nomes no trilho de navegação
Planhigyn blodeuol ydy Gwreiddiriog mawr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Pimpinella major a'r enw Saesneg yw Greater burnet-saxifrage. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys y Gwraiddiriog Mawr.
Uchder y Pimpinella major fel arfer yw 30–100 cm (10–40 mod). Mae'r bonyn yn wag y tu mewn a cheir rhigolau i lawr ei ochr. Mae'r dail gwyrdd tywyll yn loyw ac yn hirgylch a phluog.
Planhigyn blodeuol ydy Gwreiddiriog mawr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Pimpinella major a'r enw Saesneg yw Greater burnet-saxifrage. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys y Gwraiddiriog Mawr.
Uchder y Pimpinella major fel arfer yw 30–100 cm (10–40 mod). Mae'r bonyn yn wag y tu mewn a cheir rhigolau i lawr ei ochr. Mae'r dail gwyrdd tywyll yn loyw ac yn hirgylch a phluog.
Bedrník větší (Pimpinella major) je vytrvalá, až metr vysoká rostlina vlhčích míst s okolíky drobných, bílých nebo narůžovělých květů. Je původním druhem v české přírodě a již od Antiky je známou bylinou lidového léčitelství. Je rozšířena téměř výhradně v Evropě, včetně ruského území sahajícímu až ke Kavkazu. V České republice roste roztroušeně až hojně od nížin až do horských oblastí.[1][2]
Vyskytuje se na vlhkých, hlinitých a na živiny bohatých půdách. Je to hemikryptofyt rostoucí na mokrých loukách, mezích, okrajích lesů, v křovinách, příkopech a též na lidskou činností narušovaných místech.[1][3]
Vytrvalá bylina s přímou, v horní polovině větvenou lodyhou vysokou 40 až 120 cm, která vyrůstá ze silného vřetenovitého kořene. Lodyha je dutá ale pevná, má výrazné hrany a je lysá nebo drobně pýřitá. Bazální řapíkaté listy bývají dlouhé 20 až 30 cm a jsou lichozpeřené, mívají dva až čtyři páry lístků a jeden koncový. Párové lístky směřující ke konci listu jsou až 7 cm dlouhé, vejčité až kopinaté, po obvodě mají nepravidelné hrubé zuby a na svrchní straně jsou sytěji zelené a více lesklé. Koncový lístek bývá zpravidla trojlaločný. Střední a horní lodyžní listy jsou jim podobné, mají ale nafouknuté, bělavě lemované pochvy a jsou celkově menší.
Květenství vyrůstá na vrcholu lodyhy a jejich větví, je to složený okolík bez obalů i obalíčků, má deset až patnáct okolíčků tvořených 15 až 25 drobnými bílými nebo narůžovělými květy. Oboupohlavné květy mají pět málo zřetelných lístků kališních a stejný počet lístků korunních barvy bílé, růžové a výjimečně i světle červené. V květu je pět tyčinek s prašníky a ze dvou plodolistů srostlý semeník s dvěma dlouhými čnělkami; některé květy mívají prašníky zakrněné. Rozestálé čnělky přesahují po odkvětu semeník. Květy jsou protandrické, blizny dozrávají až po vypylení prašníků. Kvetou od června do září, cizí pyl na ně přináší hmyz, nejčastěji rozmanité mouchy. Ploidie druhu je 2n = 20.
Plodem jsou široce vejčité, šedohnědé dvounažky asi 3 mm dlouhé, jejichž plůdky (semena) mají po pěti bělavých, vystouplých žebrech.[1][3][4][5]
Historicky je bedrník větší využíván hlavně jako léčivá rostlina. Nať "pimpinellae herba", obsahující flavonoidy, se vnitřně používá při plícním onemocnění a k podpoře aktivity zažívacího ústrojí a zevně při léčbě křečových žil. Kořen "pimpinellae radix", obsahující saponiny a silice, je ve formě čaje nebo tinktury vhodný k léčbě kataru horních cest dýchacích, zánětu močového měchýře i ledvin a zevně ve formě koupelí k ošetřování špatně se hojících ran. Rozžvýkaný kořen mírní bolesti zubů a vonná semena působí proti nadýmání. Mladé listy se pro vůni používaly do polévek a omáček.[3][6]
Okolík
Okolík s růžovými květy
Květy v okolíku
Listy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bedrník větší ve Wikimedia Commons
Bedrník větší (Pimpinella major) je vytrvalá, až metr vysoká rostlina vlhčích míst s okolíky drobných, bílých nebo narůžovělých květů. Je původním druhem v české přírodě a již od Antiky je známou bylinou lidového léčitelství. Je rozšířena téměř výhradně v Evropě, včetně ruského území sahajícímu až ke Kavkazu. V České republice roste roztroušeně až hojně od nížin až do horských oblastí.
