры көртлек АКШ һәм Канадага да күчерелгән.

  1. 1,0 1,1 Integrated Taxonomic Information System — 1996.
  2. 2,0 2,1 таксономическая база данных Национального центра биотехнологической информации США / National Center for Biotechnology Information
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Википедия авторлары һәм редакторлары

Көртлекләр: Brief Summary ( tatar )

fourni par wikipedia emerging languages

Көртлекләр (кыр тавыклары, лат. Perdix) — тавыксыманнар отрядыннан кыр тавыклары ассемьялыгының кошлар ыругы. Сунарчылык объекты.

Ыругның төрләре — урта зурлыктагы көртлекләр. Томшыгы һәм аяклары караңгы төстә. Каурыйларының өске өлеше чуар, коңгырт төсле, янлары һәм койрыгы җирән. Аякларында типкечләре юк. Тешеләр иркәкләрдән аксылрак.

Ауразиянең урта зонасында яшиләр. Соры көртлек АКШ һәм Канадага да күчерелгән.

Integrated Taxonomic Information System — 1996. ↑ таксономическая база данных Национального центра биотехнологической информации США / National Center for Biotechnology Information
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Википедия авторлары һәм редакторлары

Чилдер ( kirghize )

fourni par wikipedia emerging languages
 src=
Centrocercus urophasianus.

Чилдер (лат. Tetraonidae) — тоок сымалдуулар түркүмүндөгү илбээсиндердин бир тукуму. Булардын кыйла уруусу, түрү бар: ак чил (лат. Lagopus lagopus), Шотландия ак чили (L. lagopus scotlandi), кадимки чил (Perdix daurica), кекилик (Alectoris graeca), чөл чили Ammoperdix griseogularis), боз чил (Perdix perdix), Тундра чили (Lagopus mutus).

Колдонулган адабияттар

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia жазуучу жана редактор

Чилдер: Brief Summary ( kirghize )

fourni par wikipedia emerging languages
 src= Centrocercus urophasianus.

Чилдер (лат. Tetraonidae) — тоок сымалдуулар түркүмүндөгү илбээсиндердин бир тукуму. Булардын кыйла уруусу, түрү бар: ак чил (лат. Lagopus lagopus), Шотландия ак чили (L. lagopus scotlandi), кадимки чил (Perdix daurica), кекилик (Alectoris graeca), чөл чили Ammoperdix griseogularis), боз чил (Perdix perdix), Тундра чили (Lagopus mutus).

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia жазуучу жана редактор

Ҡыр тауығы ( bachkir )

fourni par wikipedia emerging languages

Ҡыр тауығы, көртлөк, көртөк (рус. Куропатка серая,лат. Perdix— ҙурлығы күгәрсендәй. Парлашып йәки күмәкләшеп йөрөйҙәр, һырты ҡара Һәм аҡ таплы ҡара-көрән. Ҡорһағы аҡ. Муйынының аҫҡы яғы Һәм түше һоро. Түше аҫтында дағаға оҡшаған ҙур ғына көрән тап бар. Түбәһенән һәм күҙҙәре аша ҡара-көрән һыҙыҡтар үтә. Маңлайы һәм тамағы ерән. Селдән дөйөм һорғолт төҫө һәм бүрекһеҙ булыуы менән айырыла.

Тауышы

Тауышы яңғырауыҡлы: «сырр-ҡыйҡ».

Йәшәу рәүеше

Ҡыуаҡлы һәм һирәк ағаслы тигеҙлектәрҙә, тау битләүҙәрендә йәшәй. Еләк, үлән орлоҡтары, ағас бөрөләре, бөжәктәр менән туҡлана. Ултыраҡ ҡош. Киң таралған. Ояһы ерҙә. һарғылт көрән йомортҡаларының һаны 25-кә етә. Ите өсөн аулайҙар.

Әҙәбиәт

  • Э. Ф. Ишбирҙин. Башҡортостан ҡоштары китабы. — Өфө, 1986. — ИБ № 3478 28.693.35 И 90
  • Курочкин Е. Н. Птицы центральной Азии в плиоцене // Тр. совм. Сов.-Монг. палеонт. экспед. 1985. Вып. 26. — С. 1—119.

Һылтанмалар

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors

Ҡыр тауығы: Brief Summary ( bachkir )

fourni par wikipedia emerging languages

Ҡыр тауығы, көртлөк, көртөк (рус. Куропатка серая,лат. Perdix— ҙурлығы күгәрсендәй. Парлашып йәки күмәкләшеп йөрөйҙәр, һырты ҡара Һәм аҡ таплы ҡара-көрән. Ҡорһағы аҡ. Муйынының аҫҡы яғы Һәм түше һоро. Түше аҫтында дағаға оҡшаған ҙур ғына көрән тап бар. Түбәһенән һәм күҙҙәре аша ҡара-көрән һыҙыҡтар үтә. Маңлайы һәм тамағы ерән. Селдән дөйөм һорғолт төҫө һәм бүрекһеҙ булыуы менән айырыла.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors

Perdix ( anglais )

fourni par wikipedia EN

Perdix is a genus of Galliform gamebirds known collectively as the 'true partridges'. These birds are unrelated to the subtropical species that have been named after the partridge due to similar size and morphology.

Taxonomy

The genus Perdix was introduced by the French zoologist Mathurin Jacques Brisson in 1760 with the grey partridge (Perdix perdix) as the type species.[1][2] The genus name is Latin for "partridge", which is itself derived from Ancient Greek ‘πέρδιξ’ (pérdīx).[3] They are closely related to grouse, koklass, quail and pheasants.[4]

This genus contains three extant species:[5]

Some prehistoric species have been identified:

  • Perdix margaritae Kurochkin, 1985
  • Perdix palaeoperdix Mourer-Chauviré, 1975

A prehistoric species only known from fossils was described as Perdix palaeoperdix. Occurring all over southern Europe during the Early–Late Pleistocene, it was a favorite food of the Cro-Magnons and Neanderthals. The relationships between the prehistoric species and the grey partridge are somewhat obscure; while very similar, they might be better understood as sister species rather than the grey partridge evolving from the Pleistocene taxon.

