nomes no trilho de navegação
Oroya és un gènere de cactus que pertany a la família de les cactàcies, nadius del Perú. Són plantes de cos solitari i forma globosa amb flors grogues o matisades de rosa i vermell. Comprèn 9 espècies descrites i d'aquestes, solament 3 acceptades.[1]
És un petit gènere de plantes que es troba a les muntanyes dels Andes en el Perú. Les espècies compten amb moltes costelles que es rematen amb espines pectiniformes generalment denses en forma de barril. Les espines generalment són brillants de color marró groguenc o vermellós que crea una aparença cridanera inesperada. Les tiges són solitàries i no són molt grans, fan 32 cm d'alt i 22 cm de diàmetre. Les flors neixen en la part superior, sovint en un anell i apunten cap amunt. Són de color groc brillant o de color rosa brillant / vermell. Les flors són relativament petites. Els fruits són petits, arrodonides i carnoses.
El gènere va ser descrit per Britton & Rose i publicat a The Cactaceae; descriptions and illustrations of plants of the cactus family 3: 102. 1922.[2] L'espècie tipus és: Oroya peruviana (K. Schum.) Britton & Rose
Oroya: nom genèric que es refereix a la ciutat de la Oroya, a Perú, que està a prop del lloc on es van descobrir les primeres plantes.
A continuació s'ofereix un llistat de les espècies del gènere Oroya acceptades fins a l'abril de 2015, ordenades alfabèticament. Per a cadascuna s'indica el nom binomial seguit de l'autor, abreujat segons les convencions i usos.
Oroya és un gènere de cactus que pertany a la família de les cactàcies, nadius del Perú. Són plantes de cos solitari i forma globosa amb flors grogues o matisades de rosa i vermell. Comprèn 9 espècies descrites i d'aquestes, solament 3 acceptades.
Oroya je rod jihoamerických, středně velkých, kulovitých kaktusů. Rostou v horských oblastech Peru. Patří mezi méně pěstované rody kaktusů. K prozkoumání nalezišť rodu významně přispěl Karel Kníže.
Rod Oroya obývá západní svahy And v dlouhém pásu od města Huaras na severu až po město Cuzco na jihu. Centrum nalezišť je východně od Limy u městečka La Oroya. Roste převážně v pásmu výšek 3000 - 4000 m n. m., ojediněle u La Oroya až ve výšce 4300 m n. m. až k hranici věčného sněhu. Patří tak mezi nejvýše rostoucí kaktusy. Lokality nejsou souvislé, často jsou v údolích odděleny hřebeny hor. Vytváří tak mírně odlišné populace. Osídlují kamenné lavice a výspy se štěrky nebo chudá travnatá společenství. Denní teploty nepřesahují 20 °C, na nejvyšších lokalitách v noci mrzne. V této oblasti roste také příbuzný rod Matucana.
Oroye jsou převážně soliterní. Někdy se dichotomicky dělí na temeni, zejména po poškození, a vytváří nepravé trsy. Bohatě odnožuje miniaturní Oroya peruviana f. minima. Stonek je zpočátku kulovitý, někdy se ve stáří prodlužuje. Velké formy dorůstají až 40 cm výšky při průměru až 25 cm. Pokožka je lesklá, jemná. Stonek je rozdělen do 10 až 30 žeber. Mohou být přímá nebo mírně spirálovitá, jsou oblá, s výraznými hrboly. Areoly jsou čárkovitě protažené, jsou umístěny v horní polovině hrbolů žeber. Jsou jen málo vlnaté. Otrnění je charakteristicky podél areol rozprostřeno do stran. Je často přiléhavé. Trny jsou přímé, méně často mírně prohnuté. Převládají světlé barvy, žlutavá, jantarová, často s tmavou bází. Jsou i tmavotrnní jedinci. Kořeny jsou silné až řepovité.
Květy vyrůstají na temenu stonku, rozvíjí se již spíše u okraje temene, jsou široce přisedlé v horní části areoly a mají charakteristický tvar. Jsou 2 až 3 cm velké. Široká trubka nese šupiny a někdy trochu plsti. Okvětní lístky jsou špičaté a často mají jinak zbarvenou bázi. Okvětní lístky se rozevírají nepravidelně, vnější se ohýbají nazpět, vnitřní se otevírají jen málo. Blizna i prašníky jsou krátké a nevyčnívají z květu. Plody jsou bobule, holé nebo se zbytky plsti. Jsou podlouhlé, až 2 cm velké, ve zralosti se otevírají na bázi. Semena jsou asi 2 mm velká, hnědá až černá, matná. Mají přilbovitý tvar.
