Pterocarpus marsupium, ye una especie d'árbol orixinariu de la India, Nepal y Sri Lanka, puede crecer hasta los 30 m d'altor, pertenez a la familia de les Fabaceae, subfamilia Faboideae, tribu Dalbergieae.[3] Conózse-y como vijayasar o kino de la India.
La madera, la resina, fueyes y flores fueron utilizaos pol Ayurveda polos sos propiedaes melecinales; el corazón del tueru utilízase como un astrinxente y nel tratamientu de la inflamación y de la diabetes.[4][5] Esperimentalmente llográronse resultancies positives en tratamientos de la diabetes mellitus tipu 2.[6]
Un amiestu de les corteces de Pterocarpus marsupium; Mangifera indica, Shorea robusta y Spondias pinnata, ye usada pola medicina tradicional pa la disentería.[7]
Pterocarpus marsupium describióse por William Roxburgh y espublizóse en Plants of the Coast of Coromandel 2: 9–10, pl. 116. 1799.[8]
Pterocarpus: nome xenéricu que deriva de pallabres griegues llatínizada que signifiquen "frutu aláu", en referencia a la inusual forma de les vaines de granes d'esti xéneru.
marsupium: epítetu
Pterocarpus marsupium, ye una especie d'árbol orixinariu de la India, Nepal y Sri Lanka, puede crecer hasta los 30 m d'altor, pertenez a la familia de les Fabaceae, subfamilia Faboideae, tribu Dalbergieae. Conózse-y como vijayasar o kino de la India.
Křídlok vakovitý (Pterocarpus marsupium) je tropický listnatý strom, jeden z mnoha druhů rodu křídlok. Pochází ze smíšených lesů střední, západní a jižní Indie, Nepálu a Srí Lanky. Jeho počty v přírodě klesají a je podle IUCN zařazen mezi ohrožené druhy.
Opadavý, listnatý strom, často s pokrouceným nebo zdvojeným kmenem, rostoucí až do výšky 30 m. Kůra kmene je až 1,5 cm tlustá, šedá až tmavě hnědá, drsná a hluboce podélně rozpraskaná. Střídavě vyrůstající listy, dlouhé 7 až 11 cm, jsou lichozpeřené a mívají pět až sedm řapíkatých, střídavě vyrůstajících lístků. Jejich podlouhlé až eliptické čepele jsou na bázi klínovité, na vrcholu obvykle tupé a po obvodě celistvé, jsou tmavě zelené, kožovité a oboustranně lysé.
Žluté, vonné, oboupohlavné květy na krátkých stopkách bývají velké asi 1 cm, mají malé listeny, dva listence a vyrůstají ve velkých koncových nebo úžlabních latách. Kalich se zvonkovitou trubkou má pět krátkých laloků, dva horní bývají srostlé. Vystouplá dvoupyská koruna, dvakrát delší než kalich, má pět lístků s dlouhými nehty a vlnitým okrajem, pavézu okrouhlou, křídla šikmá a člunek tupý. Květ má deset tyčinek srostlých po pěti, stejně dlouhé nitky nesou kulovité prašníky. Spodní jednodílný semeník obsahuje dvě vajíčka, zakřivená čnělka je zakončená hlavičkovitou bliznou. Rozkvetlé květy se objevují od června do října, plody dozrávají od prosince do března a zůstávají na stromě až po květen.
Plody jsou okrouhlé, ploché a široce křídlaté, nepukavé lusky, 3 až 5 cm dlouhé a červenohnědě zbarvené. Obsahují po jednom semeni ledvinovitého tvaru, která si rok podržují schopnost vyklíčit. Stromy se rozmnožují výhradně semeny, ta se vysazují v březnu do teplé půdy po několikadenním namáčení ve vodě.
Dřevo stromu je kvalitní, tvrdé, odolává vlhkosti, používá se pro výrobu nábytku, stavební účely i na železniční pražce. Jádro dřeva je zlatožluté, běl je světle žlutá až téměř bílá. Při styku s vlhkostí nebo vápnem však dřevo dostává rezavohnědou barvu.
