dcsimg

Description ( Inglês )

fornecido por Flora of Zimbabwe
Trees, shrubs or lianes. Leaves digitate with long petioles. Inflorescence of compound umbels, arranged in a raceme or panicle. Petals and sepals 5-10, equal in number. Styles 2 (umbellifera) or 5-8 (goetzenii). Fruit subspherical to ovoid.
licença
cc-by-nc
direitos autorais
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
citação bibliográfica
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Schefflera Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/genus.php?genus_id=1030
autor
Mark Hyde
autor
Bart Wursten
autor
Petra Ballings
original
visite a fonte
site do parceiro
Flora of Zimbabwe

Schefflera ( Catalão; Valenciano )

fornecido por wikipedia CA
 src=
Schefflera arboricola

Schefflera és un gènere de plantes dins la família Araliaceae. Són arbres, arbusts o lianes i són plantes natives de Nova Zelanda, Java, Índia, Àsia oriental i Fiji.

Cultiu

Diverses de les espècies, com Schefflera actinophylla ("arbre paraigües") i Schefflera arboricola són plantes ornamentals, d'interior, o de jardí en climes càlids.
Necessita molta llum però no els sol directe; la temperatura no ha de ser inferior als 15º-18°. Es multiplica per esqueix o per murgonat.

N'hi ha nombrosos cultivars el més popular és el de fulles porpra.

 src=
Schefflera wallichiana

Història

El gènere rep el nom en honor del botànic Jacob Christian Scheffler.[1]

Sinònims

  • Sciodaphyllum P.Browne, Civ. Nat. Hist. Jamaica: 190 (1756).
  • Heptapleurum Gaertn., Fruct. Sem. Pl. 2: 472 (1791).
  • Actinophyllum Ruiz & Pav., Fl. Peruv. Prodr.: 51 (1794).
  • Unjala Blume, Catalogus: 56 (1823).
  • Sciadophyllum Rchb., Consp.: 145 (1828), orth. var.
  • Paratropia (Blume) DC., Prodr. 4: 265 (1830).
  • Brassaia Endl., Nov. Stirp. Dec. 1: 89 (1839).
  • Gynapteina Spach, Hist. Nat. Vég. 8: 113 (1839).
  • Heptoneurum Hassk., Flora 25(2 Beibl. 1): 30 (1842).
  • Didymopanax Decne. & Planch., Rev. Hort., IV, 3: 109 (1854).
  • Plerandra A.Gray, U.S. Expl. Exped., Phan. 1: 729 (1854).
  • Actinomorphe (Miq.) Miq., Fl. Ned. Ind. 1(1): 749 (1856).
  • Agalma Miq., Bonplandia (Hannover) 4: 138 (1856).
  • Tupidanthus Hook.f. & Thomson, Bot. Mag. 82: t. 4908 (1856).
  • Parapanax Miq., Fl. Ned. Ind., Eerste Bijv.: 338 (1861).
  • Bakeria Seem., J. Bot. 2: 248 (1864).
  • Nesopanax Seem., J. Bot. 2: 249 (1864).
  • Astropanax Seem., J. Bot. 3: 176 (1865).
  • Crepinella Marchal, Trans. Linn. Soc. London, Bot. 2: 275 (1887).
  • Dizygotheca N.E.Br., Bull. Misc. Inform. Kew 1892: 197 (1892).
  • Cotylanthes Calest., Webbia 1: 100 (1905).
  • Octotheca R.Vig., Ann. Sci. Nat., Bot., IX, 4: 135 (1906).
  • Geopanax Hemsl., Hooker's Icon. Pl. 29: t. 2821 (1909).
  • Enochoria Baker f., J. Linn. Soc., Bot. 45: 324 (1921).
  • Scheffleropsis Ridl., Fl. Malay Penins. 1: 888 (1922).
  • Cephaloschefflera (Harms) Merr., Enum. Philipp. Fl. Pl. 3: 231 (1923).
  • Neocussonia Hutch., Gen. Fl. Pl. 2: 79 (1967).[2]

Referències

  1. Helmut Genaust (1983): Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen, 2. Auflage. Birkhäuser Verlag - ISBN 3-7643-1399-4
  2. «Schefflera». Royal Botanic Gardens, Kew: World Checklist of Selected Plant Families. [Consulta: 18 desembre 2009].
  • Frodin, D. G. and R. Govaerts. 2004. World Checklist and Bibliography of Araliaceae. Kew Publishing.
  • Plunkett, G. M., P. P. Lowry, D. G. Frodin and J. Wen. 2005. Phylogeny and geography of Schefflera: pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae. Annals of the Missouri Botanical Garden 92: 202-224.

Enllaços externs

En altres projectes de Wikimedia:
Commons
Commons Modifica l'enllaç a Wikidata
Viquiespècies
Viquiespècies
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autors i editors de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CA

Schefflera: Brief Summary ( Catalão; Valenciano )

fornecido por wikipedia CA
 src= Schefflera arboricola

Schefflera és un gènere de plantes dins la família Araliaceae. Són arbres, arbusts o lianes i són plantes natives de Nova Zelanda, Java, Índia, Àsia oriental i Fiji.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autors i editors de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CA

Šeflera ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ
 src=
Ilustrace Schefflera megalantha z roku 1881

Šeflera[1] (Schefflera) je rod rostlin z čeledi aralkovité. Jsou to stálezelené, beztrnné dřeviny se střídavými, většinou dlanitě složenými listy. Květy jsou drobné, převážně pětičetné, uspořádané ve vrcholových složených květenstvích. Plodem je peckovice. Rod je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. V současné taxonomii je pojímán široce a je do něj zahrnováno asi 900 až 1100 druhů. Molekulární výzkumy však ukázaly, že rod je v současném pojetí parafyletický, skládá se z celkem 5 samostatných vývojových linií a čeká jej proto v rámci taxonomické revize rozřazení do několika samostatných rodů.

Šeflera dlanitolistá je často pěstována v různých kultivarech jako pokojová rostlina. V tropech a subtropech se vysazují jako okrasné dřeviny i jiné druhy, zejména Schefflera actinophylla a S. elegantissima (syn. Plerandra elegantissima). Některé jihoamerické druhy jsou zdrojem měkkého dřeva, používaného např. k výrobě zápalek.

Charakteristika

Šeflery jsou poměrně dobře identifikovatelné rostliny. Charakteristické jsou dlanitě složené listy s pochvatou bází řapíku. Jsou to beztrnné dřeviny s vrcholovým latovitým nebo složeným okolíkovitým květenstvím.[2]

Popis

Šeflery jsou stálezelené, beztrnné keře a stromy, řidčeji liány či epifyty. Jihoamerické druhy Schefflera morototoni a S. rodriguesiana dorůstají výšky až 25 metrů a průměru kmene okolo 40 cm. Listy jsou dlanitě složené nebo výjimečně jednolisté. Jednotlivé lístky jsou celokrajné nebo na okraji pilovité. Palisty srůstají s řapíkem a mají zpravidla podobu srostlých čárkovitých výběžků pochvovité báze řapíku. Ekvádorský druh Schefflera diplodactyla má listy 2x dlanitě složené. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, většinou pětičetné, uspořádané v okolících, hlávkách nebo hroznech, skládajících vrcholové nebo zdánlivě postranní laty či složené hrozny. Kalich je na vrcholu celistvý nebo pětizubý. Koruna se skládá z 5 až 11 zpravidla volných korunních lístků. Tyčinek je 5 až 11 (stejný počet jako korunních lístků) nebo mnoho. Semeník je srostlý ze 4 až 11 (2 až 30) plodolistů, čnělky jsou zčásti nebo zcela srostlé do sloupku, případně jsou blizny přisedlé. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá peckovice obsahující 4 až 11 zploštělých semen.[3][4][5][6]

