nomes no trilho de navegação
Hornungia alpina (tamién Hutchinsia alpina o Pritzelago alpina) ye una especie de planta perteneciente a la familia Brassicaceae. Ye nativa de los montes del sur y centru d'Europa, que llega al sur hasta'l norte d'España (Pirineos y Cordal Cantábricu), centru d'Italia y la República de Macedonia y, dacuando cultívase como planta ornamental en xardinos,[1] .[2]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Hornungia alpina (tamién Hutchinsia alpina o Pritzelago alpina) ye una especie de planta perteneciente a la familia Brassicaceae. Ye nativa de los montes del sur y centru d'Europa, que llega al sur hasta'l norte d'España (Pirineos y Cordal Cantábricu), centru d'Italia y la República de Macedonia y, dacuando cultívase como planta ornamental en xardinos, .
Řeřuška alpská (Hornungia alpina) je drobná horská rostlina, druh rodu řeřišník. V minulosti byla řazena do samostatného rodu Pritzelago pro který bylo také používáno synonymum Hutchinsia.
Druh se vyskytuje v horách západní, střední a jižní Evropy, v Pyrenejích, Juře, Alpách, Západních Karpatech, Apeninách a místy i na Balkáně. V České republice řeřuška alpská neroste, na Slovensku se tento variabilní druh nachází ve dvou poddruzích, jeden v Tatrách a druhý na Fatře.
Obvykle vyrůstá v alpínském a subalpínském stupni na vlhkých skalnatých sutích nebo ve skalních puklinách, většinou na vápencovitém podloží. Roste obvykle na plném světle, snese však i částečné zastínění.[1][2]
Vytrvalý hemikryptofyt s 3 až 10 cm dlouhými lodyhami rostoucími z dřevnatého kořene. Lodyhy se již od báze rozvětvují do přímých nebo vystoupavých větví a jsou holé nebo porostlé jemnými krátkými chlupy (0,2 mm) které mohou být jednoduché, vidlicovité nebo hvězdicovité. Stále zelené listy vyrůstají u báze lodyh které jsou výše bezlisté. Slabě dužnaté, téměř lysé a v obrysu vejčité listy bývají až čtyřčetné nebo peřenosečné. Jejich segmenty jsou celokrajné, tupé nebo zašpičatělé a bývají dlouhé do 5 mm.
Drobné, čtyřčetné, stopkaté, jemně vonící květy vytvářejí v počtu 10 až 40 husté květenství hrozen který se někdy při dozrávání plodů prodlužuje a rozvolňuje. Zelené, na okraji blanité kališné lístky jsou dlouhé asi 2 mm. Bílé, široce obvejčité nebo kopisťovité korunní lístky s krátkým nehtem jsou na vrcholu celistvé nebo jen slabě vykrojené a mívají průměrnou délku 3 mm. Šest čtyřmocných tyčinek je zakončeno žlutými prašníky, u bází kratších tyčinek je po dvou nektariích. Čnělka je krátká a nese kulovitou bliznu. Kvetou obvykle v červnu a červenci. Ploidie druhu je 2n = 12.
V souplodí vyrůstající plody jsou 4 až 5 mm dlouhé šešulky se stejně dlouhou stopkou. Pukavé šešulky jsou elipsovité, mírně zploštělé a na vrcholu mají ostrou špičku se suché čnělky. Obsahují 2 až 4 zploštělá podlouhlá semena s hladkým osemením která jsou asi 2 × 1 mm velká.[1][2]
Řeřuška alpská se občas pěstuje v zahradách kde se vysazuje do alpínií nebo k pokrytí nízkých kamenitých zídek. Požaduje nezastíněné a jen občas vlhké místo, vytváří nízký hustý koberec celoročně tmavě zelených listů. Jsou vyšlechtěny variety kvetoucí postupně drobnými bílými kvítky od poloviny jara do konce léta. Jednotlivé trsy se mohou v pozdním létě rozdělovat.[1][3]
Přirozené prostředí
Květy zblízka
Zrající šešulky
Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřuška alpská ve Wikimedia Commons
Řeřuška alpská (Hornungia alpina) je drobná horská rostlina, druh rodu řeřišník. V minulosti byla řazena do samostatného rodu Pritzelago pro který bylo také používáno synonymum Hutchinsia.
Die Gämskresse (Hornungia alpina) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Felskressen (Hornungia) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Gämskresse in alter Rechtschreibung Gemskresse, auch Alpen-Gämskresse oder Gamskresse[1] genannt. Für das Berner Oberland ist als weiterer Trivialname der Gämskresse auch der Name Zigerblüemli belegt.[2]
Die Gämskresse ist eine Polsterpflanze der europäischen Hochgebirge. Sie gedeiht in alpinen Steinschuttfluren auf sickerfrischen, basenreichen, lockeren, rohen Schuttböden.[3]
Synonyme für Hornungia alpina (L.) O.Appel[4] sind Pritzelago alpina (L.) Kuntze, Hutchinsia alpina (L.) W.T.Aiton.