Stor pimpinelle (Pimpinella major) er en flerårig plante i skærmplante-familien. Det er en 40-130 centimeter høj urt med glat, kantet-furet, hul stængel. Stængel- og grundblade er enkelt fjersnitdelt med aflangt ægformede afsnit. Frugten har tydelige ribber til forskel fra alm. pimpinelle.
I Danmark er stor pimpinelle temmelig sjælden i landets østligste egne (mangler dog helt på Bornholm). Den vokser i lyse løvskove og krat samt på skovenge og langs veje. Den mangler desuden på Fyn og i store dele af Jylland. Den blomstrer i juli og august.[1]
Stor pimpinelle (Pimpinella major) er en flerårig plante i skærmplante-familien. Det er en 40-130 centimeter høj urt med glat, kantet-furet, hul stængel. Stængel- og grundblade er enkelt fjersnitdelt med aflangt ægformede afsnit. Frugten har tydelige ribber til forskel fra alm. pimpinelle.
I Danmark er stor pimpinelle temmelig sjælden i landets østligste egne (mangler dog helt på Bornholm). Den vokser i lyse løvskove og krat samt på skovenge og langs veje. Den mangler desuden på Fyn og i store dele af Jylland. Den blomstrer i juli og august.
Die Große Bibernelle (Pimpinella major), auch Große Pimpinelle ist ein in Mitteleuropa verbreitet und meist häufig vorkommender Doldenblütler. Sie blüht von Juni bis September.
Die mehrjährige krautige Pflanze erreicht eine Wuchshöhe von etwa 40 bis 100 cm und ist ein Hemikryptophyt. Der Stängel ist scharfkantig gefurcht, beblättert und meist kahl. Die Laubblätter sind einfach gefiedert. Die Blättchen sind eiförmig oder länglich, kurz gestielt, mehr oder weniger tief gesägt und meist spitz. In der Regel sind die Fiederabschnitte 1,5 bis 2-mal so lang wie breit. Die Dolden sind 9- bis 20-strahlig. Hüllblätter sowie Hüllchenblätter fehlen, sehr selten sind sie armblättrig vorhanden. Die Krone ist weiß, seltener rosa und etwa 1,5 mm lang. Der Griffel ist (nach Abfallen der Kronblätter) ca. 1,5 bis 2 mm lang und zu dieser Zeit länger als der Fruchtknoten.
Die Frucht ist eiförmig und im Querschnitt 5-kantig geformt.
Die Art hat die Chromosomenzahl 2n = 20.[1]
Die Große Bibernelle ist eine vielgestaltige Sippe. Von den zahlreichen Formen sei nur die Unterart (teilweise nur als Varietät geführt) erwähnt:
Sie steigt in den Allgäuer Alpen im Tiroler Teil nahe der Hermann-von-Barth-Hütte bis zu 2140 m Meereshöhe auf.[3]
Pimpinella major wächst in Fettwiesengesellschaften. Sie bevorzugt frische, nährstoffreiche, humose, lehmige Böden. Sie ist eine Charakterart des Verbands Arrhenatherion.[1] Die Unterart Pimpinella major subsp. rubra ist eine Art des Polygono-Trisetion-Verbands.[1]
Die Große Bibernelle kommt in Europa von Norwegen und Schweden ins nördliche Mittelmeergebiet vor. Ferner ist sie im Kaukasus und eingebürgert in Nordamerika zu finden. Sie ist ein subatlantisch-präalpines Florenelement. In Österreich und der Schweiz ist die Art verbreitet.
Pimpinella major ist in Deutschland allgemein verbreitet und steigt in den Alpen oft bis auf 1900 m NN. Nur im Nordwesten Deutschlands ist sie selten oder streckenweise fehlend.
Die Große Bibernelle (Pimpinella major), auch Große Pimpinelle ist ein in Mitteleuropa verbreitet und meist häufig vorkommender Doldenblütler. Sie blüht von Juni bis September.
Pimpinella major, common name greater burnet-saxifrage[1] or hollowstem burnet saxifrage,[2] is a herbaceous perennial plant in the genus Pimpinella belonging to the carrot family (Apiaceae).