Rozšíření

Rod šeflera je největším rodem čeledi aralkovité. Zahrnuje asi 900[7] až 1100[3] druhů a je rozšířen ve vlhčích oblastech tropů a subtropů téměř celého světa.[3] Největší počet druhů se vyskytuje v tropické Asii a na Tichomořských ostrovech. Z Číny je uváděno 35 druhů, z toho 14 endemických.[3] V Japonsku roste pouze druh Schefflera octophylla.[8] V tropické Americe rostou šeflery charakteristicky v horských lesích, zatímco v nížinných oblastech se vyskytuje jen několik druhů. Tvoří také charakteristickou složku vegetace na stolových horách Guyanské vysočiny, kde roste množství endemických druhů, nebo v brazilském biotopu cerrado. Nejrozšířenějším druhem v Latinské Americe je Schefflera morototoni, která tvoří běžnou složku nížinných i montánních deštných a poloopadavých lesů. Tento druh také zasahuje nejdále na sever, do jižního Mexika. V tropické Asii jsou některé druhy součástí mangrovových porostů.[9][4][10] V Africe se vyskytuje jen několik druhů, v jižní Africe je to jen druh Schefflera umbellifera.[11][12] Na Novém Zélandu roste pouze druh Schefflera digitata, který je hojnou složkou lesů na Severním i Jižním ostrově.[13]

Obsahové látky a jedovatost

Mezi charakteristické obsahové látky zjištěné v šeflerách náležejí terpenoidy a saponiny. Přinejmenším některé druhy (včetně těch pěstovaných) obsahují v pletivech rafidy šťavelanu vápenatého podobně jako zástupci čeledi árónovité. Při rozžvýkání mohou způsobit podráždění sliznic ústní dutiny a trávicího traktu projevující se zejména pálením a otoky. Při požití se může dostavit zvracení a průjem. Případy otrav u lidí či domácích zvířat jsou zřídkavé a šeflera je jako pokojová rostlina považována za relativně bezpečnou. Pokud domácí zvířata okusují listy, je nutno rostlinu odstranit z jejich dosahu. Šťáva z listů může způsobit kontaktní dermatitidu.[14][15]

Taxonomie

Historicky bylo popsáno až 20 různých rodů čeledi aralkovitých, které byly v posledních dekádách vřazeny do široce pojatého rodu Schefflera. Do něj byli shrnuti všichni zástupci aralkovitých vyznačující se dřevnatým růstem, primárně dlanitě složenými listy, palisty srostlými v jazýčkovité přívěsky a květenstvími v podobě složených okolíků či lat, a zároveň postrádající článkované stopky květů a trny na vegetativních orgánech.

Výsledky několika molekulárních studií prokázaly, že tento rod v širokém pojetí (Schefflera s.l.) je polyfyletický a zahrnuje celkem 5 samostatných vývojových větví, roztroušených mezi vývojovými větvemi jiných rodů čeledi Araliaceae. Tyto vývojové větve jsou geograficky dosti vyhraněné a nesou provizorní názvy podle oblastí původu: Afro-Malagasy clade, Asian clade, Melanesian clade, Neotropical clade a Schefflera s.str. Poslední zmíněný klad obsahuje typový druh (novozélandská S. digitata) a po revizi bude rod Schefflera omezen pouze na tuto malou skupinu, zahrnující 8 druhů rozšířených v jihozápadním Tichomoří. Dosud byla uveřejněna taxonomická revize pouze pro rod Plerandra (Melanesian clade), která vyšla v roce 2013. Do tohoto rodu patří i pěstovaný druh Plerandra elegantissima (syn. Schefflera elegantissima). Znovuzavedení historicky popsaných rodů komplikuje fakt, že jsou v klasickém pojetí vesměs parafyletické.[2][7]

Prehistorie

Z Evropy včetně Českého masivu jsou známy fosílie druhu †Schefflera dorofeevii třetihorního stáří.[16]

Zástupci

Význam

 src=
Schefflera actinophylla jako okrasná dřevina na Madeiře

Šeflery jsou pěstovány jako oblíbené a poměrně odolné pokojové rostliny s ozdobným olistěním. Nejčastěji pěstovaným druhem je šeflera dlanitolistá. Byly vyšlechtěny i pestrolisté kultivary. V tropech a subtropech se některé druhy vysazují jako venkovní okrasné dřeviny. Mimo šeflery dlanitolisté se pěstuje zejména Schefflera actinophylla a S. elegantissima (syn. Plerandra elegantissima).[17] Některé druhy mají omezené využití v domorodé medicíně.[18]

Dřevo šefler je vesměs měkké a dobře opracovatelné, snadno však podléhá rozkladu. V Latinské Americe se ze dřeva Schefflera morototoni a příbuzných druhů vyrábějí např. překližky nebo zápalky. Používá se také jako palivo.[11]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. a b LOWRY, Porter P. et al. Revision of Plerandra (Araliaceae). I. A synopsis of the genus with an expanded circumscription and a new infrageneric classification. Brittonia. March 2013, čís. 65(1).
  3. a b c d XIANG, Qibai; LOWRY, Porter P. Flora of China: Schefflera [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky)
  5. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
  6. GARGIULLO, Margaret B.; MAGNUSON, Barbara; KIMBALL, Larry. A field guide to plants of Costa Rica. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-518824-0. (anglicky)
  7. a b PLUNKETT, Gregory M. Phylogeny and geography of Schefflera: Pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae. Annals of the Missouri Botanical Garden. July 2005, čís. 92(2).
  8. OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
  9. GIESEN, Wim et al. Mangrove Guidebook for Southeast Asia. [s.l.]: FAO and Wetlands International, 2006. ISBN 974-7946-85-8. (anglicky)
  10. GRANDTNER, Miroslav M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky)
  11. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
  12. GERMISHUIZEN, G.; MEYER, N.L. (eds.). Plants of southern Africa: an annotated checklist. Strelitzia. 2003, čís. 14.
  13. CHEESEMAN, T.F. Manual of the New Zealand flora. Wellington: [s.n.], 1906. (anglicky)
  14. KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
  15. NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)
  16. KVAČEK, Zlatko; TEODORIDIS, Vasil. Tertiary macrofloras of the Bohemian Massif: a review with correlations within Boreal and Central Europe. Bulletin of Geosciences. 2007.
  17. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  18. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

Externí odkazy

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ

Šeflera: Brief Summary ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ
 src= Ilustrace Schefflera megalantha z roku 1881

Šeflera (Schefflera) je rod rostlin z čeledi aralkovité. Jsou to stálezelené, beztrnné dřeviny se střídavými, většinou dlanitě složenými listy. Květy jsou drobné, převážně pětičetné, uspořádané ve vrcholových složených květenstvích. Plodem je peckovice. Rod je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. V současné taxonomii je pojímán široce a je do něj zahrnováno asi 900 až 1100 druhů. Molekulární výzkumy však ukázaly, že rod je v současném pojetí parafyletický, skládá se z celkem 5 samostatných vývojových linií a čeká jej proto v rámci taxonomické revize rozřazení do několika samostatných rodů.

Šeflera dlanitolistá je často pěstována v různých kultivarech jako pokojová rostlina. V tropech a subtropech se vysazují jako okrasné dřeviny i jiné druhy, zejména Schefflera actinophylla a S. elegantissima (syn. Plerandra elegantissima). Některé jihoamerické druhy jsou zdrojem měkkého dřeva, používaného např. k výrobě zápalek.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ

Schefflera ( Alemão )

fornecido por wikipedia DE

Die Schefflera oder Strahlenaralien (Schefflera) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Araliengewächse (Araliaceae). Die pantropische Gattung Schefflera weist Schwerpunkte der Artenvielfalt in Asien und im tropischen Australien auf. Ihre Benennung erfolgte zu Ehren des Arztes und Botanikers Johann Peter Ernst von Scheffler.

Beschreibung

 src=
Illustration aus A hand-book to the flora of Ceylon, Tafel XLVI von Schefflera emarginata

Vegetative Merkmale

Alle Schefflera-Arten sind verholzende Pflanzen, die meist als Bäume oder große Sträucher wachsen, manche Arten sind Lianen und wenige Arten sind Epiphyten. Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die Blattspreite ist handförmig zusammengesetzt. Die Blättchen sind ganzrandig oder gesägt. Die Nebenblätter sind mit dem Blattstiel verwachsen.

