Šater plazivý (Gypsophila repens) je rostlina, vytrvalá bylina, z čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae). Rostlina je původní v Evropě, na skalnatých místech a je často pěstovaná jako okrasná rostlina.
Pro druh Gypsophila repens je používáno také synonymum Gypsophila repens var. rosea hort.[1]
Je původní v horách střední a jižní Evropy, kde roste na suchých, vápencových svazích[2] v pásmu od 1300 do 3000 m n. m.[3] Latinský název Gypsophila znamená volně přeloženo "milující křídu (vápenec)". [4]
Šater plazivý je převisající nebo plazivá bylina, trvalka, roste asi do výšky 20 cm, a šířky 30-50 cm. Kvete od června do září,[3] květy, které mohou být bílé, fialové nebo světle fialové, květenství je vidlan. Listy jsou šedozelené vstřícné, čárkovitě kopinaté.[3]
Druh je často pěstován ve skalkách nebo v suchých zídkách. Stejně jako šater latnatý (Gypsophila paniculata) je rostlina také používána jako řezaná květina při aranžování květin.
Je považována za atraktivní skalničku i pro začínající skalničkáře, což je dáno její přizpůsobivostí. Snese i sucho, pokud je již zakořenělá. [5]Vyžaduje slunečné polohy, snese ale i polostín. Preferuje propustné hlinitopísčité půdy s obsahem vápníku, ale snese i mírně kyselou.[5] Jsou pěstovány odlišně barevně kvetoucí kultivary.
V zahradnické praxi se množí dělením v říjnu. V květnu až červnu lze množit řízky.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gypsophila repens na anglické Wikipedii.
Šater plazivý (Gypsophila repens) je rostlina, vytrvalá bylina, z čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae). Rostlina je původní v Evropě, na skalnatých místech a je často pěstovaná jako okrasná rostlina.
Das Kriechende Gipskraut (Gypsophila repens), gärtnerisch Zwergschleierkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Gipskräuter (Gypsophila) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae).[1]
Beim Kriechenden Gipskraut handelt sich um eine ausdauernde krautige Pflanze. Der kahle, blaugrüne und niederliegende bis aufsteigende Stängel erreicht einschließlich der Blütenstände Wuchshöhen von 10 bis 25 Zentimetern. Sie bis zu 2 Meter tief wurzeln.[2]
Die Laubblätter sind gegenständig am Stängel angeordnet. Die einfache, kahle und blaugrün Blattspreite ist bei einer Länge von etwa 2 Zentimetern sowie einer Breite von deutlich unter 1 Zentimeter schmal-lanzettlich.
Die Blütezeit reicht von Mai bis September. Viele Blüten sind in einem Blütenstand angeordnet. Die Blüten sind weiß oder rosafarben und haben einen Durchmesser von einem knappen 1 Zentimeter. Die fünf Kelchblätter sind bis etwa der Hälfte ihre Länge glockig verwachsen. Die Kronblätter sind am oberen Ende gerundet bis etwas ausgerandet. Die Staubblätter sind etwas kürzer als die Kronblätter.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 34 oder 36.[3]
Das Kriechende Gipskraut ist ein sogenannter Schuttdecker: Von der kräftigen Pfahlwurzel entspringen zahlreiche, oft verholzte Zweige, die sich nach dem Abfallen der Blätter bewurzeln und zu liegenden Rhizomen („Wurzelstöcken“) werden. Von ihnen erheben sich die aufrechten, zarten Stängel mit den duftigen Blüten. Obwohl die Einzelblüten klein sind, wirkt die große Fülle auf Insekten anziehend. Er ist Wintersteher, Samen reifen und keimen noch in Höhenlagen von 2300 Metern.