Pimpinella major reaches on average 30–100 cm (10–40 in) in height. The stem is hollow, deeply grooved, mostly glabrous, and generally branched and leafy.
The leaves are dark green, slightly glossy, ovate or oblong, short-stalked, feathery, more or less deeply cut, and usually pointed. Basal leaves have a petiole 20–60 cm (8–20 in) long.
The inflorescence has a diameter of 50–60 mm (2.0–2.4 in). The flowers, usually hermaphrodite, range from white to glowing rose or soft-pink and are gathered in umbels with 11 to 16 stalks.
The flowering period extends from June to August in its native habitat. The fruits are ovoid, 2–3 mm (0.08–0.1 in) long.
Also known as big red burnet, it is characterized by low growth and intense rose-colored petals. The stem is usually branched at the base, the branches are short and generally carry only one umbel.
Pimpinella major is widespread in central Europe and in the Caucasus and it is naturalized in North America.
It grows in burned forests, clearings, herb-rich areas, meadows, waysides, and wooded pastures. It prefers nutrient-rich substrate and chalk and limestone soils, at an altitude of 0–2,300 m (0–7,546 ft) above sea level.
The roots of Pimpinella major have been used internally in Austrian traditional medicine - as a tisane, in milk, or in herbal liqueurs - for the treatment of disorders of the respiratory tract, fever, infections, colds, and influenza.[3]
Close-up of flowers of P. major
Plant of Pimpinella major ssp. rubra
Figure from Deutschlands Flora in Abbildungen, 1796
P. major from a herbarium
Close-up of inflorescence of P. major
Leaves of P. major
Pimpinella major, common name greater burnet-saxifrage or hollowstem burnet saxifrage, is a herbaceous perennial plant in the genus Pimpinella belonging to the carrot family (Apiaceae).
Suur näär (Pimpinella major) on sarikaliste sugukonda nääre perekonda kuuluv mitmeaastane rohttaim, Eestis looduslik.
Suur näär on vägagi sarnane hariliku näärega ning nende eristamisel on korduvalt eksitud. Suure nääre juurmistel lehtedel on vähemasti alumised sulglehekesed rootsukestega, munajad või piklikud, paljad ja läikivad. Ka ülemised varrelehed on lihtsulgjad, mitte mitmelisulgjad, nagu harilikul näärel. Võrreldes hariliku näärega on suurel näärel vars rohkem lehistunud ning juurmised ja varrelehed on omavahel sarnased. [1]
Suur näär kasvab sagedamini puisniitudel ja niisketel niitudel, hõredates lehtmetsades ja metsaservadel, teede äärtes ja jõgede kallastel. Eelistab viljakat parasniisket mulda.
Üldlevilalt Eurosiberi liik - suure nääre areaal ulatub Euroopast Siberi keskkohani. Eestis areaali põhjapiiril. Paigutise levikuga, sagedamini Lääne-Eestis. [2]
Suur näär (Pimpinella major) on sarikaliste sugukonda nääre perekonda kuuluv mitmeaastane rohttaim, Eestis looduslik.
Gaitun handia (Pimpinella major) Apiaceae familiako landarea da, Europa eta Kaukason bizi dena.
Gaitun txikiaren oso antzekoa da, baina hura baino sendoagoa. 50-100 cm luze egiten da. Lore zuriak, horixkak edo arrosa kolorekoak izaten ditu, gaitun txikiak baino luzexeagoak. Fruitu zimur erzduna, hazi bakarrekoa izaten du. Europako ia eskualde guztietan hazten da, belardi ezkoetan eta baso ertzetan, batez ere.
Gaitun handia (Pimpinella major) Apiaceae familiako landarea da, Europa eta Kaukason bizi dena.
Gaitun txikiaren oso antzekoa da, baina hura baino sendoagoa. 50-100 cm luze egiten da. Lore zuriak, horixkak edo arrosa kolorekoak izaten ditu, gaitun txikiak baino luzexeagoak. Fruitu zimur erzduna, hazi bakarrekoa izaten du. Europako ia eskualde guztietan hazten da, belardi ezkoetan eta baso ertzetan, batez ere.
