nomes no trilho de navegação
Les escaloniacees (Escalloniaceae) son una familia de plantes eudicotiledóneas perteneciente al orde de les escaloniales. La familia inclúi 9 xéneru y unes 130 especies. Polo xeneral son árboles ó parrotales naturales de les rexones templaes a tropicales de Sudamérica, Malasia, Nueva Zelanda ya islla Reunión.
Son árboles o parrotales, usualmente terrestres, raramente plantes epífites; los tarmos con corteza frecuentemente esfoliante. Estípules ausentes. Fueyes alternes, simples, coles llámines dacuando glandulares o resinoses, marxe frecuentemente serrucháu o con glándules caduques. Inflorescencies terminales o axilares, en recímanos, panículas o menos frecuentemente flores solitaries. Flores actinomorfes, bisexuales; sépalos los 5, frecuentemente fundíos nes bases pa formar un tubu curtiu; pétalos 5, llibres, lliniares, espatulaos o obovaos, erectos o estendíos; androcéu de 5 estames, estames alternipétalos, anteres dehiscentes llonxitudinalmente; discu epígino arrodiando la base del estilu. Frutos en forma de cápsules. Granes numberoses, pequeñes; con endosperma.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Les escaloniacees (Escalloniaceae) son una familia de plantes eudicotiledóneas perteneciente al orde de les escaloniales. La familia inclúi 9 xéneru y unes 130 especies. Polo xeneral son árboles ó parrotales naturales de les rexones templaes a tropicales de Sudamérica, Malasia, Nueva Zelanda ya islla Reunión.
Escal·loniàcia (Escalloniaceae) és una família de plantes amb flor.
En el sistema de classificació filogenètic APG II la família de les escal·loniàcies s'ubica en el clade Euasterid II sense assignar-la a cap ordre en concret.
En el sistema Cronquist subica en l'ordre de les Rosals
La família conté unes 150 espècies agrupades en uns 11 gèneres:Abrophyllum, Anopterus, Argophyllum, Carpodetus, Corokia, Cuttsia, Escallonia, Forgesia, Polyosma, Quintinia i Valdivia
La distribució és en climes de temperats a tropicals principalment a Amèrica del Sud i Australàsia.
Són arbusts o arbres amb fulles de disposició alternada, oposada o en verticil. Flors hermafrodites agrupades en inflorescències en cima o raïm. Fruit en càpsula o baia.
Zábludovité (Escalloniaceae) je jediná čeleď řádu zábludotvaré (Escalloniales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to dřeviny nebo výjimečně byliny s jednoduchými listy a pravidelnými květy, rozšířené v horách Střední a Jižní Ameriky, v Asii a Austrálii. Čeleď zahrnuje asi 130 druhů v 7 rodech. Některé zábludy jsou zřídka pěstovány jako okrasné keře.
Zábludovité jsou keře a stromy, výjimečně i epifyty nebo jednoleté byliny (Eremosyne). Kmeny mají často odlupčivou kůru. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, bez palistů. Čepel je na okraji většinou, i když někdy velmi drobně a nezřetelně, zubatá. Žilnatina je zpeřená, výjimečně dlanitá (Eremosyne).
Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, hrozny nebo laty, řidčeji jsou květenství vrcholičnatá nebo květy jednotlivé. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné, řidčeji 4četné nebo až 9četné. Kališní lístky jsou obvykle na bázi krátce srostlé. koruna je volná. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků. V květech jsou přítomna nektária. Semeník je spodní, srostlý ze 2 až 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek a volných čnělek, řidčeji s jedinou komůrkou (Polyosma). Vajíček je nejčastěji mnoho. Plodem je mnohasemenná tobolka nebo jednosemenná bobule (Polyosma).[1][2][3]
Zábluda Escallonia rubra var. macrantha
Zábluda Escallonia myrtoides
Forgesia racemosa
Polyosma cunninghamii
Čeleď v současném pojetí zahrnuje 7 rodů a asi 130 druhů. Je rozšířena ve Střední a Jižní Americe, v Asii od východního Himálaje po Austrálii, na Nové Kaledonii, na Tasmánii a na ostrově Réunion.[2] V Americe rostou v horách Střední Ameriky a v Andách od Kolumbie a Venezuely po Chile a Argentinu a v jihovýchodní Brazílii. Největší diverzity zde dosahují v oblastech vysokohorských lesů.[1] V evropské květeně není tato čeleď zastoupena.[4]
Dahlgren řadil čeleď Escalloniaceae do řádu dřínotvaré (Cornales), Tachtadžjan do řádu hortenziotvaré (Hydrangeales). V Cronquistově systému není čeleď zastoupena a rody jsou součástí čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae) a rybízovité (Grossulariaceae).
