Hladýš (Laserpitium) je rod vzrůstných bylin, s typickým vzhledem rostlin čeledi miříkovitých, který je rozdělen do sedmi druhů, tři z nich vyrůstají i v České republice.
Některé druhy této planě rostoucí rostliny jsou časté na velkém území (hladýš pruský, hladýš širolistý), jiné vyrůstají jen na omezeném prostoru (hladýš andělikový). Jsou rozšířeny v mírném podnebném pásu Starého světa, nejvíce jich vyrůstá v okolí Středozemního moře.[2][3]
Dvouleté až vytrvalé, poměrně vysoké, většinou lysé byliny s přímou, pevnou lodyhou vyrůstající z nevětveného oddenku. Lodyžní řapíkaté listy mají široké pochvy, jejich čepele jsou dvakrát až třikrát zpeřené, někdy prostřihávané do úzkých segmentů, jindy jsou jejich zaoblené lístky široce vejčité s vroubkovaným okrajem. Tvary listů jsou druh od druhu odlišné.
Složený okolík je rozložitý, často jsou přítomny obaly s dlouhými listeny a obalíčky. Bílé, narůžovělé nebo nažloutlé pětičetné květy jsou převážně oboupohlavné, zřídkakdy i samčí. Drobné kališní lístky jsou vejčité nebo kopinaté, obsrdčité korunní lístky jsou hluboce vykrojené, ploidie je 2n = 22. Plody jsou podlouhlé, oblé dvounažky s plůdky (semeny) s 5 bezkřídlými žebry a 4 mezižebrovými křídly. Hladýše se rozmnožují semeny.[4][5]
Hladýš (Laserpitium) je rod vzrůstných bylin, s typickým vzhledem rostlin čeledi miříkovitých, který je rozdělen do sedmi druhů, tři z nich vyrůstají i v České republice.
Die Laserkräuter (Laserpitium) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Laserkraut-Arten wachsen als ausdauernde krautige Pflanzen. Die kräftigen Stängel sind nicht hohl und besitzen oft Reste der Blattstiele an ihrer Basis.[1]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattscheide, Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die gut ausgebildete Blattscheide ist breit. Die Blattspreite ist mehrfach, meist zwei- bis dreifach gefiedert.[1] Die Form der Fiederblättchen kann bei den einzelnen Arten recht unterschiedlich sein.
Die doppeldoldigen Blütenstände weisen einen großen Durchmesser auf und enthalten viele weiße oder gelblich-weiße Blüten angeordnet. Sowohl Hüllblätter als auch Hüllchenblätter sind normalerweise zahlreich und an allen Seiten vorhanden und sie sind schmal lanzettlich oder schmal dreieckig. Die freien Hüllblätter besitzen häutige Ränder[1]. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle.
Die im Querschnitt rundlichen und nicht abgeflachten zwei Teilfrüchte tragen vier Rückenflügel, von denen sich zwei nahe dem Rand befinden.
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 11.[1]
Laserkraut-Arten gedeihen hauptsächlich in Trockenwäldern mit sandigen, stark durchlässigen Böden, an sonnigen Waldrändern oder auf Wiesen mit kalkhaltigen Böden.[2][3]
Die Gattung Laserpitium wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Band 1, S. 248[4] aufgestellt. Typusart ist Laserpitium gallicum L.[5] Ein Synonym für Laserpitium L. ist Siler Mill.[6]
Laserpitium-Arten kommen in weiten Teilen Europas vor.
Es gibt mindestens 13 Laserpitium-Arten (Auswahl):
Die Laserkräuter (Laserpitium) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Kärnakbut'k (latin.: Laserpitium) om äivoččiden (kaks'vozne harvoin) heinäsižiden kazmusiden heim. Mülütadas Sel'derejižed-sugukundha.
Heimon erikod kazdas Evropan i Päivlaskmaižen Azijan venos vönes, Kanarižiš sarišpäi Sibirihesai, enamba kaiked Keskmeren maiš. Lämuden i päivännavedii kazmuz. Valičeb mahusid mouckivenke.
Seikh om but'k, pall'az vai karvakaz. Lehtesed oma kahtišti koumekahad.
Änikuz om kändaz. Äniklehtesed oleskeldas vauktan, ruzan vai pakuižetaban mujun. Plod om pit'kač kül'gekaz.
Šveicarijas ottas Laserpitium siler-erikon jurid eriližmaguteseks. Sadas efirvoid erasiden erikoiden ploduišpäi (1,5..3% mülündas, päkomponent om geraniol), kävutadas void parfümerijas i sömtegimištos. Ottas juren unotest zelläks.
Kaik om 14 erikod heimos:
Kärnakbut'k (latin.: Laserpitium) om äivoččiden (kaks'vozne harvoin) heinäsižiden kazmusiden heim. Mülütadas Sel'derejižed-sugukundha.
Грабец, ці Лазэрпіцыюм (па-лацінску: Laserpitium) — род расьлінаў сямейства парасонавых, сустракаецца ва умераным клімаце Старога Сьвету.
Грабец, ці Лазэрпіцыюм (па-лацінску: Laserpitium) — род расьлінаў сямейства парасонавых, сустракаецца ва умераным клімаце Старога Сьвету.
Шомалак (лат. Laserpitium L., 1753[1][2]) — зонтиклылар гаиләлегенә караган үсемлекләр ыруы.
Laserpitium is a genus of plants of the family Apiaceae.
Laserpitium is a genus of plants of the family Apiaceae.
