nomes no trilho de navegação
Astrància (Astrantia) és un gènere de plantes amb flors dins la famíla apiàcia. Són plantes herbàcies endèmiques d'Europa central, Europa de l'est i Europa del sud i els Caucas. Als Països Catalans es troben les espècies Astrantia major i Astrantia minor.[1] El nom del gènere prové del grec i fa referència a la forma similar a un estel dels capítols florals. Hi ha entre 8 i 9 espècies les quals tenen les arrels aromàtiques, les fulles palmades i les flors decoratives.
S'han seleccionat diverses astràncies per a ser cultivades als jardins com plantes ornamentals. Necessiten una certa ombra i humitat en el sòl. Els colors de les seves flors són vermell, rosa i blanc. A. maxima 'Largest masterwort' va guanyar el premi del mèrit en jardineria de la Royal Horticultural Society.[5]
.
Astrància (Astrantia) és un gènere de plantes amb flors dins la famíla apiàcia. Són plantes herbàcies endèmiques d'Europa central, Europa de l'est i Europa del sud i els Caucas. Als Països Catalans es troben les espècies Astrantia major i Astrantia minor. El nom del gènere prové del grec i fa referència a la forma similar a un estel dels capítols florals. Hi ha entre 8 i 9 espècies les quals tenen les arrels aromàtiques, les fulles palmades i les flors decoratives.
Jarmanka (Astrantia) je rod planě rostoucích i šlechtěných okrasných rostlin z čeledi miříkovitých. Jarmanky jsou typickým představitelem volně rostoucích trvalek které jsou pro své květy vhodné pro pěstování na záhonech. Ve volné přírodě České republiky se vyskytuje jediný druh toho rodu jarmanka větší.
Rod pravděpodobně pochází z oblasti která se rozkládá od střední a jižní Evropy přes východní až po okolí Kavkazu. Asi čtyři druhy mají původ převážně v Evropě a šest druhů v eurokavkazské oblasti. Postupně byly rozšířeny do západní i severní Evropy, stejně jako do Severní Ameriky.
Ve Střední Evropě je jarmanka v současnosti vzácnější, vyskytuje se nestejně intenzivně a místy zcela chybí. Rostlinám se nejlépe daří na vlhkých místech s propustnou a výživnou půdou, nejlépe v mírném polostínu. Vyskytuje se hlavně na lesních mýtinách a v lužních společenstvech.
Vytrvalé rostliny vyrůstající ze silně aromatických oddenků které postupně dřevnatí. Mají sympodiálně se větvící přímé lodyhy vysoké až 1 m s dlanitolaločnými, pilovitě vyřezávanými listy. Na vrcholech lodyh rostou drobné květy v jednoduchých okolících sestavených do vrcholičnatých květenství. Květy jsou pětičetné a jsou lemované bílými nebo barevnými listeny které mohou být stejně dlouhé nebo delší než okvětí. Vytrvalé kališní lístky jsou někdy delší než korunní, stejnou délku mívá i pět tyčinek a dvě čnělky. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem hledajícím nektar.
Plodem jsou silně žebernaté dvounažky s nezřetelným karpoforem poltící se ve zralosti ve dvě úzce eliptické nažky které jsou asi 5 mm dlouhé a na hřbetní straně mají po pěti osténkatých žebrech. Na vrcholu plodu je zbytek po čnělce a kališních lístcích. Rostlina se rozšiřuje nažkami které dozrávají od konce srpna do podzimu, nové rostlinky se objevují od dubna dalšího roku a příštím rokem již vykvetou. Nažky se rozšiřují větrem nebo i vodou po které vydrží plavat i po několik dnů.
Některé druhy bývají vysazovány na zahradní záhony kde jsou oblíbené pro svou nenáročnost a dlouhou dobu kvetení i možnost použít k řezu. Nejlépe se hodí na částečně zastíněná místa, například pod nově vysázené stromy s ještě řídkou korunou nebo po jejich okrajích. Mají rády polostín, ve stínu špatně kvetou. V zahradnických závodech bývají šlechtěny na intenzivně zbarvená okvětí a listeny. Protože při množení ze semen obvykle nemívají nové rostliny vyrovnané vlastnosti, množí se jarmanky také dělením trsů nebo jsou pěstovány in vitro.
