Bixaceae ye una familia de plantes dicotiledónees que taba asitiada nel orde de Violales y foi camudáu al orde Malvales.
Bixaceae inclúi tres xéneros con 25 especies. Esta familia inclúi yerbes, árboles y parrotales. Les sos plantes son hermafrodites y toes la especies tienen cinco sépalos. Toles plantes producen latex de color coloráu, anaranxáu o mariellu.
Son árboles, parrotales o yerbes; plantes hermafrodites. Fueyes alternes, enteres o palmadamente llobaes, palmatinervies; peciolaes, estípules caduques. Inflorescencia de panículas o visos terminales, flores actinomorfes o zigomorfes; sépalos los 5, llibres, inxeríos o contortos; pétalos 5, llibres, contortos na yema, mariellos, rosaos o blancos; estames numberosos, llibres, igualmente distribuyíos y uniformes (Bixa, Cochlospermum) o en 2 series de tamañu y color distintos (Amoreuxia), anteres ditecas con 1 ó 2 poros apicales y dacuando con 2 poros más pequeños na base; ovariu súperu, globosu, 1-locular o incompletamente 3-locular, 2–5-carpelar, placentación parietal o central, sésil, estilu allargáu. Cápsula 2–5 valvada; granes numberoses.
La familia describióse por Heinrich Friedrich Link y espublizóse en Malvaceae, Buttneriaceae, Tiliaceae 17. 1822.[1] El xéneru tipu ye: Bixa L.
Bixaceae ye una familia de plantes dicotiledónees que taba asitiada nel orde de Violales y foi camudáu al orde Malvales.
Bixaceae inclúi tres xéneros con 25 especies. Esta familia inclúi yerbes, árboles y parrotales. Les sos plantes son hermafrodites y toes la especies tienen cinco sépalos. Toles plantes producen latex de color coloráu, anaranxáu o mariellu.
Oreláníkovité (Bixaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to dřeviny s nápadnými květy, rostoucí v tropech. Oreláník barvířský je zdrojem červeného barviva hojně používaného jihoamerickými indiány.
Oreláníkovité jsou stromy, keře a polokeře, často ronící červenou nebo oranžovou šťávu. Odění je z jednoduchých nebo štítnatých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, s dlanitou žilnatinou. Čepel listů je celistvá nebo dlanitě laločnatá. Květy jsou nápadné, pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, v koncových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, koruna je bílá, růžová nebo žlutá. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s vrcholovou čnělkou a mnoha vajíčky v každém plodolistu. Plodem je mnohasemenná tobolka.[1]
Čeleď oreláníkovité zahrnuje 21 druhů ve 4 rodech. Největší rod je kochlospermum (Cochlospermum, 12 druhů).[2] Oreláníkovité se vyskytují v tropech po celém světě, jejich areál je ale mezerovitý. Rod kochlospermum (Cochlospermum) je pantropický, zastoupený v Asii, Africe, Austrálii i tropické Americe. Oreláník (Bixa) roste v tropické Americe, rod Amoreuxia je rozšířen v Americe od jihozápadních USA po severozápad Jižní Ameriky, monotypický rod Diegodendron roste na Madagaskaru.[1] Většina druhů roste v nížinných oblastech tropů se suchou periodou. Některé druhy jsou díky rychlému růstu a množství semen běžnou součástí sekundární vegetace.[1]
Mnoho zástupců této čeledi rozkvétá během suchého období a často v bezlistém stavu. Jsou opylovány pravděpodobně včelami.[1]
V tradičních systémech byly stávající rody čeledi oreláníkovité řazeny až do 3 samostatných čeledí: Bixaceae, Cochlospermaceae a Diegodendraceae. Tyto čeledi byly nejčastěji kladeny do příbuzenstva čeledi cistovité (Cistaceae).[1] Příbuzenské vztahy k ostatním čeledím řádu slézotvaré (Malvales) jsou dosud nejasné.[2]
Oreláník barvířský (Bixa orellana) byl pěstován jihoamerickými Indiány jako zdroj jasně červeného barviva dávno před příchodem Evropanů. Barvivo je známo jako urucú. V současnosti je používáno např. do rtěnek a k barvení potravin. Oreláník je využíván také v domorodé medicíně při léčení epilepsie, horečky, průjmů, nádorů, ledvinových a pohlavních chorobách a proti střevním parazitům.[1] Některé druhy rodu kochlospermum jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny nápadné velkými žlutými květy.[1]
Amoreuxia, Bixa, Cochlospermum, Diegodendron[4][5]
Oreláníkovité (Bixaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to dřeviny s nápadnými květy, rostoucí v tropech. Oreláník barvířský je zdrojem červeného barviva hojně používaného jihoamerickými indiány.
