nomes no trilho de navegação
Planhigyn blodeuol lluosflwydd a monocotyledon sy'n edrych yn debyg i wair yw Coedfrwynen luosben sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Juncaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Luzula multiflora a'r enw Saesneg yw Heath wood-rush.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Coedfrwynen Luosben, Brwynen Flodeuog, Coedfrwynen Liosben, Coedfrwynen Liosben Grugog.
Mae'n tyfu'n araf iawn - a hynny ar bridd da, cyfoethog, mewn bob math o amrywiaeth o ran gwlybaniaeth eu cynefin; mae i'w ganfod yn aml mewn gwlyptiroedd. Mae'r planhigyn yn ddeurywiol ac mae'r dail yn fytholwyrdd.
Planhigyn blodeuol lluosflwydd a monocotyledon sy'n edrych yn debyg i wair yw Coedfrwynen luosben sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Juncaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Luzula multiflora a'r enw Saesneg yw Heath wood-rush. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Coedfrwynen Luosben, Brwynen Flodeuog, Coedfrwynen Liosben, Coedfrwynen Liosben Grugog.
Mae'n tyfu'n araf iawn - a hynny ar bridd da, cyfoethog, mewn bob math o amrywiaeth o ran gwlybaniaeth eu cynefin; mae i'w ganfod yn aml mewn gwlyptiroedd. Mae'r planhigyn yn ddeurywiol ac mae'r dail yn fytholwyrdd.
Bika mnohokvětá (Luzula multiflora) je na prvý pohled trávě podobná, středně vysoká, planě rostoucí rostlina s květenstvím složeným z velkého počtu drobných klásků. Patří do příbuzenského druhu biky ladní, který charakterizují strboulovitě sblížené květy skládající kružel a tupé, ztloustlé konce listů.[1][2]
Druh je původní ve velké části mírného pásma severní polokoule. Roste v celé Evropě, včetně Islandu a její areál dále sahá přes Sibiř, území Kavkazu a Střední Asie, severní Číny a Mongolska až na Dálný východ a pokračuje do Koreje i Japonska. Doma je také v severní Indii a oblastech přiléhajících k Himálaji, v Íránu, Turecku a okolo Středozemního moře v Severní Africe. Je také původním druhem v Severní Americe, kde se vyskytuje v širokém pásu od kanadských subarktických oblastí až po 33. rovnoběžku ve Spojených státech, včetně arely v tropické Kostarice ve Střední Americe. Zavlečena byla do Austrálie a na Nový Zéland. Vystupuje až do nadmořské výšky 3600 m.[1][3]
V České republice je poměrně hojná, větší koncentrace jejich lokalit je ve vyšších polohách. Je vlhkomilnou rostlinou otevřených lesů a travnatých ploch, často osídluje i narušené půdy. Nejčastěji se vyskytuje ve světlých, nevysychavých lesích, po jejích okrajích a pasekách, na vřesovištích, podél lesních cest i na vlhkých horských loukách a pastvinách. Vyžaduje kyselé písčité nebo hlinité půdy, které jsou dostatečně propustné. Kvete na konci jara a počátkem léta.[1][2][4][5]
Vytrvalá, trsnatá bylina rostoucí z kratičkého oddenku s vláknitými kořeny bez odnoží. Lodyhy dlouhé 15 až 45 cm jsou přímé, hladké, oblé a jen řídce olistěné. Spodní listy jsou drobné a obvykle jsou tvořené jen pochvami načervenalé nebo šedé barvy. Horní dva až tři listy bývají vztyčené, jsou dlouhé 3,5 až 12 cm, úzce kopinaté, mají tupou špičku, ke konci jsou mírně ztlustlé, při ústí uzavřených pochev jsou chomáčky chlupů a po okraji jsou listy chudě brvité.
Květenství je kružel tvořený obvykle třemi až dvanácti vejčitými nebo válcovitými klásky s osmi až osmnácti květy. Většina klásků má tuhé stopky a jsou i po odkvětu přímé a rozestálé šikmo vzhůru, dva klásky v květenství bývají obvykle přisedlé. Spodní listen mívá stejnou délku jako květenství.
Květy mají šest 3 mm velkých, široce kopinatých okvětních lístků ve dvou přeslenech. Všechny jsou světle hnědě až tmavě hnědě se světlejším blanitým lemem. Délky okvětí nedosahuje šest tyčinek se žlutými prašníky, které bývají 1,5 až 2násobně delší než nitky. Čnělka je stejně dlouhá nebo kratší než horní trojplodolistový, jednopouzdrý semeník se třemi vajíčky nesoucí tříramennou vějířovitou bliznu. Květy neprodukují nektar a jsou opylovány hlavně anemogamicky.