Description

These are medium-sized partridges with dull-coloured bills and legs, streaked brown upperparts, and rufous tails with barring on the flanks. Neither sex has spurs on the legs, and the only plumage distinction is that females tend to be duller in appearance. Grey and Daurian partridges are very closely related and similar in appearance, and form a superspecies. Tibetan partridge has a striking black and white face pattern, black breast barring and 16 tail feathers instead of the 18 of the other species.

Distribution

There are representatives of Perdix in most of temperate Europe and Asia. One member of the genus, the grey partridge, has been introduced to the United States and Canada for the purpose of hunting. These are non-migratory birds of the steppes and similar open country, though nowadays they are more associated with agricultural land. The nest is a lined ground scrape in or near cover. They feed on a wide variety of seeds and some insect food.

Cultural references

The bird shares its name with the nephew of Daedalus of Greek mythology, who was transformed into the bird when his uncle murdered him in jealousy. He was killed when thrown headlong down from the sacred hill of Minerva, so, mindful of his fall, the bird does not build its nest in the trees, nor take lofty flights and avoids high places.[6]

Status

None of the species is threatened on a global scale, but the two more widespread partridges are over-hunted in parts of their range. The grey partridge has been badly affected by agricultural changes, and its range has contracted considerably. The Tibetan partridge seems secure in its extensive and often inaccessible range on the Tibetan plateau.

References

  1. ^ Brisson, Mathurin Jacques (1760). Ornithologie, ou, Méthode Contenant la Division des Oiseaux en Ordres, Sections, Genres, Especes & leurs Variétés (in French and Latin). Paris: Jean-Baptiste Bauche. Vol. 1, p. 26, Vol. 1, p. 219.
  2. ^ Peters, James Lee, ed. (1934). Check-list of Birds of the World. Vol. 2. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. p. 87.
  3. ^ Jobling, James A (2010). The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm. p. 297. ISBN 978-1-4081-2501-4.
  4. ^ Bao, X.K.; Liu, N.F.; Qu, J.Y.; et al. (2010). "The phylogenetic position and speciation dynamics of the genus Perdix (Phasianidae, Galliformes)". Molecular Phylogenetics and Evolution. 56 (2): 840–847. doi:10.1016/j.ympev.2010.03.038. PMID 20363341.
  5. ^ Gill, Frank; Donsker, David, eds. (2019). "Pheasants, partridges, francolins". World Bird List Version 9.1. International Ornithologists' Union. Retrieved 3 April 2019.
  6. ^ Holmes, Richard (2013). Falling Upwards: How We Took to the Air. HarperCollins. p. 1760. ISBN 9780007467259. Retrieved 16 April 2013.
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EN

Perdix: Brief Summary ( anglais )

fourni par wikipedia EN

Perdix is a genus of Galliform gamebirds known collectively as the 'true partridges'. These birds are unrelated to the subtropical species that have been named after the partridge due to similar size and morphology.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia authors and editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EN

Perdix ( espéranto )

fourni par wikipedia EO

Perdix estas genro de perdrikoj tio estas birdoj de la familio de Fazanedoj de la ordo de Kokoformaj kaj subfamilio de Perdrikenoj. Ili havas reprezentantojn en plej parto de moderklimata Eŭropo kaj Azio. Unu membro de la genro, la Griza perdriko, estis enmetita en Usonon kaj Kanadon.

Tiuj estas nemigrantaj birdoj de malferma kamparo. La nesto estas kovrita grunda skrapaĵo en aŭ ĉe ŝirmaĵo. Ili manĝas ampleksan varion de semoj kaj iome da insektoj.

Tiuj estas mezgrandaj perdrikoj kun sablokoloraj bekoj kaj kruroj, striecaj brunaj supraj partoj, kaj ruĝecaj vosto- kaj flankostriecoj. Neniu sekso havas spronojn en kruroj (diferenco kompare kun la perdrikoj de la genro Alectoris), kaj la ununura plumardistingo estas ke inoj tendencas esti pli senkoloraj.

La Griza kaj la Daŭria perdrikoj estas tre proksime rilataj kaj similaj laŭ aspekto, kaj formas superspecion. La Tibeta perdriko havas rimarkindan blankanigran vizaĝobildon, nigran brustan striecon kaj 16 vostoplumojn anstataŭ la 18 de la aliaj specioj.

Neniu de la specioj estas minacata je tutmonda skalo, sed la du plej disvastigataj perdrikoj estas tro ĉasataj en partoj de sia teritorio. La Griza perdriko estis ege ĝenata de agrikulturaj ŝanĝoj, kaj ties teritorio ege malpliiĝis.

La Tibeta perdriko aspekta sekura en sia etenda kaj ofte neatingebla teritorio de la Tibeta Altebenaĵo.

Tiu birdogenro kunhavas nomon kun la nepo de Dedalo (ĉu kiel Perdix ĉu kiel Perdikso) de la Greka mitologio, kiu estis transformata en birdo kiam lia onklo murdis lin pro jaluzo.

Specioj

Prahistoria specio konata nur el fosilio estis priskribita kiel Perdix palaeoperdix. Loĝinta tra suda Eŭropo dum la Plejstoceno, ĝi estis favora manĝo de la Kro-Magnonoj kaj Neandertaloj. La rilataro inter la prahistoria specio kaj la Griza perdriko estas iome malklaraj; tre simila, ĝi estu pli bone konsiderata kiel frata specio pli ol la Griza perdriko evoluis el la taksono de la Plejstoceno.