Die Annattogewächse (Bixaceae), auch Orleansbaumgewächse genannt, sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Malvenartigen (Malvales). Diese Familie enthält vier Gattungen mit pantropischer Verbreitung. Die bekannteste Art ist der Annattostrauch (Bixa orellana).
Es sind meist verholzende Pflanzen, nur die Amoreuxia-Arten sind krautige Pflanzen. Sie enthalten einen gelben oder roten Milchsaft. Die wechselständig, spiralig angeordneten, einfachen Laubblätter sind lang gestielt und haben einen glatten oder gezähnten Blattrand. Nebenblätter sind vorhanden.
Die relativ großen Blüten sind fünfzählig und radiärsymmetrisch bis mehr oder weniger zygomorph. Die fünf freien Kronblätter sind meist gelb. Es sind meist viele (50 bis 150) freie, fertile Staubblätter vorhanden. Zwei bis fünf Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsen. Der Griffel endet in einer Narbe.
Sie bilden Kapselfrüchte. Die Samen enthalten Stärke.
Die Familie Bixaceae wurde durch Karl Sigismund Kunth in Malvaceae, Buttneriaceae, Tiliaceae, 17 aufgestellt.[1]
Die Familie Bixaceae Kunth nom. cons. enthält nach APG III[2] und APG IV entsprechend molekularphylogenetischen Dendrogrammen auch die beiden Gattungen der ehemaligen Familie der Cochlospermaceae Planch. nom. cons. und die einzige Art der ehemaligen Familie der Diegodendraceae Capuron.[3]
Die Familie Bixaceae enthält vier Gattungen[3][4] mit etwa 21 Arten:
Die Annattogewächse (Bixaceae), auch Orleansbaumgewächse genannt, sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Malvenartigen (Malvales). Diese Familie enthält vier Gattungen mit pantropischer Verbreitung. Die bekannteste Art ist der Annattostrauch (Bixa orellana).
The Bixaceae are a family of dicotyledonous plants commonly called the achiote family. Under the Cronquist system, the family was traditionally placed in the order Violales. However, newer arrangements move it, with some other families previously in the Violales, into the Malvales.
Although small, this family includes trees, herbs, and shrubs. The plants are bisexual, and all species have five sepals. All plants within the Bixaceae produce a red, orange, or yellow latex.
The Bixaceae include three genera and a total of 25 species, although Cochlospermum is sometimes placed into its own family Cochlospermaceae. The best-known species is the source of annatto, the achiote, which belongs to the type genus of the family.
The Bixaceae are a family of dicotyledonous plants commonly called the achiote family. Under the Cronquist system, the family was traditionally placed in the order Violales. However, newer arrangements move it, with some other families previously in the Violales, into the Malvales.
Although small, this family includes trees, herbs, and shrubs. The plants are bisexual, and all species have five sepals. All plants within the Bixaceae produce a red, orange, or yellow latex.
Biksacoj[1] - latine Bixaceae - estas biologia familio de dukotiledonaj plantoj el la klaso de malvaloj. En la familio grupiĝas tri genroj kaj sume 25 specioj - kvankam la genro Cochlospermum fare de iuj fakuloj grupiĝas en propra familio, tiam nomata Cochlospermaceae.