Es gibt Fundortangaben für Spanien, Frankreich, Italien, die Schweiz, Deutschland, Österreich, Polen, Slowenien und die Slowakei.[4] In den Kalkalpen ist das Kriechende Gipskraut recht verbreitet. Ansonsten kommt es eher selten in anderen höheren Gebirgen Europas (Hohe Tatra, Apennin, Harz) vor. So berichtet die von Christian August Friedrich Garcke ins Leben gerufene Illustrierte Flora von Deutschland in ihrer Ausgabe von 1912 von einem größeren Vorkommen bei Walkenried im Harz.[5]
Das Kriechende Gipskraut wächst wild auf kalk- oder gipshaltigen Böden, auf Kalkschutt oder in Trockenrasen in Kalkgebieten. Normalerweise lebt es in der alpinen Region; Samen werden aber regelmäßig auch in die Täler oder ins Alpenvorland hinabgeschwemmt und keimen dort erfolgreich. Ansonsten ist es in Höhenlagen von 1300 bis 3000 Metern anzutreffen. Gypsophila repens ist eine Charakterart der Klasse Thlaspietea rotundifolii und kommt besonders in Pflanzengesellschaften der Verbände Petasition paradoxi und Epilobion fleischeri vor.[3]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt et al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3+w (feucht aber mäßig wechselnd), Lichtzahl L = 5 (sehr hell), Reaktionszahl R = 5 (basisch), Temperaturzahl T = 2 (subalpin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[1]
Die Erstveröffentlichung von Gypsophila repens erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus I, S. 407.[4]
Zuchtformen gedeihen auch auf jedem nicht Wasser stauenden Boden und werden deshalb gerne in „Steinbeeten“ verwendet.
Das Kriechende Gipskraut (Gypsophila repens), gärtnerisch Zwergschleierkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Gipskräuter (Gypsophila) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae).
Gypsophila repens, the alpine gypsophila[2] or creeping baby's breath,[3] is a species of flowering plant in the family Caryophyllaceae, native to the mountains of central and southern Europe, where it grows on dry, chalky slopes.[4] The Latin name literally means "creeping chalk-lover".[5] It is a prostrate, mat-forming herbaceous perennial, growing around 20 cm (8 in) tall by 30–50 cm (12–20 in) wide. For much of the summer it bears masses of star-shaped flowers which may be white, lilac or light purple, in loose panicles.[6][4]
In cultivation this plant is often grown in rock gardens or against dry stone walls. Like its relative G. paniculata, it is also used as a cut flower. It has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[7][8]
Media related to Gypsophila repens at Wikimedia Commons
Gypsophila repens, the alpine gypsophila or creeping baby's breath, is a species of flowering plant in the family Caryophyllaceae, native to the mountains of central and southern Europe, where it grows on dry, chalky slopes. The Latin name literally means "creeping chalk-lover". It is a prostrate, mat-forming herbaceous perennial, growing around 20 cm (8 in) tall by 30–50 cm (12–20 in) wide. For much of the summer it bears masses of star-shaped flowers which may be white, lilac or light purple, in loose panicles.
In cultivation this plant is often grown in rock gardens or against dry stone walls. Like its relative G. paniculata, it is also used as a cut flower. It has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.
Roomav kipslill (Gypsophila repens) on taimeliik nelgiliste sugukonnast kipslille perekonnast.
Roomav kipslill (Gypsophila repens) on taimeliik nelgiliste sugukonnast kipslille perekonnast.
Gypsophila repens, la gypsophile rampante est une espèce de plante herbacée de la famille des Caryophyllaceae.
Petite plante (haute de 10 à 20 cm), à tiges couchées, dont les rameaux florifères dressés portent des feuilles étroites, allongées. Les fleurs se disposent en grappes, les cinq pétales sont rosâtres en dedans, rose foncé en dehors, floraison de juin à septembre.
Gypsophila repens, la gypsophile rampante est une espèce de plante herbacée de la famille des Caryophyllaceae.
Łažawa łyšćica (Gypsophila repens) je rostlina ze swójby nalikowych rostlinow (Caryophyllaceae).
Łažawa łyšćica (Gypsophila repens) je rostlina ze swójby nalikowych rostlinow (Caryophyllaceae).
Kruipend gipskruid (Gypsophila repens) is een overblijvende plant uit de anjerfamilie (Caryophyllaceae).
In het Duits wordt de soort 'Kriechendes Gipskraut' genoemd, wat met de Nederlandstalige naam overeenkomt, in het Engels 'Creeping Babysbreath' De soortaanduiding repens betekent ook kruipend[1], en dit zien we in de lokale namen in veel talen terug.
Uit de vertakte wortelstok komen diverse tot 25[2] cm lange, vertakte stengels. Naast de bloemdragende zijn er ook onvruchtbare scheuten[2].
De bladeren zijn tot 3 cm lang, blauwachtig berijpt, en onbehaard[2]. Ze zijn 1-33 mm breeden een tikje vlezig[3].
De witte of roze kroonbladen zijn 6-10 mm lang en ongeveer twee maal zo lang als de kelk[3][2], en iets uitgerand[3]. De kelk heeft 5 toppen. De meeldraden zijn iets korter als de kroonbladen.
