nomes no trilho de navegação
Planhigyn blodeuol yw Troed-yr-ŵydd Awstralia sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Amaranthaceae yn y genws Dysphania. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Chenopodium pumilio a'r enw Saesneg yw Clammy goosefoot. Mae'n frodorol o Awstralia ond bellach fe'i ceir yng ngogledd America ac Ewrop.
Mae'n blanhigyn lluosflwydd ac yn berlysieuyn a all dyfu i hyd at 25 cm. Nid oes ganddo stipwl (neu ddeilen fach). Fel arfer mae'r dail yn ddanheddog.
Planhigyn blodeuol yw Troed-yr-ŵydd Awstralia sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Amaranthaceae yn y genws Dysphania. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Chenopodium pumilio a'r enw Saesneg yw Clammy goosefoot. Mae'n frodorol o Awstralia ond bellach fe'i ceir yng ngogledd America ac Ewrop.
Mae'n blanhigyn lluosflwydd ac yn berlysieuyn a all dyfu i hyd at 25 cm. Nid oes ganddo stipwl (neu ddeilen fach). Fel arfer mae'r dail yn ddanheddog.
Merlík trpasličí (Dysphania pumilio) je nevysoká, chlupatá, jednoletá, planě rostoucí rostlina. Tato světlomilná, teplomilná a suchomilná bylina je nepůvodní druh, který se v české přírodě vyskytuje od konce 19. století.
Druh původem z Austrálie byl nejdříve zařazen do rodu Chenopodium pod vědeckým jménem Chenopodium pumilio. Po podrobnějších studiích byl společně s ostatními australskými druhy přeřazen do rodu Dysphania.
Merlík trpasličí je běžným téměř v celé Austrálii a Tasmánii, kde roste jako obyčejný polní a zahradní plevel v suchých vnitrozemských i vlhkých přímořských oblastech. Roste na neobhospodařovaných místech, u pravidelně vysychajících vodních toků a nádrží, jakož i na dobytčích pastvinách a pozemcích poblíž hospodářských dvorů.
V Evropě roste od Velké Británie a Pyrenejského poloostrova přes Střední Evropu a celé Rusko až po Dálný východ. Na území Evropy není hlášen pouze z Pobaltí, Itálie, zemí Balkánu a Turecka. Zdomácněl také v Severní a Jižní Americe, ve střední a jižní Africe, na Novém Zélandu i na mnoha Tichomořských ostrovech. Na území České republiky byl zaznamenán, jako jeden z prvých v Evropě, již v roce 1890 v městysi Nosislav v okrese Brno-venkov.
Druh byl se surovou australskou ovčí vlnou zavlékán téměř do celého světa. Z továren se jeho semena šířila s vyváženým odpadem a následným spláchnutím do řek a odplavením na nová stanoviště. Na území České republiky byl zaznamenán, jako jeden z prvých v Evropě, již v roce 1890 u městysu Nosislav v okrese Brno-venkov.
Jeho obvyklá stanoviště se nacházejí v teplých oblastech na antropogenních půdách a v údolích velkých řek, vyhledává propustné půdy písčitého či kamenitého charakteru. Dobře mu prospívají místa uvnitř městských sídel i poblíž dopravních uzlů.
V ČR se vyskytuje hlavně na rumištích a skládkách, na sešlapávaných místech (komunikace, dvory), v blízkosti železničních stanic a přístavů, na březích řek a rybníků, stejně jako na obdělávaných polích a zahradách. Dobře snáší i silně zasolené půdy.
Jednoletá, slabě aromatická rostlina pokrytá bílými článkovitými chlupy (které vytvářejí dojmem pomoučené rostliny) a žlázkami s lepivým sekretem. Poléhavá až vystoupavá, podélně rýhovaná lodyha, dlouhá 20 až 80 cm, je od báze rozvětvená. Střídavě rostoucí řapíkaté listy jsou vejčité, podlouhlé či kopinaté, bývají 1 až 4 cm dlouhé a 0,5 až 2 cm široké. Listové čepele jsou peřenolaločné až peřenodílné, oboustranně hustě chlupaté a zespodu šedavé.
Květenství je asi 5 mm velké klubko, s 5 až 10 květy na kratičkých stopkách, vyrůstající z paždí listů. Oboupohlavné květy jsou čtyř až pětičetné se zelenkavým okvětím, s lístky na bázi srostlými a na vrcholu špičatými. V květu bývá jedna až pět tyčinek, blizny jsou dvě. Květy opyluje vítr.
