nomes no trilho de navegação
Štěrbovka skalní (Andreaea rupestris) patří do oddělení mechů (Bryophyta). Je nejčastějším zástupcem třídy Andreaeopsida v České republice. Do rodu Andreaea patří společně s dalšími asi 90 druhy (přesný počet není stanoven). V Evropě se vyskytuje 13 druhů štěrbovek.
Jednotlivé rostlinky jsou 0,5–3 cm vysoké a tvoří barevně proměnlivé, vytrvalé porosty nebo malé polštářky. Mají matný povrch a mohou být hnědočervené, zelenočerné, černohnědé až černavé.
Podlouhle vejčité, mírně vyduté lístky (fyloidy) jsou za sucha přitisklé a za vlhka odstálé, mohou být až 1 mm dlouhé a 0,45 mm široké, nemají žebro a zužují se do kopinaté špičky. Na lodyžce jsou šroubovitě uspořádané. V paždí fyloidů se nacházejí slizové papily. Kauloid štěrbovky je vzpřímený a nevětvený.
Tobolka (k) vyrůstá na pseudopodiu, které nahrazuje štět (ten úplně chybí). Stěnu tobolky tvoří 5-10 vrstev, obsahuje chloroplasty a postrádá průduchy. Po dozrání tobolka puká 4 chlopněmi (příčnými štěrbinami). Prvoklíčky vznikají endoskopickým klíčením uvnitř výtrusů, ty jsou tlustostěnné a obsahují chloroplasty a olejové kapičky. Vrchol tobolky pokrývá malá čepička (o), která je dvouvrstvá a odpadává těsně před dozráním.
Štěrbovka skalní je jednodomá rostlina.
Vyskytuje se společensky, nejčastěji na kyselých, nevápenatých silikátových skalách a kamenech, hojnější je ve vyšší nadmořské výšce a chladnějších pásmech. V Česku jsou příkladem hojného výskytu skalnatá stanoviště Žďárských vrchů.
Obrázky, zvuky či videa k tématu štěrbovka skalní ve Wikimedia Commons
Štěrbovka skalní (Andreaea rupestris) patří do oddělení mechů (Bryophyta). Je nejčastějším zástupcem třídy Andreaeopsida v České republice. Do rodu Andreaea patří společně s dalšími asi 90 druhy (přesný počet není stanoven). V Evropě se vyskytuje 13 druhů štěrbovek.
Andreaea rupestris (Stein-Klaffmoos) ist eine Laubmoos-Art aus der Familie Andreaeaceae. Synonyme sind Andreaea petrophila Fürnr. oder Andreaea papillosa Lindb. Es ist eine vielgestaltige Art, die mit einer Reihe von Varietäten beschrieben wurde.
Andreaea rupestris bildet kissenförmige, kleine bis mittelgroße, bräunlichgrüne oder braunrote bis schwärzliche Rasen mit etwa 1 bis 2 Zentimeter hohen Pflanzen. Die dicht stehenden Blätter haben keine Blattrippe, sie sind gewöhnlich bis einen Millimeter lang, eiförmig oder lanzettlich, kurz und stumpf gespitzt, oft etwas einseitswendig, trocken anliegend bis spreizend, feucht stark spreizend bis sparrig abstehend.
Die Laminazellen haben stark verdickte Zellwände, sind getüpfelt und auf der Rückseite papillös. Im oberen Blattteil und an den Blatträndern weit herab sind sie etwa quadratisch, in der Blattmitte und an der Blattbasis kurz bis lang rechteckig.
Das Moos ist einhäusig. Sporenkapseln werden häufig gebildet, die Sporenreife erfolgt im Sommer. Die kugelige Kapsel öffnet sich mit vier breiten Längsrissen. Sporen sind oft ungleich entwickelt, größere grüne sind 26 bis mehr als 32 µm groß, kleinere geschrumpfte sind braun und etwa 20 bis 24 µm.
Andreaea rupestris wächst auf Silikatgestein in lichten bis halbschattigen und trockenen bis feuchten Lagen. In Mitteleuropa ist es besonders im Bergland bis ins Hochgebirge (bis in 3000 Meter Höhe) verbreitet, im norddeutschen Flachland ist es selten. Die weltweite Verbreitung umfasst neben Europa Asien, Amerika, Südafrika, Australien, Neuseeland und die Antarktis.
Andreaea rupestris (Stein-Klaffmoos) ist eine Laubmoos-Art aus der Familie Andreaeaceae. Synonyme sind Andreaea petrophila Fürnr. oder Andreaea papillosa Lindb. Es ist eine vielgestaltige Art, die mit einer Reihe von Varietäten beschrieben wurde.