Isopukinjuuri (Pimpinella major) on suuressa osassa Eurooppaa kasvava sarjakukkainen kasvi. Suomessa se on uhanalainen ja rauhoitettu.[1]
Isopukinjuuri muistuttaa ahopukinjuurta (P. saxifraga), mutta on sitä yleensä selvästi kookkaampi kasvaen 40–100 cm korkeaksi. Sen varsi on kalju, syväuurteinen ja särmikäs. Aluslehtien lehdykät ovat suippoja ja hammaslaitaisia tai harvaliuskaisia. Varsilehdet ovat kaksi kertaa parilehdykkäisiä, lehdykät ovat kapealiuskaisia. Isopukinjuuren kukka valkoinen ja se kukkii heinä-elokuussa. Kasvin hedelmät ovat selvästi harjuisia, kun taas ahopukinjuuren hedelmät ovat lähes sileitä.[2]
Isopukinjuurta kasvaa lähes koko Euroopassa pohjoisia ja eteläisiä osia lukuun ottamatta. Sitä tavataan myös Kaukasuksella. Suomen ainoa tunnettu vanha ja luontaista muistuttava esiintymisalue lienee Pohjois-Karjalassa Liperissä. Muualla Suomessa sitä on tavattu puutarhakasvina sekä saksalaistulokkaana Lappia myöten.[3] Pohjois-Amerikassa isopukijuuri lienee viljelykarkulainen.
Isopukinjuuri viihtyy lehdoissa, mutta myös ihmisen muokkaamissa ympäristöissä kuten kaskimetsissä, lehtoraivioilla, tuoreilla niityillä ja hakamailla. Kasvi tekee runsaasti siemeniä, ja maanpinnan rikkoonnuttua se saattaa siemenpankista yllättäen ilmaantua esimerkiksi hakkuuaukioille. Isopukinjuuri on suuresti harvinaistunut perinteisen niitto- ja laiduntalouden sekä kaskeamisen loppumisen seuraksena.[3]
Isopukinjuuri on vanha rohdos- ja koristekasvi.[3]
Isopukinjuuri (Pimpinella major) on suuressa osassa Eurooppaa kasvava sarjakukkainen kasvi. Suomessa se on uhanalainen ja rauhoitettu.
Pimpinella major
Le Grand Boucage (Pimpinella major), parfois appelé persil de bouc est une espèce de plantes vivaces de la famille des Apiacées présente dans toute l'Europe et mesurant entre 1 mètre et 1 mètre 50. Ses fleurs, présentes aux mois de juin et juillet sont généralement de couleur rose et parfois de couleur blanche, ses feuilles elles sont en en folioles dentées. Cette plante est présente dans toute l'Europe.
Velika bedrenika (Pimpinella major), biljka je iz porodice Apiaceae (umbelliferae). Naraste do 100 cm visine. Listovi su ovalni, na kratkoj peteljci, manje-više duboko usječenog ruba, ušiljeni. Promjer štitaca je 5-6 cm, bijelih ili ružičastih cvjetova. Cvate od lipnja do kolovoza. Plodovi su ovalni, veličine 2-3 mm. Mladi listovi biljke su jestivi.
Velika bedrenika (Pimpinella major), biljka je iz porodice Apiaceae (umbelliferae). Naraste do 100 cm visine. Listovi su ovalni, na kratkoj peteljci, manje-više duboko usječenog ruba, ušiljeni. Promjer štitaca je 5-6 cm, bijelih ili ružičastih cvjetova. Cvate od lipnja do kolovoza. Plodovi su ovalni, veličine 2-3 mm. Mladi listovi biljke su jestivi.
Pimpinella major, detta comunemente Tragoselino maggiore[1] è una pianta erbacea perenne del genere Pimpinella facente parte della famiglia delle (Apiaceae).
Pimpinella major raggiunge i 30–100 cm di altezza. Il fusto è cavo per lo più glabro, ramificato e foglioso.
Le foglie sono verde scuro, lucente, ovato o oblunghe con aspetto piumoso, molto sfrangiate e frequentemente presentano dei puntini; le foglie basali sono picciolate.
L'inflorescenza ha un diametro di 50–60 mm; i fiori sono di norma ermafroditi variano dal bianco al rosa e formano ombrelle con 11-16 raggi.
Il periodo di fioritura va da giugno ad agosto. I frutti sono ovoidali, lunghi 2–3 mm.
Presenta crescita ridotta e petali rosso intenso. IL fusto è solitamente ramificato alla base, i rami sono brevi e portano una sola ombrella.
Pimpinella major è comune nell'Europa Centrale, Caucaso e si è naturalizzata in Nord America.
Comune in boschi percorsi da incendio, radure, aree erbose, margini di strada, prati e pascoli. Predilige substrati ricchi di nutrienti, specialmente arenarie, e si può trovare da 0 a 2300 metri di quota.