Referencoj

  • Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002): Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. Helm Identification Guides, London. ISBN 0-7136-3966-0
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EO

Perdix: Brief Summary ( espéranto )

fourni par wikipedia EO

Perdix estas genro de perdrikoj tio estas birdoj de la familio de Fazanedoj de la ordo de Kokoformaj kaj subfamilio de Perdrikenoj. Ili havas reprezentantojn en plej parto de moderklimata Eŭropo kaj Azio. Unu membro de la genro, la Griza perdriko, estis enmetita en Usonon kaj Kanadon.

Tiuj estas nemigrantaj birdoj de malferma kamparo. La nesto estas kovrita grunda skrapaĵo en aŭ ĉe ŝirmaĵo. Ili manĝas ampleksan varion de semoj kaj iome da insektoj.

Tiuj estas mezgrandaj perdrikoj kun sablokoloraj bekoj kaj kruroj, striecaj brunaj supraj partoj, kaj ruĝecaj vosto- kaj flankostriecoj. Neniu sekso havas spronojn en kruroj (diferenco kompare kun la perdrikoj de la genro Alectoris), kaj la ununura plumardistingo estas ke inoj tendencas esti pli senkoloraj.

La Griza kaj la Daŭria perdrikoj estas tre proksime rilataj kaj similaj laŭ aspekto, kaj formas superspecion. La Tibeta perdriko havas rimarkindan blankanigran vizaĝobildon, nigran brustan striecon kaj 16 vostoplumojn anstataŭ la 18 de la aliaj specioj.

Neniu de la specioj estas minacata je tutmonda skalo, sed la du plej disvastigataj perdrikoj estas tro ĉasataj en partoj de sia teritorio. La Griza perdriko estis ege ĝenata de agrikulturaj ŝanĝoj, kaj ties teritorio ege malpliiĝis.

La Tibeta perdriko aspekta sekura en sia etenda kaj ofte neatingebla teritorio de la Tibeta Altebenaĵo.

Tiu birdogenro kunhavas nomon kun la nepo de Dedalo (ĉu kiel Perdix ĉu kiel Perdikso) de la Greka mitologio, kiu estis transformata en birdo kiam lia onklo murdis lin pro jaluzo.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EO

Perdix ( espagnol ; castillan )

fourni par wikipedia ES
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores y editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia ES

Perdix: Brief Summary ( espagnol ; castillan )

fourni par wikipedia ES

Perdix es un género de aves galliformes de la familia Phasianidae propias de Europa y Asia. Perdix perdix se ha introducido en Estados Unidos y Canadá.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores y editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia ES

Perdix ( basque )

fourni par wikipedia EU

Perdix Galliformes ordenako eta Phasianidae familiako genero bat da, Europa eta Asiako eskualde epeletan bizi dena.[1] Eper izen herrikoia duten espezie bi ditu barnean.

Espeziea

Hegoaldeko Europan, Pleistozenon, Perdix palaeoperdix izeneko espeziea bizi zen, orain galdurik dagoena.

Erreferentziak

  1. Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002) Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world Londres: Christopher Helm ISBN 0-7136-3966-0.
(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.log.warn("Gadget "ErrefAurrebista" was not loaded. Please migrate it to use ResourceLoader. See u003Chttps://eu.wikipedia.org/wiki/Berezi:Gadgetaku003E.");});
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipediako egileak eta editoreak
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EU

Perdix: Brief Summary ( basque )

fourni par wikipedia EU

Perdix Galliformes ordenako eta Phasianidae familiako genero bat da, Europa eta Asiako eskualde epeletan bizi dena. Eper izen herrikoia duten espezie bi ditu barnean.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipediako egileak eta editoreak
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia EU

Peltopyyt ( finnois )

fourni par wikipedia FI

Peltopyyt (Perdix) on aitokanojen heimoon kuuluva lintusuku.

Peltopyihin (Perdix) kuuluvia lajeja

Lähteet

  1. ITIS: Perdix (englanniksi)

Aiheesta muualla

Tämä lintuihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia FI

Peltopyyt: Brief Summary ( finnois )

fourni par wikipedia FI

Peltopyyt (Perdix) on aitokanojen heimoon kuuluva lintusuku.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia FI

Perdix (genre)

fourni par wikipedia FR

Le genre Perdix comprend trois espèces d'oiseaux appartenant à la famille des Phasianidae.

Liste des espèces

D'après la classification de référence (version 2.2, 2009) du Congrès ornithologique international[1] (ordre phylogénique) :

  • Perdix perdix (Linnaeus, 1758)Perdrix grise
    • sous-espèce Perdix perdix perdix (Linnaeus, 1758)
    • sous-espèce Perdix perdix armoricana Hartert, 1917
    • sous-espèce Perdix perdix sphagnetorum (Altum, 1894)
    • sous-espèce Perdix perdix hispaniensis Reichenow, 1892
    • sous-espèce Perdix perdix italica Hartert, 1917
    • sous-espèce Perdix perdix lucida (Altum, 1894)
    • sous-espèce Perdix perdix canescens Buturlin, 1906
    • sous-espèce Perdix perdix robusta Homeyer & Tancre, 1883
  • Perdix dauurica (Pallas, 1811)Perdrix de Daourie
    • sous-espèce Perdix dauurica dauurica (Pallas, 1811)
    • sous-espèce Perdix dauurica suschkini Poliakov, 1915
  • Perdix hodgsoniae (Hodgson, 1856)Perdrix de Hodgson
    • sous-espèce Perdix hodgsoniae caraganae Meinertzhagen, R & Meinertzhagen, A, 1926
    • sous-espèce Perdix hodgsoniae hodgsoniae (Hodgson, 1856)
    • sous-espèce Perdix hodgsoniae sifanica Przewalski, 1876

Notes et références

Références taxinomiques

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia FR

Perdix (genre): Brief Summary

fourni par wikipedia FR

Le genre Perdix comprend trois espèces d'oiseaux appartenant à la famille des Phasianidae.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia FR

Perdix ( galicien )

fourni par wikipedia gl Galician

Non confundir con Pérdix.