La probable plej konata specio estas la planto bikso orelana (Bixa orellana). Kvankam malgranda, la familio havas en si kaj arbojn kaj herbojn kaj arbustojn. Ĉiuj plantoj duseksas, kaj havas kvin sepalojn. Ĉiuj plantoj de la familio produktas ruĝan, oranĝkoloran aŭ flavan laktosukon.
Biksacoj - latine Bixaceae - estas biologia familio de dukotiledonaj plantoj el la klaso de malvaloj. En la familio grupiĝas tri genroj kaj sume 25 specioj - kvankam la genro Cochlospermum fare de iuj fakuloj grupiĝas en propra familio, tiam nomata Cochlospermaceae.
La probable plej konata specio estas la planto bikso orelana (Bixa orellana). Kvankam malgranda, la familio havas en si kaj arbojn kaj herbojn kaj arbustojn. Ĉiuj plantoj duseksas, kaj havas kvin sepalojn. Ĉiuj plantoj de la familio produktas ruĝan, oranĝkoloran aŭ flavan laktosukon.
Bixaceae es una familia de plantas dicotiledóneas que estuvo colocada en el orden Violales y fue cambiado al orden Malvales, según el Sistema de clasificación APG II de 2003.
Bixaceae incluye tres géneros con 25 especies. Esta familia incluye hierbas, árboles y arbustos. Sus plantas son hermafroditas y todas las especies tienen cinco sépalos. Todas las plantas producen látex de color rojo, anaranjado o amarillo.
Son árboles, arbustos o hierbas; plantas hermafroditas. Hojas alternas, enteras o palmadamente lobadas, palmatinervias; pecioladas, estípulas caducas. Inflorescencia de panículas o cimas terminales, flores actinomorfas o zigomorfas; sépalos 5, libres, imbricados o contortos; pétalos 5, libres, contortos en la yema, amarillos, rosados o blancos; estambres numerosos, libres, igualmente distribuidos y uniformes (Bixa, Cochlospermum) o en 2 series de tamaño y color diferentes (Amoreuxia), anteras ditecas con 1 o 2 poros apicales y ocasionalmente con 2 poros más pequeños en la base; ovario súpero, globoso, 1-locular o incompletamente 3-locular, 2–5-carpelar, placentación parietal o central, sésil, estilo alargado. Cápsula 2–5 valvada; semillas numerosas.
La familia fue descrita por Heinrich Friedrich Link y publicado en Malvaceae, Buttneriaceae, Tiliaceae 17. 1822.[1] El género tipo es: Bixa L.
Bixaceae es una familia de plantas dicotiledóneas que estuvo colocada en el orden Violales y fue cambiado al orden Malvales, según el Sistema de clasificación APG II de 2003.
Bixaceae incluye tres géneros con 25 especies. Esta familia incluye hierbas, árboles y arbustos. Sus plantas son hermafroditas y todas las especies tienen cinco sépalos. Todas las plantas producen látex de color rojo, anaranjado o amarillo.
Annattokasvit (Bixaceae) on pieni trooppinen kasviheimo koppisiemenisten Malvales-lahkossa. Heimon tunnetuin ja taloudellisesti merkittävin laji on annatto (Bixa orellana).