Semena jsou asi 0,5 mm velké a lesklé nažky tmavohnědě zbarvené, které dozrávají koncem září a vysemeňují se postupně až do jara. Merlík trpasličí se rozmnožuje pouze semeny, z nichž převážná část vyklíčí dalším rokem na jaře a zbytek z půdní banky někdy později; většinou klíčí v teplejším období roku. Semena si podržují dobrou klíčivost i pět let. Pro rostlinu jsou nejperspektivnější semenáčky vzcházející od konce dubna do poloviny června, kterým do příchodu zimy stačí semena plně dozrát.
Velká plodnost a nenáročnost na půdu umožnila tomuto druhu zdomácnět v teplých oblastech české krajiny. Protože lokalit kde se vyskytuje výrazně nepřibývá, je tato rostlina řazena pouze mezi zdomácnělé neofyty. Je to konkurenčně slabý druh, který se na určitých lokalitách etabloval a stal se neškodnou součásti české flory. Jeho další intenzivní šíření je nepravděpodobné.[1][2][3][4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu merlík trpasličí ve Wikimedia Commons
Merlík trpasličí (Dysphania pumilio) je nevysoká, chlupatá, jednoletá, planě rostoucí rostlina. Tato světlomilná, teplomilná a suchomilná bylina je nepůvodní druh, který se v české přírodě vyskytuje od konce 19. století.
Druh původem z Austrálie byl nejdříve zařazen do rodu Chenopodium pod vědeckým jménem Chenopodium pumilio. Po podrobnějších studiích byl společně s ostatními australskými druhy přeřazen do rodu Dysphania.
Australischer Drüsengänsefuß (Dysphania pumilio), auch Australien-Drüsengänsefuß oder Australischer Gänsefuß genannt[1], ist eine Pflanzenart in der Familie der Fuchsschwanzgewächse (Amaranthaceae).
Der Australische Drüsengänsefuß ist eine einjährige krautige Pflanze, die mit gebogenen, einreihig mehrzelligen Haaren und kurzgestielten gelblichen Drüsenhaaren bedeckt ist und einen unangenehmen Minze-ähnlichen Geruch verströmt. Der niederliegende oder aufwärts gebogene Stängel ist bei einer Länge von 10 bis 80 cm vom Grunde an verzweigt mit niederliegenden oder aufsteigenden Ästen. Die wechselständigen Laubblätter sind 0,3 bis 1,5 cm lang gestielt. Die blassgrüne, besonders unterseits drüsenhaarige Blattspreite erreicht eine Länge von 0,5 bis 3 (bis 4) cm und eine Breite von 0,3 bis 1,5 cm. Die Spreitenform ist elliptisch bis länglich eiförmig mit drei bis vier abgerundeten Lappen auf beiden Seiten, an der Basis keilförmig und an der Spitze abgerundet.
Die Blütenstände setzen sich aus in den Blattachseln sitzenden, dicht knäueligen zymösen Teilblütenständen aus vier bis neun Blüten zusammen. Die blattartigen Tragblätter mit einer Länge von 3 bis 4,5 mm überragen die Blütenknäuel, sie sind elliptisch mit gekerbt-gezähntem Rand und stumpfer Spitze. Die zwittrigen Blüten weisen eine Blütenhülle aus fünf fast bis zur Basis getrennten, anfangs grünen Tepalen auf. Bei einer Länge von etwa 0,6 bis 0,7 mm und einer Breite von 0,2 bis 0,3 mm sind sie schmal elliptisch bis schmal länglich, auf dem Rücken gerundet und locker drüsenhaarig. Meist sind nur ein bis zwei Staubblätter vorhanden, bisweilen sind sie nicht entwickelt. Der oberständige Fruchtknoten trägt zwei Narben.
Die Blütezeit reicht von Juni bis September. Die Bestäubung erfolgt in der Regel durch den Wind[2].
Zur Fruchtzeit verhärtet die Blütenhülle und wird weißlich, zwischen den Tepalen ist die Frucht sichtbar. Die häutige, etwas runzelige Fruchtwand liegt dem Samen an. Der rötlich-braune bis rötlich-schwarze, vertikale Same ist bei einem Durchmesser von 0,5 bis 0,7 mm im Umriss eiförmig und am Rand gekielt bis abgerundet. Die Samenschale ist glatt.
Als Chromosomenzahl wurde in mehreren Untersuchungen 2n = 18 angegeben[3]. Einmal wurden 2n = 16 gefunden[4].
Der Australische Drüsengänsefuß ist eine C3-Pflanze mit normaler Blattanatomie[5].
Der Australische Drüsengänsefuß ist eine Nahrungspflanze für die Bodenwanze „Rutherglen Bug“ (Nysius vinitor)[6].