Perdix é un xénero de aves da orde dos galiformes, familia dos fasiánidos e subfamilia dos perdicinos, que inclúe tres especies de perdices.

Estas aves están relacionadas filoxeneticamente coas pitas do monte, os paspallases e os faisáns, pero non con especies subtropicais que adoito reciben o nome de perdices, debido ao seu tamaño e morfoloxía similares.[2]

Hai representantes do xénero Perdix na maior parte da Europa e a Asia temperadas.[2]

Un membro do xénero, a charrela, foi introducida nos Estados Unidos e o Canadá con propósito cinexético.[2]

Taxonomía

Descrición

O xénero foi descrito en 1760 polo zoólogo francés Mathurin Jacques Brisson,[3] na súa obra Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés. A laquelle on a joint une description exacte de chaque espece, avec les citations des auteurs qui en ont traité, les noms qu'ils leur ont donnés, ceux que leur ont donnés les différentes nations, & les noms vulgaires. Paris: Bauche.

Etimoloxía

O nome do xénero, Perdix, Brisson tomouno do latín perdix, voz derivada do grego antigo πέρδιξ pérdix, que era o nome da ave en que se transformou Pérdix, o sobriño de Dédalo.[4][5]

Especies e subespecies

 src=
Lámina de Perdix dauurica, por Joseph Wolf, en Proceedings of the Zoological Society of London, 1863.

Na actualidade recoñecense no xénero tres especies,[3] coas subespecies que se indican:

  • Xénero Perdix Brisson, 1760
    • Perdix dauurica (Pallas, 1811) – perdiz daúrica.[6]
      • Perdix dauurica dauurica (Pallas, 1811)
      • Perdix dauurica suschkini Poliakov, 1915
    • Perdix hodgsoniae (Hodgson, 1857) – perdiz tibetana.[7]
      • Perdix hodgsoniae caraganae Meinertzhagen & A. Meinertzhagen, 1926
      • Perdix hodgsoniae hodgsoniae (Hodgson, 1857)
      • Perdix hodgsoniae sifanica Prjevalsky, 1876
    • Perdix perdix (Linnaeus, 1758) – charrela ou perdiz charrela.[8]
      • Perdix perdix armoricana Hartert, 1917
      • Perdix perdix canescens Buturlin, 1906
      • Perdix perdix hispaniensis Reichenow, 1892
      • Perdix perdix italica Hartert, 1917
      • Perdix perdix lucida (Altum, 1894)
      • Perdix perdix perdix (Linnaeus, 1758)
      • Perdix perdix robusta Homeyer & Tancre, 1883
      • Perdix perdix sphagnetorum (Altum, 1894)

Características

 src=
Lámina de Perdix hodgsoniae, por John Gould, en The birds of Asia (1850-1883).

Son aves non migratorias que habitan en campos abertos e en estepas, aínda que hoxe en día están máis asociadas ás terras agrícolas. Trátanse de perdices de tamaño mediano, con picos e patas de cor apagado (en contraste co vermello das do xénero Alectoris), coa plumaxe das partes superiores de cor parda con raias, e colas algo avermelladas; as tres especies presentan unha chamativa gran mancha parda escura, case negra ás veces, na plumaxe da rexión abdominal. Ningún dos dous sexos teñen esporóns nas patas, e o único dimorfismo sexual que presentan é que a cor plumaxe e das femias tende a ser máis apagada que a dos machos. O niño é unh lixeira escavación no solo ou na cuberta vexetal. Aliméntanse dunha gran variedade de sementes e algúns insectos compltan a súa dieta.[9]

As perdices charrelas e as daúricas están moi estreitamente relacionadas e teñen unha aparencia similar, e forman unha superespecie. A perdiz tibetana ten un rechamante patrón de cara en branco e negro, a peituga negra e 16 plumas na cola, en lugar das 18 das outras especies. Ningunha das especies está ameazada a nivel global, pero as dúas perdices máis xeralizadas (a charrela e a daúrica) son cazadas en exceso nalgunhas partes da súa área de distribución. Ademais, a charrela foi gravemente afectada polos cambios agrícolas, e aa súa área reduciuse considerabelmente.[9]

En Galicia

Das tres especies só unha está presente en Galicia, a charrela, onde é pouco común (estando ademais en regresión), pero que aínda se pode encontrar, a altitudes a partir dos 1 200 msnm nos Ancares e o Courel.[10]

Notas

  1. Perdix Brisson 1760 na EOL.
  2. 2,0 2,1 2,2 Bao, X. K.; Liu, N. F.; Qu, J. Y. et al. (2010): "The phylogenetic position and speciation dynamics of the genus Perdix (Phasianidae, Galliformes)". Molecular Phylogenetics and Evolution 56: 840–847.
  3. 3,0 3,1 Perdix Brisson, 1760 no ITIS.
  4. perdiz en Etimologías de Chile.
  5. Holmes, Richard (2013). Falling Upwards: How We Took to the Air. HarperCollins. p. 1760. Consultado o 15 de xaneiro de 2019.
  6. Perdix dauurica (Pallas, 1811) no ITIS.
  7. Perdix hodgsoniae (Hodgson, 1857) no ITIS.
  8. Perdix perdix (Linnaeus, 1758) no ITIS.
  9. 9,0 9,1 McGowan, P. J. K. 1994.
  10. Penas Patiño et al. 1991, p. 100.

Véxas tamén

Bibliografía

Outros artigos

Ligazons externas

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores e editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia gl Galician

Perdix: Brief Summary ( galicien )

fourni par wikipedia gl Galician

Non confundir con Pérdix.

Perdix é un xénero de aves da orde dos galiformes, familia dos fasiánidos e subfamilia dos perdicinos, que inclúe tres especies de perdices.