Annattokasvit ovat puita tai pensaita, harvemmin ruohomaisia. Kasveissa on erityskanavia ja pihkan täyttämiä soluja. Karvat ovat rauhasmaisia, eivät koskaan tuppaina eivätkä tähtimäisiä. Lehdet ovat sahalaitaisia. Kookkaat kukat sijaitsevat varsipäätteisissä kukinnoissa. Heteenponnet avautuvat rei'illä. Luotti on enintään hieman liuskainen. Sikiäimessä on paljon pitkävartisia siemenaiheita. Siemenkuoressa on erikoinen rakenne, joka auttaa kosteuden pääsemistä sisään. Alkio on pitkä, sirkkalehdet lusikkamaisia, ohuita, käyristyneitä tai poimuttuneita, ja sirkkajuuri on lyhyt ja tukeva.[1]
Annattokasvit kasvavat trooppisella vyöhykkeellä. [2]
Annattokasvit kuuluvat Malvales-lahkon kehityshaaraan, joka voidaan ilmaista kaavalla Bixaceae + (päivännoutokasvit eli Cistaceae + Sarcolaenaceae + siipipuukasvit eli Dipterocarpaceae), jossa kolme heimoa on suluissa osoituksena siitä, että ne ovat läheisempää sukua toisilleen kuin annattokasveille. Kladin ominaisuuksia ovat kasvien erityskanavat, verholehtien limittäisyys ja siemenkuoressa oleva tulppamainen rakenne. Viimeksi mainittu mahdollistaa veden pääsyn kovaan siemeneen, jolloin siemenen itäminen alkaa. [3]
Heimossa on neljä sukua ja 21 lajia. Ne muodostavat kolme ryhmää, joista ensimmäisessä ovat suvut Cochlospermum (12 lajia) ja Amoreuxia (kolme lajia), toisessa annatot (Bixa) ja kolmannessa vain yksi laji. [4]
Ensimmäisen ryhmän lajit ovat puita, pensaita tai vaihtelevissa määrin ruohovartisia; lehdet ovat kierteisesti, korvakkeellisia ja sormiliuskaisia. Kukat ovat kookkaita, vaihtelevasti vastakohtaisia, tavallisesti keltaisia ja niissä on paljon heteitä. Hedelmä on liiteluomainen kota, jonka seinämän sisäkerros (endokarppi) irtaantuu keskikerroksesta (mesokarppi); siemeniä on paljon, ja ne ovat karvaisia ja käyriä. Kasveissa on usein kellertävää ja pihkamaista nestettä.[5]
Annatot (Bixa) ovat viisilajinen trooppisen amerikan puu- ja pensassuku, jossa karvat ovat kilpimäisiä, lehdet kourasuonisia; korvakkeet suojaavat silmuja. Kasveissa on punaista tai oranssinväristä nestettä (annaton, B. orellana, nestettä käytetään elintarvikevärinä). Kookkaissa kukissa on poimuiset heteenponnet, sikiäimessä laitaistukat, siemenissä mehevät kuoret ja verholehtien tyvellä huomiota herättävät rauhaset.[6]
Diegodendron humbertii on sukunsa ainoa laji ja kasvaa Madagaskarissa. Se on ainavihanta aromaattinen puu, jonka lehdet ovat kahdessa rivissä, melko lyhytruotisia, rauhaspilkkuisia, sulkasuonisia ja isokorvakkeisia; korvakkeet karisevat. Kukat ovat melko kookkaita ja sijaitsevat varsipäätteisissä kertokukinnoissa. Vartalo on gynobaasinen (kiinnittyy sikiäimen tyveen).[7]
Annattokasvit (Bixaceae) on pieni trooppinen kasviheimo koppisiemenisten Malvales-lahkossa. Heimon tunnetuin ja taloudellisesti merkittävin laji on annatto (Bixa orellana).
La petite famille des Bixacées regroupe des plantes dicotylédones.
Cette famille compte une vingtaine d'espèces réparties en 3 ou 4 genres.
Le genre Bixa inclut 4 espèces de petits arbres ou d'arbustes originaires d'Amérique centrale et des Caraïbes. On en extrait un colorant alimentaire orange : le jaune de roucou. Le plus connu est le roucou (Bixa orellana).
En 1821 Kunth nommait la famille « Bixinae »[1].
Le nom vient du genre type Bixa dont l’étymologie n’est pas claire.
Linné n'a donné aucune explication sur l'origine du nom[2] et Alexandre Théis ne donne que les noms « roucou » et « urucu » (ouroucou) »[3].