Čeleď zábludovité se ukázala být v klasickém pojetí sběrnou čeledí obtížně zařaditelných rodů. Na základě molekulárních výzkumů byly rody Abrophyllum, Carpodetus a Cuttsia přeřazeny do čeledi Rousseaceae, rody Argophyllum a Corokia do čeledi Argyrophyllaceae v rámci řádu hvězdnicotvaré (Asterales) a rod Quintinia do čeledi Paracryphiaceae v samostatném řádu.[2] Podle systému APG jsou Escalloniaceae součástí skupiny vývojově pokročilejších vyšších dvouděložných rostlin nazývané Asterids II.[2]
Ze dřeva zábludy Escallonia resinosa je získáváno červené barvivo. Některé druhy a kříženci rodu Escallonia jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[1] Několik různých kultivarů je např. ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji.[6]
Anopterus, Eremosyne, Escallonia, Forgesia, Polyosma, Tribeles, Valdivia
Obrázky, zvuky či videa k tématu zábludovité ve Wikimedia Commons
Zábludovité (Escalloniaceae) je jediná čeleď řádu zábludotvaré (Escalloniales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to dřeviny nebo výjimečně byliny s jednoduchými listy a pravidelnými květy, rozšířené v horách Střední a Jižní Ameriky, v Asii a Austrálii. Čeleď zahrnuje asi 130 druhů v 7 rodech. Některé zábludy jsou zřídka pěstovány jako okrasné keře.
Eskallonia-familien (Escalloniaceae) er en lille familie med 7 slægter og ca. 150 arter, som er udbredt i bjergegne fra Mellem- og Sydamerika over det sydvestlige og sydøstlige Australien til New Zealand og Réunion. Det er en meget uensartet gruppe, der rummer både énårige urter og større træer. Deres fællestræk er, at de er buske eller træer, der indeholder iridoider og flavonoler. Planterne er aluminiumsamlende. Bladene er hele og indrullede med brede kirtelhår langs kanten. Blomsterne er samlet i klaser á 5-9. Kun få af familiens arter kan vokse i Danmark.
Slægter
Die Escalloniaceae, selten Eskalloniengewächse genannt, sind die einzige Pflanzenfamilie der Ordnung Escalloniales innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die Arten dieser Familie kommen auf Réunion, im östlichen Himalaya, vom südlichen China bis nordöstlichen Australien und Neuseeland, in Zentral- und Südamerika vor.[1] Die Familie umfasst sieben bis neun Gattungen mit etwa 130 Arten.[1] Escallonia-Arten und ihre Sorten werden als Zierpflanzen in Parks und Gärten verwendet; sie sind in Mitteleuropa nicht winterhart.
Es ist eine sehr vielgestaltige Familie. Die meisten Arten wachsen als Bäume oder selbständig aufrechte Sträucher,[2] oder selten als einjährige krautige Pflanzen (Eremosyne)[1]. Alle Pflanzenteile sind unbehaart. Sie sind meist immergrün. Die wechselständig und spiralig, gegenständig oder wirtelig (Tribeles australis) angeordneten Laubblätter sind gestielt, einfach, krautig bis ledrig oder fleischig. Sie weisen eine Fiedernervatur auf. Die Blattränder sind gekerbt, gesägt oder drüsig gezähnt bis mehr oder weniger gelappt. Nebenblätter fehlen.[2]
Die Blüten stehen in seiten- oder endständigen, zymösen oder traubigen Blütenständen zusammen. Bei Tribeles australis stehen die kleinen Blüten endständig und einzeln.[1] Es sind Tragblätter vorhanden.
Die zwittrigen, radiärsymmetrischen Blüten sind (vier- bis neun-) meist fünfzählig mit doppeltem Perianth. Die (vier bis neun) meist fünf haltbaren Kelchblätter überdecken sich dachziegelig oder berühren sich nur und können frei oder verwachsen sein. Die (vier bis neun) meist fünf Kronblätter sind meist frei; oder röhrig verwachsen mit einer nur kurzen Kronröhre und deutlich längeren Kronlappen. Die manchmal genagelten Kronblätter überdecken sich dachziegelig oder berühren sich nur. Es ist ein Diskus vorhanden. Es sind ein oder zwei Kreise mit je (vier bis sechs) meist fünf freien Staubblätter vorhanden. Nur ein Kreis (es ist der innere) enthält fertile Staubblätter; wenn ein zweiter vorhanden ist, besteht er aus Staminodien. Es sind ein bis sechs aufrechte, ober- bis unterständige Fruchtblätter vorhanden. Sie sind frei oder zu einem Fruchtknoten verwachsen. In jedem Fruchtblatt sind eine bis viele bitegmische Samenanlagen vorhanden. Es sind ein bis sechs lange Griffel vorhanden, die in einer kleinen Narbe enden.
Es werden Kapselfrüchte oder Beeren gebildet,[2] die oft viele Samen enthalten. Anopterus besitzt geflügelte Samen.[1] Der Embryo ist lang.
Die Escalloniales werden innerhalb der Asteriden in die Gruppe der Euasteriden II gestellt, ihre genaue Position ist jedoch noch nicht bekannt. Möglicherweise ist sie die Schwestergruppe der Asterales oder aller Euasteriden II mit Ausnahme der Asterales und Aquifoliales.[3]
Der Familienname Escalloniaceae wurde 1829 von Robert Brown in Barthélemy Charles Joseph Dumortier: Analyse des familles des plantes, …: 35, 37 veröffentlicht. Typusgattung ist Escallonia Mutis ex L. f.