Pimpinellla major sono stati utilizzati nella medicina tradizionale Austriaca (tisane, aromatizzare latte o liquori) nel trattare disturbi delle vie respiratorie, febbre, infezioni, raffreddori e influenze.[2]
Dettaglio fiore di P. major
Pimpinella major ssp. rubra
Illustrazione tratta da Deutschlands Flora in Abbildungen, 1796
P. major da un erbario
Dettaglio infiorescenza di P. major
Foglie di P. major
Pimpinella major, detta comunemente Tragoselino maggiore è una pianta erbacea perenne del genere Pimpinella facente parte della famiglia delle (Apiaceae).
De grote bevernel (Pimpinella major) is een meerjarige plant uit de schermbloemenfamilie (Apiaceae). De grote bevernel staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of toegenomen. De soort komt voor in Europa, behalve in de meest noordelijke, oostelijke en zuidelijke delen en de Kaukasus. De plant is ingevoerd in Noord-Amerika.
De plant wordt 30 - 90 cm hoog en heeft een holle, veelkantige met smal gevleugelde geribde, meestal kale stengel, die onderaan een paarsrode kleur heeft en gemakkelijk doorgebroken kan worden dit in tegenstelling tot de kleine bevernel. Bovenaan de stengel zit vaak een witachtig waslaagje. De donkergroene, onderste bladeren zijn enkel geveerd met 2 - 4 blaadjes en een min of meer drielobbige, getande eindlob. De eironde tot langwerpige, 1 - 4 cm lange blaadjes hebben een korte bladsteel en een gezaagde rand. De stengelbladeren zijn kleiner dan de onderste bladeren.
De plant bloeit van juni tot in september met witte, soms roze, 2 - 3 mm grote bloemen, die in een 3 - 6 cm groot, eindeling staand scherm met 10 - 20 stralen staan. Zowel de omwindselbladen als de omwindselblaadjes ontbreken. De stijl is na het afvallen van de bloemkroon 1,5 - 2 mm lang en dan langer als het vruchtbeginsel.
De eivormige, tweedelige, 2,5 - 3,5 mm lange splitvrucht is kaal en op doorsnede vijfkantig door de witachtige ribben.
De grote bevernel komt voor op vochtige, voedselrijke (klei)grond aan dijken, in uiterwaarden en beschaduwde bermen.
De grote bevernel (Pimpinella major) is een meerjarige plant uit de schermbloemenfamilie (Apiaceae). De grote bevernel staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of toegenomen. De soort komt voor in Europa, behalve in de meest noordelijke, oostelijke en zuidelijke delen en de Kaukasus. De plant is ingevoerd in Noord-Amerika.
De plant wordt 30 - 90 cm hoog en heeft een holle, veelkantige met smal gevleugelde geribde, meestal kale stengel, die onderaan een paarsrode kleur heeft en gemakkelijk doorgebroken kan worden dit in tegenstelling tot de kleine bevernel. Bovenaan de stengel zit vaak een witachtig waslaagje. De donkergroene, onderste bladeren zijn enkel geveerd met 2 - 4 blaadjes en een min of meer drielobbige, getande eindlob. De eironde tot langwerpige, 1 - 4 cm lange blaadjes hebben een korte bladsteel en een gezaagde rand. De stengelbladeren zijn kleiner dan de onderste bladeren.
De plant bloeit van juni tot in september met witte, soms roze, 2 - 3 mm grote bloemen, die in een 3 - 6 cm groot, eindeling staand scherm met 10 - 20 stralen staan. Zowel de omwindselbladen als de omwindselblaadjes ontbreken. De stijl is na het afvallen van de bloemkroon 1,5 - 2 mm lang en dan langer als het vruchtbeginsel.
De eivormige, tweedelige, 2,5 - 3,5 mm lange splitvrucht is kaal en op doorsnede vijfkantig door de witachtige ribben.
De grote bevernel komt voor op vochtige, voedselrijke (klei)grond aan dijken, in uiterwaarden en beschaduwde bermen.
Biedrzeniec wielki (Pimpinella major L. Huds) – gatunek rośliny z rodziny selerowatych. Wymieniany był też pod nazwą birbenella[2]. Występuje w całej niemal Europie[3]. W Polsce roślina pospolita.
Bylina, hemikryptofit. Występuje na mezofilnych łąkach, moczarach, zaroślach w lasach górskich po piętro subalpejskie. Preferuje stanowiska otwarte, umiarkowanie naświetlone, umiarkowane warunki klimatyczne. Gleby obojętne, zasobne, wilgotne. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych, gatunek charakterystyczny dla rzędu Arrhenatheretalia[4]. Kwitnie od czerwca do września, kwiaty zapylane są przez drobne owady.