Selon certaines sources, le nom Bixa dériverait de « biche », nom vernaculaire brésilien ou sud-américain du « roucouyer ou rocouyer », Bixa orellana[4].
Cependant « biche » est actuellement un nom souvent employé pour désigner des plantes très différentes, par exemple Passiflora foetida (Passifloraceae), Ambelania acida (Apocynaceae)[5], ou encore Lacmellea aculeata (ceb) ( Apocynaceae)[6].
Une autre origine serait le nom vernaculaire « Bija » utilisé par les indiens « embijados » des Caraïbes[7] pour désigner aussi le Bixia orcilana ou « urucu », utilisé pour ses propriétés tinctoriales[note 1].
Ce sont des petits arbres, des arbustes ou des plantes herbacées, à sève colorée, certains adaptés aux zones arides, largement répandus dans les régions tropicales.
La position de cette famille est discutée.
L'espèce Diegodendron humbertii (nl), qui a justifié à elle seule la création de l'hypothétique famille des Diegodendraceae, est un petit arbre endémique de Madagascar, semble être très proche des Bixacées.
La classification phylogénétique APG (1998) situe cette famille dans l'ordre des Malvales et place les genres Amoreuxia et Cochlospermum dans une famille séparée, les Cochlospermacées.
La classification phylogénétique APG II (2003) offre l'option
La classification phylogénétique APG III (2009), qui n'a jamais recours à des familles optionnelles, ne reconnait que l'option lato sensu invalidant de fait la familles des Cochlospermaceae.
La classification phylogénétique APG III (2009) inclut dans cette famille les genres précédemment placés dans les familles Cochlospermaceae, Diegodendraceae, à savoir les genres Amoreuxia, Cochlospermum et Diegodendron.
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (21 juin 2010)[8] et NCBI (21 juin 2010)[9] (Plus conforme à APGIII puisqu'il incorpore les genres Amoreuxia, Cochlospermum et Diegodendron anciennement dans Cochlospermaceae, Diegodendraceae) :
Selon DELTA Angio (21 juin 2010)[10] :
En classification classique (1981) elle comprend, selon ITIS (21 juin 2010)[11], 16 espèces réparties en 3 genres :
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (21 juin 2010)[8] :
Selon NCBI (21 juin 2010)[9] :
La petite famille des Bixacées regroupe des plantes dicotylédones.
Cette famille compte une vingtaine d'espèces réparties en 3 ou 4 genres.
Le genre Bixa inclut 4 espèces de petits arbres ou d'arbustes originaires d'Amérique centrale et des Caraïbes. On en extrait un colorant alimentaire orange : le jaune de roucou. Le plus connu est le roucou (Bixa orellana).
Orelanovke (lat. Bixaceae), biljna porodica u redu sljezolike koja se sastoji od dvadesetak vrsta[1] zeljastih biljaka, grmova i drveća unutar 4 roda.
Orelanovke (lat. Bixaceae), biljna porodica u redu sljezolike koja se sastoji od dvadesetak vrsta zeljastih biljaka, grmova i drveća unutar 4 roda.
Suku kesumba-kesumbaan atau Bixaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Malvales, klad euRosidae II.
Suku kesumba-kesumbaan atau Bixaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Malvales, klad euRosidae II.
Urlijiniai (lot. Bixaceae) – negausi žiedinių augalų šeima, priklausanti dedešviečių (Malvales) eilei, nors pagal Cronquist sistemą priskiriama našlaitiečiams (Violales).
Šeimai priklauso 3 sumedėjusių augalų gentys ir 25 rūšys, paplitusios tropiniuose kraštuose.
Urlijiniai (lot. Bixaceae) – negausi žiedinių augalų šeima, priklausanti dedešviečių (Malvales) eilei, nors pagal Cronquist sistemą priskiriama našlaitiečiams (Violales).
Šeimai priklauso 3 sumedėjusių augalų gentys ir 25 rūšys, paplitusios tropiniuose kraštuose.