Nach der Angiosperm Phylogeny Group III werden die Familien Eremosynaceae, Polyosmaceae und Tribelaceae in die Escalloniaceae inkludiert.[3]
Die Familie der Escalloniaceae umfasst sechs bis neun Gattungen[4] mit etwa (wenn Polyosma nicht dazu gehört, 70 bis) 130 Arten:
Die Escalloniaceae, selten Eskalloniengewächse genannt, sind die einzige Pflanzenfamilie der Ordnung Escalloniales innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die Arten dieser Familie kommen auf Réunion, im östlichen Himalaya, vom südlichen China bis nordöstlichen Australien und Neuseeland, in Zentral- und Südamerika vor. Die Familie umfasst sieben bis neun Gattungen mit etwa 130 Arten. Escallonia-Arten und ihre Sorten werden als Zierpflanzen in Parks und Gärten verwendet; sie sind in Mitteleuropa nicht winterhart.
Chachakuma yura rikch'aq ayllu (familia Escalloniaceae) nisqaqa huk yurakunap rikch'aq ayllunmi, isqun rikch'anayuq, 130 rikch'aqniyuq, Awya Yalapi, Malasyapi, Riyunyun wat'api, Musuq Silandapipas wiñaq.
Kaymi huk chachakuma hina yurakuna:
Commons nisqaqa multimidya kapuyninkunayuqmi kay hawa: Chachakuma yura rikch'aq ayllu.
Wikispecies nisqaqa qillqasqa p'anqayuqmi kay hawa: Chachakuma yura rikch'aq ayllu
Chachakuma yura rikch'aq ayllu (familia Escalloniaceae) nisqaqa huk yurakunap rikch'aq ayllunmi, isqun rikch'anayuq, 130 rikch'aqniyuq, Awya Yalapi, Malasyapi, Riyunyun wat'api, Musuq Silandapipas wiñaq.
Escalloniaceae, famîleya eskalonyayan, famîleyeke riwekan e, di desteya Escalloniales de tê hejmartin. Riwekên wê ji rojhilatê Hîmalayayan belav bûne. Îro li Çîn, başûrê Amerîka, Awistraliyayê diçên. 7 heya 9 çîn, bi qasî 130 cureyên vê malbatê hene. Pirranî riwekên darî, hin jî devî û giha ne, bo baxçevaniyê tên çandin.
Navê Escalloniaceae sala 1829'ê ji aliyê Robert Brown ve di Barthélemy Charles Joseph Dumortier: Analyse des familles des plantes, ...: 35, 37'ê de hatiye lêkirin. Navdara vê malbatê Escallonia ye.
Escalloniaceae, famîleya eskalonyayan, famîleyeke riwekan e, di desteya Escalloniales de tê hejmartin. Riwekên wê ji rojhilatê Hîmalayayan belav bûne. Îro li Çîn, başûrê Amerîka, Awistraliyayê diçên. 7 heya 9 çîn, bi qasî 130 cureyên vê malbatê hene. Pirranî riwekên darî, hin jî devî û giha ne, bo baxçevaniyê tên çandin.
Escalloniaceae is a family of flowering plants consisting of about 130 species in seven genera. In the APG II system it is one of eight families in the euasterids II clade (campanulids) that are unplaced as to order. More recent research has provided evidence that two of those families, Eremosynaceae and Tribelaceae, arose from within Escalloniaceae; the Angiosperm Phylogeny Website therefore merges these two families into Escalloniaceae, and also places the family alone in order Escalloniales.[2]
The family has eight genera:[3]
Additionally, genus Rayenia was described in 2021 and placed in this family. It is closely related to Tribeles and consists of a single species (Rayenia malalcurensis) native to central Chile.[4]
Escalloniaceae is a family of flowering plants consisting of about 130 species in seven genera. In the APG II system it is one of eight families in the euasterids II clade (campanulids) that are unplaced as to order. More recent research has provided evidence that two of those families, Eremosynaceae and Tribelaceae, arose from within Escalloniaceae; the Angiosperm Phylogeny Website therefore merges these two families into Escalloniaceae, and also places the family alone in order Escalloniales.
The family has eight genera:
Anopterus Eremosyne Escallonia Forgesia Polyosma Tribeles ValdiviaAdditionally, genus Rayenia was described in 2021 and placed in this family. It is closely related to Tribeles and consists of a single species (Rayenia malalcurensis) native to central Chile.
Las escaloniáceas (Escalloniaceae) son una familia de plantas eudicotiledóneas perteneciente al orden Escalloniales. La familia incluye 9 géneros y unas 130 especies. En general son árboles o arbustos oriundos de las regiones templadas a tropicales de Sudamérica, Malasia, Nueva Zelanda y de la isla Reunión.
Son árboles o arbustos, usualmente terrestres, raramente plantas epífitas; los tallos con corteza frecuentemente exfoliante. Estípulas ausentes. Hojas alternas, simples, con las láminas a veces glandulares o resinosas, margen frecuentemente aserrado o con glándulas caducas.
Inflorescencias terminales o axilares, en racimos, panículas o menos frecuentemente flores solitarias. Flores actinomorfas, bisexuales; sépalos 5, frecuentemente fusionados en las bases para formar un tubo corto; pétalos 5, libres, lineares, espatulados u obovados, erectos o extendidos; androceo de 5 estambres, estambres alternipétalos, anteras dehiscentes longitudinalmente; disco epígino rodeando la base del estilo.