Již ve starověké ájurvédské medicíně byly všechny části stromu používány jako léky proti různým nemocem. Kůra se např. požívá při bolestech břicha, choleře, úplavici a bolesti zubů, květy zlepšují chuť k jídlu. Při léčbě diabetu se pije voda, která stála přes noc v nádobce zhotovené ze dřeva křídloku vakovitého. Vědecké studie s vodným extraktem z jádrového dřeva prokázaly skutečnou účinnost při snižování hladiny glukózy v krvi u laboratorních krys.
Z kmene stromů se získává tzv. „Malabarské kino“ (anglicky Malabar Kino). Ze zářezů přes kůru kmene až do kambia vytéká krvavě červená klejopryskyřice, která po vysušení ztvrdne a rozdrolí se. Má svíravou chuť (obsahuje až 80 % tříslovin, hlavně ve formě kinotanninové kyseliny) a používá se hlavně v léčitelství, např. jako adstringens, anthelmintikum, antipyretikum a tonikum. Dále je užíváno k přibarvování vín (vermutů) a vydělávání jemných kůží, je rozpustné v alkoholu.[2][3][4][5]
Křídlok vakovitý (Pterocarpus marsupium) je tropický listnatý strom, jeden z mnoha druhů rodu křídlok. Pochází ze smíšených lesů střední, západní a jižní Indie, Nepálu a Srí Lanky. Jeho počty v přírodě klesají a je podle IUCN zařazen mezi ohrožené druhy.
ही भारतात सर्व वनमध्ये आढळणारा ९ ते १५ मी उंच असणारा पानगळीचा वृक्ष आहे.कोवळ्या फाघांवर काटे असतात व ते नंतर गळुन पडतात .
शास्त्रीय नाव -ब्रायडेलिया रेेटयुसा (Bridelia retusa)
कुळ-Euphorbiaceae ( युफोरबिएसी)
स्थानिक नावे -आसन , आसाणा, फत्तरफोड, गुंजन,
काटेहसन ,
ला भारतीय भाषांमधून या वेगवेगळ्या नावांली ओळखले जाते -
हा एक
भारतात
सर्वसाधारण - आयुर्वेदानुसार - इत्यादी रोगांवर
ही भारतात सर्व वनमध्ये आढळणारा ९ ते १५ मी उंच असणारा पानगळीचा वृक्ष आहे.कोवळ्या फाघांवर काटे असतात व ते नंतर गळुन पडतात .
शास्त्रीय नाव -ब्रायडेलिया रेेटयुसा (Bridelia retusa)
कुळ-Euphorbiaceae ( युफोरबिएसी)
स्थानिक नावे -आसन , आसाणा, फत्तरफोड, गुंजन,
काटेहसन ,
ला भारतीय भाषांमधून या वेगवेगळ्या नावांली ओळखले जाते -
संस्कृत- हिंदी- बंगाली- गुजराती- मळ्यालम- तामिळ- तेलगु- इंग्रजी- लॅटीन-विजयसाल औषधीय गुण भएको रूख वर्गमा पर्ने वनस्पति हो । विजयसालको ठेकीमा राखेको केही घण्टापछि पानी निलो बन्छ। बेलुका पानी राखेर विहान नियमित पिउने गरे पेट र मुटु सम्बन्धी रोग निको हुने विश्वास गरिन्छ । नेपालको सुदुरपश्चिम क्षेत्रमा मात्र विजयसाल पाइन्छ। वैज्ञानिक नाम ‘टेरोकार्पस मार्सुपियम' (Pterocarpus marsupium)रहेको विजयसाललाई विकसित मुलुकमा समेत आयुर्वेदिक औषधीकोरूपमा प्रयोग गरिन्छ ।