Estas aves están relacionadas filoxeneticamente coas pitas do monte, os paspallases e os faisáns, pero non con especies subtropicais que adoito reciben o nome de perdices, debido ao seu tamaño e morfoloxía similares.

Hai representantes do xénero Perdix na maior parte da Europa e a Asia temperadas.

Un membro do xénero, a charrela, foi introducida nos Estados Unidos e o Canadá con propósito cinexético.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores e editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia gl Galician

Perdix ( italien )

fourni par wikipedia IT

Perdix Brisson, 1760 è un genere di uccelli della famiglia dei Fasianidi[1].

Tassonomia

Il genere comprende le seguenti specie:[1]

Note

  1. ^ a b (EN) Gill F. and Donsker D. (eds), Family Phasianidae, in IOC World Bird Names (ver 9.2), International Ornithologists’ Union, 2019. URL consultato l'11 dicembre 2017.

 title=
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autori e redattori di Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia IT

Perdix: Brief Summary ( italien )

fourni par wikipedia IT

Perdix Brisson, 1760 è un genere di uccelli della famiglia dei Fasianidi.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autori e redattori di Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia IT

Kurapkos ( lituanien )

fourni par wikipedia LT

Kurapkos (lot. Perdix) – fazaninių (Phasianidae) šeimos paukščių gentis.

Gentyje 3 rūšys.

Rūšys

 src=
Tibetinė kurapka (Perdix hodgsoniae)


licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia LT

Kurapkos: Brief Summary ( lituanien )

fourni par wikipedia LT

Kurapkos (lot. Perdix) – fazaninių (Phasianidae) šeimos paukščių gentis.

Gentyje 3 rūšys.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia LT

Laukirbes ( letton )

fourni par wikipedia LV

Laukirbes, laukirbju ģints (Perdix) ir viena no fazānu dzimtas (Phasianidae) ģintīm, kas apvieno trīs sugas.[1] Laukirbes ir tradicionāli medību putni.

Laukirbes vēsturiski mājo Eiropas un Āzijas mērenā klimata joslā, bet viena suga laukirbe (Perdix perdix) ir introducēta arī Ziemeļamerikā (ASV un Kanādā). Laukirbju ģintas sugas ir tipiskas nometnieces. Latvijā ir sastopama viena laukirbju ģints suga — laukirbe. Tā lauksaimniecības teritorijās sastopama visu gadu.[2]

Izskats un īpašības

Laukirbes ir vidēji lieli irbju apakšdzimtas (Perdicinae) putni. Tām ir raksturīgas proporcionāli mazas galvas un noapaļotas, kompaktas ķermeņa formas.[3] Apspalvojums ir pelēkbrūni raibumains, kājas un knābis pelēki. Laukirbēm atšķirībā no citiem fazānu dzimtas putniem abi dzimumi ir samērā līdzīgi. Mātītes, salīdzinot ar tēviņiem, ir mazākas un to apspalvojums pelēkāks. Ārēji laukirbe un Daurijas laukirbe ir ļoti līdzīgas, kā arī tās ir tuvu radniecīgas. Tibetas laukirbei ir kontrastains melnbalts sejas apspalvojums, un astē tai ir 16 spalvas, nevis 18, kā tas ir pārējām divām sugām. Laukirbes pamatā barojas ar dažādām sēklām, bet nelielos apjomos arī ar kukaiņiem.[4]

Laukirbei (Perdix perdix) ir ļoti liels olu skaits dējumā — 10 līdz 20 olas. Iespējams, tas ir viens no lielākajiem no visiem putniem pasaulē.[5]

Klasifikācija

Atsauces

  1. 1,0 1,1 Pheasants, partridges, francolins, 2018
  2. «Laukirbe Perdix perdix». Arhivēts no oriģināla, laiks: 2009. gada 26. augustā. Skatīts: 2011. gada 25. martā.
  3. «Grey partridge (Perdix perdix)». Arhivēts no oriģināla, laiks: 2011. gada 23. aprīlī. Skatīts: 2011. gada 25. martā.
  4. Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002): Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. Christopher Helm, London. ISBN 0-7136-3966-0
  5. Grey Partridge (Perdix perdix)
Vikikrātuvē par šo tēmu ir pieejami multivides faili. Skatīt: Laukirbes
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autori un redaktori
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia LV

Laukirbes: Brief Summary ( letton )

fourni par wikipedia LV

Laukirbes, laukirbju ģints (Perdix) ir viena no fazānu dzimtas (Phasianidae) ģintīm, kas apvieno trīs sugas. Laukirbes ir tradicionāli medību putni.

Laukirbes vēsturiski mājo Eiropas un Āzijas mērenā klimata joslā, bet viena suga laukirbe (Perdix perdix) ir introducēta arī Ziemeļamerikā (ASV un Kanādā). Laukirbju ģintas sugas ir tipiskas nometnieces. Latvijā ir sastopama viena laukirbju ģints suga — laukirbe. Tā lauksaimniecības teritorijās sastopama visu gadu.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autori un redaktori
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia LV

Perdix ( néerlandais ; flamand )

fourni par wikipedia NL

Vogels

Perdix is een geslacht van vogels uit de familie fazantachtigen (Phasianidae).

Soorten

Het geslacht kent de volgende soorten:[1]

Bronnen, noten en/of referenties
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia NL

Perdix: Brief Summary ( néerlandais ; flamand )

fourni par wikipedia NL

Perdix is een geslacht van vogels uit de familie fazantachtigen (Phasianidae).

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia NL

Rapphøner ( norvégien )

fourni par wikipedia NO

Rapphøner eller rapphøns (Perdix) er en basal slekt av skoghøns (Tetraonini) i fasanfamilien (Phasianidae). Slekten består av tre arter med tilsammen tolv taxa. Artene er endemiske for Eurasia og opptrer på skogkledd gressland og stepper i den tempererte sonen.