Je rozlišováno osm až deset druhů:
Jarmanka větší
Jarmanka největší
Jarmanka nejmenší
Jarmanka sp.
Obrázky, zvuky či videa k tématu jarmanka ve Wikimedia Commons
Jarmanka (Astrantia) je rod planě rostoucích i šlechtěných okrasných rostlin z čeledi miříkovitých. Jarmanky jsou typickým představitelem volně rostoucích trvalek které jsou pro své květy vhodné pro pěstování na záhonech. Ve volné přírodě České republiky se vyskytuje jediný druh toho rodu jarmanka větší.
Stjerneskærm (Astrantia) er udbredt i Europa, Lilleasien og Kaukasus. Det er en lille slægt med forholdsvis få arter. De har en grundstillet roset af håndfligede blade og oprette, forgrenede skud med små stande af tætte skærme, hvor svøbbladene er farvede. Her omtales kun de arter, som er naturaliseret i Danmark, eller som dyrkes her.
Beskrevne arter
Die Gattung Sterndolde (Astrantia) gehört zur Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Die Sterndolden sind ausdauernde krautige Pflanzen. Die Blätter sind einfach gefiedert oder fiederteilig.
Die Blüten stehen in einfachen Dolden, die von zahlreichen auffälligen Hüllblättern von weißer bis rötlicher Farbe umgeben sind. Die Dolden stehen einzeln und endständig oder mehrere Dolden treten zu scheinbar zusammengesetzten Dolden zusammen. Der Enddoldenstiel besitzt keine Hochblätter, die Seitendoldenstiele tragen zwei bis drei Hochblätter.
Die Blüten sind zwittrig oder männlich mit verkümmertem Fruchtknoten, selten weiblich. Die männlichen Blüten sind lang gestielt, die zwittrigen kürzer; beide stehen aber in einer Dolde. Die Kelchzähne sind deutlich ausgeprägt und häufig länger als die Kronblätter. Diese sind reinweiß oder rötlich. Die obere Hälfte ist eingeschlagen, die Spitze ist aufwärts gebogen. Die Staubfäden sind doppelt so lang wie die Kronblätter. Das Griffelpolster ist klein und rund. Der Rand ist schwach gekerbt und verdickt. Der Griffel ist lang und fadenförmig.
Die Früchte sind ungeschnäbelt. Die Form ist länglich bis eiförmig. An der Spitze stehen Kelchsaum und Griffel. Die Hauptrippen besitzen vorspringende, hohle Gebilde, wodurch sie warzig-rau sind. Die Ölstriemen in den Hauptrippen sind deutlich vorhanden. Ein Karpophor ist nicht ausgebildet.
Die Gattung gehört zur Unterfamilie Saniculoideae. Es gibt neun Arten, davon kommen die folgenden vier in Mitteleuropa vor:[1][2]
Weitere Arten:
Große Sterndolde (Astrantia major)
Kleine Sterndolde (Astrantia minor), Blüte
Kleine Sterndolde (Astrantia minor), Blatt
Die Gattung Sterndolde (Astrantia) gehört zur Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Astrantia is a genus of herbaceous plants in the family Apiaceae, native to Central, Eastern and Southern Europe and the Caucasus. There are several species, which have aromatic roots, palmate leaves, and decorative flowers. They are commonly known as great masterwort or masterwort which may also refer to other plants, particularly the unrelated Peucedanum ostruthium.
The genus name derived from the Latin 'aster' meaning star and this refers to the open star-shaped floral bracts of the plant.[2]
As of December 2022, Plants of the World Online accepted 10 species,[1] while GRIN Taxonomy listed only five species (marked "G" below).[3]
The astrantia has many common garden names including melancholy gentleman, masterwort and Hattie's pincushion.[4][5]
The stems and rhizomes of the Astrantia can be used for medicinal purposes. They provide an essential oil that can be used as a stomachic. The dried leaves of the plant can be used in herbal medicines as an infusion to help with digestion and help stimulate appetite.[6]
Many strains of Astrantia have been selected for their value in the garden, where they grow well if given reasonable soil, some shade and moisture. Their unusual pincushion flowerheads provide summer colour in shades of red, pink and white. A. maxima 'Largest masterwort' has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[2][7]
A number of garden varieties have red flowers, e.g. A. carniolica 'Rubra'.[8]
Astrantia is a genus of herbaceous plants in the family Apiaceae, native to Central, Eastern and Southern Europe and the Caucasus. There are several species, which have aromatic roots, palmate leaves, and decorative flowers. They are commonly known as great masterwort or masterwort which may also refer to other plants, particularly the unrelated Peucedanum ostruthium.