Generative Merkmale

Die traubigen, ährigen oder doldigen Blütenstände enthalten viele Blüten. Die kleinen Hochblätter sind behaart. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünf- bis elfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die meist fünf Kelchblätter haben meist einen glatten Rand. Es sind fünf bis elf Kronblätter, die manchmal eine abfallende Kalyptra (Haube) bilden, und ebenso viele Staubblätter vorhanden. Auf dem Diskus kann man oft Nektar erkennen. Selten vier, meist fünf bis elf Fruchtblätter sind zu einem Fruchtknoten verwachsen. Die Griffel sind frei oder teilweise bis ganz zu einer Röhre verwachsen oder sie fehlen.

Es werden rundliche bis eiförmige Steinfrüchte gebildet, sie enthalten selten vier, meist fünf bis elf Samen.

Systematik

 src=
Junge Strahlenaralie der Art Schefflera actinophylla als Zimmerpflanze
 src=
Adulte Strahlenaralie der Art Schefflera actinophylla als Zierpflanze
 src=
Ausschnitt eines Laubblattes und eines Blütenstandes von Schefflera angulata
 src=
Fruchtstände einer adulten Schefflera arboricola mit reifen Früchten
 src=
Handförmig geteilte Laubblätter von Schefflera digitata
 src=
Gestielte handförmig geteilte Laubblätter von Schefflera heptaphylla
 src=
Habitus und gestielte handförmig geteilte Laubblätter von Schefflera leucantha
 src=
Ausschnitt eines Blütenstandes von Schefflera macrocarpa mit Blüten im Detail
 src=
Sprossspitze von Schefflera morototoni mit Blütenstand
 src=
Habitus und gestielte handförmig geteilte Laubblätter von Schefflera pueckleri
 src=
Handförmig zusammengesetztes Laubblatt von Schefflera racemosa
 src=
Oberer Bereich von Schefflera rodriguesiana mit gestielten Laubblättern und Blütenständen
 src=
Ausschnitt eines Blütenstandes von Schefflera roxburghii
 src=
Laubblätter von Schefflera stellata
 src=
Gestielte Laubblätter von Schefflera taiwaniana
 src=
Ausschnitt eines zusammengesetzten Blütenstandes von Schefflera venulosa mit Blüten im Detail
 src=
Laubblätter von Schefflera wallichiana

Die Gattung Schefflera wurde am 29. November 1775 durch Johann Reinhold Forster und Georg Forster in Characteres Generum Plantarum, (1. Auflage), S. 23 aufgestellt. Typusart ist Schefflera digitata J.R.Forst. & G.Forst.[1] Für Schefflera J.R.Forst. & G.Forst. nom. cons. s. l. gibt es eine große Anzahl von Synonymen: Actinomorphe (Miq.) Miq., Actinophyllum Ruiz & Pav., Agalma Miq., Bakeria Seem., Brassaia Endl., Cephaloschefflera (Harms) Merr., Cotylanthes Calest., Crepinella Marchal, Didymopanax Decne. & Planch., Enochoria Baker f., Gynapteina Spach, Heptapleurum Gaertn., Heptoneurum Hassk., Neocussonia Hutch., Nesopanax Seem., Octotheca R.Vig., Parapanax Miq., Paratropia (Blume) DC., Scheffleropsis Ridl., Sciadophyllum P.Browne, Tupidanthus Hook. f. & Thomson, Unjala Blume.[2][1][3] Der Umfang der Gattung wird kontrovers diskutiert, dabei gehen die einen Autoren davon aus, dass alle Arten dieser Verwandtschaftsgruppe in eine artenreiche Gattung Schefflera s. l. gestellt werden und andere Autoren gliedern in viele teilweise artenarme Gattungen auf.[4][5][3]

Die Gattung Schefflera s. l. ist polyphyletisch (über 500 bis 1100[4] Arten), deshalb wurden die meisten Arten in einige Gattungen ausgegliedert. Die Gattung Schefflera s. str. ist wohl nur monophyletisch, wenn nur acht Arten verbleiben.[5][3]

Es gibt je nach Autor 8 bis 500 Schefflera-Arten:[6][2][5][3]

 src=
Habitus und gestielte handförmig geteilte Laubblätter von Schefflera elegantissimaPlerandra elegantissima

2013 wurden 33 Arten in 6 Untergattungen der Gattung Plerandra A.Gray (Syn.: Dizygotheca N.E.Br., Octotheca R.Vig., Enochoria Baker f.) ausgegliedert. Sie kommt nur in Melanesen (Fiji, Neukaledonien, Neuguinea, Salomonen sowie Vanuatu):[3][7]

 src=
Habitus von Schefflera umbelliferaNeocussonia umbellifera

Etwa 16 Arten wurden 2017 in die Gattung Neocussonia Hutch. gestellt.[8] Sie kommt von Tansania bis ins Südliche Afrika und in Madagaskar vor:[2]

Etwa 15 Arten wurden 2017 in die Gattung Astropanax Seem. (Syn.: Geopanax Hemsl.) gestellt.[9] Sie kommt im tropischen Afrika und auf Inseln des westlichen Indischen Ozeans vor:[2]

  • Schefflera abyssinica (Hochst. ex A.Rich.) HarmsAstropanax abyssinicus (Hochst. ex A.Rich.) Seem.[9][2]
  • Schefflera barteri (Seem.) HarmsAstropanax barteri Seem. (weitere Syn.: Astropanax baikiei Seem., Schefflera baikiei (Seem.) Harms, Schefflera hierniana Harms, Schefflera ledermannii Harms, Schefflera henriquesiana Harms ex Henriq., Schefflera dananensis (A.Chev.) Harms ex Engl.)[9][2]
  • Schefflera evrardii BampsAstropanax evrardii (Bamps) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera goetzenii HarmsAstropanax goetzenii (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera humblotiana DrakeAstropanax humblotianus (Drake) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera kivuensis BampsAstropanax kivuensis (Bamps) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera mannii (Hook. f.) HarmsAstropanax mannii (Hook. f.) Seem.[2]
  • Schefflera monophylla (Baker) BernardiAstropanax monophyllus (Baker) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera myriantha (Baker) DrakeAstropanax myrianthus (Baker) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera polysciadia HarmsAstropanax polysciadius (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin (weitere Syn.: Schefflera bequaertii De Wild., Schefflera congesta De Wild., Schefflera angiensis De Wild. nom. illeg., Schefflera nyasensis De Wild.)[9][2]
  • Schefflera procumbens (Hemsl.) F.FriedmannAstropanax procumbens (Hemsl.) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera stolzii HarmsAstropanax stolzii (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera tessmannii HarmsAstropanax tessmannii (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera urostachya HarmsAstropanax urostachyus (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]
  • Schefflera volkensii (Harms) HarmsAstropanax volkensii (Harms) Lowry, G.M.Plunkett, Gostel & Frodin[9][2]

Etwa 33 Arten wurden 2019 in die Gattung Crepinella Marchal gestellt.[10]

Etwa 131 Arten wurden 2019 in die Gattung Sciodaphyllum P.Browne gestellt.[11]

 src=
Strahlenaralie, hier eine Sorte von Schefflera arboricola mit weißbunten Blättern.

Herkunft des Gattungsnamens

Die Gattungsbezeichnung Schefflera wurde 1776 von Johann Reinhold Forster und Georg Forster eingeführt, die hiermit einen Danziger Arzt und Botaniker („medicus et botanicus Gedanensis“) würdigen wollten.[12]

Es gibt mindestens drei Hypothesen über den Namensgeber:

  • Jacob Christian Scheffler („frühes 18. Jh.“)
  • Jacob Christoph Scheffler (1698–1745)
  • Johann Peter Ernst von Scheffler (1739–1809)

Die Gattung Schefflera wird im deutschen Sprachraum trotz fehlender Quellen traditionell in Konversationslexika[13] und botanischen Fachlexika[14] mit einem fiktiven „deutschen Botaniker des (frühen) 18. Jahrhunderts“ namens „Jacob Christian Scheffler“ verbunden.