Inndeling

Inndelingen følger HBW Alive og er i henhold til McGowan & Bonan (2017).[1] Norske navn på arter og grupper følger Norsk navnekomité for fugl og er i henhold til Syvertsen et al. (2008, 2017).[2][3] Navn på arter og grupper i parentes er ikke offisielle, men kun midlertidige beskrivelser i påvente av en offisiell beskrivelse.

Treliste

Referanser

  1. ^ McGowan, P.J.K. & Bonan, A. (2017). Pheasants, Partridges, Turkeys, Grouse (Phasianidae). In: del Hoyo, J., Elliott, A., Sargatal, J., Christie, D.A. & de Juana, E. (eds.). Handbook of the Birds of the World Alive. Lynx Edicions, Barcelona
  2. ^ Syvertsen, P. O., Ree, V., Hansen, O. B., Syvertsen, Ø., Bergan, M., Kvam, H., Viker, M. & Axelsen, T. 2008. Virksomheten til Norsk navnekomité for fugl (NNKF) 1990-2008. Norske navn på verdens fugler. Norsk Ornitologisk Forening. www.birdlife.no (publisert 22.5.2008). Besøkt 2016-08-07
  3. ^ Syvertsen, P.O., M. Bergan, O.B. Hansen, H. Kvam, V. Ree og Ø. Syvertsen 2017: Ny verdensliste med norske fuglenavn. Norsk Ornitologisk Forenings hjemmesider: http://www.birdlife.no/fuglekunnskap/navn/om.php

Eksterne lenker

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia NO

Rapphøner: Brief Summary ( norvégien )

fourni par wikipedia NO

Rapphøner eller rapphøns (Perdix) er en basal slekt av skoghøns (Tetraonini) i fasanfamilien (Phasianidae). Slekten består av tre arter med tilsammen tolv taxa. Artene er endemiske for Eurasia og opptrer på skogkledd gressland og stepper i den tempererte sonen.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia NO

Perdix (rodzaj) ( polonais )

fourni par wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Perdixrodzaj ptaka z podrodziny bażantów (Phasianinae) w rodzinie kurowatych (Phasianidae).

Zasięg występowania

Rodzaj obejmuje gatunki występujące w Europie i Azji[6].

Morfologia

Długość ciała 28-31 cm, rozpiętość skrzydeł 45–48 cm; masa ciała 200-600 g (samce są nieco większe i cięższe od samic)[7].

Systematyka

Etymologia

  • Perdix (Perdrix): łac. perdix, perdicis „kuropatwa”, od gr. περδιξ perdix, περδικος perdikos „kuropatwa”[8].
  • Starna: włoska nazwa Starna dla kuropatwy zwyczajnej[9]. Gatunek typowy: Tetrao perdix Linnaeus, 1758.
  • Sacfa: nazwa Sakpha ze wschodniego Tybetu dla kuropatwy tybetańskiej (por. Rhakpa z centralnego Tybetu)[10]. Gatunek typowy: Sacfa hodgsoniae Hodgson, 1856.

Podział systematyczny

Do rodzaju należą następujące gatunki[11]:

Przypisy

  1. Perdix, w: Integrated Taxonomic Information System (ang.).
  2. M. J. Brisson: Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés : a laquelle on a joint une description exacte de chaque espece, avec les citations des auteurs qui en ont traité, les noms quils leur ont donnés, ceux que leur ont donnés les différentes nations, & les noms vulgaires. T. 1. Parisii: Ad Ripam Augustinorum, apud Cl. Joannem-Baptistam Bauche, bibliopolam, ad Insigne S. Genovesae, & S. Joannis in Deserto, 1760, s. 26, 219. (fr.łac.)
  3. M.T. Brünnich: Zoologiae fundamenta praelectionibus academicis accommodata. Lipsiae: Apud Frider. Christ. Pelt, 1772, s. 86. (łac.)
  4. Ch.L. Bonaparte: A geographical and comparative list of the birds of Europe and North Americ. London: J. Van Voorst, 1838, s. 43. (ang.)
  5. B.H. Hodgson. On a new Perdicine bird from Tibet. „The Journal of the Asiatic Society of Bengal”. 25, s. 165, 1856 (ang.).
  6. F. Gill & D. Donsker: Pheasants, partridges & francolins (ang.). IOC World Bird List: Version 8.2. [dostęp 2018-09-11].
  7. P.J.K. McGowan: Family Phasianidae (Pheasants and Partridges). W: J. del Hoyo, A. Elliott & J. Sargatal: Handbook of the Birds of the World. Cz. 2: New World Vultures to Guineafowl. Barcelona: Lynx Edicions, 1994, s. 504–505. ISBN 84-87334-15-6. (ang.)
  8. Jobling 2018 ↓, s. Perdix.
  9. Jobling 2018 ↓, s. Starna.
  10. Jobling 2018 ↓, s. Sacfa.
  11. Systematyka i nazwy polskie za: P. Mielczarek & M. Kuziemko: Plemię: Phasianini Horsfield, 1821 (wersja: 2017-05-11). W: Kompletna lista ptaków świata [on-line]. Instytut Nauk o Środowisku Uniwersytetu Jagiellońskiego. [dostęp 2018-09-11].

Bibliografia

  1. J.A. Jobling: Key to Scientific Names in Ornithology. W: J. del Hoyo, A. Elliott, J. Sargatal, D.A. Christie & E. de Juana (red.): Handbook of the Birds of the World Alive. Barcelona: Lynx Edicions, 2018. [dostęp 2018-09-11]. (ang.)
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia POL

Perdix (rodzaj): Brief Summary ( polonais )

fourni par wikipedia POL

Perdix – rodzaj ptaka z podrodziny bażantów (Phasianinae) w rodzinie kurowatych (Phasianidae).