Plod je hnědá, hladká, vejčitá, přisedlá, nepukavá tobolka velká okolo 2,5 mm. Obsahuje tři tmavá, vrásčitá, vejčitá semena dlouhá 0,7 až 0,9 mm, která mají úzké masíčko sahající téměř do poloviny semene.[1][2][4][5][6][7]
Bika mnohokvětá je bez valného ekonomického významu. Přestože roste na loukách a pastvinách a bývá často součástí travnatých porostů, nemá pro pícninářství význam. Není pro domácí býložravce vhodnou potravou, neradi ji spásají. Její využití v okrasném zahradnictví se také příliš nerozšířilo.[4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bika mnohokvětá ve Wikimedia Commons
Bika mnohokvětá (Luzula multiflora) je na prvý pohled trávě podobná, středně vysoká, planě rostoucí rostlina s květenstvím složeným z velkého počtu drobných klásků. Patří do příbuzenského druhu biky ladní, který charakterizují strboulovitě sblížené květy skládající kružel a tupé, ztloustlé konce listů.
Die Vielblütige Hainsimse (Luzula multiflora) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Binsengewächse. Die langlebigen Samen werden von Ameisen ausgebreitet.
Die Vielblütige Hainsimse wächst dichtrasig bis horstig, bildet also keine Ausläufer, und wird etwa 15 bis 40 cm groß. Der aufrechte Blütenstand ist aus deutlich gestielten Ährchen zusammengesetzt. Das Perigon einer jeden Einzelblüte ist blass gelblichbraun, im Alter dann fast immer braun gefärbt. Die äußeren Perigonblätter werden bis 3,8 mm lang und weisen einen schmalen oder breiten Hautrand auf. Die Staubbeutel sind etwa doppelt so lang wie die Staubfäden. Der Griffel ist nicht länger als 1 mm, wobei die etwa 2 mm langen Narben rasch abfallen. Die Grundblätter sind etwa 3,5 mm breit. Die Samen haben ein etwa 0,5 mm langes Anhängsel.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24, seltener 12, 14, 28, 36.[1]
Luzula multiflora besiedelt zumeist wechselfrische bis feuchte Sand- und Silikatmagerrasen. Sie besitzt ihr Hauptvorkommen in der Pflanzenformation der Zwergstrauchheiden und Borstgrasrasen und ein Nebenvorkommen in lichten, sauren Laub- und Nadelwälder mit nährstoffarmen Böden. Sie ist zudem in Heiden, auf extensiv genutzten Feuchtwiesen und in Niedermooren zu finden. Pflanzensoziologisch lässt sie sich am ehesten der Ordnung Atropetalia, der Ordnung Caricetalia fuscae und der Klasse Molinio-Arrhenatheretea zuordnen. Die Pflanze ist in ganz Deutschland mäßig häufig. Ihr Verbreitungsareal ist circumpolar auf Nord- und Südhalbkugel.
Die Vielblütige Haimsimse hat mehrere Verwandte, die teils als Unterarten, teils als eigene Arten angesehen werden. Darunter zählen: Luzula congesta, Luzula divulgata, Luzula sudetica. Darüber hinaus unterscheidet man die Unterarten[2]:
Die Vielblütige Hainsimse (Luzula multiflora) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Binsengewächse. Die langlebigen Samen werden von Ameisen ausgebreitet.
Luzula multiflora, the common woodrush[2] or heath wood-rush,[3] is a species of flowering plant in the rush family.
It is native to Europe, eastern Asia, northern Africa, northern North America, including Canada, and in northern regions of the United States.[1] The native status of common woodrush is under some debate. While Flora of North America list it as introduced, the more common opinion is it is a circumpolar species native in North America and in parts of Europe and Asia.[4] The taxonomy of the wood rush complex involving several Luzula spp. has a history of instability. In the past, common woodrush was classified as a variety of a European species, or Luzula campestris multiflora. Both of these species of rush were then also lumped together with another similar species, Luzula echinata (hedgehog woodrush). As a result, Luzula multiflora and Luzula echinata are sometimes confused.[5] Most of the many woodrushes that grow in North America are rather difficult to tell apart. In spite of the resemblance of rushes and woodrushes to grasses or sedges, they have the same number and arrangement of flower parts as lilies.[6]
Common woodrush grows 10 to 40 cm (4 to 16 in) tall with basal leaves 3.5 to 12 cm (1+3⁄8 to 4+3⁄4 in) long and 2 to 6 mm (0.08 to 0.24 in) wide. The flowers have six brown to black tepals 2 to 4 mm (0.08 to 0.16 in) long.[7]
Common woodrush is fairly easy to identify with its leaves fringed with long, white hairs (common for Luzula species) and the terminal, spike clusters of 6-parted flowers on variable length stalks, replaced by round capsules starting in late spring.[4] Common woodrush leaves often turn reddish in response to stressful conditions [8]
Luzula multiflora resembles a grass in its vegetative state, but its seeds and scaly tepals are similar to those of other species in the rush family (Juncaceae). It is also unusual in preferring upland woodland habitats, as most species in the rush family prefer habitats that are more wet and sunny.[5] The habitat for common woodrush is anthropogenic (man-made or disturbed habitats), forest edges, forests, meadows and fields.[9]
Luzula multiflora, the common woodrush or heath wood-rush, is a species of flowering plant in the rush family.