Laserpitium L. es un género perteneciente a la familia Apiaceae. Comprende 161 especies descritas y de estas, solo 1 aceptadas.[1]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 248. 1753.[2] La especie tipo es: Laserpitium gallicum L.
Laserpitium L. es un género perteneciente a la familia Apiaceae. Comprende 161 especies descritas y de estas, solo 1 aceptadas.
Kareputk (Laserpitium L.) on taimede perekond sarikaliste sugukonnast.
Eestis on levinud kaks liiki:
Kareputk (Laserpitium L.) on taimede perekond sarikaliste sugukonnast.
Eestis on levinud kaks liiki:
Laserpitium latifolium L. – laialehine kareputk (paiguti) Laserpitium prutenicum L. – ahtalehine kareputk (Haruldane, peamiselt Tartu ümbruses. )Karvasputket (Laserpitium) on kasvisuku sarjakukkaiskasvien heimossa. Siihen kuuluu The Plant Listin mukaan 14 lajia.[1]
Suomessa esiintyy luonnonvaraisena lehtokarvasputkea Ahvenanmaan ja lounaisen saariston lehtometsissä. Laji on Ahvenanmaalla yleinen.[2]
Karvasputket (Laserpitium) on kasvisuku sarjakukkaiskasvien heimossa. Siihen kuuluu The Plant Listin mukaan 14 lajia.
Suomessa esiintyy luonnonvaraisena lehtokarvasputkea Ahvenanmaan ja lounaisen saariston lehtometsissä. Laji on Ahvenanmaalla yleinen.
Laserpitium est un genre de plantes herbacées de la famille des Apiaceae.
Ce genre partage, avec le genre Laser, le nom vernaculaire de « laser ».
Laserpitium est un genre de plantes herbacées de la famille des Apiaceae.
Ce genre partage, avec le genre Laser, le nom vernaculaire de « laser ».
Begalis (Laserpitium) – salierinių (Apiaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso dvimetės ar daugiametės žolės su dukart plunksniškais lapais. Jų žiedynas – skėtis. Gentyje yra apie 30 rūšių. Lietuvoje auga dvi rūšys:
Abi rūšys yra įrašytos į Lietuvos raudonąją knygą.
Okrzyn (Laserpitium L.) – rodzaj roślin z rodziny selerowatych. Gatunkiem typowym jest Laserpitium gallicum L.[2].
Lacellia Bubani
Rodzaj należący do podrodziny Apioideae Seemann, rodziny selerowatych (Apiaceae Lindl.), rzędu selerowców (Apiales Lindl.), kladu astrowych w obrębie okrytonasiennych [1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa dereniowe (Cornidae Frohne & U. Jensen ex Reveal), nadrząd Aralianae Takht., rząd araliowce (Araliales Reveal), rodzina selerowate (Apiaceae Lindl.), plemię Laserpitieae Coss. & Germ., podplemię Laserpitiinae Tausch, rodzaj okrzyn (Laserpitium L.)[3].
Okrzyn (Laserpitium L.) – rodzaj roślin z rodziny selerowatych. Gatunkiem typowym jest Laserpitium gallicum L..
Laserpitium L. é um género botânico pertencente à família Apiaceae.[1]
Laserpitium là chi thực vật có hoa trong họ Apiaceae.[1]
Laserpitium là chi thực vật có hoa trong họ Apiaceae.
Laserpitium L., 1753
ВидыГладыш, или Лазерпициум (лат. Laserpitium) — род травянистых растений семейства Зонтичные (Apiaceae), встречается в умеренном поясе Старого Света.
Другие названия — дикая морковь, морковник, копер.
Многолетнее, редко двулетнее травянистое растение.
Стебель голый или опушённый.
Листья дваждытройчатые или дваждыперистые, с обёрткой.
Цветки обоеполые, редко раздельные, собраны в широкие зонтики. Зубцы чашечки заметные, яйце- или шиловидные. Лепестки белые, красноватые или светло-жёлтые, обратносердцевидные, при основании сразу суженные в короткий черешок, на верхушке выемчатые и с загнутой внутрь долькой.
Плод эллиптический или продолговатый, с крыловидными рёбрами.
Произрастают в умеренном поясе Старого Света, от Канарских островов до Ирана и Сибири, но главным образом в Средиземноморье.
Теплолюбивое и светолюбивое растение.
Предпочитает известковые почвы.
Плоды некоторых видов содержат 1,5—3 % эфирного масла (основной компонент — гераниол), используемого в парфюмерной и пищевой промышленности.
В Швейцарии корень альпийского вида Гладыш шершавый (Laserpitium siler L.) используют как пряность.
Гладыш щетинистоволосистый (Laserpitium hispidum Bieb.) используется для получения эфирного масла.
Гладыш входит в семейство Зонтичные (Apiaceae) порядка Зонтикоцветные (Apiales).
ещё 8 семейств (согласно Системе APG II), в том числе Аралиевые, Смолосемянниковые около 130 видов порядок Зонтикоцветные род Гладыш отдел Цветковые, или Покрытосеменные семейство Зонтичные ещё 44 порядка цветковых растений (согласно Системе APG II) ещё около 300 родовПо информации базы данных The Plant List, род включает 14 видов[2]:
Гладыш, или Лазерпициум (лат. Laserpitium) — род травянистых растений семейства Зонтичные (Apiaceae), встречается в умеренном поясе Старого Света.
Другие названия — дикая морковь, морковник, копер.