Dysphania pumilio ist in Australien heimisch sowie in Tasmanien und Neuseeland verbreitet. Als eingeführte Art kommt er auch in gemäßigten, subtropischen und ariden Regionen anderer Kontinente vor, beispielsweise in Asien (Japan, Iran) im südlichen Afrika, Nordamerika (USA) und Südamerika (Argentinien)[7]. In Europa ist er weit verbreitet, als eingebürgert gilt er in den Beneluxländern, Deutschland, Österreich, Tschechien, Ungarn, Spanien, Portugal sowie in der Ukraine[8].
In Deutschland ist der Australische Drüsengänsefuß um 1890 eingeschleppt worden und ist heute ein eingebürgerter Neophyt. Er wächst an trockenfallenden Flussufern in Flussmeldenfluren (im System der Pflanzensoziologie: Verband Chenopodion rubri). Außerdem ist er in kurzlebiger Ruderalvegetation an Bahnhöfen, Schuttplätzen oder Wegen zu finden (Klasse Sisymbrietea officinalis)[2]. Als wärmeliebende Art gedeiht er bei voller Besonnung auf trockenen, sehr nährstoffreichen, sandig-kiesigen Böden[4].
Dysphania pumilio gehört innerhalb der Gattung Dysphania zur Sektion Orthospora (R.Br.) Mosyakin & Clemants.
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1810 durch Robert Brown unter dem Namen Chenopodium pumilio in Prodromus Florae Novae Hollandiae, S. 407[9]. Sergei Mosyakin und Steven Clemants stellten diese Art 2002 als Dysphania pumilio in die Gattung Dysphania (in Ukrajins'kyj Botaničnyj Žurnal, Band 59 (4), S. 382).
Synonyme für Dysphania pumilio (R.Br.) Mosyakin & Clemants sind Ambrina pumilio Moq., Blitum pumilio (R.Br.) C.A.Mey., Chenopodium glandulosum (Moq.) F.Muell., Chenopodium pumilio R.Br. und Teloxys pumilio (R.Br.) W.A.Weber[10]. Gemäß der Flora of North Amerika wurde diese Art oft fälschlich als Chenopodium carinatum bezeichnet.
Der Australische Drüsengänsefuß gilt in Australien als Unkraut in Weideland, Gärten und Äckern. Er produziert ein Toxin, das die Keimung und das Wachstum von Kulturpflanzen verringert. Unter bestimmten Bedingungen kann er bei weidenden Schafen eine Blausäurevergiftung hervorrufen, während Rinder davon kaum betroffen werden[6].
Australischer Drüsengänsefuß (Dysphania pumilio), auch Australien-Drüsengänsefuß oder Australischer Gänsefuß genannt, ist eine Pflanzenart in der Familie der Fuchsschwanzgewächse (Amaranthaceae).
Dysphania pumilio is a species of flowering plant in the family Chenopodioideae known by the common name clammy goosefoot.
It is native to Australia, but it can be found in other parts of the world as an introduced species, often growing in disturbed and waste areas such as roadsides and lots. It is known from many parts of North America and Europe, and it was recently spotted in Iran for the first time, in the Māzandarān Province.[1] It is thought to have first arrived in Europe with imports of wool from Australia.[1] This is a very aromatic annual herb growing erect, sticky, glandular stems up to about 25 centimeters tall. The leaves are alternately arranged, up to 2 centimeters long, lance-shaped to oval and edged with bumpy lobes. The surface of the leaf is coated in white sticky glands and sparse hairs. The inflorescence is a spherical cluster of densely packed tiny green flowers located in the leaf axils. Each flower is pebbly with glands and covers the developing fruit.
Dysphania pumilio is a species of flowering plant in the family Chenopodioideae known by the common name clammy goosefoot.
It is native to Australia, but it can be found in other parts of the world as an introduced species, often growing in disturbed and waste areas such as roadsides and lots. It is known from many parts of North America and Europe, and it was recently spotted in Iran for the first time, in the Māzandarān Province. It is thought to have first arrived in Europe with imports of wool from Australia. This is a very aromatic annual herb growing erect, sticky, glandular stems up to about 25 centimeters tall. The leaves are alternately arranged, up to 2 centimeters long, lance-shaped to oval and edged with bumpy lobes. The surface of the leaf is coated in white sticky glands and sparse hairs. The inflorescence is a spherical cluster of densely packed tiny green flowers located in the leaf axils. Each flower is pebbly with glands and covers the developing fruit.
Dysphania pumilio, es una especie de planta herbácea de la familia Amaranthaceae. Es nativa de Australia.