It is native to Europe, eastern Asia, northern Africa, northern North America, including Canada, and in northern regions of the United States. The native status of common woodrush is under some debate. While Flora of North America list it as introduced, the more common opinion is it is a circumpolar species native in North America and in parts of Europe and Asia. The taxonomy of the wood rush complex involving several Luzula spp. has a history of instability. In the past, common woodrush was classified as a variety of a European species, or Luzula campestris multiflora. Both of these species of rush were then also lumped together with another similar species, Luzula echinata (hedgehog woodrush). As a result, Luzula multiflora and Luzula echinata are sometimes confused. Most of the many woodrushes that grow in North America are rather difficult to tell apart. In spite of the resemblance of rushes and woodrushes to grasses or sedges, they have the same number and arrangement of flower parts as lilies.
Flowers beginning to open, with stigmas protruding but tepals not yet open, in May near Gniewino, Poland. Common woodrush grows 10 to 40 cm (4 to 16 in) tall with basal leaves 3.5 to 12 cm (1+3⁄8 to 4+3⁄4 in) long and 2 to 6 mm (0.08 to 0.24 in) wide. The flowers have six brown to black tepals 2 to 4 mm (0.08 to 0.16 in) long.
Common woodrush is fairly easy to identify with its leaves fringed with long, white hairs (common for Luzula species) and the terminal, spike clusters of 6-parted flowers on variable length stalks, replaced by round capsules starting in late spring. Common woodrush leaves often turn reddish in response to stressful conditions
Luzula multiflora resembles a grass in its vegetative state, but its seeds and scaly tepals are similar to those of other species in the rush family (Juncaceae). It is also unusual in preferring upland woodland habitats, as most species in the rush family prefer habitats that are more wet and sunny. The habitat for common woodrush is anthropogenic (man-made or disturbed habitats), forest edges, forests, meadows and fields.
Mitmeõiene piiphein (Luzula multiflora) on loaliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim kasvab näiteks niisketel niitudel, segametsades, teeservadel. Taim on Eestis tavaline.[1]
Mitmeõiene piiphein (Luzula multiflora) on loaliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim kasvab näiteks niisketel niitudel, segametsades, teeservadel. Taim on Eestis tavaline.
Nurmipiippo (Luzula multiflora) on vaatimaton, monivuotinen vihviläkasvi. Sillä on kaksi alalajia etelännurmipiippo (Luzula multiflora ssp. multiflora) ja pohjannurmipiippo (Luzula multiflora ssp. frigida).
Nurmipiippo kasvaa löyhinä mättäinä. Sen lehtitupet ovat umpinaisia. Kukat sijaitsevat sykeröissä siirottavien haarojen päissä. Kasvi on tuulipölytteinen. Nurmipiipon hedelmä on kolmesiemeninen, kartiomainen kota. Siemenet ovat munanmuotoisia ja pari millimetriä pitkiä. Siemenissä on valkoinen ja öljypitoinen rasvalisäke.[1]
Nurmipiippo kasvaa yleisenä koko Suomessa.
Nurmipiippo viihtyy monenlaisissa ympäristöissä, esimerkiksi niityillä, heinänurmissa, letoilla ja teiden varsilla.
Nurmipiippo (Luzula multiflora) on vaatimaton, monivuotinen vihviläkasvi. Sillä on kaksi alalajia etelännurmipiippo (Luzula multiflora ssp. multiflora) ja pohjannurmipiippo (Luzula multiflora ssp. frigida).
Luzula multiflora, la Luzule à fleurs nombreuses est une plante herbacée de la famille des Joncacées.
Selon Tropicos (26 juin 2016)[2] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Luzula multiflora, la Luzule à fleurs nombreuses est une plante herbacée de la famille des Joncacées.