Frutos en forma de cápsulas. Semillas numerosas, pequeñas; con endosperma.
Las escaloniáceas (Escalloniaceae) son una familia de plantas eudicotiledóneas perteneciente al orden Escalloniales. La familia incluye 9 géneros y unas 130 especies. En general son árboles o arbustos oriundos de las regiones templadas a tropicales de Sudamérica, Malasia, Nueva Zelanda y de la isla Reunión.
Escalloniaceae on ainoa kasviheimo koppisiemenisten Escalloniales-lahkossa. Koska nimisuvulla (Escallonia, eskalloniat) on suomenkielinen nimi, kutsutaan heimoa seuraavassa eskalloniakasveiksi.[1]
Eskalloniakasvit ovat tavallisesti puuvartiskasveja, joihin kerääntyy alumiinia. Kukinto on tavallisesti terttumainen. Kukissa on erilehtinen teriö ja heteet toisinaan kiinnittyvät siihen. Kukassa on myös mesiäinen, ja sikiäin on kehänalainen.[2]
Eskalloniakasvien levinneisyys keskittyy eteläiselle pallonpuoliskolle. Niitä kastaa Itä-Himalajalta ja Etelä-Kiinasta Itä-Australiaan ja Uuteen-Seelantiin ulottuvalla alueella, Intian valtamerellä sijaitsevalla Réunionilla sekä Keski- ja Etelä-Amerikassa.[2]
Eskalloniakasveihin kuuluu yhdeksän sukua ja 130 lajia. Ne muodostavat asteridien Campanulidae-ryhmässä oman kladinsa, jolle annetaan oman lahkon asema lahkojen Asterales (mm. mykerökukkais- eli asterikasvit), Bruniales (bruniakasvit), Apiales (mm. sarjakukkaiskasvit), Paracryphiales ja Dipsacales (tesmayrtti- ja kuusamakasvit) rinnalla. Aikaisemmin eskalloniakasveja on pidetty milloin hortensiakasvien (Hydrangeaceae), milloin rikkokasvien (Saxifragaceae) sukulaisina.[2]
Eskalloniakasveihin kuuluvat seuraavat kasvisuvut:[3]
Suvuista systemaattiselta asemaltaan erillisin on Polyosma. Siihen kuuluu 60 Itä-Himalajalta ja Etelä-Kiinasta Itä-Australiaan ja Uuteen-Kaledoniaan ulottuvalla alueella kasvavaa puulajia, joiden lehtiasento on vastakkainen. Toisinaan lehdet ovat sahalaitaisia. Kukat ovat 4-lukuisia, verhiö yhdislehtinen, teriö erilehtinen. Sikiäimessä on turvonneet laitaistukat, joihin kiinnittyy paljon siemenaiheita. Luotti on pallomainen ja kaksiliuskainen. Hedelmä on yksisiemeninen luumarja. Siemenessä on tärkkelyspitoinen ravintovarasto ja erilaistumaton alkio.[2]
Eremosyne pectinata on sukunsa ainoa laji ja on yksivuotinen ruoho, jonka lehdet ovat enemmän tai vähemmän liuskaiset ja kourasuoniset. Kukinto on viuhkomainen, ja siinä on pieniä kukkia. Sikiäin on kehänpäällinen ja kahden yhtyneen emilehden muodostama. Siinä on vain kaksi pystyä siemenaihetta. Vartalo on haarainen. Hedelmä on kota.[2]
Tribeles australis, myös sukunsa ainoa laji, on pieni, pystykasvuinen pensas, jonka lehtiasento on kierteinen. Lehdet ovat leveäkantaiset ja kärjestään pienihampaiset. Kukat sijaitsevat yksittäin haarojen päissä, ovat pieniä, ja niissä on nuppuasennossa kierteiset terälehdet. Sikiäimen päässä on vartalo ja kolmiliuskainen, lähes nuijamainen luotti. Kiiltävät siemenet jäävät pitkäksi aikaa kiinni kodan keskipylvääseen.[2]
Tasmanianlaurikki (Anopterus glandulosus).
Forgesia racemosa.
Polyosma cunninghamii.
Escalloniaceae on ainoa kasviheimo koppisiemenisten Escalloniales-lahkossa. Koska nimisuvulla (Escallonia, eskalloniat) on suomenkielinen nimi, kutsutaan heimoa seuraavassa eskalloniakasveiksi.
La famille des Escalloniaceae (Escalloniacées) regroupe des plantes dicotylédones, formée de 66 espèces réparties en six à huit genres.
Ce sont des arbres ou des arbustes des régions tempérées à tropicales que l'on rencontre principalement en Amérique du Sud, Malaisie, Nouvelle-Zélande, Nouvelle-Calédonie et à l'île de La Réunion. Cette grande répartition géographique tend à prouver pour cette famille botanique une origine sur l'ancien supercontinent du Gondwana avant qu'il se fracture et que les continents se dispersent.
Le nom vient du genre type Escallonia, donné en mémoire de José Antonio Escallón y Flórez (1739-1819), administrateur, médecin et botaniste espagnol qui étudia la flore de Colombie (ex-Nouvelle-Grenade), où il découvrit la plante[1],[2].
En classification classique de Cronquist (1981), cette famille n'existait pas.