Planta semitumbada cuyos tallos, de unos 25 cm pueden alcanzar los 40; pelosos. Hojas con rabillo, verde claro, pelosas, con grandes y escasos "dientes", orientados hacia adelante y unas pequeñas glándulas, translúcidas amarillentas y aromáticas, por debajo. Las flores, verdosas y poco llamativas, se agrupan en las axilas de las hojas desde principio de primavera hasta finales de otoño.[1]
En España en Castilla y León. Crece en zonas húmedas que han estado ocupadas por las aguas.
Dysphania pumilio fue descrita por (R.Br.) Mosyakin & Clemants y publicado en Ukrajins'kyj Botaničnyj Žurnal 59(4): 382. 2002.[2]
Dysphania pumilio, es una especie de planta herbácea de la familia Amaranthaceae. Es nativa de Australia.
Liggende ganzenvoet (Dysphania pumilio Syn: Chenopodium pumilio) is een kruidachtige plant die tot de familie Amaranthaceae gerekend wordt.
Liggende ganzenvoet wordt tussen de tien en vijftig centimeter hoog en heeft een liggende of opstijgende behaarde stengel. De bladeren zijn regelmatig gelobd, hebben een afgestopte top en zijn lancetvormig. Ze zijn tussen de 0,5 en 2,7 centimeter lang en tussen de 0,3 en 1,5 centimeter breed. De bladsteel is tussen de 0,3 en 1,5 centimeter lang. Aan de onderzijde van de bladeren zitten de klierharen met de bijbehorende grote geelgekleurde zittende behaarde klieren. De toppen van de bladeren buigen zich over de vrucht.
Het bloembekleedsel bestaat uit vijf verschillende segmenten. De zaden hebben een roodbruine kleur. Ze zijn tussen de 0,5 en 0,7 millimeter lang, tussen de 0,5 en 0.6 millimeter breed en heeft een gladde coating. De bloemkluwens zijn even lang als dat deze breed zijn. De bloembladeren verkleuren wanneer de plant vrucht draagt, ze worden dan witter.
Liggende ganzenvoet is van oorsprong afkomstig uit Australië en Nieuw-Zeeland, en is in Nederland een ingeburgerde neofiet. Het is een uitgesproken warmteminnende pionier van stikstofrijke bodem in verstoorde milieus. Ze komt voor in het stroomgebied van de grote rivieren, waar de soort voornamelijk op de zomers droogvallende zandstrandjes langs de Waal groeit. Tevens is de soort bekend van ruderale stenige plaatsen zoals parkeerplaatsen, spoorwegemplacementen en braakliggende terreintjes.
Liggende ganzenvoet komt onder andere voor in Europa, Zuid-Amerika, Noord-Amerika, Australië, Nieuw Zeeland, Oost-Azië (waaronder Japan) en de Verenigde Staten.
Liggende ganzenvoet (Dysphania pumilio Syn: Chenopodium pumilio) is een kruidachtige plant die tot de familie Amaranthaceae gerekend wordt.
Chenopodium pumilio é uma espécie de planta com flor pertencente à família Chenopodiaceae.
A autoridade científica da espécie é R.Br., tendo sido publicada em Prodromus Florae Novae Hollandiae 407. 1810.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é introduzida na região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Chenopodium pumilio é uma espécie de planta com flor pertencente à família Chenopodiaceae.
A autoridade científica da espécie é R.Br., tendo sido publicada em Prodromus Florae Novae Hollandiae 407. 1810.
Pygmémålla (Dysphania pumilio)[1] är en amarantväxtart som först beskrevs av Robert Brown och fick sitt nu gällande namn av Sergej Mosyakin och Steven Earl Clemants.
Pygmémålla ingår i släktet doftmållor och familjen amarantväxter.[2] Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.[2]
Wikispecies har information om Dysphania pumilio.
Denna artikel om doftmållor saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
Pygmémålla (Dysphania pumilio) är en amarantväxtart som först beskrevs av Robert Brown och fick sitt nu gällande namn av Sergej Mosyakin och Steven Earl Clemants.
Pygmémålla ingår i släktet doftmållor och familjen amarantväxter. Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.
Dysphania pumilio là loài thực vật có hoa thuộc họ Dền. Loài này được (R.Br.) Mosyakin & Clemants mô tả khoa học đầu tiên năm 2002.[1]
Bài viết về phân họ Rau muối này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Dysphania pumilio là loài thực vật có hoa thuộc họ Dền. Loài này được (R.Br.) Mosyakin & Clemants mô tả khoa học đầu tiên năm 2002.