Helmut Genaust führt dafür als Quelle das Etymologisch-botanische Handwörterbuch von Georg Christian Wittstein[15] an, in dem es heißt: „Schefflēra Forst. (Araliaceae). Nach Jac. Christ.[!] Scheffler, Botaniker aus Danzig, schrieb 1721 über das Āsarum.

Hier liegt folgendes Missverständnis vor: Disputatio Botanico-Medica De Asaro ist eine Schrift von Jacob Christoph Scheffler (1698–1745)[16], Arzt aus Altdorf bei Nürnberg, der an der Altdorfina promovierte, eine Reise ins Elsass und nach Paris unternahm und sich schließlich als „Stadtphysicus“ in Crailsheim niederließ[17]. Es gibt keinen Beleg dafür, dass er jemals in Danzig war. Die gleiche falsche Angabe macht Umberto Quattrocchi[18], der ein weiteres Werk[19] von Jacob Christoph Scheffler anführt.

Nach J. R. Forster & G. Forster soll der gesuchte Scheffler Beiträge zu Tentamen Florae Gedanensis methodo sexuali adcommodatae (deutsche Übersetzung: Die um Danzig wildwachsende(!) Pflanzen nach ihren Geschlechtstheilen geordnet und beschrieben[20]) geleistet haben. Der einzige im „Original“ dieses Werkes (und zwar zweimal[21][22]!) genannte Scheffler ist der Arzt Johann Peter Ernst von Scheffler, Mitglied der Naturforschenden Gesellschaft in Danzig[23] (merkwürdigerweise sind diese Erwähnungen in der „deutschensprachigen Ausgabe“ dann weggefallen). Also muss man ihn als Adressaten der Würdigung ansehen.[24]

Nutzung

Einige Arten, beispielsweise Schefflera pueckleri, und ihre Sorten werden als Zierpflanzen in tropischen bis subtropischen Parks und Gärten verwendet. Einige davon eignen sich als robuste Zimmerpflanzen; zu ihnen gehören auch die Arten Schefflera actinophylla, Schefflera arboricola und Schefflera elegantissima.

Quellen

Literatur

  • Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, David G. Frodin: Revision of Plerandra (Araliaceae). I. A synopsis of the genus with an expanded circumscription and a new infrageneric classification. In: Brittonia, Volume 65, Issue 1, 2013, S. 42–61. JSTOR 41810043
  • Gregory M. Plunkett, Porter P. Lowry II: Phylogeny and diversification in the Melanesian Schefflera clade (Araliaceae) based on evidence from nuclear rDNA spacers. In: Systematic Botany, Volume 37, Issue 1, 2012, S. 279–291. doi:10.1600/036364412X616837
  • Pedro Fiaschi, Gregory M. Plunkett: Monophyly and phylogenetic relationships of Neotropical Schefflera (Araliaceae) based on plastid and nuclear markers. In: Systematic Botany, Volume 36, 2011, S. 806–817. doi:10.1600/036364411X583754
  • Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett: Schefflera (Araliaceae): taxonomic history, overview and progress. In: Plant Diversity and Evolution, Volume 128, 2010, S. 561–595.
  • Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett: Recircumscription of Polyscias (Araliaceae) to include six related genera, with a new infrageneric classification and a synopsis of species. In: Plant Diversity and Evolution, Volume 128, 2010, S. 55–84.
  • Qibai Xiang, Porter P. Lowry: Araliaceae.: In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven, Deyuan Hong (Hrsg.): Flora of China. Volume 13: Clusiaceae through Araliaceae, Science Press und Missouri Botanical Garden Press, Beijing und St. Louis, 2007 ISBN 978-1-930723-59-7. Schefflera, S. 454 - textgleich online wie gedrucktes Werk. (Abschnitte Beschreibung, Systematik und Verbreitung)

Einzelnachweise

  1. a b Schefflera bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis Abgerufen am 23. Mai 2014.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz da db dc dd de df dg dh di dj dk dl dm dn do dp dq dr ds dt du dv dw dx dy dz ea eb ec ed ee ef eg eh ei ej ek el em en eo ep eq er es et eu ev ew ex ey ez fa fb fc fd fe ff fg fh fi fj fk fl fm fn fo fp fq fr fs ft fu fv fw fx fy fz ga gb gc gd ge gf gg gh gi gj gk gl gm gn go gp gq gr gs gt gu gv gw gx gy gz ha hb hc hd he hf hg hh hi hj hk hl hm hn ho hp hq hr hs ht hu hv hw hx hy hz ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu iv iw ix iy iz ja jb jc jd je jf jg jh ji jj jk jl jm jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv kw kx ky kz la lb lc ld le lf lg lh li lj lk ll lm ln lo lp lq lr ls lt lu lv lw lx ly lz ma mb mc md me mf mg mh mi mj mk ml mm mn mo mp mq mr ms mt mu mv mw mx my mz na nb nc nd ne nf ng nh ni nj nk nl nm nn no np nq nr ns nt nu nv nw nx ny nz oa ob oc od oe of og oh oi oj ok ol om on oo op oq or os ot ou ov ow ox oy oz pa pb pc pd pe pf pg ph pi pj pk pl pm pn po pp pq pr ps pt pu pv pw px py pz qa qb qc qd qe qf qg qh qi qj qk ql qm qn qo qp qq qr qs qt qu qv qw qx qy qz ra rb rc rd re rf rg rh ri rj rk rl rm rn ro rp rq rr rs rt ru rv rw rx ry rz sa sb sc sd se sf sg sh si sj sk sl sm sn so sp sq sr ss st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg th ti tj tk tl tm tn to tp tq tr ts tt tu tv tw tx ty tz ua ub uc ud ue uf ug uh ui uj uk ul um un uo up uq ur us ut uu uv uw ux uy uz va vb vc vd ve vf vg vh vi vj vk vl vm vn vo vp vq vr vs vt vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo wp wq Rafaël Govaerts (Hrsg.): Schefflera. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 29. November 2019.
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, David G. Frodin: Revision of Plerandra (Araliaceae). I. A synopsis of the genus with an expanded circumscription and a new infrageneric classification. In: Brittonia, Volume 65, Issue 1, 2013, S. 42–61. JSTOR 41810043 PDF.
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak Qibai Xiang, Porter P. Lowry: Araliaceae.: In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven, Deyuan Hong (Hrsg.): Flora of China. Volume 13: Clusiaceae through Araliaceae, Science Press und Missouri Botanical Garden Press, Beijing und St. Louis, 2007 ISBN 978-1-930723-59-7. Schefflera, S. 454 - textgleich online wie gedrucktes Werk.
  5. a b c David Frodin, Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett: Schefflera (Araliaceae): Taxonomic history, overview and progress. Plant Diversity and Evolution, Volume 128, 2010, S. 561-595. doi:10.1127/1869-6155/2010/0128-0028
  6. Schefflera im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 21. Mai 2014.
  7. Rafaël Govaerts (Hrsg.): Plerandra. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 13. Dezember 2019.
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, Morgan R. Gostel, David G. Frodin: A synopsis of the Afro-Malagasy species previously included in Schefflera (Araliaceae): Resurrection of the genera Astropanax and Neocussonia. In: Candollea, Volume 72, Issue 2, Juni 2017, S. 265-282. doi:10.15553/c2017v722a4
  9. a b c d e f g h i j k l m n o Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, Morgan R. Gostel, David G. Frodin: A synopsis of the Afro-Malagasy species previously included in Schefflera (Araliaceae): Resurrection of the genera Astropanax and Neocussonia. In: Candollea, Volume 72, Issue 2, Juni 2017, S. 265-282. doi:10.15553/c2017v722a4
  10. Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, David A. Neill: Studies in Neotropical Araliaceae. II. Resurrection of the Neotropical genus Crepinella Marchal for a clade of New World species previously included in Schefflera J.R. Forst. & G. Forst. (Araliaceae). In: Novon, Volume 27, Issue 4, 2019, S. 253–261. doi:10.3417/2019510
  11. Porter P. Lowry II, Gregory M. Plunkett, M. Marcela Mora, Carlos Rodrigues-Vaz: Studies in Neotropical Araliaceae. I. Resurrection of the genus Sciodaphyllum P. Browne to accommodate most New World species previously included in Schefflera J. R. Forst. & G. Forst. In: Brittonia, Volume, November 2019, S. 1–15. doi:10.1007/s12228-019-09593-w
  12. Johann Reinhold Forster, Georg Forster: Characteres generum plantarum, quas in itinere ad insulas maris Australis, : collegerunt, descripserunt, delinearunt, annis 1772-1775. B. White, T. Cadell, & P. Elmsly, London 1776, S. 46. (Volltext in der Google-Buchsuche)
  13. u. a. Brockhaus-Enzyklopädie in 24 Bänden. 19., völlig neu bearbeitete Aufl., Band 19. Mannheim 1992.
  14. u. a. Helmut Genaust: Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen. 3., vollständig überarbeitete und erweiterte Auflage. Nikol, Hamburg 2005, ISBN 3-937872-16-7 (Nachdruck von 1996).
  15. Etymologisch-botanisches Handwörterbuch. Bearb. u hrsg. v. Dr. G[eorg] C[hristian] Wittstein. 2. Ausg. 1856 Erlangen, S. 791.
  16. Jacob Christoph Scheffler: Dispvtatio Botanico-Medica Inavgvralis De Asaro. Meyer, Altdorf 1721. (http://vorlage_digitalisat.test/1%3Dhttps%3A%2F%2Fgdz.sub.uni-goettingen.de%2Fid%2FPPN665236093~GB%3D~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D)
  17. Deutsches Biographisches Archiv
  18. Umberto Quattrocchi: CRC world dictionary of plant names: common names, scientific names, eponyms, synonyms, and etymology. Boca Raton, Fla. [u. a.] : CRC Press, 2000.
  19. http://vorlage_digitalisat.test/1%3Dhttps%3A%2F%2Freader.digitale-sammlungen.de%2Fresolve%2Fdisplay%2Fbsb10953498.html%20~GB%3D~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D
  20. Gottfried Reyger: Die um Danzig wildwachsende Pflanzen nach ihren Geschlechtstheilen geordnet und beschrieben. Wedel, Danzig 1768. (http://vorlage_digitalisat.test/1%3Dhttps%3A%2F%2Freader.digitale-sammlungen.de%2Fde%2Ffs1%2Fobject%2Fdisplay%2Fbsb10302936_00007.html~GB%3D~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D)
  21. Gottfried Reyger: Tentamen Florae Gedanensis 1766, Band 2, S. 132: [1]
  22. Gottfried Reyger: Tentamen Florae Gedanensis 1766, Band 2, S. 112: [2]
  23. Schriften der Naturforschenden Gesellschaft in Danzig. (= Schriften der Naturforschenden Gesellschaft in Danzig. Band 8, Heft 2). Danzig 1893, S. 83.
  24. Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen – Erweiterte Edition. Teil I und II. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin, Freie Universität Berlin, Berlin 2018, ISBN 978-3-946292-26-5 doi:10.3372/epolist2018.