Deze soort komt in Nederland en Vlaanderen niet voor, het is een plant van de bergen van Zuid- en Midden-Europa. De noordelijkste plek is de Duitse Harz, ook in de Hoge Tatra wordt ze aangetroffen. In de Kalkalpen is ze algemeen; ook in de Apennijnen kan men haar aantreffen[4]. Hiernaast komt ze voor in de Pyreneeën en de Karpaten[5]. Ze komt voor op hoogten tussen de 1300 en 3000.
Kruipend gipskruid (Gypsophila repens) is een overblijvende plant uit de anjerfamilie (Caryophyllaceae).
In het Duits wordt de soort 'Kriechendes Gipskraut' genoemd, wat met de Nederlandstalige naam overeenkomt, in het Engels 'Creeping Babysbreath' De soortaanduiding repens betekent ook kruipend, en dit zien we in de lokale namen in veel talen terug.
Łyszczec rozesłany, gipsówka rozesłana (Gypsophila repens L.) – gatunek rośliny należący do rodziny goździkowatych. Występuje w górach Europy. W Polsce tylko w Tatrach i Pieninach, a na niżu czasami jako ergazjofigofit – uciekinier z uprawy.
Bylina, chamefit. Kwitnie od czerwca do września. Siedlisko: murawy, skały, głównie na podłożu wapiennym. W Tatrach występuje od regla dolnego do piętra halnego, głównie w reglu górnym i piętrze kosówki. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla O. Thlaspietalia rotundifolii[2]. Liczba chromosomów 2n= 34[3].
Roślina ozdobna. Ma podobne zastosowanie jak łyszczec wiechowaty zwany popularnie „gipsówką”. Jest dobrą rośliną okrywową, nadaje się do obsadzania murków, skarp i do ogrodów skalnych, często używany jest jako dodatek do wiązanek i bukietów kwiatowych[4]. Jest łatwy w uprawie i nie wymaga żyznej gleby – może być piaszczysta lub gliniasta z dodatkiem piasku i kamieni. Potrzebuje natomiast słonecznego stanowiska. Zwykle sieje się go z nasion, można też uprawiać z gotowych sadzonek lub przez szczepienie na starszych korzeniach lub jednorocznych siewkach[4].
Łyszczec rozesłany, gipsówka rozesłana (Gypsophila repens L.) – gatunek rośliny należący do rodziny goździkowatych. Występuje w górach Europy. W Polsce tylko w Tatrach i Pieninach, a na niżu czasami jako ergazjofigofit – uciekinier z uprawy.
Gypsophila repens là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Gypsophila repens là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
В культуре с 1774 года[5]. Лёгкий в культуре вид. Не нуждается в плодородной почве. Хорошо растёт на некислых песчаных или глинистых почвах с добавлением камней. Посадка осуществляется в местах, освещённых солнцем большую часть дня[6]. После цветения рекомендуется обрезка побегов для стимулирования отрастания прикорневой поросли, которая легко черенкуется. Таким образом можно омолодить и размножить растение. В бесснежные зимы вымерзает, но прекрасно восстанавливается самосевом. В благоприятных условиях сорничает[5].
Наиболее известные садовые формы:
Широко распространены сорта:
Гипсофила ползучая используется в альпинариях[3].
В культуре с 1774 года. Лёгкий в культуре вид. Не нуждается в плодородной почве. Хорошо растёт на некислых песчаных или глинистых почвах с добавлением камней. Посадка осуществляется в местах, освещённых солнцем большую часть дня. После цветения рекомендуется обрезка побегов для стимулирования отрастания прикорневой поросли, которая легко черенкуется. Таким образом можно омолодить и размножить растение. В бесснежные зимы вымерзает, но прекрасно восстанавливается самосевом. В благоприятных условиях сорничает.
Наиболее известные садовые формы:
Gypsophila repens f. pratense — кустики низкие, плотные, до 15 см высотой, цветки розовые. Gypsophila repens f. rosea — цветки нежно-розовые.Широко распространены сорта:
Gypsophila repens 'Pratensis' — цветки розовые. Gypsophila repens 'Letchworth Rose' — цветки розовые. Gypsophila repens 'Monstrosa' — цветки белые. Gypsophila repens 'Rosa Schönheit' — цветки розовые.Гипсофила ползучая используется в альпинариях.