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia POL

Perdix ( portugais )

fourni par wikipedia PT

Perdix é um gênero de perdiz que tem representantes na maior parte das regiões temperadas da Europa e Ásia. Um dos seus integrantes, a perdiz-cinzenta, também foi introduzida nos Estados Unidos e Canadá.

São pássaros não-migratórios, que habitam campos abertos. Seus ninhos são feitos em buracos no solo ou próximo a locais cobertos, e se alimentam de diversos tipos de sementes e insetos.

Perdizes de tamanho médio, seus bicos têm cores pouco chamativas, com uma coloração marrom rajada em sua parte superior e caudas vermelhas. Não apresentam esporas em suas pernas, e a única diferença entre os dois sexos está na plumagem das fêmeas, que é mais desbotada.

A perdiz-dáurica e a perdiz-cinzenta são parentes próximos, e têm uma aparência muito semelhante, formando uma superespécie. A perdiz-tibetana se destaca por um padrão distinto de coloração preto e branco em sua cabeça, pelo negro em seu peito e por um rabo formado por 16 penas, em vez das 18 das outras espécies. Nenhuma das espécies está ameaçada globalmente, porém as duas espécies mais difundidas são caçadas em excesso em partes dos locais que habitam. A perdiz-cinzenta foi muito afetada por mudanças agriculturais, e seu habitat foi consideravelmente reduzido. A perdiz-tibetana parece estar segura tanto pela amplitude do território que habita, bem como pela sua inacessibilidade, no Planalto Tibetano.

O pássaro tem o nome de um personagem da mitologia grega, sobrinho de Dédalo, que foi transformado no pássaro pela deusa Atena quando seu tio o assassinou, por ciúmes[1].

Bibliografia

  • Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002): Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. Christopher Helm, Londres. ISBN 0-7136-3966-0

Referências

 title=
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores e editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia PT

Perdix: Brief Summary ( portugais )

fourni par wikipedia PT

Perdix é um gênero de perdiz que tem representantes na maior parte das regiões temperadas da Europa e Ásia. Um dos seus integrantes, a perdiz-cinzenta, também foi introduzida nos Estados Unidos e Canadá.

São pássaros não-migratórios, que habitam campos abertos. Seus ninhos são feitos em buracos no solo ou próximo a locais cobertos, e se alimentam de diversos tipos de sementes e insetos.

Perdizes de tamanho médio, seus bicos têm cores pouco chamativas, com uma coloração marrom rajada em sua parte superior e caudas vermelhas. Não apresentam esporas em suas pernas, e a única diferença entre os dois sexos está na plumagem das fêmeas, que é mais desbotada.

A perdiz-dáurica e a perdiz-cinzenta são parentes próximos, e têm uma aparência muito semelhante, formando uma superespécie. A perdiz-tibetana se destaca por um padrão distinto de coloração preto e branco em sua cabeça, pelo negro em seu peito e por um rabo formado por 16 penas, em vez das 18 das outras espécies. Nenhuma das espécies está ameaçada globalmente, porém as duas espécies mais difundidas são caçadas em excesso em partes dos locais que habitam. A perdiz-cinzenta foi muito afetada por mudanças agriculturais, e seu habitat foi consideravelmente reduzido. A perdiz-tibetana parece estar segura tanto pela amplitude do território que habita, bem como pela sua inacessibilidade, no Planalto Tibetano.

O pássaro tem o nome de um personagem da mitologia grega, sobrinho de Dédalo, que foi transformado no pássaro pela deusa Atena quando seu tio o assassinou, por ciúmes.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Autores e editores de Wikipedia
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia PT

Perdix ( roumain ; moldave )

fourni par wikipedia RO


Perdix reprezintă un gen de păsări de talia unui porumbel, din familia fazanilor (Phasianidae), ordinul Galliformes.

Date generale

Cele trei specii de potârnichi sunt foarte răspândite în Eurasia. Prepelițele și potârnichile sunt păsări care prezintă din punct de vedere al aspectului morfologic un dimorfism sexual destul de accentuat între femelă și mascul, fiind sedentare (cu excepția prepeliței).

Speciile genului Perdix

Se mai poate aminti:

Răspândire în România

Potârnichea (Perdix perdix) se întâlnește în regiunile joase de câmpie din țară. Coloritul penajului este brun-deschis, gușa și gâtul fiind de culoare cenușie, masculii au culorile penajului mai vii. Potârnichea este monogamă, în afara periodadei clocitului trăiește în cârduri. Este o specie de păsări foarte prolifice, femela depune într-o pontă între 10 și 20 de ouă de culoare verde-gălbui sau brune. Cuibărește în ierburi, pe sol, puii eclozionează la 23 - 24 de zile, se poate spune că este în privința mediului de trai este o pasăre sedentară.

Bibliografie

  • Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002): Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. Christopher Helm, London. ISBN 0-7136-3966-0

Legături externe

Commons
Wikimedia Commons conține materiale multimedia legate de Perdix
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autori și editori
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia RO

Perdix: Brief Summary ( roumain ; moldave )

fourni par wikipedia RO


Perdix reprezintă un gen de păsări de talia unui porumbel, din familia fazanilor (Phasianidae), ordinul Galliformes.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia autori și editori
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia RO

Rapphöns ( suédois )

fourni par wikipedia SV

Rapphöns (Perdix) är ett släkte med fåglar i familjen fasanfåglar inom ordningen hönsfåglar.[1] Släktet omfattar tre arter som förekommer från Europa till Tibet och Manchuriet:[1][2]

Referenser

  1. ^ [a b] Clements, J. F., T. S. Schulenberg, M. J. Iliff, D. Roberson, T. A. Fredericks, B. L. Sullivan, and C. L. Wood (2014) The eBird/Clements checklist of birds of the world: Version 6.9 http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/download, läst 2015-01-01
  2. ^ Sveriges ornitologiska förening (2015) Officiella listan över svenska namn på världens fågelarter Arkiverad 18 oktober 2014 hämtat från the Wayback Machine., läst 2015-12-20