Weiterführende Literatur

  • Pedro Fiaschi, Gregory M. Plunkett:. Revision of the Didymopanax group of Neotropical Schefflera (Araliaceae). In: Annals of the Missouri Botanical Garden, Volume 103, März 2018, S. 24–105. doi:10.3417/2017031
  • M. R. Gostel, Gregory M. Plunkett, Porter P. Lowry II: Straddling the Mozambique Channel: molecular evidence for two major clades of Afro-Malagasy Schefflera (Araliaceae) co-occurring in Africa and Madagascar. In: Plant Ecology and Evolution, Volume 150, 2017, S. 87–108.

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia DE

Schefflera: Brief Summary ( Alemão )

fornecido por wikipedia DE

Die Schefflera oder Strahlenaralien (Schefflera) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Araliengewächse (Araliaceae). Die pantropische Gattung Schefflera weist Schwerpunkte der Artenvielfalt in Asien und im tropischen Australien auf. Ihre Benennung erfolgte zu Ehren des Arztes und Botanikers Johann Peter Ernst von Scheffler.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia DE

Schefflera (skööl) ( Frísio do Norte )

fornecido por wikipedia emerging languages
Amrum.pngTekst üüb Öömrang

Schefflera (ütjspreegen: Schefleera) of Strualaraalien (Schefflera) san en plaantenskööl uun det famile faan a Araalienplaanten (Araliaceae). Diar jaft at 500 bit 1100 slacher faan. Jo waaks miast uun a troopen faan Aasien an Austraalien.

Wichtag slacher

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia emerging languages

Schefflera (skööl): Brief Summary ( Frísio do Norte )

fornecido por wikipedia emerging languages

Schefflera (ütjspreegen: Schefleera) of Strualaraalien (Schefflera) san en plaantenskööl uun det famile faan a Araalienplaanten (Araliaceae). Diar jaft at 500 bit 1100 slacher faan. Jo waaks miast uun a troopen faan Aasien an Austraalien.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia emerging languages

Шеффлера ( Udmurt )

fornecido por wikipedia emerging languages
 src=
Шеффлера
 src=
Schefflera gabriellae

Шеффлера ( лат. Schefflera ) — Araliaceae семьяысь будос

Видъёс

  • Schefflera digitata
  • Schefflera actinophylla
  • Schefflera octophylla
  • Schefflera arboricola
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia emerging languages

Шеффлера: Brief Summary ( Udmurt )

fornecido por wikipedia emerging languages
 src= Шеффлера  src= Schefflera gabriellae

Шеффлера ( лат. Schefflera ) — Araliaceae семьяысь будос

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia emerging languages

Schefflera ( Inglês )

fornecido por wikipedia EN

Schefflera /ˈʃɛflərə/[1] is a genus of flowering plants in the family Araliaceae with 13 species native to New Zealand and some Pacific islands.[2]

The genus is named in honor of Johann Peter Ernst von Scheffler (born in 1739), physician and botanist of Gdańsk, and later of Warsaw, who contributed plants to Gottfried Reyger for Reygers book, 'Tentamen Florae Gedanensis'.[3][4][5]

Taxonomy

The circumscription of the genus has varied greatly. Phylogenetic studies have shown that the widely-used broad circumscription was polyphyletic, so most of its hundreds of species have been reassigned to other genera.[6][7] Molecular analyses have recovered five polyphyletic clades of Schefflera, all of which are geographically isolated from one another yet share similar traits indicating parallel evolution.[8] These clades have been split into separate genera, primarily along geographical lines, with Schefflera now consisting of thirteen species restricted to New Zealand and some Pacific islands.[9][10][11]

The old Didymopanax Decne. & Planch., 1854 genus was resurrected in 2020 to welcome the 37 American species of Schefflera J.R. et G. Forst..[12]

The genus has had a turbulent taxonomic history; the list of former synonyms includes:

Species

13 species are currently accepted:[13]

Fossil record

Two fossil fruits of †Schefflera dorofeevii have been extracted from bore hole samples of the Middle Miocene fresh water deposits in Nowy Sacz Basin, West Carpathians, Poland.[14]