Mnohokwětkata syćel (Luzula multiflora) je rostlina ze swójby syćinowych rostlinow (Juncaceae).
Mnohokwětkata syćel (Luzula multiflora) je rostlina ze swójby syćinowych rostlinow (Juncaceae).
Daugiažiedis kiškiagrikis (Luzula multiflora) – vikšrinių (Juncaceae) šeimos, kiškiagrikių (Luzula) genties žolinis augalas.
Paplitęs pievose, ganyklose. Žydi balandžio – gegužės mėnesiais. Aukštis ~10 cm.
De veelbloemige veldbies (Luzula multiflora) is een overblijvend kruid dat behoort tot de russenfamilie (Juncaceae). De plant komt van nature voor in de gematigde streken.
De dicht pollenvormende plant wordt 20-40 cm hoog en heeft geen of weinig korte wortelstokken. De groene tot roodachtige wortelbladeren zijn 3-6 mm breed en afgeplat of hebben een iets ingerolde bladrand. De bladrand is getand. Bij de voet van het blad zitten lange witte haren.
De veelbloemige veldbies bloeit in april en mei. De bloemen vormen vier tot acht bolvormige tot langwerpige bloemhoofdjes met elk meer dan tien bloemen. Het schutblad is ongeveer even lang als het hoofdje. De deels gesteelde en deels ongesteelde bloemen zijn donkerbruin. De stelen van de bloemhoofdjes staan schuin rechtop. De gele helmknoppen zijn 0,5-1,2 mm lang en ongeveer even lang als de helmdraden. De stamper heeft één stijl en drie stempels.
De vrucht is een doosvrucht. De zaden hebben een mierenbroodje, waardoor ze door mieren verspreid worden.
De plant komt voor op vochtige, vrij zure grond in hooilanden, lichte loofbossen, kapvlakten, heidevelden en duinvalleien.
De volgende ondersoorten worden onderscheiden:
De veelbloemige veldbies (Luzula multiflora) is een overblijvend kruid dat behoort tot de russenfamilie (Juncaceae). De plant komt van nature voor in de gematigde streken.
De dicht pollenvormende plant wordt 20-40 cm hoog en heeft geen of weinig korte wortelstokken. De groene tot roodachtige wortelbladeren zijn 3-6 mm breed en afgeplat of hebben een iets ingerolde bladrand. De bladrand is getand. Bij de voet van het blad zitten lange witte haren.
De veelbloemige veldbies bloeit in april en mei. De bloemen vormen vier tot acht bolvormige tot langwerpige bloemhoofdjes met elk meer dan tien bloemen. Het schutblad is ongeveer even lang als het hoofdje. De deels gesteelde en deels ongesteelde bloemen zijn donkerbruin. De stelen van de bloemhoofdjes staan schuin rechtop. De gele helmknoppen zijn 0,5-1,2 mm lang en ongeveer even lang als de helmdraden. De stamper heeft één stijl en drie stempels.
De vrucht is een doosvrucht. De zaden hebben een mierenbroodje, waardoor ze door mieren verspreid worden.
De plant komt voor op vochtige, vrij zure grond in hooilanden, lichte loofbossen, kapvlakten, heidevelden en duinvalleien.
Kosmatka licznokwiatowa, k. wielokwiatowa (Luzula multiflora (Ehrh.) Lej.) – gatunek rośliny należący do rodziny sitowatych (Juncaceae). W Polsce jest rośliną bardzo pospolitą na terenie całego niżu, w górach sięga po regiel górny[3].
Kwitnie od kwietnia do czerwca, zasiedla suche i średnio wilgotne łąki, przydroża, zarośla, murawy i świetliste lasy. Wykazuje preferencje do gleb ubogich. Gatunek charakterystyczny dla Nardo-Callunetea[5].
Kosmatka licznokwiatowa, k. wielokwiatowa (Luzula multiflora (Ehrh.) Lej.) – gatunek rośliny należący do rodziny sitowatych (Juncaceae). W Polsce jest rośliną bardzo pospolitą na terenie całego niżu, w górach sięga po regiel górny.
Luzula multiflora é uma espécie de planta com flor pertencente à família Juncaceae.
A autoridade científica da espécie é (Retz.) Lej., tendo sido publicada em Flore des Environs de Spa 1 1811.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Luzula multiflora é uma espécie de planta com flor pertencente à família Juncaceae.
A autoridade científica da espécie é (Retz.) Lej., tendo sido publicada em Flore des Environs de Spa 1 1811.
Ängsfryle (Luzula multiflora) är en gräslik växtart i familjen Tågväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Ängsfryle.