La genro Astrantio [1] (Astrantia) apartenas al la familio de la Apiacoj (Apiaceae).
Astrantio estas multjara herba planto. La folioj estas pinataj aŭ plurfoje pinataj.
La floro estas simplaj umbeloj, kiuj estas ĉirkaŭitaj de multfolia blanka ĝis ruĝeca braktearo. La umbeloj staras unuopaj terminale aŭ plurope al ŝajne kunigitaj umbeloj. La tigo de la terminala umbelo ne havas braktearon, la tigoj de la flankaj umbeloj havas du ĝis tri brakteojn.
La umbeloj estas duseksaj aŭ masklaj kun misforma ovario, malofte inaj. La masklaj floroj havas longajn pedunklojn, la duseksaj estas pli mallongaj, ambaŭ staras en umbelo. La dentoj de la kaliko estas bone videblaj kaj pli longaj ol la petaloj. Ili estas blankaj aŭ ruĝaj. La pistilo estas longa kaj fadenforma.
La fruktoj estas senbekaj kaj oblongaj aŭ ovformaj. Pinte staras la kalika orlo kaj la pistilo. La ĉefa ripo estas aspra kaj veruka. La oleostrioj en la ĉefaj ripoj estas bone videblaj. Karpoforo ne ekzistas.
La genro apartenas al la subfamilio Saniculoideae. Ekzistas naŭ specioj, el tiuj jenaj ekzistas en Mezeŭropo:[2][3]
Pliaj specioj:
Granda astrantio (Astrantia major)
Malgranda astrantio (Astrantia minor), floro
Malgranda astrantio (Astrantia minor), folio
La genro Astrantio (Astrantia) apartenas al la familio de la Apiacoj (Apiaceae).
Astrantia es un género de plantas herbáceas que pertenece a la familia Apiaceae, son endémicas de Europa central y sureste y del Cáucaso. Hay 8 o 9 especies que con sus aromáticas raíces, hojas palmeadas y flores decorativas. Son muy parecidas a la especie Peucedanum ostruthium.
Comprende 50 especies descritas y de estas, solo 11 aceptadas.[1]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 235. 1753.[2] La especie tipo es: Astrantia major L.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Astrantia aceptadas hasta septiembre de 2012, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Astrantia es un género de plantas herbáceas que pertenece a la familia Apiaceae, son endémicas de Europa central y sureste y del Cáucaso. Hay 8 o 9 especies que con sus aromáticas raíces, hojas palmeadas y flores decorativas. Son muy parecidas a la especie Peucedanum ostruthium.
Comprende 50 especies descritas y de estas, solo 11 aceptadas.
Tähtputk (Astrantia) on taimede perekond sarikaliste sugukonnast.
Eestis on levinud üks liik: suur tähtputk (Astrantia major).
Tähtiputket (Astrantia) on suku sarjakukkaiskasvien heimossa. Suvun lajeista kolmea käytetään monivuotisina koristekasveina.[1]
Tähtiputket (Astrantia) on suku sarjakukkaiskasvien heimossa. Suvun lajeista kolmea käytetään monivuotisina koristekasveina.
Astrantia
Astrantia (les astrances) est un genre de plantes vivaces à feuilles palmatilobées, aux inflorescences en ombelles simples, entourées de grandes bractées. En France, deux espèces de distribution plutôt montagnarde sont décrites.
Le genre Astrantia ne comprend que 4 espèces en Europe tempérée et méridionale.
Astrantia
Astrantia (les astrances) est un genre de plantes vivaces à feuilles palmatilobées, aux inflorescences en ombelles simples, entourées de grandes bractées. En France, deux espèces de distribution plutôt montagnarde sont décrites.