La classification phylogénétique APG (1998) et la classification phylogénétique APG II (2003) situent la divergence de cette famille au niveau des Campanulidées (en:Euasterids II).
Le Angiosperm Phylogeny Website 7 décembre 2006 inclut Eremosyne pectinata (autrefois dans la famille Eremosynaceae) et Tribeles australis (autrefois dans la famille Tribelaceae) dans cette famille.
La classification phylogénétique APG III (2009) place cette famille dans l'ordre des Escalloniales, où sont inclut les genres précédemment placés dans les familles des Eremosynaceae, Polyosmaceae et Tribelaceae, à savoir les genres Eremosyne, Polyosma, Tribeles.
Forgesia racemosa
Escallonia virgata
Selon DELTA Angio (12 Jul 2010)[4] :
La famille des Escalloniaceae (Escalloniacées) regroupe des plantes dicotylédones, formée de 66 espèces réparties en six à huit genres.
Ce sont des arbres ou des arbustes des régions tempérées à tropicales que l'on rencontre principalement en Amérique du Sud, Malaisie, Nouvelle-Zélande, Nouvelle-Calédonie et à l'île de La Réunion. Cette grande répartition géographique tend à prouver pour cette famille botanique une origine sur l'ancien supercontinent du Gondwana avant qu'il se fracture et que les continents se dispersent.
Eskalonijevke (Escalloniaceae), jedina biljna porodica u redu Escalloniales, koja je ime dobila po rodu listopadnog i vazdazelenoig grmlja i drveća eskalonija (Escallonia). Pripada joj 7 rodova sa nekih 120 do 130 vrsta.[1]
Dva roda, Tribeles, iz porodice Tribelaceae, i Eremosyne iz porodice Eremosynaceae, također su po APG II sustavu priključena ovoj porodici, a ona sama vlastitom redu Escalloniales, čiji je jedini predstavnik.
Unutar ovog reda nijedna vrsta nije ugrožena, a 4 roda su monotipična, te četiri vrste su Valdivia gayana iz Čilea, Tribeles australis iz Argentine i Čilea, Forgesia racemosa sa otoka Réunion i Eremosyne pectinata iz Australije.
Eskalonijevke (Escalloniaceae), jedina biljna porodica u redu Escalloniales, koja je ime dobila po rodu listopadnog i vazdazelenoig grmlja i drveća eskalonija (Escallonia). Pripada joj 7 rodova sa nekih 120 do 130 vrsta.
Dva roda, Tribeles, iz porodice Tribelaceae, i Eremosyne iz porodice Eremosynaceae, također su po APG II sustavu priključena ovoj porodici, a ona sama vlastitom redu Escalloniales, čiji je jedini predstavnik.
Escalloniaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini belum dapat dimasukkan ke dalam bangsa tertentu, namun termasuk dalam klad euasterids II (campanulids), bersama-sama dengan Asteraceae dan Campanulaceae.
Perkembangan lebih lanjut membuat Escalloniaceae bergabung bersama Eremosynaceae, Polyosmaceae dan Tribelaceae.[1]
Escalloniaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini belum dapat dimasukkan ke dalam bangsa tertentu, namun termasuk dalam klad euasterids II (campanulids), bersama-sama dengan Asteraceae dan Campanulaceae.
Perkembangan lebih lanjut membuat Escalloniaceae bergabung bersama Eremosynaceae, Polyosmaceae dan Tribelaceae.
Escalloniaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt met een zekere regelmaat erkend door systemen van plantentaxonomie, maar er wil nog wel verschil zijn in de omschrijving. Ook door het APG-systeem (1998) en APG II-systeem (2003) wordt een degelijke familie erkend.
Het gaat dan om een vrij kleine familie van minder dan honderd soorten. De APWebsite plaatst ook Eremosyne pectinata in deze familie: in APG II vormt deze soort een eigen familie, Eremosynaceae.
De APWebsite [12 augustus 2009] plaatst deze familie in een eigen orde (Escalloniales).
Escalloniaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt met een zekere regelmaat erkend door systemen van plantentaxonomie, maar er wil nog wel verschil zijn in de omschrijving. Ook door het APG-systeem (1998) en APG II-systeem (2003) wordt een degelijke familie erkend.
Het gaat dan om een vrij kleine familie van minder dan honderd soorten. De APWebsite plaatst ook Eremosyne pectinata in deze familie: in APG II vormt deze soort een eigen familie, Eremosynaceae.
De APWebsite [12 augustus 2009] plaatst deze familie in een eigen orde (Escalloniales).
Escalloniaceae er en plantefamilie med 7 slekter og om lag 130 arter, deriblant Eremosyne med arten Eremosyne pectinata. Familien tilhører gruppen Euasteridae II, og taksonomisk er den vanskelig å plassere. I APG III-systemet plasseres den alene i ordenen Escalloniales.
I APG II-systemet (2003) inneholdt den bare fire slekter, men nyere genetiske studier tilsier at slektene Eremosyne og Tribeles også må regnes til familien. De to tidligere familiene Eremosynaceae og Tribelaceae er dermed begge inkorporert i familien Escalloniaceae. Dessuten er familien Polyosmaceae trolig en søstergruppe med Escalloniaceae, og i APG III-systemet inkludereres derfor slekten Polyosma i sistnevnte familie.