Bixaceae is een botanische naam voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt algemeen erkend door systemen van plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Dit laatste (APG II) biedt twee mogelijke omschrijvingen voor deze familie:
In het Cronquist systeem (1981) is de plaatsing van de familie in een orde Violales.
Bixaceae is een botanische naam voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt algemeen erkend door systemen van plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Dit laatste (APG II) biedt twee mogelijke omschrijvingen voor deze familie:
in enge zin: dan bestaat de familie uitsluitend uit het genus Bixa, dat veelal beschouwd wordt te bestaan uit één soort, de orleaanboom (Bixa orellana). Sommige auteurs splitsen deze uit tot meerdere soorten. in brede zin: dan omvat de familie ook de planten die anders de families Cochlospermaceae en Diegodendraceae zouden vormen.In het Cronquist systeem (1981) is de plaatsing van de familie in een orde Violales.
Bixaceae er en plantefamilie i ordenen Malvales. Den har ikke fått noe norsk navn, og artene i familien vokser ikke naturlig i den nordiske floraen.
Selv om familien bare har 21 arter omfatter den urter, busker og trær. Alle artene har melkesaft. De store blomstene er tvekjønnede og har fem begerblad. Utbredelsen omfatter Mexico, Karibia, Mellom- og Sør-Amerika, tropisk Afrika, Sør- og Sørøst-Asia og Nord-Australia.
Bixaceae er en plantefamilie i ordenen Malvales. Den har ikke fått noe norsk navn, og artene i familien vokser ikke naturlig i den nordiske floraen.
Selv om familien bare har 21 arter omfatter den urter, busker og trær. Alle artene har melkesaft. De store blomstene er tvekjønnede og har fem begerblad. Utbredelsen omfatter Mexico, Karibia, Mellom- og Sør-Amerika, tropisk Afrika, Sør- og Sørøst-Asia og Nord-Australia.
Arnotowate (Bixaceae Link) – rodzina roślin należąca według systemu APG do rzędu ślazowców, według starszych systemów klasyfikacyjnych (np. system Cronquista 1981) do rzędu fiołkowców (Violaleles). Zmieniał się również zakres rodziny, dawniej często ograniczanej do samego rodzaju arnota (Bixa), zwłaszcza w systemach preferujących wyróżnianie licznych i wąsko definiowanych rodzin i rzędów (np. system Takhtajana z 1997). W szerszym ujęciu zaliczane są tu 4 rodzaje z ponad 20 gatunkami[1]. Rośliny te występują na różnych kontynentach w strefie międzyzwrotnikowej, przy czym najbardziej zróżnicowane są w Ameryce Środkowej i Południowej, gdzie rosną przedstawiciele rodzajów Amoreuxia, Bixa i Cochlospermum, gatunki z tego ostatniego rosną także w tropikach Afryki, Azji południowej i Australii północnej. Rodzaj Diegodendron jest endemiczny dla Madagaskaru. Duże znaczenie użytkowe ma arnota właściwa, z której nasion uzyskuje się pomarańczowoczerwony barwnik spożywczy – biksynę (E160b). Rośliny z rodzaju Cochlospermum eksploatowane są dla drewna, barwników, gum. Gatunek C. vitifolium uprawiany jest w tropikach jako roślina ozdobna[2].
Jedna z linii rozwojowych z rzędu ślazowców Malvales w obrębie kladu różowych roślin okrytonasiennych[1].
ślazowceThymelaeaceae – wawrzynkowate
Bixaceae – arnotowate
Cistaceae – czystkowate
Dipterocarpaceae – dwuskrzydłowate
Cytinaceae – morzyczystkowate
Muntingiaceae – rozcięgowate
Malvaceae – ślazowate
Do rodziny należą 4 rodzaje[1][2]:
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Malvanae Takht., rząd czystkowce (Cistales Rchb.), rodzina arnotowate (Bixaceae Link)[3].