Le genre Astrantia ne comprend que 4 espèces en Europe tempérée et méridionale.
Bělan[1] (Astrantia) je rostlinski ród z swójby wokołkowych rostlinow (Apiaceae).
Ród słuša k pódswójbje Saniculoideae. Eksistuje 10 družinow. Z tych wustupuje 5 w Europje, 4 w srjedźnej Europje. Srjedźoeuropske družiny su:
Bělan (Astrantia) je rostlinski ród z swójby wokołkowych rostlinow (Apiaceae).
Astranzia (nome scientifico Astrantia, L. 1753) è un genere di piante, erette, erbacee, perenni appartenente alla famiglia delle Apiaceae.
Una mezza dozzina di specie appartengono a questo genere, alcune delle quali spontanee per l'Italia. La famiglia delle Apiaceae invece è molto numerosa: comprende circa 400 generi per un totale di 3000 specie.
Nelle classificazioni più vecchie la famiglia del genere Astrantia è chiamata Umbelliferae e/o Ombrelliferae.
Il nome del genere deriva dal greco ("Astrantia" = stella) con evidente riferimento agli involucri stellati delle sue infiorescenze.
La forma biologica del genere Astrantia è definita emicriptofita scaposa (H scap): sono piante perenni che si riproducono annualmente per mezzo di gemme al livello del suolo (emicriptofite); mentre la forma prevede un asse fiorale allungato, poco ramoso e con poche foglie (scaposa).
Radici scure (normalmente secondarie da rizoma) e di sapore aromatico (spesso acre).
Fusto glabro ed eretto, in media alto 50 cm (massimo 100 cm). La parte ipogea è di tipo rizoma.
L'infiorescenza è a ombrella semplice contornata da una corona di brattee (da 10 a 20) bianche o rosee (anche rossicce), ovali - lanceolate. Patenti all'inizio della fioritura, in seguito erette. Alla base dell'ombrella si trovano dei verticilli di brattee.
I fiori sono piccoli (pochi millimetri), ermafroditi, attinomorfi e pentameri con lungo peduncolo.
Si moltiplicano per semi.
I frutti sono allungati e sub-cilindrici di tipo achenio con superfici striate e rugose.
Per meglio comprendere ed individuare le varie specie del genere (solamente per le specie spontanee della nostra flora) l'elenco che segue utilizza il sistema delle chiavi analitiche.
Rimanenti specie non segnalate in Italia:
Il genere Astrantia è diffuso sia in Europa che in Asia occidentale, prevalentemente localizzate nelle aree montane. In Italia due sono le specie che si trovano più facilmente (spontaneamente) sia sulle Alpi che sugli Appennini: Astrantia major e Astrantia minor.
Alcune radici hanno proprietà purgative.
Il nostro genere facilmente viene coltivato per la decorazione di aiuole e giardini rocciosi. La specie più coltivata è l'Astrantia major della quale è nota una bella varietà a foglie screziate.
Astranzia minore
Astranzia maggiore
Astranzia (nome scientifico Astrantia, L. 1753) è un genere di piante, erette, erbacee, perenni appartenente alla famiglia delle Apiaceae.
Astrantija (Astrantia) – salierinių (Apiaceae) šeimos augalų gentis.
Pavadinimas iš graikų k. žodžių aster – žvaigždė ir antios – panašus; žiedynas su skraiste panašus į žvaigždę. Tai daugiametės liaunos žolės, turinčios stačius ir beveik nešakotus stiebus. Žiedynas – sudėtinis skėtis.
Gentyje yra apie 10 rūšių, Europoje – 4 rūšys.
ir kt.
Astrantia is een geslacht uit de schermbloemenfamilie (Umbelliferae oftewel Apiaceae). Het geslacht telt ongeveer negen soorten. De oude Nederlandse naam is "sterrekruid".[1] Het wordt in het Nederlands ook wel Zeeuws knoopje of Zeeuws knopje genoemd.
Het verspreidingsgebied van dit geslacht loopt in Europa van de Pyreneeën tot de Kaukasus. De biotoop bestaat uit vochtige bergbossen en bergweiden.
In Nederland en Vlaanderen komt dit geslacht niet van nature voor.