Oroya peruviana je značně variabilní. Populace mají různou velikost stonku, různý tvar a počet žeber. Otrnění může být jen řídké, z málo trnů, nebo husté zahalující. Květy jsou karmínově červené, případně světlejší až oranžové. Mají žlutý střed a spodní části vnějších okvětních lístků. Vzácně jsou květy čistě žluté. Plody jsou červenohnědé.
Oroya borchesii je více jednotná. Má 30 přímých žeber, velmi husté, mírně odstávající otrnění jantarové barvy. Květy jsou žluté až žlutozelené, plody jsou žluté.
Rod Oroya vytvořili Britton a Rose v roce 1923 pro jediný druh Echinocactus peruvianus K. Schumann, 1903. Jméno rodu je vytvořeno podle hornického města Oroya v horách nad Limou, kde daný druh roste. K prozkoumání nalezišť rodu přispěli Karel Kníže, A. W. Rausch, C. Backeberg, Friedrich Ritter.
Jednotlivé populace jsou mnohdy odděleny vysokými horskými hřebeny a nemísí se. Bylo proto postupně popsáno asi 7 druhů a 10 variet.
V současnosti jsou uznávány 2 druhy, v literatuře je možné se setkat s podrobnějším členěním.
Příbuzenské vztahy vykazuje k rodům Matucana a Denmoza.
Horské oroye jsou odolné rostliny. Vyhovuje jim umístění ve volné kultuře a střídání denního tepla s nočním chladem. Suché a horké skleníky vedou v létě k zastavení růstu. Na začátku jara je nutné opatrné přivykání na přímé slunce, zvláště po tmavém zimování, jinak dojde k popálení jemné pokožky. Oroye pěstují především kaktusáři, v běžných květinářstvích jsou nabízeny jen vzácně.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oroya ve Wikimedia Commons
Oroya je rod jihoamerických, středně velkých, kulovitých kaktusů. Rostou v horských oblastech Peru. Patří mezi méně pěstované rody kaktusů. K prozkoumání nalezišť rodu významně přispěl Karel Kníže.
Oroya ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Der botanische Name der Gattung leitet sich vom Fundort der ersten Pflanzen, dem peruanischen Ort La Oroya, ab.
Die für gewöhnlich einzelnen, manchmal aber auch vieltriebigen Arten der Gattung Oroya haben eine knollige Wurzel. Ihre flachkugeligen oder gedrückt kugelförmigen bis kurzzylindrischen Triebe haben viele Rippen, die manchmal niedrige Warzen bilden. Auf ihnen sitzen lange, schmale Areolen aus denen 1 bis 6 Mitteldornen und mehrere kammförmig angeordnete Randdornen entspringen.
Die glocken- bis trichterförmigen Blüten sind rot bis rosa bis gelb und bilden oft einen Blütenring. Ihre Blütenröhre ist sehr kurz und mit kleinen Schuppen besetzt. Die Areolen von Blütenbecher und Blütenröhre sind ein bisschen wollig.
Die mehr oder weniger kugelförmigen, leicht fleischigen Früchte sind gelb oder rot, mit kleinen Schuppen besetzt und besitzen einen ausdauernden Blütenrest. Sie enthalten helmförmige, rötlichbraune Samen.
Die Gattung Oroya ist in den peruanischen Anden verbreitet.
Die ersten Pflanzen wurden von August Weberbauer in der Nähe von La Oroya gesammelt. Karl Moritz Schumann beschrieb diese 1903 als Echinocactus peruvianus.[1] In ihrer Erstbeschreibung der Gattung stellten Nathaniel Lord Britton und Joseph Nelson Rose 1922 diesen als einzige Art in ihre neu aufgestellte Gattung. Die Typusart der Gattung ist Oroya peruviana.
Zur Gattung gehören die beiden Arten:[2]
Die Gattung umfasst folgenden Arten:[3]
Oroya ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Der botanische Name der Gattung leitet sich vom Fundort der ersten Pflanzen, dem peruanischen Ort La Oroya, ab.