W ujęciu Reveala rodzina jest monotypowa, tylko z rodzajem arnota Bixia. Pozostałe rodzaje wyodrębniane są w odrębne rodziny – Diegodendraceae Capuron i Cochlospermineae Engl.[3]
Arnotowate (Bixaceae Link) – rodzina roślin należąca według systemu APG do rzędu ślazowców, według starszych systemów klasyfikacyjnych (np. system Cronquista 1981) do rzędu fiołkowców (Violaleles). Zmieniał się również zakres rodziny, dawniej często ograniczanej do samego rodzaju arnota (Bixa), zwłaszcza w systemach preferujących wyróżnianie licznych i wąsko definiowanych rodzin i rzędów (np. system Takhtajana z 1997). W szerszym ujęciu zaliczane są tu 4 rodzaje z ponad 20 gatunkami. Rośliny te występują na różnych kontynentach w strefie międzyzwrotnikowej, przy czym najbardziej zróżnicowane są w Ameryce Środkowej i Południowej, gdzie rosną przedstawiciele rodzajów Amoreuxia, Bixa i Cochlospermum, gatunki z tego ostatniego rosną także w tropikach Afryki, Azji południowej i Australii północnej. Rodzaj Diegodendron jest endemiczny dla Madagaskaru. Duże znaczenie użytkowe ma arnota właściwa, z której nasion uzyskuje się pomarańczowoczerwony barwnik spożywczy – biksynę (E160b). Rośliny z rodzaju Cochlospermum eksploatowane są dla drewna, barwników, gum. Gatunek C. vitifolium uprawiany jest w tropikach jako roślina ozdobna.
A família Bixaceae está inclusa na ordem Malvales, e possui apenas 4 gêneros contendo 21 espécies no total. A família compreende algumas espécies de pequenas árvores concentradas originalmente na América Central e norte da América do Sul.
Árvores, arbustos ou ervas; ramos com mucilagem e/ou seiva de coloração amarelada a vermelhada-alaranjadada; sistema subterrâneo às vezes espessado.[1]
Podem ser alternas, simples, inteiras, palmatilobada ou compostas, geralmente (3-)5-7(-9) segmentos, 2 estípulas, usualmente caducas. Inflorescências terminais panícula ou racemo, às vezes próximo ao solo; brácteas caducas.[1]
São hipóginas, bissexuais, actinomorfas ou zigomorfas; 5 sépalas, livres; 5 pétalas livres, róseas, alvas ou amarelas; estames numerosos livres, anteras bitecas, deiscentes por fendas apicais ou poros, de forma elíptica ou em ferradura; ovário súpero, sincárpico, 2-5-carpelar, 3-5-locular; óvulos numerosos, placentação parietal ou parcialmente axial e parietal, estilete 1, estigma curtamente lobado ou indiviso.[1]
Possuem cápsula loculicida; sementes numerosas, testa carnosa ou não, geralmente vermelho alaranjada glabra, pilosa ou, mais frequentemente lanosa; endosperma amiláceo ou oleaginoso-córneo.[1]
A família possui membros de distribuição pantropical como o gênero Cochlospermum, encontrado nas regiões tropicais, enquanto o gênero Bixa encontra-se apenas na América tropical. Existem também gêneros como o Diegodendron que ocorre apenas em Madagascar, sendo endêmico da região[2].