De bloemschermpjes zijn 2-4 cm breed en knop tot bolvormig. Hieromheen treft men omwindselsbladen die vaak iets groter zijn dan de bloemschermen. Deze wekken de indruk van kroonbladen te zijn en hebben een groene tot witte kleur.
Soorten in dit geslacht zijn onder andere:
Astrantia is een geslacht uit de schermbloemenfamilie (Umbelliferae oftewel Apiaceae). Het geslacht telt ongeveer negen soorten. De oude Nederlandse naam is "sterrekruid". Het wordt in het Nederlands ook wel Zeeuws knoopje of Zeeuws knopje genoemd.
Het verspreidingsgebied van dit geslacht loopt in Europa van de Pyreneeën tot de Kaukasus. De biotoop bestaat uit vochtige bergbossen en bergweiden.
In Nederland en Vlaanderen komt dit geslacht niet van nature voor.
De bloemschermpjes zijn 2-4 cm breed en knop tot bolvormig. Hieromheen treft men omwindselsbladen die vaak iets groter zijn dan de bloemschermen. Deze wekken de indruk van kroonbladen te zijn en hebben een groene tot witte kleur.
Soorten in dit geslacht zijn onder andere:
Astrantia major Astrantia maxima Astrantia minor Astrantia 'Pin Cushion' Astrantia 'Pink Pride' Astrantia 'Rainbow' Astrantia 'Snow Star'Jarzmianka (Astrantia L.) – rodzaj roślin zielnych z rodziny selerowatych (Apiaceae) liczący 8-9 gatunków. Występuje w Europie środkowej, wschodniej i południowej oraz w rejonie Kaukazu. Jedynym przedstawicielem we florze Polski jest jarzmianka większa (Astrantia major)[3]. Uprawiane poza tym bywają takie gatunki jak: jarzmianka kraińska (A. carniolica), trójsieczna (A. trifida), bawarska (A. bavarica)[4][5].
Jest to jeden z rodzajów podrodziny Saniculoideae w obrębie selerowatych Apiaceae z rzędu selerowców[1].
Jarzmianka (Astrantia L.) – rodzaj roślin zielnych z rodziny selerowatych (Apiaceae) liczący 8-9 gatunków. Występuje w Europie środkowej, wschodniej i południowej oraz w rejonie Kaukazu. Jedynym przedstawicielem we florze Polski jest jarzmianka większa (Astrantia major). Uprawiane poza tym bywają takie gatunki jak: jarzmianka kraińska (A. carniolica), trójsieczna (A. trifida), bawarska (A. bavarica).
Astrantia L. é um género botânico pertencente à família Apiaceae.[1]
Стебло завдовжки 40-80 см.
Листя пальчасте роздільне, п'ятирозсічене з видовженими, яйцеподібними, двічі-тричі надрізаними пальчастими великими частинами, що закінчуються щетинкою.
Квіти білі, відтінки рожевого та вишневого, дрібні, утворюють прості парасольки, оточені великими листками-обгортками.
Плід — двосім'янка.
Цвіте з червня по липень.
Рід поширений у Європі та на Кавказі. В Україні трапляється у Карпатах, Закарпатті, Західному Поліссі та західному лісостепу.
Деякі види[1]:
Astrantia là chi thực vật có hoa trong họ Apiaceae.[1]
Astrantia là chi thực vật có hoa trong họ Apiaceae.
Astrantia L.
Виды
Астра́нция, или Звездо́вка[2] (лат. Astrāntia) — род травянистых растений семейства Зонтичные (Apiaceae)[3] Представители рода встречаются преимущественно в Центральной, Восточной и Южной Европе и на Кавказе. Род включает в себя много видов, которые имеют декоративные цветы, ароматные корни и перистые листья.
По информации базы данных The Plant List, род включает 11 видов[4]:
Астра́нция, или Звездо́вка (лат. Astrāntia) — род травянистых растений семейства Зонтичные (Apiaceae) Представители рода встречаются преимущественно в Центральной, Восточной и Южной Европе и на Кавказе. Род включает в себя много видов, которые имеют декоративные цветы, ароматные корни и перистые листья.
.JPG)
.jpg)