मधुमेह, कुष्ठरोग र चर्मरोग, जीउमा सेतो दाग र रातो, गहिरो घाउ आएमा, पिसावका रोग, आँखाको संक्रमण, हात्तीपाइले रोग, पखाला, ग्याष्ट्रिकको कारणले मुटु पोल्ने, रक्त विकार जस्ता रोगका उपचार गर्न तथा रगत बग्ने रोक्न, दुखाई कम गर्न र पेटमा जुका परेमा यसको चूर काठलाई पानीमा रातभरी भिजाउँदा प्राप्त हुने पानी वा चूर काठको धूलो सेवन गरिन्छ । दाँत दुख्दा यसको बोक्रा दलिन्छ । फोडा–फुन्सी, घाउ र चर्मरोगमा यसको पातको रस दलिन्छ ।[२]
विजयसाल औषधीय गुण भएको रूख वर्गमा पर्ने वनस्पति हो । विजयसालको ठेकीमा राखेको केही घण्टापछि पानी निलो बन्छ। बेलुका पानी राखेर विहान नियमित पिउने गरे पेट र मुटु सम्बन्धी रोग निको हुने विश्वास गरिन्छ । नेपालको सुदुरपश्चिम क्षेत्रमा मात्र विजयसाल पाइन्छ। वैज्ञानिक नाम ‘टेरोकार्पस मार्सुपियम' (Pterocarpus marsupium)रहेको विजयसाललाई विकसित मुलुकमा समेत आयुर्वेदिक औषधीकोरूपमा प्रयोग गरिन्छ ।
வேங்கை (Pterocarpus marsupium) எனப்படுவது நடுத்தர அளவிற் பெரியதான இலையுதிர் தாவரம் ஒன்றாகும். இது 30 மீ உயரம் வரை வளரக் கூடியது. இந்தியா, நேபாளம், இலங்கை ஆகிய நாடுகளைத் தாயகமாகக் கொண்டதான இம்மரம் இந்தியாவின் கேரள-கருநாடக எல்லையில் மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளிலும் இலங்கையின் மத்திய மலைநாட்டிலும் காணப்படுகிறது.
வேங்கை மரத்தின் (வைரம், இலைகள், பூக்கள் உட்படப்) பல்வேறு பகுதிகளும் நெடுங்காலமாக ஆயுர்வேத மருத்துவத்திற் பயன்படுத்தப்பட்டு வந்துள்ளன. வேங்கை மரவைரம் காயங்களை மூடவும், எரிவு மற்றும் நீரிழிவு போன்றவற்றுக்கு மருந்தாகவும் பயன்படுத்தப்படுகிறது.
இந்தியாவின் ஒடிசா மாநிலத்தின் சிமிலிப்பால் தேசிய வனப் பகுதியில் வாழும் கொல் இனத்தினர் வேங்கை மரப் பட்டையை மா மரப் பட்டை உட்பட வேறு சில மரங்களின் பட்டைகளுடன் அரைத்து பெருங்குடல் நோய்களுக்கு மருந்தாகப் பயன்படுத்துகின்றனர்[2]). கன்னட மக்கள் வேங்கை மரவைரத்தால் ஒரு வகையான கண்ணாடி செய்து அதனை நீரிழிவுக்கு மருந்தாகப் பயன்படுத்துகின்றனர்.[3]
கணையத்திலிருந்து இன்சுலினை மீளச் சுரக்கச் செய்வதற்காகப் பயன்படுத்தப்படும் ஒரேயொரு தாவரப் பொருள் வேங்கை மரப் பிசின் ஆகும்.
ஐங்குறுநூறில் வேங்கை குறிப்பிடப்படுகிறது.[4][5]
வேங்கை (Pterocarpus marsupium) எனப்படுவது நடுத்தர அளவிற் பெரியதான இலையுதிர் தாவரம் ஒன்றாகும். இது 30 மீ உயரம் வரை வளரக் கூடியது. இந்தியா, நேபாளம், இலங்கை ஆகிய நாடுகளைத் தாயகமாகக் கொண்டதான இம்மரம் இந்தியாவின் கேரள-கருநாடக எல்லையில் மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளிலும் இலங்கையின் மத்திய மலைநாட்டிலும் காணப்படுகிறது.
ಹೊನ್ನೆ(Kino Tree)ಒಂದು ದೊಡ್ಡ ಪ್ರಮಾಣದ ಮುಖ್ಯ ಚೌಬೀನೆ ಮರ.ಮಿಶ್ರಪರ್ಣಪಾತಿಅರಣ್ಯಗಳಲ್ಲಿ ೭೫ ರಿಂದ ೨೦೦ ಸೆ.ಮೀ.ಮಳೆ ಬೀಳುವ ಪ್ರದೇಶಗಲ್ಲಿ ಉತ್ತಮವಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ.ಇದು ಭಾರತ,ನೇಪಾಳ,ಶ್ರೀಲಂಕಾಗಳ ಮೂಲ(Native) ಮರ.