Oroya is a genus of cacti (family Cactaceae), originating from Peru.
The name comes from the Peruvian town of la Oroya where the first plants were discovered.[1]
Oroya species are solitary with a globular form and many ribs with usually-dense pectinate spines. Usually up to 32 cm (13 in) high, and 22 cm (9 in) in diameter.[1]
Small flowers (up to 1 cm in diameter) grow along a ring near the top of the plant. The flowers are yellow, but their stems are often pink or red.[1]
Oroya is a genus of cacti (family Cactaceae), originating from Peru.
The name comes from the Peruvian town of la Oroya where the first plants were discovered.
Oroya species are solitary with a globular form and many ribs with usually-dense pectinate spines. Usually up to 32 cm (13 in) high, and 22 cm (9 in) in diameter.
Small flowers (up to 1 cm in diameter) grow along a ring near the top of the plant. The flowers are yellow, but their stems are often pink or red.
Oroya es un género de cactus perteneciente a la familia Cactaceae, nativos del Perú. Son plantas de cuerpo solitario y forma globosa con flores amarillas o matizadas de rosa y rojo. Comprende 9 especies descritas y de estas, solo 3 aceptadas.[1]
Es un pequeño género de plantas que se encuentra en las montañas de los Andes en el Perú. Las especies cuentan con muchas costillas que se rematan con espinas pectiniformes generalmente densas en forma de barril. Las espinas generalmente son brillantes de color marrón amarillento o rojizo que crea una apariencia llamativa inesperada. Los tallos son solitarios y no es muy grande, alcanza 32 cm de alto y 22 cm de diámetro. Las flores nacen en la parte superior, a menudo en un anillo y apuntan hacia arriba. Son de color amarillo brillante o de color rosa brillante / rojo. Las flores son relativamente pequeñas. Las frutas son pequeñas, redondeadas y carnosas.
El género fue descrito por Britton & Rose y publicado en The Cactaceae; descriptions and illustrations of plants of the cactus family 3: 102. 1922.[2] La especie tipo es: Oroya peruviana (K. Schum.) Britton & Rose
Oroya: nombre genérico que se refiere a la ciudad de La Oroya, en Perú, que está cerca del lugar donde se descubrieron las primeras plantas.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Oroya aceptadas hasta abril de 2015, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Oroya es un género de cactus perteneciente a la familia Cactaceae, nativos del Perú. Son plantas de cuerpo solitario y forma globosa con flores amarillas o matizadas de rosa y rojo. Comprende 9 especies descritas y de estas, solo 3 aceptadas.
Oroya on eteläamerikkalainen kaktuskasvisuku.
Kasvit ovat tavallisesti yksivartisia, matalakasvuisia ja mukulajuurisia. Varsi on litistyneen pallomainen tai lyhyen lieriömäinen. Varressa on paljon uurteita, ja niiden reunat muodostavat toisinaan matalia kyhmyjä. Areolit ovat pitkiä ja kapeita ja niissä on 1-6 keskipiikkiä sekä useita kampamaisesti asettuneita säteittäispiikkejä. Kukat sijaitsevat lähellä varren kärkeä ja ovat usein rengasmaisessa muodostelmassa. Kukat ovat säteittäisiä, kellomaisia tai suppilomaisia. Uloimmat kehälehdet harittavat ulospäin, sisemmät ovat pystyjä; väriltään kehä on punainen, vaaleanpunainen tai keltainen. Lyhyen pohjusmaljan ulkopinnalla on pieniä suomuja ja vähäkarvaisia areoleja. Hedelmä on vaihtelevasti pallomainen, hieman mehevä, keltainen tai punainen ja pienisuomuinen; kehälehtien jäänteet ovat tallella. Siemenet ovat kypärämäisiä ja punertavanruskeita.[1]
Suvun molemmat lajit (Oroya borchersii ja O. peruviana) kasvavat Perun Andeilla.[2]
Anderson E. F. 2001: The Cactus Family. - Timber Press. Portland, Oregon. ISBN 0-88192-498-9
Oroya on eteläamerikkalainen kaktuskasvisuku.
Oroya est un genre de la famille des cactus composé de 3 espèces originaires du Pérou.
Le nom vient de la ville de la Oroya près de laquelle les premières plantes ont été découvertes[1]. La première description a été faite en 1903 par Karl Moritz Schumann en tant qu'Echinocactus peruvianus. Nathaniel Lord Britton et Joseph Nelson Rose l'ont décrit comme un genre à part entière en 1922.