References

  1. ^ Western Garden Book (6th ed.). Sunset Pub Co. 1995. pp. 606–607. ISBN 978-0-376-03850-0.
  2. ^ "Schefflera J.R.Forst. & G.Forst". Plants of the World Online. Royal Botanic Gardens, Kew. Retrieved 8 January 2023.
  3. ^ Forster. J.R. and Forster, G. Characteres Generum Plantarum (page). 1776
  4. ^ Reyger, G. Tentamen Florae Gedanensis. vol. 2. 1766
  5. ^ Schumann, E., ed. (1893). "Die einheimisclien Mitglieder der Gesellschaft, Lebensläufe". Schriften der Naturforschenden Gesellschaft in Danzig. 8 (2): 83.
  6. ^ G. M. Plunkett; Porter P. Lowry II; D. G. Frodin & Jun Wen (2005). "Phylogeny and geography of Schefflera: pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae". Annals of the Missouri Botanical Garden. 92 (2): 202–224. JSTOR 3298514.
  7. ^ Pedro Fiaschi & Gregory M. Plunkett (2011). "Monophyly and phylogenetic relationships of Neotropical Schefflera (Araliaceae) based on plastid and nuclear markers". Systematic Botany. 36 (3): 806–817. doi:10.1600/036364411X583754. S2CID 85944746.
  8. ^ Plunkett, Gregory M; Lowry, Porter P; Frodin, David G; Wen, Jun (2005). "Phylogeny and geography of Schefflera: Pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae". Annals of the Missouri Botanical Garden. 92 (2): 202–224.
  9. ^ a b c Lowry, Porter P.; Plunkett, Gregory M.; Gostel, Morgan R.; Frodin, David G. (June 2017). "A synopsis of the Afro-Malagasy species previously included in Schefflera (Araliaceae): resurrection of the genera Astropanax and Neocussonia". Candollea. 72 (2): 265–282. doi:10.15553/c2017v722a4. ISSN 0373-2967. S2CID 90636101.
  10. ^ Plunkett, Gregory M.; Lowry, Porter P.; Fiaschi, Pedro; Frodin, David G.; Nicolas, Antoine N. (2019). "Phylogeny, biogeography, and morphological evolution among and within the Neotropical and Asian clades of Schefflera (Araliaceae)". Taxon. 68 (6): 1278–1313. doi:10.1002/tax.12177. ISSN 1996-8175. S2CID 214109057.
  11. ^ a b Ii, Porter P. Lowry; Plunkett, Gregory M.; Neill, David A. (2019-11-22). "Studies in Neotropical Araliaceae. II. Resurrection of the Neotropical Genus Crepinella for a Clade of New World Species Previously Included in Schefflera (Araliaceae)". Novon: A Journal for Botanical Nomenclature. 27 (4): 253–261. doi:10.3417/2019510. ISSN 1945-6174. S2CID 210157464.
  12. ^ a b Pedro FIASCHI, Porter P. LOWRY, Gregory M. PLUNKETT (2020). "Studies in Neotropical Araliaceae. III. Resurrection of the New World genus Didymopanax Decne. & Planch., previously included in Schefflera (Araliaceae)" (PDF). Brittonia. 72 (1): 16Y22 (1–7). doi:10.1007/s12228-019-09604-w. ISSN 0007-196X. S2CID 210864937.{{cite journal}}: CS1 maint: uses authors parameter (link)
  13. ^ Schefflera J.R.Forst. & G.Forst. Plants of the World Online. Accessed 16 April 2023.
  14. ^ Łańcucka-Środoniowa M.: Macroscopic plant remains from the freshwater Miocene of the Nowy Sącz Basin (West Carpathians, Poland) [Szczątki makroskopowe roślin z miocenu słodkowodnego Kotliny Sądeckiej (Karpaty Zachodnie, Polska)]. Acta Palaeobotanica 1979 20 (1): 3–117.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia EN

Schefflera: Brief Summary ( Inglês )

fornecido por wikipedia EN

Schefflera /ˈʃɛflərə/ is a genus of flowering plants in the family Araliaceae with 13 species native to New Zealand and some Pacific islands.

The genus is named in honor of Johann Peter Ernst von Scheffler (born in 1739), physician and botanist of Gdańsk, and later of Warsaw, who contributed plants to Gottfried Reyger for Reygers book, 'Tentamen Florae Gedanensis'.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia EN

Schefflera ( Espanhol; Castelhano )

fornecido por wikipedia ES
 src=
Schefflera arboricola
 src=
Schefflera gabriellae

Schefflera es un género perteneciente a la familia Araliaceae. Son árboles, arbustos o lianas nativos de Nueva Zelanda, Java, India, Asia oriental y Fiyi.

Características

Arbustos, árboles o lianas que pueden alcanzar hasta 30 m de altura.
Las hojas suelen ser siempre verdes, de forma palmeada o digitada, a veces simples, brillantes y de color verde oscuro.
Flores bastante insignificantes, reunidas en racimos, de color verdoso.
La floración tiene lugar en distintas épocas, según el ambiente en el que se cultive la planta y la respectiva temperatura.

Cultivo

Varias de las especies, como Schefflera actinophylla también conocida como "árbol paraguas" y Schefflera arboricola se utilizan como planta ornamental, de interior, para la decoración de jardines de invierno o de patios umbríos en climas cálidos.
Necesita mucha luz, pero no pleno sol; la temperatura ha de ser bastante elevada, no inferior a los 15-18°. Requiere un sustrato de tipo universal, o bien formado por una mezcla de tierra normal con 1/3 de turba y 1/6 de arena. El trasplante de maceta ha de efectuarse cuando termina el invierno.
Se multiplica por esqueje a principios de la primavera, o bien por acodo a principios de verano.

Numerosos cultivares se han seleccionado por varios caracteres, el más popular por su follaje púrpura. Los miembros de Schefflera son el alimento de las larvas de algunas especies de Lepidoptera, incluyendo Batrachedra arenosella (se alimenta de S. stellata).

 src=
Schefflera wallichiana

Taxonomía

El género fue descrito por J.R.Forst. & G.Forst. y publicado en Characteres Generum Plantarum 23. 1775.[1]

Etimología

Schefflera nombre genérico que fue nombrado en honor del botánico alemán del siglo XIX Jacob Christian Scheffler, que escribió sobre el género Asarum.[2]

Sinonimia
  • Sciodaphyllum P.Browne, Civ. Nat. Hist. Jamaica: 190 (1756).
  • Heptapleurum Gaertn., Fruct. Sem. Pl. 2: 472 (1791).
  • Actinophyllum Ruiz & Pav., Fl. Peruv. Prodr.: 51 (1794).
  • Unjala Blume, Catalogus: 56 (1823).
  • Sciadophyllum Rchb., Consp.: 145 (1828), orth. var.
  • Paratropia (Blume) DC., Prodr. 4: 265 (1830).
  • Brassaia Endl., Nov. Stirp. Dec. 1: 89 (1839).
  • Gynapteina Spach, Hist. Nat. Vég. 8: 113 (1839).
  • Heptoneurum Hassk., Flora 25(2 Beibl. 1): 30 (1842).
  • Didymopanax Decne. & Planch., Rev. Hort., IV, 3: 109 (1854).
  • Plerandra A.Gray, U.S. Expl. Exped., Phan. 1: 729 (1854).
  • Actinomorphe (Miq.) Miq., Fl. Ned. Ind. 1(1): 749 (1856).
  • Agalma Miq., Bonplandia (Hannover) 4: 138 (1856).
  • Tupidanthus Hook.f. & Thomson, Bot. Mag. 82: t. 4908 (1856).
  • Parapanax Miq., Fl. Ned. Ind., Eerste Bijv.: 338 (1861).
  • Bakeria Seem., J. Bot. 2: 248 (1864).
  • Nesopanax Seem., J. Bot. 2: 249 (1864).
  • Astropanax Seem., J. Bot. 3: 176 (1865).
  • Crepinella Marchal, Trans. Linn. Soc. London, Bot. 2: 275 (1887).
  • Dizygotheca N.E.Br., Bull. Misc. Inform. Kew 1892: 197 (1892).
  • Cotylanthes Calest., Webbia 1: 100 (1905).
  • Octotheca R.Vig., Ann. Sci. Nat., Bot., IX, 4: 135 (1906).
  • Geopanax Hemsl., Hooker's Icon. Pl. 29: t. 2821 (1909).
  • Enochoria Baker f., J. Linn. Soc., Bot. 45: 324 (1921).
  • Scheffleropsis Ridl., Fl. Malay Penins. 1: 888 (1922).
  • Cephaloschefflera (Harms) Merr., Enum. Philipp. Fl. Pl. 3: 231 (1923).
  • Neocussonia Hutch., Gen. Fl. Pl. 2: 79 (1967).[3]

Referencias

  1. «Schefflera». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 23 de julio de 2014.
  2. Helmut Genaust (1983): Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen, 2. Auflage. Birkhäuser Verlag - ISBN 3-7643-1399-4
  3. «Schefflera». Royal Botanic Gardens, Kew: World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 18 de diciembre de 2009.
  • Frodin, D. G. and R. Govaerts. 2004. World Checklist and Bibliography of Araliaceae. Kew Publishing.
  • Plunkett, G. M., P. P. Lowry, D. G. Frodin and J. Wen. 2005. Phylogeny and geography of Schefflera: pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae. Annals of the Missouri Botanical Garden 92: 202-224.