Externa länkar

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia författare och redaktörer
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia SV

Rapphöns: Brief Summary ( suédois )

fourni par wikipedia SV

Rapphöns (Perdix) är ett släkte med fåglar i familjen fasanfåglar inom ordningen hönsfåglar. Släktet omfattar tre arter som förekommer från Europa till Tibet och Manchuriet:

Rapphöna (P. perdix) Stäpprapphöna (P. dauurica) Tibetansk rapphöna (P. hodgsoniae)
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia författare och redaktörer
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia SV

Gà gô ( vietnamien )

fourni par wikipedia VI

Gà gô (Danh pháp khoa học: Perdix) là tên gọi chỉ về một chi gà rừng trong thuộc phân họ Gà gô (Perdicinae) gồm phần lớn các loại chim phân bố tại châu Âu và châu Á, và một số loài phân bố tại Mỹ và Canada. Trong tiếng Việt, gà gô là danh từ chung chỉ nhiều họ, chi hoặc loài chim khác nhau có hình dáng bề ngoài giống , sống định cư, kiếm ăn riêng lẻ hoặc từng đôi, thích sống trong các bụi cây và đồi cỏ tranh, làm ổ đẻ trứng dưới đất, thức ăn chủ yếu của chúng là thực vật và hạt. Gà gô còn là tên gọi khác chỉ về chim đa đa.

Riêng chi Francolinus hiện biết 41 loài khác nhau. Ngoài ra, các chi khác như chi Tetrao: gà gô lia (Tetrao tetrix), gà gô đen (Tetrao urogallus), chi Lagopus: gà gô trắng Alpes (Lagopus mutus), chi Alectoris: gà gô đá (Alectoris graeca) v.v. Ở Việt Nam thì không có các loài này.

Các loài

Chú thích

Tham khảo

  •  src= Dữ liệu liên quan tới Perdix tại Wikispecies
  • Madge, Steve; McGowan, Philip J. K. & Kirwan, Guy M. (2002): Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. Christopher Helm, London. ISBN 0-7136-3966-0
  • Holmes, Richard (2013). Falling Upwards: How We Took to the Air. HarperCollins. p. 1760. Truy cập ngày 16 tháng 4 năm 2013.
Hình tượng sơ khai Bài viết Bộ Gà này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia VI

Gà gô: Brief Summary ( vietnamien )

fourni par wikipedia VI

Gà gô (Danh pháp khoa học: Perdix) là tên gọi chỉ về một chi gà rừng trong thuộc phân họ Gà gô (Perdicinae) gồm phần lớn các loại chim phân bố tại châu Âu và châu Á, và một số loài phân bố tại Mỹ và Canada. Trong tiếng Việt, gà gô là danh từ chung chỉ nhiều họ, chi hoặc loài chim khác nhau có hình dáng bề ngoài giống , sống định cư, kiếm ăn riêng lẻ hoặc từng đôi, thích sống trong các bụi cây và đồi cỏ tranh, làm ổ đẻ trứng dưới đất, thức ăn chủ yếu của chúng là thực vật và hạt. Gà gô còn là tên gọi khác chỉ về chim đa đa.

Riêng chi Francolinus hiện biết 41 loài khác nhau. Ngoài ra, các chi khác như chi Tetrao: gà gô lia (Tetrao tetrix), gà gô đen (Tetrao urogallus), chi Lagopus: gà gô trắng Alpes (Lagopus mutus), chi Alectoris: gà gô đá (Alectoris graeca) v.v. Ở Việt Nam thì không có các loài này.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visiter la source
site partenaire
wikipedia VI

Куропатки ( russe )

fourni par wikipedia русскую Википедию

Ни один из видов рода не находится под угрозой исчезновения, но два наиболее распространённых вида сильно пострадали от охотничьего промысла. Среда обитания серой куропатки ухудшается из-за развития сельского хозяйства, и её ареал сильно сократился; один из подвидов серой куропатки (Perdix perdix italica) считается вымершим около 1990 года. Статус центральноазиатской куропатки наиболее стабильный, поскольку её ареал обширен и включает труднодоступные места Тибетского плато.

Классификация[2]

Этот род подразделяется на три вида:

Серая и бородатая куропатки родственны друг другу и внешне похожи, вследствие чего иногда их причисляют к одному надвиду. Тибетская куропатка имеет отличительную чёрно-белую расцветку лицевой части, чёрные полоски на груди и 16 рулевых перьев в отличие от 18 у двух других видов.

В геральдике

На гербе Курской области изображены три летящие серые куропатки (серебристого цвета).

Примечания

  1. Рисунок, выполненный английским орнитологом Джоном Гульдом; 18041881).
  2. Бёме Р. Л., Флинт В. Е. Пятиязычный словарь названий животных. Птицы. Латинский, русский, английский, немецкий, французский / Под общ. ред. акад. В. Е. Соколова. — М.: Рус. яз., «РУССО», 1994. — С. 63. — 2030 экз.ISBN 5-200-00643-0.
licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Авторы и редакторы Википедии

Куропатки: Brief Summary ( russe )

fourni par wikipedia русскую Википедию
 src= Тибетская куропатка (Perdix hodgsoniae)

Ни один из видов рода не находится под угрозой исчезновения, но два наиболее распространённых вида сильно пострадали от охотничьего промысла. Среда обитания серой куропатки ухудшается из-за развития сельского хозяйства, и её ареал сильно сократился; один из подвидов серой куропатки (Perdix perdix italica) считается вымершим около 1990 года. Статус центральноазиатской куропатки наиболее стабильный, поскольку её ареал обширен и включает труднодоступные места Тибетского плато.

licence
cc-by-sa-3.0
droit d’auteur
Авторы и редакторы Википедии