ಇದು ಲೆಗುಮಿನೋಸೆ ಕುಟುಂಬದಲ್ಲಿದೆ.ಸಸ್ಯಶಾಸ್ತ್ರೀಯ ಹೆಸರು:ಟೆರೊಕಾರ್ಪಸ್ ಮಾರ್ಸುಪಿಯಮ್ (Pterocarpus marsupium).ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ 'ಹನೆ','ಬಿಜಸಾಲ'ಎಂದೂ ತುಳು ಬಾಷೆಯಲ್ಲಿ ಬೇಂಗ ಎಂದೂ ಕರೆಯುತ್ತಾರೆ.
ದೊಡ್ಡ ಪ್ರಮಾಣದ ಮರ.ಹರಡಿದ ಕೊಂಬೆಗಳು.ತೊಗಟೆ ದಪ್ಪವಾಗಿದ್ದು ಕೆತ್ತಿದಾಗ ಎಳೆಗೆಂಪು ಬಣ್ಣ ಕಾಣುತ್ತದೆ.ಹಳೆಯ ಮರಗಳಿಂದ ರಕ್ತ ಕೆಂಪಿನ ಬಂಧಕ ಅಂಟು (Astringent Gum)ದೊರೆಯುತ್ತದೆ.ದಾರುವಿನಿಂದ ಉತ್ತಮ ಚೌಬೀನೆ ದೊರೆಯುತ್ತದೆ.ದಾರುವು ಗಡುಸಾಗಿದ್ದು,ಚೇಗು ಹಳದಿ ಮಿಶ್ರಿತ ಕಂದು ಬಣ್ಣದ್ದಾಗಿದೆ.ಬಾಳಿಕೆ ಬರುತ್ತದೆ.ದಾರುವಿನ ಮೇಲೆ ನೀರು ಬಿದ್ದಲ್ಲಿ ಕಪ್ಪು ಬಣ್ಣದ ಕಲೆಯುಂಟಾಗುತ್ತದೆ.
ಅತಿಮುಖ್ಯ ಚೌಬೀನೆ ಮರಜಾತಿಗಳಲ್ಲಿ ಇದೂ ಒಂದು.ಗೃಹ ನಿರ್ಮಾಣ,ದೋಣಿ ತಯಾರಿಕೆ ಮುಂತಾಗಿ ಮರಗೆಲಸಕ್ಕೆ ಉತ್ತಮ ಜಾತಿಯ ಮರ.ಇದರ ತೊಗಟೆಯಲ್ಲಿ ದೊರೆಯುವ ರಕ್ತ ಕೆಂಪಿನ ಬಂಧಕ ಅಂಟು (Astringent Gum)ಆಯುರ್ವೇದ ಔಷಧಗಳ ತಯಾರಿಕೆಯಲ್ಲಿ ಉಪಯೋಗವಾಗುತ್ತದೆ.
೧ ವನಸಿರಿ: ಅಜ್ಜಂಪುರ ಕೃಷ್ಣಸ್ವಾಮಿ
ಹೊನ್ನೆ(Kino Tree)ಒಂದು ದೊಡ್ಡ ಪ್ರಮಾಣದ ಮುಖ್ಯ ಚೌಬೀನೆ ಮರ.ಮಿಶ್ರಪರ್ಣಪಾತಿಅರಣ್ಯಗಳಲ್ಲಿ ೭೫ ರಿಂದ ೨೦೦ ಸೆ.ಮೀ.ಮಳೆ ಬೀಳುವ ಪ್ರದೇಶಗಲ್ಲಿ ಉತ್ತಮವಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ.ಇದು ಭಾರತ,ನೇಪಾಳ,ಶ್ರೀಲಂಕಾಗಳ ಮೂಲ(Native) ಮರ.