 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores y editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ES

Schefflera: Brief Summary ( Espanhol; Castelhano )

fornecido por wikipedia ES
 src= Schefflera arboricola  src= Schefflera gabriellae

Schefflera es un género perteneciente a la familia Araliaceae. Son árboles, arbustos o lianas nativos de Nueva Zelanda, Java, India, Asia oriental y Fiyi.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores y editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ES

Schefflera ( Francês )

fornecido por wikipedia FR
 src=
Schefflera gabriellae - Muséum de Toulouse

Le genre Schefflera constitue un groupe d’arbres tropicaux vivaces au luxuriant feuillage persistant de la famille des Araliaceae, originaires de l’Asie et de l’Amérique centrale, où ils peuvent atteindre 30 m de haut. Au Queensland en Australie, il forme un petit arbre pouvant mesurer jusqu’à 12 m. En zone humide, ils poussent aussi en épiphytes sur des rochers ou des arbres.

Il est dédié à Jacob Christian Scheffler, botaniste allemand du XIXe siècle.

Le genre comprend environ 150 espèces et 900 variétés, originaires des zones tropicales et subtropicales humides, mais on cultive essentiellement les variétés arboricola et actinophylla aux feuilles vertes ou panachés de jaune ou d’ivoire, selon les hybrides, comme plantes tropicales d’intérieur, et peuvent atteindre 1,50 m (arboricola) et 3 m (actinophylla) dans les appartements. Cette plante est appréciée pour sa capacité à purifier l’air des appartements.

Ils portent les surnoms de parasol, d’arbre-parapluie, d’arbre-ombrelle, ou d’arbre du bureau. Son nom local en Nouvelle-Calédonie, est Petit Boux.

Les 37 espèces américaines de Schefflera J.R. et G. Forst. sont retournées dans le genre Didymopanax Decne. & Planch.[1].

Description

Ses feuilles portées par de longs pétioles, de 25 à 30 cm, sont composées de 3 puis de 5 folioles de couleur vert vif brillant, elles-mêmes pétiolées.

Il produit des fleurs rouges mais rarement en appartement.

Liste d'espèces

Divers

  • Son latex est irritant pour la peau.
  • Le Schefflera est toxique pour les tortues.
  • Le Schefflera (arboricola et actinophylla) peut être travaillé en bonsaï, à la portée des amateurs.
  • Le Schefflera est une bonne plante dépolluante. Il dépollue notamment le benzène, le xylène et le formaldéhyde.

Références

  1. a et b (en) Pedro FIASCHI, Porter P. LOWRY et Gregory M. PLUNKETT, « Studies in Neotropical Araliaceae. III. Resurrection of the New World genus Didymopanax Decne. & Planch., previously included in Schefflera (Araliaceae) », BRITTONIA, vol. 72, no 1,‎ 23 janvier 2020, p. 16Y22 (1-7) (ISSN , DOI , lire en ligne)

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia FR

Schefflera: Brief Summary ( Francês )

fornecido por wikipedia FR
 src= Schefflera gabriellae - Muséum de Toulouse

Le genre Schefflera constitue un groupe d’arbres tropicaux vivaces au luxuriant feuillage persistant de la famille des Araliaceae, originaires de l’Asie et de l’Amérique centrale, où ils peuvent atteindre 30 m de haut. Au Queensland en Australie, il forme un petit arbre pouvant mesurer jusqu’à 12 m. En zone humide, ils poussent aussi en épiphytes sur des rochers ou des arbres.

Il est dédié à Jacob Christian Scheffler, botaniste allemand du XIXe siècle.

Le genre comprend environ 150 espèces et 900 variétés, originaires des zones tropicales et subtropicales humides, mais on cultive essentiellement les variétés arboricola et actinophylla aux feuilles vertes ou panachés de jaune ou d’ivoire, selon les hybrides, comme plantes tropicales d’intérieur, et peuvent atteindre 1,50 m (arboricola) et 3 m (actinophylla) dans les appartements. Cette plante est appréciée pour sa capacité à purifier l’air des appartements.

Ils portent les surnoms de parasol, d’arbre-parapluie, d’arbre-ombrelle, ou d’arbre du bureau. Son nom local en Nouvelle-Calédonie, est Petit Boux.

Les 37 espèces américaines de Schefflera J.R. et G. Forst. sont retournées dans le genre Didymopanax Decne. & Planch..

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia FR

Schefflera ( Italiano )

fornecido por wikipedia IT

Schefflera ( J.R.Forst. & G.Forst.) è un genere di piante ambientate in Asia e nelle zone tropicali dell'Australia.

Le Schefflera sono molto apprezzate come piante d'appartamento principalmente per il portamento e per il fogliame (S. arboricola, S. digitata e S. actinophylla).

La più fragile S. elegantissima è una pianta dalle foglie scure e filigrane, soggetta a continui spostamenti di classificazione (è detta anche Dizygotheca elegantissima ed Aralia elegantissima) .

La loro coltivazione è abbastanza facile, nonostante non tollerino il pieno sole, durante la bella stagione possono essere tenute all'aperto.

Si moltiplicano per seme oppure, con gli opportuni accorgimenti, per talea. Si tratta di una procedura abbastanza lenta. La riproduzione per talea fatta solo da una foglia sembra in un primo momento funzionare: il gambo della foglia è infatti in grado di riprodurre le radici, ma non le parti rimanenti della pianta, sicché l'esperimento è destinato a fallire.

 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autori e redattori di Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia IT

Schefflera ( Neerlandês; Flamengo )

fornecido por wikipedia NL

Schefflera is een geslacht uit de klimopfamilie (Araliaceae). Schefflera heeft een groot verspreidingsgebied, van de tropen tot in de warme gematigde gebieden van de hele wereld.

De planten zijn bomen, struiken of lianen. De lengtes kunnen variëren van 1-30 m. De stengels zijn houtig en dragen samengestelde, leerachtige bladeren. Er is geen hechte overeenstemming over de omschrijving van het geslacht: bij de ene auteur kan het veel groter zijn dan bij een andere.

Verscheidene soorten worden geteeld in potten als kamerplanten, het vaakst Schefflera actinaphylla. Tal van cultivars zijn ontwikkeld, vaak met bont of paars gebladerte.

De naam van het geslacht is een eerbetoon aan Jacob Christian Scheffler, een negentiende-eeuwse Duitse plantkundige.

Afbeeldingen

Wikimedia Commons Zie de categorie Schefflera van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp.
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia NL

Schefflera: Brief Summary ( Neerlandês; Flamengo )

fornecido por wikipedia NL

Schefflera is een geslacht uit de klimopfamilie (Araliaceae). Schefflera heeft een groot verspreidingsgebied, van de tropen tot in de warme gematigde gebieden van de hele wereld.

De planten zijn bomen, struiken of lianen. De lengtes kunnen variëren van 1-30 m. De stengels zijn houtig en dragen samengestelde, leerachtige bladeren. Er is geen hechte overeenstemming over de omschrijving van het geslacht: bij de ene auteur kan het veel groter zijn dan bij een andere.

Verscheidene soorten worden geteeld in potten als kamerplanten, het vaakst Schefflera actinaphylla. Tal van cultivars zijn ontwikkeld, vaak met bont of paars gebladerte.

De naam van het geslacht is een eerbetoon aan Jacob Christian Scheffler, een negentiende-eeuwse Duitse plantkundige.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia NL

Szeflera ( Polonês )

fornecido por wikipedia POL
 src=
Szeflera najwytworniejsza
 src=
Owocująca Schefflera arboricola
 src=
Drewno Schefflera gabriellae

Szeflera (Schefflera) – rodzaj roślin z rodziny araliowatych (Araliaceae). Należy do niego ponad 700 gatunków występujących na większości obszarów kuli ziemskiej o tropikalnym i subtropikalnym klimacie[2]. Gatunkiem typowym jest S digitata J. R. et J. G. A. Forster[3].

