dcsimg

Krokodýl mořský ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus Schneider, 1821), známý také jako krokodýl pobřežní, je největší z dnes žijících krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes šest metrů a hmotnosti více než jedné tuny. Největší řádně změřený jedinec dosahoval délky 6,3 metru a hmotnosti asi 1,2 tuny, předpokládá se, že výjimečně může dorůst až 7 metrů a vážit okolo 2 tun.[2]

Obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie a objevuje se až u pobřeží severní Austrálie. Libuje si v mořích s teplejší vodou, nejraději ve vodách Indického a Tichého oceánu mezi Indií a Austrálii. Některé exempláře byly pozorovány na širém moři až tisíc kilometrů od břehů.

Způsob života

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
 src=
Krokodýl mořský v australském Severním Teritoriu

Přestože má na zadních končetinách mezi prsty plovací blány, tak je k plavání nepoužívá a plave pomocí vlnění svalnatého ocasu. Je to výborný plavec, udává se, že dokáže uplavat vzdálenost i více než 1000 km po moři. Přesto však nepatří k vysloveně mořským živočichům.[3]

V potravě krokodýl mořský vůbec není vybíravý. Mláďata se zprvu živí hmyzem, měkkýši a pulci. Dospělci loví zvířata od malých krabů a želv přes ryby a obojživelníky až po velké savce. Na kořist útočí bleskurychle z vody, popadne ji (většinou jde po krku) a stáhne do hloubky, kde ji utopí. Krokodýli loví kořist také zespoda ve vodě, to pak útočí na měkké břicho. Pak se do kořisti zakousne svými velkými čelistmi a otáčením z ní rve velké kusy masa. Je to nebezpečný dravec, při útoku dospělého jedince na člověka bývají zranění smrtelná, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Dnes již není na pokraji vyhynutí. Lovci usilují o opětovné povolení lovu. Jeho vzácná kůže se využívá pro výrobu luxusních bot a kabelek. Po mase je poptávka v Asii.

Rozmnožování a mláďata

Dospělosti a schopnosti rozmnožování dosahují samice v 10 letech, samci v 16 letech. Samice klade 25 až 60 vajec, která zahrabává asi půl metru hluboko do bahnité půdy ve vzdálenosti asi 50 až 60 metrů od břehu toku nebo nádrže. Na snůšku navrší kupu listí, větví a bahna vysokou téměř metr a v průměru měřící 7 až 9 m. Toto obrovské hnízdo samice hlídá až do vylíhnutí mláďat, ukrytá v louži, kterou si vyhrabe ve vlhké půdě. Mláďata se z vajec zahřívaných tlejícím materiálem líhnou obvykle po dvou měsících (teplota v hnízdě bývá až 32 °C), v nepříznivých podmínkách až po pěti měsících. Matka střeží i vylíhlá mláďata, která měří kolem 25 cm, po několik dní.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Gordon Grigg & Carl Gans. Fauna of Australia. 40. MORPHOLOGY & PHYSIOLOGY OF THE CROCODYLIA [online]. [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
  3. PETR, Jaroslav. Co pijí mořští hadi? [online]. Český rozhlas Leonardo, 2013-01-14 [cit. 2013-01-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Krokodýli (Crocodilia) čeleď gaviálovití (Gavialidae)
rod gaviál (Gaviál)
druh: gaviál indický (Gavialis gangeticus)
rod tomistoma (Tomistoma)
druh: tomistoma úzkohlavá (Tomistoma schlegelii)
čeleď aligátorovití (Alligatoridae)
rod aligátor (Alligator)
druhy: aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis) • aligátor čínský (Alligator sinensis)
rod Paleosuchus
druhy: kajman trpasličí (Paleosuchus palpebrosus) • kajman klínohlavý (Paleosuchus trigonatus)
rod kajman (Caiman)
druhy: kajman paraguayský (Caiman yacare) • kajman brýlový (Caiman crocodilus) • kajman šíronosý (Caiman latirostris)
rod Melanosuchus
druh: kajman černý (Melanosuchus niger)
čeleď krokodýlovití (Crocodylidae)
rod krokodýl (Crocodylus)
druhy: krokodýl americký (Crocodylus acutus) • krokodýl orinocký (Crocodylus intermedius) • krokodýl Johnstonův (Crocodylus johnsoni) • krokodýl filipínský (Crocodylus mindorensis) • krokodýl Moreletův (Crocodylus moreletii) • krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) • krokodýl západoafrický (Crocodylus suchus) • krokodýl novoguinejský (Crocodylus novaeguineae) • krokodýl bahenní (Crocodylus palustris) • krokodýl mořský (Crocodylus porosus) • krokodýl kubánský (Crocodylus rhombifer) • krokodýl siamský (Crocodylus siamensis)
rod Mecistops
druh: krokodýl štítnatý (Mecistops cataphractus)
rod Osteolaemus
druh: krokodýl čelnatý (Osteolaemus tetraspis)
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ

Krokodýl mořský: Brief Summary ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus Schneider, 1821), známý také jako krokodýl pobřežní, je největší z dnes žijících krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes šest metrů a hmotnosti více než jedné tuny. Největší řádně změřený jedinec dosahoval délky 6,3 metru a hmotnosti asi 1,2 tuny, předpokládá se, že výjimečně může dorůst až 7 metrů a vážit okolo 2 tun.

Obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie a objevuje se až u pobřeží severní Austrálie. Libuje si v mořích s teplejší vodou, nejraději ve vodách Indického a Tichého oceánu mezi Indií a Austrálii. Některé exempláře byly pozorovány na širém moři až tisíc kilometrů od břehů.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