Pterocarpus marsupium, also known as Malabar kino,[3] Indian kino, Vijayasar, or Venkai is a medium to large, deciduous tree that can grow up to 31 m (102 ft) tall. It is native to India (where it occurs in parts of the Western Ghats in the Karnataka-Kerala region and in the forests of Central India), Nepal, and Sri Lanka.
Pterocarpus marsupium seeds (Kunming Botanical Garden)
Pterocarpus marsupium, also known as Malabar kino, Indian kino, Vijayasar, or Venkai is a medium to large, deciduous tree that can grow up to 31 m (102 ft) tall. It is native to India (where it occurs in parts of the Western Ghats in the Karnataka-Kerala region and in the forests of Central India), Nepal, and Sri Lanka.
Pterocarpus marsupium bark
Pterocarpus marsupium tree
Pterocarpus marsupium seeds (Kunming Botanical Garden)
Pterocarpus marsupium es una especie de árbol originario de la India, Nepal y Sri Lanka, puede crecer hasta los 30 m de altura, pertenece a la familia de las Fabaceae, subfamilia Faboideae, tribu Dalbergieae.[3] Se le conoce como vijayasar o kino de la India.
La madera, la resina, hojas y flores han sido utilizados por el Ayurveda por sus propiedades medicinales; el corazón del tronco se utiliza como un astringente y en el tratamiento de la inflamación y de la diabetes.[4][5] Experimentalmente se han obtenido resultados positivos en tratamientos de la diabetes mellitus tipo 2.[6]
Una mezcla de las cortezas de Pterocarpus marsupium, Mangifera indica, Shorea robusta y Spondias pinnata es usada por la medicina tradicional para la disentería.[7]
Pterocarpus marsupium fue descrita por William Roxburgh y publicado en Plants of the Coast of Coromandel 2: 9–10, pl. 116. 1799.[8]
Pterocarpus: nombre genérico que deriva de palabras griegas latínizada que significan "fruto alado", en referencia a la inusual forma de las vainas de semillas de este género.
marsupium: epíteto
Pterocarpus marsupium es una especie de árbol originario de la India, Nepal y Sri Lanka, puede crecer hasta los 30 m de altura, pertenece a la familia de las Fabaceae, subfamilia Faboideae, tribu Dalbergieae. Se le conoce como vijayasar o kino de la India.
Pterocarpus marsupium ou Kino de Malabar est un arbre de la famille des Fabacées, originaire du Sri Lanka, d'Inde et du Népal.
La gomme rouge obtenue par incision du tronc est utilisée dans la pharmacopées indienne ayurvédique pour le traitement du diabète. Elle fut introduite dans la pharmacopée européenne à partir du début du XIXe siècle sous le nom de kino. Ses propriétés astringentes étaient utilisées.
Son nom en hindi est bijasal[2], en anglais Indian kino.
Le nom de genre Pterocarpus dérive du grec πτερον pteron « plume d'aile », καρπος karpos « fruit » en raison de ses fruits ailés.
L'épithète spécifique dérive du latin marsupium « bourse », issu du grec μαρσιπιον.
La première description botanique est de William Roxburgh
en 1799[3].
Selon The Plant List, les synonymes les mieux établis sont[4] :
Pterocarpus marsupium est un grand arbre à feuilles caduques, pouvant atteindre 33 m de haut[5].
Les feuilles sont imparipennées, à 5 ou 7 folioles elliptiques, alternes, à l'apex arrondi, émarginé ou mucroné[2] (de 3,5-12.5 x 2-7 cm[6]). La face inférieure est glauque.
L'inflorescence en panicule porte des fleurs jaunes (jusqu'à 1,2 cm de long), à corolle papilionacée, avec 10 étamines regroupées en 2 faisceaux.
La floraison se déroule en avril-juin.
Le fruit est une gousse suborbiculaire, plate, indéhiscente, contenant généralement une seule graine.
La fructification se situe en août-octobre.
Pterocarpus marsupium croît en Inde, Népal, Sri Lanka[2].
C'est un arbre des régions basses tropicales où il y a une saison sèche marquée, avec une pluviométrie annuelle de 1 000-1 500 mm[5].
L'espèce est en déclin au Sri Lanka, en raison de son exploitation intensive pour son bois, son écorce médicinale et son latex.