Les plantes sont solitaires de forme globuleuses avec de nombreuses cotes parsemées d'aréoles supportant des épines. Jusqu'à 32 cm de haut et 22 cm de diamètre[1].
Les fleurs apparaissent au sommet de la plante, souvent réparties en anneau. Elles sont petites (1 cm de diamètre) de couleur jaune avec souvent leur base de couleur rouge ou rosé[1].
Oroya est un genre de la famille des cactus composé de 3 espèces originaires du Pérou.
Le nom vient de la ville de la Oroya près de laquelle les premières plantes ont été découvertes. La première description a été faite en 1903 par Karl Moritz Schumann en tant qu'Echinocactus peruvianus. Nathaniel Lord Britton et Joseph Nelson Rose l'ont décrit comme un genre à part entière en 1922.
Les plantes sont solitaires de forme globuleuses avec de nombreuses cotes parsemées d'aréoles supportant des épines. Jusqu'à 32 cm de haut et 22 cm de diamètre.
Les fleurs apparaissent au sommet de la plante, souvent réparties en anneau. Elles sont petites (1 cm de diamètre) de couleur jaune avec souvent leur base de couleur rouge ou rosé.
Oroya Britton & Rose è un genere di piante succulente della famiglia delle Cactacee, endemico del Perù.[1]
Sono piante dal fusto globoso e leggermente cilindrico, circondato da costolature con areole di spine giallo-arancio, con fiori che variano dal rosa-aranciato al rosso.
Il genere Oroya comprende due specie:[1]
La loro coltivazione avviene in terra concimata particolarmente porosa e resa drenante da sabbia grossolana in modo da evitare i ristagni di acqua che porterebbero al marcire della pianta. Per questo viene consigliato un colletto di sabbia pura intorno alla base della pianta. L'esposizione vuole pieno sole e innaffiature fatte a terra completamente asciutta. In inverno resiste anche alle basse temperature mentre le innaffiature andranno sospese.
La riproduzione avviene per seme in terra fine e sabbia umida ad una temperatura di 21 °C; i germogli dovranno essere trapiantati dopo circa un anno; per via della lenta crescita del germoglio, a volte si preferisce fare un innesto su di una pianta più grande in modo da ottenere esemplari più robusti.
Oroya Britton & Rose è un genere di piante succulente della famiglia delle Cactacee, endemico del Perù.
Oroya este un gen de cactus aparținând familiei Cactaceae și este nativ de Peru.
Oroya borchersii
Oroya neoperuviana
Oroya peruviana
etc.
Оройя (лат. Oroya) — род кактусов.
Кактусы этого рода растут на горных склонах на высотах от 3000 до 4000 м над уровнем моря. Первые экземпляры были собраны Августом Веберауэром на территории Перу неподалёку от шахтёрского городка Оройя. Позже, в 1922 году его название подсказало Натаниэлю Бриттону и Джозефу Роузу, как назвать новый, описанный ими род кактусов. Его ареал совсем невелик — он простирается на 700 км в длину на территории Перу — от городка Уарас на севере страны до посёлка Томос на юге.
Коллекционеры ценят кактусы этого рода за серо-голубые стебли, на фоне которых красиво смотрятся колючки желтовато-янтарного цвета. В коллекциях представителей обоих видов рекомендуется выращивать в привитом состоянии.
По информации базы данных The Plant List, род включает 3 вида[2]:
Это заготовка статьи о кактусах. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Оройя (лат. Oroya) — род кактусов.
Кактусы этого рода растут на горных склонах на высотах от 3000 до 4000 м над уровнем моря. Первые экземпляры были собраны Августом Веберауэром на территории Перу неподалёку от шахтёрского городка Оройя. Позже, в 1922 году его название подсказало Натаниэлю Бриттону и Джозефу Роузу, как назвать новый, описанный ими род кактусов. Его ареал совсем невелик — он простирается на 700 км в длину на территории Перу — от городка Уарас на севере страны до посёлка Томос на юге.
Коллекционеры ценят кактусы этого рода за серо-голубые стебли, на фоне которых красиво смотрятся колючки желтовато-янтарного цвета. В коллекциях представителей обоих видов рекомендуется выращивать в привитом состоянии.