Andreaea rupestris is a species of moss in the class Andreaeopsida, are commonly referred to as the "lantern mosses" due to the appearance of their dehisced sporangia. It is typically found on smooth, acidic, exposed rock in the Northern hemisphere. It exhibits the common features of the genus Andreaea such as being acrocarpous, having dark pigmentation, lacking a seta, and bearing 4 lines of dehiscence in its mature sporangia, but can be further identified upon careful examination of its gametophytic leaves which have an ovate base to a more blunt apex compared to other similar species.
Andreaea rupestris is in the genus Andreaea, which has around 100 different species.[1]
It may be difficult to differentiate A. rupestris from some other species in its genus as it does bear some similar characteristics to other species. Some species which may be mistaken for A. rupestris are:
The appearance of Andreaea rupestris is dark in colour, varying from dark red/brown/green to black depending on its life stage.[2][3] It grows in patches of dense, cushion-like tufts up to 2–3 cm high and has imbricate leaves in dry conditions.[2][4][3] In moist conditions, the leaves may be falcate-secund (curved to one side) yet this does not always hold true.[2] Unlike some other mosses, A. rupestris have biseriate rhizoids which aid in attaching the gametophyte to substrate.[5][6]
The gametophyte leaves have an ovate base tapering to a blunt to acute apex[7][4] and are less than 1mm in length.[2] They lack a costa and may have papillae on the dorsal side, particularly on the upper leaves of the stem.[3] The leaves are bordered by shorter, rhombic marginal cells and their laminal cells have thickened cell walls.[7][4] Their perichaetial leaves are typically larger than their stem leaves.[8] In contrast to most bryophytes which have a filamentous protonemal stage, Andreaea rupestris have thalloid protonema that give rise to the leafy shoot of the gametophyte.[9][10]
As characterized by the Andreaeopsida, Andreaea rupestris have small sporophytes which lack both an operculum and a seta. Instead of a seta, they have a pseudopodium derived from gametophytic tissue attached to the sporangium, extending from the perichaetium attached by a structure called the foot. Once fully mature, the sporangium will open along 4 vertical lines of dehiscence to release the spores inside.[1] The sporangium is hygroscopic as it will dehisce in dry conditions to release spores from the gaps, and will close back up in moist conditions.[11] The spores are red-brown in colour, usually larger than 20 μm in diameter, and lack elaters.[4][3][12]
Andreaea rupestris are typically found in cooler climates on surfaces or fissures of dry, siliceous, exposed rock such as granite.[8][12] While they can also grow in neutral to mildly basic conditions, they are usually found on acidic rocks and cliff walls. They can be found from sea level to high elevations, but are more commonly associated with higher altitudes.[7][13] Compared to other species in their genus, they can withstand a wider variety of moisture levels and are better at surviving in drier conditions.[2] They have been found to grow with other species of their genus such as Andreaea nivalis , A. blyttii, A. rigida, A. crassinervia, A. rothii ssp. rothii, A. rothii ssp. jalcata, A. alpina, and A. obovata.[14]
They are primarily distributed around the Northern hemisphere in North America, Europe, and Asia.[4] More specifically, they have been confirmed in Canada,[7] the United States,[13] Norway,[14] Britain, Ireland,[8] Kazakhstan,[15] Korea,[16] China,[4] Central America, New Zealand, Antarctica[8] and more recently in 2018, Greece.[17]
The sporophyte and gametophyte represent two generations of A. rupestris, also known as the alternation of heteromorphic generations. The gametophyte stage starts with the haploid spore, which then germinates into a thalloid protonema. The protonema then gives rise to the leafy gametophyte which houses the male and female organs also known as the antheridia and archegonia, respectively.
Andreaea rupestris are autoicous, meaning that their male and female organs exist on separate branches within the same gametophyte. The close proximity of the antheridia and archegonia helps facilitate fertilization. The antheridia contain sperm that travel down the neck of an archegonium, which houses the egg, to fertilize it. When the egg is fertilized and becomes a diploid zygote, it then develops into the diploid sporangium. Note that the sporangium is attached to a haploid pseudopodium that was derived from gametophytic tissue. Through the process of meiosis, haploid spores are produced and released through the gaps of the dehisced sporangium.[12]
According to the BC Conservation Data Centre, this species is deemed "demonstrably widespread, abundant and secure" globally.[18] In British Columbia, it is labelled as "at the least risk of being lost".[19][20]
_3744.JPG)
_5927.JPG)
{{cite book}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link) {{cite book}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link) Andreaea rupestris is a species of moss in the class Andreaeopsida, are commonly referred to as the "lantern mosses" due to the appearance of their dehisced sporangia. It is typically found on smooth, acidic, exposed rock in the Northern hemisphere. It exhibits the common features of the genus Andreaea such as being acrocarpous, having dark pigmentation, lacking a seta, and bearing 4 lines of dehiscence in its mature sporangia, but can be further identified upon careful examination of its gametophytic leaves which have an ovate base to a more blunt apex compared to other similar species.