Selon la liste rouge de l'UICN, l'espèce a un statut vulnérable[7] (VU), en particulier au Sri Lanka.
L'espèce fournit un excellent bois[2] ayant une valeur commerciale tant au niveau national qu'international. Il est jaunâtre brun orangé.
Il sert pour la menuiserie, l'ébénisterie et pour la fabrication de bateaux..
Il est souvent planté en Inde pour son bois et pour fournir de l'ombre dans les plantations de caféiers[5].
Le Kino indien a une utilisation multiforme dans la pharmacopée indienne traditionnelle. Il appartient au groupe Rasayana en médecine ayurvédique[2].
De toute incision faite à l'écorce s'écoule un exsudat rouge, d'odeur plutôt désagréable. Il durcit après une exposition à l'air de quelques heures.
En médecine ayurvédique, il est traditionnellement utilisé pour le traitement du diabète. L'épicatéchine serait responsable de l'effet hypoglyciémant[8].
L'exsudat rouge du Pterocarpus marsupium fut importé en Europe à partir du début du XIXe siècle où il fut commercialisé en pharmacologie traditionnelle sous le nom de kino ou gomme kino[9]. Il fut d'abord importé de la région du Malabar[n 1], d'où il a tiré son nom de kino de Malabar.
La gomme kino était utilisée comme astringent. Elle se présentait sous forme de poudre dont on faisait un sirop et une teinture alcoolique. Elle s'employait pour les mêmes indications que le tanin et la ratania, sans avoir la même activité[10].
La gomme kino tirée de l'écorce est riche en tanins non glucosides : acide kinotannique, kinonin, kino-red, pyrocatéchine[11].
Pterocarpus marsupium ou Kino de Malabar est un arbre de la famille des Fabacées, originaire du Sri Lanka, d'Inde et du Népal.
La gomme rouge obtenue par incision du tronc est utilisée dans la pharmacopées indienne ayurvédique pour le traitement du diabète. Elle fut introduite dans la pharmacopée européenne à partir du début du XIXe siècle sous le nom de kino. Ses propriétés astringentes étaient utilisées.
Son nom en hindi est bijasal, en anglais Indian kino.
Pterocarpus marsupium là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được Roxb. miêu tả khoa học đầu tiên.[2]
Pterocarpus marsupium là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được Roxb. miêu tả khoa học đầu tiên.
Pterocarpus marsupium Roxb.
Охранный статусПтерока́рпус мешкови́дный, или Птерока́рпус су́мчатый (лат. Pterocárpus marsupium) — крупное листопадное дерево, вид рода Птерокарпус (Pterocarpus) семейства Бобовые.
Заболонь желтовато-белая, чётко отграничена от ядра золотого или золотисто-коричневого цвета, нередко с более тёмными штрихами. На тангециальных разрезах видны струйчатые узоры, заметны тонкие волнистые полоски паренхимы, соединяющие сосуды. Сосуды крупные, часто бывают заполнены тёмной камедью. Древесина очень компактного строения, твёрдая и тяжёлая, плотностью в сухом состоянии в среднем 800 кг/м3.
Широко распространён в центральной и южной частях Индии и на Шри-Ланке[2].
Древесина неплохо поддаётся механической обработке, воспринимает высококачественную полировку, долговечна, устойчива к гниению. Используется для изготовления дверей, оконных рам, опор, стоек, балок, сельскохозяйственного инвентаря, корпусов транспортных средств, мебели.
Растение служит источником получения маслянистой камеди, из которой вырабатывается малабарский кино, используемый в медицине.
Древесина, листья и цветки долгое время использовались в древнеиндийской народной медицине. Древесина применялась как вяжущее средство, при лечении воспалительных процессов и диабета. Индийские племена в Ориссе использовали толчёную древесину Птерокарпуса мешковидного в смеси с корой Mangifera indica, Shorea robusta и Spondias pinnata для лечения некоторых видов дизентерии.
Птерока́рпус мешкови́дный, или Птерока́рпус су́мчатый (лат. Pterocárpus marsupium) — крупное листопадное дерево, вид рода Птерокарпус (Pterocarpus) семейства Бобовые.