Кореневища короткі або відсутні. Стебла прямостоячі, заввишки до 60 см. Листочки оцвітини ланцетні, бурі, зовнішні завдовжки 2,6–3,3 (3,5) мм. Плоди — оберненояйцевидні, гладкі коробочки, від коротших до трохи довших оцвітини, від блідо- до темно-коричневих; сегменти коробочки завдовжки 1,9–2,8 мм. Насіння від довгасто-яйцеподібного до еліпсоїдно-яйцеподібного, завдовжки 0,8–1,2 мм, завширшки 0,6-0,9 мм; придатки завдовжки 0,2–0,4(0,5) мм.
Північна Америка (Сен-П'єр і Мікелон, Гренландія, Канада, США); Євразія (у тому числі Україна); Північна Африка (Алжир, Марокко, Туніс); Південна Америка (Коста-Рика, північний схід Аргентини). Населяє луки пустища, болота, ліси на кислих ґрунтах.
В Україні зростає на луках, у лісах, серед чагарників — у лісових районах і Лісостепу[2][3].
Luzula multiflora là một loài thực vật có hoa trong họ Juncaceae. Loài này được (Ehrh.) Lej. mô tả khoa học đầu tiên năm 1811.[1] Nó có nguồn gốc ở Bắc Mỹ, được tìm thấy ở Canada và tất cả các vùng của Hoa Kỳ, ngoại trừ vùng Tây Nam.
.jpg)
Luzula multiflora là một loài thực vật có hoa trong họ Juncaceae. Loài này được (Ehrh.) Lej. mô tả khoa học đầu tiên năm 1811. Nó có nguồn gốc ở Bắc Mỹ, được tìm thấy ở Canada và tất cả các vùng của Hoa Kỳ, ngoại trừ vùng Tây Nam.
Luzula multiflora (Ehrh.) Lej., 1811
Ожи́ка многоцветко́вая (лат. Lúzula multiflóra) — небольшое многолетнее растение родом из Евразии, вид рода Ожика семейства Ситниковые (Juncaceae).
Небольшой дерновинный многолетник с коротким корневищем, не образует столонов. Цветоносные стебли до 20—40(60) см высотой, ближе к основанию облиственные.
Прикорневые листья густореснитчатые до почти голых, 2,5—4(6) мм шириной, стеблевые — в числе одного — трёх (четырёх), с хрящевато-пильчатым краем. Нижний прицветный лист сходен со стеблевыми, обычно превышает по длине соцветие.
Соцветие сложное, из 5—10(14) колосков в зонтиковидной метёлке, в каждом колоске по 3—14 цветков. Цветки 3—4 мм длиной. Прицветнички до 2 мм, цельные до бахромчатых. Листочки околоцветника острые, иногда с остевидным окончанием, примерно равные по длине, 2,4—3,5(4) мм длиной, соломенно-коричневые, каштаново-коричневые, часто со светлым краем. Тычинки в числе шести, пыльники 0,6—1(1,4) мм длиной, равные по длине нитям или превышающие их в 1,5(2,5) раза. Пестик 0,3—0,7 мм длиной, с быстро опадающими рыльцами.
Плод — обратнояйцевидная коробочка бледно- до тёмно-коричневого цвета. Семена продолговато-яйцевидные, с придатком в основании, 0,8—1,2 мм длиной (без придатка), 0,6—0,9 мм шириной.
Очень изменчивое, полиплоидное растение.
Близкий вид Ожика равнинная (Luzula campestris) отличается дуговидным корневищем, а также более крупными пыльниками, превышающими тычиночные нити по длине в два — четыре раза.
Широко распространённое в Северном полушарии растение. На запад Северной Америки, по-видимому, занесено. Занесено также в Австралию, Новую Зеландию и другие регионы Южного полушария.
Обычное растение лугов, вырубок, светлых лесов, встречается на залежах, осушенных болотах, обочинах.
Ожи́ка многоцветко́вая (лат. Lúzula multiflóra) — небольшое многолетнее растение родом из Евразии, вид рода Ожика семейства Ситниковые (Juncaceae).
山间地杨梅（学名：Luzula multiflora）为灯心草科台湾糖星草属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助) 
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
산꿩의밥(학명: Luzula multiflora)은 벼목 골풀과 꿩의밥속에 속하는 여러해살이풀이다. 꿩의밥과 같은 속에 속하며, 보다 깊은 산중에서 자란다. 높이는 20~40cm이다. 열매가 꿩을 비롯한 산새들의 먹이가 되기에 산꿩의밥이라는 이름이 붙었다. 유럽·동아시아·북아프리카·북아메리카 등 전세계적으로 분포한다.[1]