Je nach Autor gibt es mehrere Unterarten:
Diese mehrjährige krautige Pflanze erreicht Wuchshöhen von 5 bis 12 cm. Sie bildet Blattrosetten, die Laubblätter sind fiederspaltig bis fiederteilig. Die Kronblätter sind 3,5 bis 5 mm lang und 2 bis 3 mm breit, abrupt in den stielartigen unteren Teil verschmälert. Der Blütenstand ist nach dem Blühen verlängert. Die Früchte sind 4 bis 5 mm lang und enthalten 1,7 bis 2,2 mm lange Samen. Der Samen ist 0,2 bis 0,5 mm lang. Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[6][3]
Die Blütezeit reicht von Mai bis August.
Standorte dieser kalkliebende Unterart sind sickerfrische Felsschuttfluren in der subalpinen bis alpinen Höhenstufe. Sie dringt montan im Flussgeschiebe vor. Sie gedeiht vor allem im Thlaspietum rotundifolii aus dem Verband Thlaspeion rotundifolii, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften der Verbände Arabidion caeruleae oder Epilobion fleischeri vor.[3]
Sie kommt von Spanien und Italien bis Österreich, Kroatien und der Slowakei vor.[5] In Österreich ist sie häufig, fehlt jedoch im Burgenland und Wien. In den Allgäuer Alpen steigt diese Unterart am Gipfel der Mädelegabel in Bayern bis in Höhenlagen von 2645 Metern auf.[7]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt et al. 2010 sind für Hornungia alpina subsp. alpina in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3+ (feucht), Lichtzahl L = 5 (sehr hell), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 1 (alpin und nival), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 2 (subozeanisch).[8]
Diese mehrjährige krautige Pflanze erreicht Wuchshöhen von 2 bis 5 cm. Die Kronblätter sind 2,5 bis 4 mm lang und 1 bis 2 mm breit, allmählich in den stielartigen unteren Teil verschmälert. Der Griffel ist 0,1 bis 0,2 mm lang. Der Blütenstand nach dem Blühen kaum verlängert. Die Früchte sind 3,5 bis 4 mm lang und enthalten Samen die 1,2 bis 1,5 mm lang sind.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[6]
Die Blütezeit reicht von Juli bis August.
Sie kommt in Europa in Frankreich, Italien, im früheren Jugoslawien, in Bulgarien, Rumänien und in der Slowakei vor.[5] In Österreich ist sie zerstreut bis selten – fehlt im Burgenland, Wien und Niederösterreich. Standorte dieser kalkmeidende Unterart sind meist Gesteinsfluren, Schneetälchen (Blaukressenflur, Arabidetum caeruleae) in der alpinen Höhenstufe. Sie ist eine Charakterart des Arabidetum caeruleae.[3]
Kronblätter und Blütenstand wie bei der Silikat-Gämskresse, Frucht und Griffel wie bei der Kalk-Gämskresse. In Österreich bis heute noch nicht nachgewiesen, jedoch möglicherweise in den Südalpen vorhanden. Das Verbreitungsgebiet liegt in den Julischen Alpen.
Die Pflanzenteile schmecken kresseartig. Die Gämskresse wird „gerne“ von der Gämse verzehrt. Inhaltsstoffe in grünen Teilen und Samen sind Senföle.
Die Gämskresse (Hornungia alpina) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Felskressen (Hornungia) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Hornungia alpina (also Hutchinsia alpina or Pritzelago alpina) is a flowering plant in the family Brassicaceae. It is native to the mountains of Southern and Central Europe, as far south as northern Spain (Pyrenees and Cordillera Cantábrica), central Italy and North Macedonia ,[1] and is sometimes grown as an ornamental plant in gardens .[2]
Hornungia alpina (also Hutchinsia alpina or Pritzelago alpina) is a flowering plant in the family Brassicaceae. It is native to the mountains of Southern and Central Europe, as far south as northern Spain (Pyrenees and Cordillera Cantábrica), central Italy and North Macedonia , and is sometimes grown as an ornamental plant in gardens .
Hornungia alpina (también Hutchinsia alpina o Pritzelago alpina) es una especie de planta perteneciente a la familia Brassicaceae. Es nativa de las montañas del sur y centro de Europa, que llega al sur hasta el norte de España (Pirineos y cordillera Cantábrica), centro de Italia y la Macedonia del Norte y, a veces se cultiva como planta ornamental en jardines.[1][2]
Hornungia alpina (también Hutchinsia alpina o Pritzelago alpina) es una especie de planta perteneciente a la familia Brassicaceae. Es nativa de las montañas del sur y centro de Europa, que llega al sur hasta el norte de España (Pirineos y cordillera Cantábrica), centro de Italia y la Macedonia del Norte y, a veces se cultiva como planta ornamental en jardines.