Biedrzeniec wielki (Pimpinella major L. Huds) – gatunek rośliny z rodziny selerowatych. Wymieniany był też pod nazwą birbenella. Występuje w całej niemal Europie. W Polsce roślina pospolita.
Stor bockrot (Pimpinella major) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Wikimedia Commons har media som rör Stor bockrot.
Stor bockrot (Pimpinella major) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Багаторічна рослина 40–100 см. Кореневище від горизонтального до дещо піднятого. Рослина гола. Стебла розгалужені у верхній частині, гостро ребристі, принаймні нижня частина порожниста, під час цвітіння при основі з бічними розетками листків. Прикореневі листки на черешках, перисті, з 2–4 парами яйцюватих або довгасто-яйцюватих крупно і гостро надрезано-пилчастих часток; середні й верхні стеблові листки сидячі, на розширених піхвах. Зонтики з 3–10 тонкими променями. Віночок від білого до червонуватого забарвлення, менше 5 мм ушир; пелюстків 5, виїмкові. Чашолистки чахлі. Тичинок 5. Плоди видовжено яйцеподібні, 2.5–3.5 мм завдовжки[2][3].
В Україні вид зростає в тінистих лісах, серед чагарників, на галявинах і луках — у Закарпатті, Карпатах, лісових і лісостепових правобережних районах (до Канева)[2].
рослина
листя
квітка
плоди
ілюстрація
Pimpinella major là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được (L.) Huds. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1762.[1]
Bài viết chủ đề phân họ Cần này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Pimpinella major là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được (L.) Huds. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1762.
Бе́дренец большо́й (лат. Pimpinella májor) — многолетнее травянистое растение, вид рода Бедренец (Pimpinella) семейства Зонтичные (Apiaceae).
Применяется как лекарственное растение в народной медицине.
От близкородственного бедренца камнеломкового отличается более крупным гранистым бороздчатым голым стеблем[2].
Ареал вида охватывает практически всю территорию Европы (кроме южных районов).
Встречается по всей России, особенно часто в западной и юго-западной части и сравнительно редко в центральных районах[2].
Произрастает в лесах и зарослях кустарников и на сухих лугах, поднимаясь до 62—63° с. ш.
Корень веретеновидный, ветвистый, обладает довольно неприятным запахом. Стебель высотой 40—100 см, прямой, внутри полый, глубоко бороздчатый, голый, в верхней части слабо ветвистый, при основании с боковыми розетками листьев.
Нижние листья на черешках, просто перистые, с двумя-четырьмя парами листочков, последние яйцевидные или продолговатые, крупные (длиной 2,5—7 см, шириной 1—4 см), острые или заострённые, при основании клиновидные, округлые или слегка сердцевидные, неравномерно остро- или надрезанно-зубчатые, по краю шероховатые, конечный — трёхлопастной или трёхраздельный. Средние и верхние стеблевые листья — сидячие, на расширенном, по краю белопленчатом влагалище, листочки — более узкие и более глубоко рассечённые, по краю надрезанно-пильчатые. Самые верхние — мелкие, трёхнадрезанные или совершенно недоразвитые.
Зонтики диаметром 5—8 см, с 9—15 тонкими голыми лучами; обёртка и обёрточки, обыкновенно, отсутствуют; лепестки белые или розовые, наружные длиной около 1,4 мм. Столбики длиннее завязи (1,5—2 мм).
Плод двусемянный, продолговато-яйцевидный, длиной 2,5—3,5 мм, шириной 1,5—2 мм, спинные рёбра выступающие, канальцы под ложбинками в числе трёх, на спайке — четырёх.
Цветёт с июля по август.
Растение или его части используют аналогично бедренцу камнеломковому[2].
В народной медицине спиртовая настойка из корней бедренца употребляется против кашля, а также во время менструации и при диспепсии[3].
Вид Бедренец большой входит в род Бедренец (Pimpinella) семейства Зонтичные (Apiaceae) порядка Зонтикоцветные (Apiales).
Бе́дренец большо́й (лат. Pimpinella májor) — многолетнее травянистое растение, вид рода Бедренец (Pimpinella) семейства Зонтичные (Apiaceae).
Применяется как лекарственное растение в народной медицине.
От близкородственного бедренца камнеломкового отличается более крупным гранистым бороздчатым голым стеблем.