Kivi-lõhiskupar (Andreaea rupestris) on lõhiskupraliste sugukonda kuuluv sammaltaim.
Ta on Eestis arvatud II kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Eestis võib neid leida kasvamas rändrahnude juures[1].
(vaadatud 25.08.2012)
Kivi-lõhiskupar (Andreaea rupestris) on lõhiskupraliste sugukonda kuuluv sammaltaim.
Ta on Eestis arvatud II kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Eestis võib neid leida kasvamas rändrahnude juures.
Kalliokarstasammal (Andreaea rupestris) on karstasammalten sukuun kuuluva sammallaji.
Kalliokarstasammal on pieni (0,5 - 2 cm) hyvin tiheinä mättäinä kasvava sammal. Se on hyvin tumma, kuivana lähes musta. Sen lehdet ovat keskisuonettomat ja kapean kolmiomaiset. Itiöpesäkkeen perä on vain pesäkkeen mittainen ja pesäke aukeaa neljällä pitkittäisraolla.[2][3] Kalliokarstasammal on yksikotinen ja sillä on usein itiöpesäkkeitä. Sen itiöt ovat melko kookkaita.
Lauhkeat ja viileät alueet pohjoisella ja eteläisellä pallonpuoliskolla, erityisesti vuoristoissa. Kalliokarstasammal on yleinen koko Suomessa.
Kasvaa karuilla kivillä ja kallioilla, kuivilla tai ajoittain valuveden kostuttamilla paikoilla.[1]
Kalliokarstasammal (Andreaea rupestris) on karstasammalten sukuun kuuluva sammallaji.
Holtasóti (fræðiheiti: Andreaea rupestris) er tegund mosa af sótmosaætt. Hann finnst meðal annars á Íslandi og er algengur á steinum, oft á opnum svæðum, um allt land.[1] Auðvelt er að greina holtasóta frá náskyldu tegundinni fjallasóta á því að blöð holtasóta eru án miðrifs en blöð fjallasóta hafa miðrif.[1][2]
Holtasóti myndar gró í baukum eins og aðrir baukmosar. Gró holtasóta eru tvenns konar, vanþroska gró sem eru brún og um 20 µm að stærð og stærri græn gró sem eru um 30 µm.[2]
Holtasóti þolir vel þurrk sem gerir honum kleift að vaxa á svæðum sem eru opin fyrir vindi. Hann þolir hins vegar illa samkeppni við aðrar tegundir, svo sem litunarskóf (Parmelia omphalodes), sepaskóf (Parmelia saxatilis) og hraungambra (Racomitrium lanuginosum).[1]
Holtasóti getur verið með algengustu mosum í sumum vistgerðum, til dæmis í eyðihraunavist[3] og í hraungambravist.[4]
Þurr holtasóti er svartur eða rauðbrúnn og blöðin liggja upp að stönglinum.
Blautur holtasóti er grænn vegna blaðgrænu.
Stakt laufblað holtasóta séð í smásjá. Ekkert miðrif er á blaðinu en blöð fjallasóta hafa miðrif.
Smásjármynd af laufblaði holtasóta. Stakar frumur sjást greinilega.
Baukur sótmosa rifnar á einkennandi hátt. Gró mosans dreifast út frá rifnum bauknum.
Gró holtasóta eru tvenns konar. Vanþroska brún gró og stærri græn gró.
Holtasóti (fræðiheiti: Andreaea rupestris) er tegund mosa af sótmosaætt. Hann finnst meðal annars á Íslandi og er algengur á steinum, oft á opnum svæðum, um allt land. Auðvelt er að greina holtasóta frá náskyldu tegundinni fjallasóta á því að blöð holtasóta eru án miðrifs en blöð fjallasóta hafa miðrif.
Andreaea rupestris là một loài rêu trong họ Andreaeaceae. Loài này được Hedw. mô tả khoa học đầu tiên năm 1801.[1]
Andreaea rupestris là một loài rêu trong họ Andreaeaceae. Loài này được Hedw. mô tả khoa học đầu tiên năm 1801.
歐黑蘚（学名：Andreaea rupestris）为黑蘚科黑蘚屬下的一个种。
_9773.JPG)
_3744.JPG)
_3751.JPG)
_1843.JPG)
_3776.JPG)
_5927.JPG)
_5930.JPG)
.jpg){kind=small}
|access-date=中的日期值 (帮助) 
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