De sju slektene som nå anerkjennes i familien, og de tre inkorporerte tidligere familiene, er:
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Escalloniaceae er en plantefamilie med 7 slekter og om lag 130 arter, deriblant Eremosyne med arten Eremosyne pectinata. Familien tilhører gruppen Euasteridae II, og taksonomisk er den vanskelig å plassere. I APG III-systemet plasseres den alene i ordenen Escalloniales.
I APG II-systemet (2003) inneholdt den bare fire slekter, men nyere genetiske studier tilsier at slektene Eremosyne og Tribeles også må regnes til familien. De to tidligere familiene Eremosynaceae og Tribelaceae er dermed begge inkorporert i familien Escalloniaceae. Dessuten er familien Polyosmaceae trolig en søstergruppe med Escalloniaceae, og i APG III-systemet inkludereres derfor slekten Polyosma i sistnevnte familie.
Escalloniaceae é uma família de plantas com flor do clado das euasterídeas II (campanulídeas) que agrupa cerca de 130 espécies de árvores ou arbustos, repartidas por 7-8 géneros. Esta família foi colocada pelo sistema APG IV, de 2016, na ordem monotípica das Escalloniales.[4] A família tem distribuição natural pelas regiões temperadas a tropicais, especialmente da América do Sul, Malásia, Nova Zelândia e Ilha da Reunião.[5] Algumas espécies são usadas como plantas ornamentais.
É uma família muito diversa no hábito e morfologia das espécies que integra. A maioria das espécies cresce como árvores ou como arbustos erectos perenes,[6] raramente como plantas epífitas ou como plantas herbáceas anuais (apenas o género Eremosyne)[5]. Todas as partes da planta são glabra (não têm tricomas) e os caules apresentam ritidoma frequentemente exfoliante.
As folhas apresentam filotaxia do tipo alterno e espiral, por vezes opostas ou verticiladas (em Tribeles australis), com pedúnculo foliar bem desenvolvido, sem estípulas. As folhas são simples, com as lâminas por vezes glandulares ou resinosas, herbáceas a coriáceas ou carnudas.[6] A nervação é do tipo pinado. As margens das folhas são entalhadas, serrilhadas ou mais ou menos lobadas, por veze com glândulas caducas.[6]
As flores ocorrem em inflorescências terminais ou axilares, geralmente rácemos ou panículas, menos frequentemente como pequenas flores terminais solitárias (apenas em Tribeles australis).[5] A flores e as inflorescências apresentam brácteas.
As flores são actinomorfas, bissexuais, com 4-9 sépalas persistentes, mas mais frequentemente 5 sépalas e duplo perianto, frequentemente fundidas na base para formar um tubo curto. As pétalas são também 4-9, mas mais frequentemente 5, lineares, espatuladas ou obovadas, erectas ou dobradas, quase sempre livres, mas quando fundidas formam apenas um tubo de corola curto com lóbulos significativamente mais longos. O receptáculo floral forma um disco epígino sobre o qual se insere um androceu formado por um ou dois verticilos, cada um dos quais com 4-6 estames, geralmente 5, livres e alternipétalos. Apenas o verticilo interno contém estames férteis, pois havendo um segundo verticilo este consiste em estaminódios. As anteras são deiscentes longitudinalmente. O gineceu apresenta de um a seis carpelos rectos, geralmente súperos, mas por vezes ínferos, livres ou fundidos para formar o ovário. O ovário apresenta de um a muitos óvulos bitegumentados em cada carpelo. Existem de um a seis longos estiletes que terminam numa pequeno estigma.
Frutos em forma de cápsulas, raramente bagas.[6] Sementes numerosas, pequenas e com endosperma. O géneros Anopterus apresenta sementes aladas.[5] O embrião é longo.
A família tem distribuição natural nas regiões temperadas a tropicais, especialmente da América do Sul, Malásia, Nova Zelândia e Ilha da Reunião.
A família Escalloniaceae foi proposto em 1829 por Robert Brown e publicada na obra de Barthélemy Charles Joseph Dumortier intitulada Analyse des familles des plantes, … (pp. 35-37). O género tipo é Escallonia Mutis ex L.f., mas no sistema de Cronquist, esta família não era considerada.
Com o advento dos sistemas de base filogenética, as Escalloniaceae foram inequivocamente colocados dentro dos asterídeas no grupo dos Euasterids II, mas a posição sistemática da família permaneceu incerta durante largo tempo por falta de dados filogenéticos que permitissem uma integração segura ao nível taxonómico da ordem. No sistema APG II esta foi uma das 8 famílias do clado das euasterids II, as campanulídeas, que ficaram sem atribuição a uma ordem. Contudo, estudos mais recentes providenciaram evidências que duas dessas famílias, Eremosynaceae e Tribelaceae, integram a família Escalloniaceae. O sistema APG III, de 2003, considera este agrupamento taxonómico como possivelmente consstituindo o grupo irmão das Asterales ou de todos os Euasterids II, com exceção das Asterales e Aquifoliales, e inclui nele as anteriores famílias Eremosynaceae, Polyosmaceae e Tribelaceae.[7]
A partir de 2006 o APWebsite passou a incluir as espécies Eremosyne pectinata (anteriormente na família Eremosynaceae) e Tribeles australis (anteriormente na família Tribelaceae) dentro desta família. Em consequência, no Angiosperm Phylogeny Website essas duas famílias foram fundidas na família Escalloniaceae, sendo esta colocada na ordem Escalloniales.[8] Esta foi a solução adoptada pelo sistema APG IV, de 2016, ao criar a ordem monotípica Escalloniales, com Escalloniaceae como única família, nela colocando os sete géneros então reconhecidos.