Hornungia alpina Brassicaceae familiako landarea da, hegoaldeko Europako mendietan jatorria duena.[1] Landare apaingarri moduan hazten dute.
Artikulu hau biologiari buruzko zirriborroa da. Wikipedia lagun dezakezu edukia osatuz. Hornungia alpina Brassicaceae familiako landarea da, hegoaldeko Europako mendietan jatorria duena. Landare apaingarri moduan hazten dute.
Hornungia alpina, l'hutchinsie des Alpes, cresson de chamois est une plante herbacée de la famille des Brassicaceae.
Petite plante (3 à 8 cm de haut), gazonnante dont les tiges frêles sont feuillées uniquement à la base ; les feuilles sont profondément divisées ; les fleurs présentent quatre pétales blancs disposés en croix. La floraison a lieu de mai à septembre.
Orophyte, la plante vit dans les rocailles, les éboulis sur sol calcareux jusqu'à 3 400 m.
Parmi les nombreux synonymes attribués à cette espèce :
Hornungia alpina, l'hutchinsie des Alpes, cresson de chamois est une plante herbacée de la famille des Brassicaceae.
Planinska grančika (grančika bezlistna, lat. Hornungia alpina), biljna vrsta iz roda Hornungia. Nekada je uključivana u rodove Hutchinsia (grančika), Noccaea i Pritzelago, a bazionim je Lepidium alpinum.[1]
Rasprostranjena je po Europi[2], uključujući i Hrvatsku[3]. Postoji nekoliko podvrsta.
Planinska grančika (grančika bezlistna, lat. Hornungia alpina), biljna vrsta iz roda Hornungia. Nekada je uključivana u rodove Hutchinsia (grančika), Noccaea i Pritzelago, a bazionim je Lepidium alpinum.
Rasprostranjena je po Europi, uključujući i Hrvatsku. Postoji nekoliko podvrsta.
Alpska kamzyčka (Pritzelago alpina) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Alpska kamzyčka (Pritzelago alpina) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Rzeżuszka alpejska[3] (Hornungia alpina (L.) O.Appel) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych[4]. Występuje w górach Europy. W Polsce wyłącznie w Tatrach i jest tutaj dość częsta. Łacińska nazwa gatunkowa pochodzi od nazwiska żyjącej na przełomie XVIII i XIX wieku irlandzkiej botaniczki Ellen Hutchins[5].
Rzeżuszka alpejska (Hornungia alpina (L.) O.Appel) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych. Występuje w górach Europy. W Polsce wyłącznie w Tatrach i jest tutaj dość częsta. Łacińska nazwa gatunkowa pochodzi od nazwiska żyjącej na przełomie XVIII i XIX wieku irlandzkiej botaniczki Ellen Hutchins.
Pritzelago alpina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Kuntze, tendo sido publicada em Revisio Generum Plantarum 1: 35. 1891.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Pritzelago alpina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Kuntze, tendo sido publicada em Revisio Generum Plantarum 1: 35. 1891.
Hutchinsia alpina
Pritzelago alpina
Alpska krešica (znanstveno ime Hornungia alpina) je alpska rastlina iz družine križnic.
Alpska krešica je nežna rastlina, ki zraste od 5 do 12 cm v višino. Na spodnjem delu ima rastlina listno rozeto, iz katere poganja več svetnih stebel. Na vrhu teh stebel se razvije cvetni grozd, sestavljen iz majhnih belih cvetov, ki imajo venčne liste, ki so dvakrat daljši od čaše. Cvetovi so na razmeroma dolgih pecljih. Rastlina v Sloveniji cveti od junija do avgusta. V oplojenih cvetovih se razvije po eno da dve semeni.
Listi rastline so nežni in pernati.
Ta vrsta je razširjena po južni in osrednji Evropi. Najdemo jo v Pirinejih, Asturskih gorah, osrednji Italiji, Alpah, v Apeninih, Karpatih, pa vse do Makedonije[1]. V Sloveniji je prisotna v Kamniških Alpah in v Karavankah, v Julijcih pa raste podvrsta Hornungia alpina subsp. austroalpina.
Krešici najbolj ustreza vlažni grušč, uspeva pa izključno na bazičnih ali nevtralnih podlagah. Najpogosteje se nahaja na nadmorskih višinah med 800 in 3400 metri.
Alpska krešica (znanstveno ime Hornungia alpina) je alpska rastlina iz družine križnic.
Hornungia alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) O.Appel mô tả khoa học đầu tiên năm 1997.[1]
Hornungia alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) O.Appel mô tả khoa học đầu tiên năm 1997.
_(14576645208)_-_clean.jpg)