Morfologia

Małe drzewa, krzewy i płożące się pnącza, wiele gatunków jest epifitami[2]. Liście złożone dłoniasto, o listkach tej samej wielkości. Kwiaty drobne, zebrane z kwiatostany, zazwyczaj są to wzniesione kłosy[2]. Owocami są drobne, mięsiste jagody[2].

Systematyka

Synonimy[4]

Actinomorphe (Miq.) Miq., Actinophyllum Ruiz & Pav., Agalma Miq., Astropanax Seem., Bakeria Seem., Brassaia Endl., Cephaloschefflera (Harms) Merr., Crepinella Marchal, Didymopanax Decne. & Planch., Dizygotheca N. E. Br.Geopanax Hemsl., Heptapleurum Gaertn., Neocussonia Hutch., Nesopanax Seem., Octotheca R. Vig., Parapanax Miq., Paratropia (Blume) DC., Plerandra A. Gray, Scheffleropsis Ridl., Sciadophyllum P. Browne

Pozycja systematyczna według APweb (2001...)

Rodzaj należący do podrodziny Aralioideae, rodziny araliowatych ((Araliaceae Juss.), rzędu selerowców (Apiales Lindl.) , kladu astrowych w obrębie okrytonasiennych[1].

Pozycja rodzaju w systemie Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa dereniowe (Cornidae Frohne & U. Jensen ex Reveal), nadrząd Aralianae Takht., rząd araliowce (Araliales Reveal), rodzina araliowate (Araliaceae Juss.), plemię Schefflereae Harms in Engl. & Prantl Dumort., rodzaj szeflera (Schefflera J.R. Forst. & G. Forst.)[5].

Wykaz gatunków

Zastosowanie

W krajach o ciepłym klimacie niektóre gatunki są uprawiane jako rośliny ogrodowe. W warunkach Europy Środkowej, w tym w Polsce, uprawiane są jako rośliny pokojowe, głównie szeflera najwytworniejsza.

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-04-16].
  2. a b c d Geoff Burnie i inni: Botanica. Rośliny ogrodowe. Könemann, 2005. ISBN 3-8331-1916-0.
  3. Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-05-27].
  4. Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2010-05-05].
  5. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Schefflera (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-05-27].
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia POL

Szeflera: Brief Summary ( Polonês )

fornecido por wikipedia POL
 src= Szeflera najwytworniejsza  src= Owocująca Schefflera arboricola  src= Drewno Schefflera gabriellae

Szeflera (Schefflera) – rodzaj roślin z rodziny araliowatych (Araliaceae). Należy do niego ponad 700 gatunków występujących na większości obszarów kuli ziemskiej o tropikalnym i subtropikalnym klimacie. Gatunkiem typowym jest S digitata J. R. et J. G. A. Forster.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia POL

Schefflera ( Português )

fornecido por wikipedia PT
 src=
Schefflera gabriellae - MHNT

Schefflera é um género botânico pertencente à família Araliaceae.

Gêneros

O gênero Schefflera possui 591 espécies reconhecidas atualmente.[1]

Referências

  1. «Schefflera» (em inglês). The Plant List. 2010. Consultado em 17 de julho de 2016
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores e editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia PT

Schefflera: Brief Summary ( Português )

fornecido por wikipedia PT
 src= Schefflera gabriellae - MHNT

Schefflera é um género botânico pertencente à família Araliaceae.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores e editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia PT

Шефлера ( Ucraniano )

fornecido por wikipedia UK
Octopus Tree (Schefflera actinophylla) at Hyderabad, AP W 283.jpg

Шеффлера (лат. Schéfflera) — рід тропічних рослин родини Аралієві. Названий по імені німецького ботаніка XVIII століття Якоба Християна Шеффлера (нім. Jacob Christian Scheffler).

Scheflera1.jpg

Представники роду — чагарники, ліани і дерева, які можуть досягати 5 метрів у висоту. Листки на довгих черешках, складні, пальчасті, розсічені на 4-12 частин. З віком стовбур дерева оголюється, листя формується тільки на верхніх частинах пагонів. Суцвіття волотисті або гроноподібні. Рід складає більше 580 видів.

Окремі представники роду культивуються як кімнатні рослини[1] і виростають до 2 метрів у висоту. Рослина потребує яскравого розсіяного світла, молоде листя не витримує впливу прямих сонячних променів.

Примітки

  1. Шеффлера (рос.)
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Автори та редактори Вікіпедії
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia UK

Шефлера: Brief Summary ( Ucraniano )

fornecido por wikipedia UK
Octopus Tree (Schefflera actinophylla) at Hyderabad, AP W 283.jpg

Шеффлера (лат. Schéfflera) — рід тропічних рослин родини Аралієві. Названий по імені німецького ботаніка XVIII століття Якоба Християна Шеффлера (нім. Jacob Christian Scheffler).

Scheflera1.jpg

Представники роду — чагарники, ліани і дерева, які можуть досягати 5 метрів у висоту. Листки на довгих черешках, складні, пальчасті, розсічені на 4-12 частин. З віком стовбур дерева оголюється, листя формується тільки на верхніх частинах пагонів. Суцвіття волотисті або гроноподібні. Рід складає більше 580 видів.

Окремі представники роду культивуються як кімнатні рослини і виростають до 2 метрів у висоту. Рослина потребує яскравого розсіяного світла, молоде листя не витримує впливу прямих сонячних променів.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Автори та редактори Вікіпедії
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia UK

Chân chim ( Vietnamita )

fornecido por wikipedia VI
 src=
Schefflera gabriellae

Schefflera là chi thực vật có hoa trong họ Araliaceae.[1] Nhiều loại phát xuất từ Á châu hay vùng nhiệt đới Úc châu.

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ Schefflera. The Plant List. Truy cập ngày 16 tháng 6 năm 2013.

Tham khảo


Bài viết phân họ hoa tán Aralioideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia VI

Chân chim: Brief Summary ( Vietnamita )

fornecido por wikipedia VI
 src= Schefflera gabriellae

Schefflera là chi thực vật có hoa trong họ Araliaceae. Nhiều loại phát xuất từ Á châu hay vùng nhiệt đới Úc châu.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia VI

Шеффлера ( Russo )

fornecido por wikipedia русскую Википедию
 src=
Древесина Schefflera gabriellaeТулузский музеум

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Сведения о роде Schefflera (англ.) в базе данных Index Nominum Genericorum Международной ассоциации по таксономии растений (IAPT).
  3. Umberto Quattrocchi. Schefflera Forster & Forster f. Araliaceae // CRC World Dictionary of Plant Names: Common Names, Scientific Names, Eponyms. Synonyms, and Etymology. — CRC Press, 1999. — Vol. 4. — P. 2401. — ISBN 0849326788.
  4. Ignacy Z. Siemion P.E.J. Scheffler, naturalist and mining expert, active in Gdansk and Warsaw in the 18th century // Analecta – Studies and Materials on the History of Science VII, 1998, 2, 141-154
  5. Maіgorzata Czerniakowska Szefler (Scheffler) Jan Piotr Ernest (1739-1810) (польск.)
  6. Шеффлера — Садовая энциклопедия
  7. Шефлера. Правила полива, ухода, пересадки
  8. The Plant List: Schefflera
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Авторы и редакторы Википедии

Шеффлера: Brief Summary ( Russo )

fornecido por wikipedia русскую Википедию
 src= Древесина Schefflera gabriellae — Тулузский музеум
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Авторы и редакторы Википедии

鹅掌柴属 ( Chinês )

fornecido por wikipedia 中文维基百科
 src=
Schefflera gabriellae

鹅掌柴属学名Schefflera)是五加科下的一个属,为灌木乔木植物。该属共有约200种,分布于热带亚热带地区。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
维基百科作者和编辑
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia 中文维基百科

鹅掌柴属: Brief Summary ( Chinês )

fornecido por wikipedia 中文维基百科
 src= Schefflera gabriellae

鹅掌柴属(学名:Schefflera)是五加科下的一个属,为灌木乔木植物。该属共有约200种,分布于热带亚热带地区。

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
维基百科作者和编辑
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia 中文维基百科