Na sua presente circunscrição taxonómica, a família Escalloniaceae integra 7-8 géneros[9] com cerca de 130 espécies (quando o género Polyosma é colocado na família Polyosmaceae, este número reduz-se a 70):
Esta família incorpora os seguintes géneros:[11]
Um novo género, Rayenia, foi recentemente descrito.[12] É próximo de Tribeles e integra uma única espécie (Rayenia malalcurensis) nativa do centro do Chile.
O seguinte cladograma sintetiza as relações filogenéticas das Escalloniales com as restantes asterídeas:
AsterídeasEscalloniales
Escalloniaceae é uma família de plantas com flor do clado das euasterídeas II (campanulídeas) que agrupa cerca de 130 espécies de árvores ou arbustos, repartidas por 7-8 géneros. Esta família foi colocada pelo sistema APG IV, de 2016, na ordem monotípica das Escalloniales. A família tem distribuição natural pelas regiões temperadas a tropicais, especialmente da América do Sul, Malásia, Nova Zelândia e Ilha da Reunião. Algumas espécies são usadas como plantas ornamentais.
Họ Gạc nai (danh pháp khoa học: Escalloniaceae) là một họ thực vật có hoa bao gồm khoảng 130 loài trong 9 chi. Trong hệ thống APG II nó là một trong 8 họ thuộc về nhánh euasterids II (campanulids) mà không được đặt trong bộ nào. Các nghiên cứu gần đây cho thấy hai trong số các họ này, Eremosynaceae và Tribelaceae, phát sinh từ trong họ Escalloniaceae; và hiện tại hệ thống APG III cũng như website của Angiosperm Phylogeny Group đã hợp nhất hai họ này vào trong họ Escalloniaceae, và đưa họ Escalloniaceae mở rộng vào trong bộ Escalloniales[1]. Khu vực sinh sống của các loài trong họ này là Réunion, đông Himalaya và Hoa Nam tới đông Australia và New Zealand, Trung và Nam Mỹ.
Họ này phân bố rộng khắp tại Nam bán cầu, như tại Nam Mỹ (Escallonia, Tribeles và Valdivia), Australasia và Đông Nam Á (Polyosma), Australia và Tasmania (Anopterus, Eremosyne, Polyosma), đảo Reunion ở phía đông Madagascar (Forgesia). Tất cả các chi này từng có khi được đặt trong họ Escalloniaceae định nghĩ rộng hơn, nhưng chỉ có các chi Anopterus, Escallonia, Forgesia và Valdivia là luôn ổn định tại đây. Ba chi còn lại từng được xử lý như là các họ đơn chi (Eremosynaceae, Polyosmaceae và Tribelaceae; như trong hệ thống APG năm 1998), trong khi Escalloniaceae trong hệ thống APG năm 1998 thì ngoài các chi Anopterus, Escallonia, Forgesia và Valdivia còn bao gồm cả Quintinia (hiện nay coi là thuộc họ Paracryphiaceae) và dường như là cả Platyspermation (hiện nay coi là thuộc họ Alseuosmiaceae). Chi thứ hai hiện nay đã được đặt chắc chắn trong bộ Asterales, gần với Alseuosmia trong họ Alseuosmiaceae, trong khi Quintinia có quan hệ họ hàng gần với Paracryphia và Sphenostemon (họ Paracryphiaceae) và nhánh đó chỉ có quan hệ họ hàng xa với Escalloniaceae[2].
Theo Lundberg (2001) thì họ này chứa các chi sau:[2]
Cây phát sinh chủng loài dưới đây lấy theo Tank và Donoghue (2010)[3].
Escalloniaceae
|date= (trợ giúp)
Bài viết liên quan đến thực vật có hoa này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Họ Gạc nai (danh pháp khoa học: Escalloniaceae) là một họ thực vật có hoa bao gồm khoảng 130 loài trong 9 chi. Trong hệ thống APG II nó là một trong 8 họ thuộc về nhánh euasterids II (campanulids) mà không được đặt trong bộ nào. Các nghiên cứu gần đây cho thấy hai trong số các họ này, Eremosynaceae và Tribelaceae, phát sinh từ trong họ Escalloniaceae; và hiện tại hệ thống APG III cũng như website của Angiosperm Phylogeny Group đã hợp nhất hai họ này vào trong họ Escalloniaceae, và đưa họ Escalloniaceae mở rộng vào trong bộ Escalloniales. Khu vực sinh sống của các loài trong họ này là Réunion, đông Himalaya và Hoa Nam tới đông Australia và New Zealand, Trung và Nam Mỹ.
Escalloniaceae R.Br. ex Dumort. (1829), nom. cons.
Роды
Эскаллониевые (лат. Escalloniaceae) — семейство двудольных растений. Согласно Системе классификации APG III (2009) семейство выделено в отдельный порядок Эскаллониецветные (Escalloniales). Представители семейства — большей частью деревья и кустарники (но есть и однолетние травы), распространённые в Центральной и Южной Америке, в Австралии и Гималаях.
Ареал рода Polyosma тянется от Восточных Гималаев и Южного Китая до Восточной Австралии и Новой Каледонии. Представители других родов эскаллониевых в Евразии не встречаются. Растения этого семейства распространены в Центральной и Южной Америке, в Австралии и Новой Зеландии, а также на острове Реюньон[2].
Жизненные формы представителей семейства разнообразны: большая часть растений — деревья и кустарники, однако встречаются и однолетние травы (австралийский род Eremosyne)[2].
У большинство родов цветки собраны в верхушечные или пазушные кистевидные или метёлковидные соцветия. У растений из рода трибелис (Tribeles) цветки одиночные. Чашелистиков и лепестков обычно по пять[3].
В качестве красивоцветущих декоративных растений используются некоторые виды эскаллонии, особенно Эскаллония розовая (Escallonia rosea) и Эскаллония красная (Escallonia rubra)[3].
Местные жители используют древесину некоторых растений этого семейства[3].
В синонимику порядка Escalloniales входят следующие названия[2]:
В синонимику семейства Escalloniaceae входят следующие названия[2]:
По информации базы данных The Plant List семейство состоит из 55 видов в составе 7 родов[4]; по информации проекта Angiosperm Phylogeny Website — из 130 видов в составе 9 родов[2].
Состав семейства по информации базы данных The Plant List[4]:
Эскаллониевые (лат. Escalloniaceae) — семейство двудольных растений. Согласно Системе классификации APG III (2009) семейство выделено в отдельный порядок Эскаллониецветные (Escalloniales). Представители семейства — большей частью деревья и кустарники (но есть и однолетние травы), распространённые в Центральной и Южной Америке, в Австралии и Гималаях.
南鼠刺科(Escalloniaceae)共有8属约68余种，主要分布于南美洲和澳洲。
本科植物主要为乔木和灌木，单叶互生，稀对生或轮生；小花两性，辐射对称，排成总状花序，稀为雌雄异株或杂性，花瓣4－5；果实为蒴果或浆果。
以前的分类法认为本科属于川续断目，并把鼠刺属（Itea）也列入其中，所以也称其为鼠刺科，但1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为鼠刺属应单独成为鼠刺科，属于虎耳草目，而其他属则应合并成另一科，属于II类真菊分支但无法列入任何一目，所以称为南鼠刺科[1]。在2009年的APG III 分类法中本科被置于新设的南鼠刺目之下[2]。2016年的APG IV 分类法维持此分类[3]。
南鼠刺科(Escalloniaceae)共有8属约68余种，主要分布于南美洲和澳洲。
本科植物主要为乔木和灌木，单叶互生，稀对生或轮生；小花两性，辐射对称，排成总状花序，稀为雌雄异株或杂性，花瓣4－5；果实为蒴果或浆果。
以前的分类法认为本科属于川续断目，并把鼠刺属（Itea）也列入其中，所以也称其为鼠刺科，但1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为鼠刺属应单独成为鼠刺科，属于虎耳草目，而其他属则应合并成另一科，属于II类真菊分支但无法列入任何一目，所以称为南鼠刺科。在2009年的APG III 分类法中本科被置于新设的南鼠刺目之下。2016年的APG IV 分类法维持此分类。
属 Anopterus Eremosyne 南美鼠刺属Escallonia Forgesia Tribeles Valdivia
本文参照
エスカロニア科（学名 : Escalloniaceae）は被子植物の科であり、7属約130種からなる。APG II では、キキョウ類に配置された8つの科であり、特定の目には属していなかった。最近の研究で、エレモシネ科（英語版）とトリベラ科（英語版）は、エスカロニア科から生じたものとされた。被子植物系統ウェブサイト（英語版）では、両科をエスカロニア科に結合し、エスカロニア目に配置した[3]。
エスカロニア科には7属存在している[4]。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。
エスカロニア科（学名 : Escalloniaceae）は被子植物の科であり、7属約130種からなる。APG II では、キキョウ類に配置された8つの科であり、特定の目には属していなかった。最近の研究で、エレモシネ科（英語版）とトリベラ科（英語版）は、エスカロニア科から生じたものとされた。被子植物系統ウェブサイト（英語版）では、両科をエスカロニア科に結合し、エスカロニア目に配置した。
에스칼로니아과는 속씨식물의 과이다. 7개 속에 약 130종을 포함하고 있다. APG II 분류 체계에서 진정국화군 II 하위에 목으로 할당되지 않는 8개의 과 중 하나이다. 좀 더 최근의 연구는 에레모시네과와 트리벨레스과도 에스칼로니아과 내에서 나온 증거가 발견되고 있다. 속씨식물 계통 연구 그룹은 이 2개 과를 에스칼로니아과로 통합하고, 또한 에스칼로니아과목(Escalloniales)에 유일한 과로 할당한다.[2]
포함되는 하위 속은 다음과 같다.[3]
다음은 국화군의 계통 분류이다.[4]
국화군 진정국화군 초롱꽃군 꿀풀군