No Brasil ocorrem apenas 2 gêneros, Bixa e Cochlospermum, com aproximadamente 6 espécies nativas, sendo que nenhuma delas é endêmica. Os gêneros ocorrem em todos os Estados do país nos domínios fitogeográficos da Amazônia, Cerrado (limpo e latu sensu), Caatinga (strictu sensu), Mata Atlântica e Pantanal. Os tipos de vegetação nos quais são encontrados membros da família variam desde áreas antrópicas até Floresta Ombrófila, Savana Amazônica e Florestas Estacionais Deciduais e Semideciduais.[1]
A família Bixaceae está atualmente inserida na ordem Malvales, que tradicionalmente possuía apenas 4 famílias centrais no grupo (Bombacaceae, Malvaceae, Sterculiaceae e Tiliaceae), segundo a classificação de Dumortier (1829). Além de Bixaceae e as 4 famílias centrais a ordem Malvales inclui atualmente as famílias Cistaceae, Cochlospermaceae, Diptocarpaceae, Mutingiaceae, Neuradaceae, Sarcolaenaceae, Sphaerosepalaceae, Cytinaceae, Diegodendraceae e Thymelaeaceaee.[2][3] Ocasionalmente as famílias Bixaceae, Cochlospermaceae e Diegodendraceae podem formar um clado em classificações distintas, e a inserção das 3 famílias na ordem Malvales é suportada por análises moleculares. Atualmente a classificação APG abriga as espécies de Bixaceae, Cochlospermaceae e Diegodondraceae em uma única família, convencionalmente chamada Bixaceae[3].
Existem controvérsias acerca da separação dos gêneros Cochlospermum e Amourexia em uma única família (Cochlospermaceae) ou sua junção ao gênero Bixa na família Bixaceae. Alguns autores como Fay et. al. (1998) incluem Bixaceae e Cochlospermaceae como grupos-irmãos um do outro em um clado que também inclui Diegodendraceae, porém outros autores como Savolainen et. al. (2000) propuseram um clado que inclui Cochlospermaceae e Sphaerosepalaceae como irmão do clado que inclui Bixaceae e Diegodendraceae, além de apontar os gêneros Bixa e Diegodendron mais proximamente aparentados entre si do que em relação a Cochlospermum[3].
Em geral, o parentesco da família Bixaceae e os gêneros que estão inseridos na mesma permanecem ainda pouco elucidados e necessitam de maiores revisões.
A lista de Gêneros a seguir é baseada no site APWeb (2017)[2] e The Plant List (2017)[4]:
Amoreuxia
Bixa
Cochlospermum
Diegodendron
A família Bixaceae está inclusa na ordem Malvales, e possui apenas 4 gêneros contendo 21 espécies no total. A família compreende algumas espécies de pequenas árvores concentradas originalmente na América Central e norte da América do Sul.
Bixaceae eller Annattoväxter är en familj tvåhjärtbladiga tropiska växter, med spiralformade enkla blad med undersittande frukter som innehåller väggfästa fröämnen, som huvudsakligen växer i de tropiska regionerna i Amerika. Innan placerades familjen i ordningen Violales, vilken den flyttades ifrån tillsammans med några andra familjer till ordningen malvales.
Familjen innehåller tre släkten och totalt 25 arter, även om släktet Cochlospermum ibland placeras i en egen familj, Cochlospermaceae. Den mest välkända arten i familjen är annattoträdet varifrån annatto kan tillverkas.
Även om familjen är liten så innehåller den både träd, örter och buskar. Växterna är tvåkönade och alla arter har fem foderblad. Alla planter i familjen producerar en röd, orange eller gul latex.
Bixaceae eller Annattoväxter är en familj tvåhjärtbladiga tropiska växter, med spiralformade enkla blad med undersittande frukter som innehåller väggfästa fröämnen, som huvudsakligen växer i de tropiska regionerna i Amerika. Innan placerades familjen i ordningen Violales, vilken den flyttades ifrån tillsammans med några andra familjer till ordningen malvales.
Familjen innehåller tre släkten och totalt 25 arter, även om släktet Cochlospermum ibland placeras i en egen familj, Cochlospermaceae. Den mest välkända arten i familjen är annattoträdet varifrån annatto kan tillverkas.
Även om familjen är liten så innehåller den både träd, örter och buskar. Växterna är tvåkönade och alla arter har fem foderblad. Alla planter i familjen producerar en röd, orange eller gul latex.
Họ Điều nhuộm (danh pháp khoa học: Bixaceae), là một họ thực vật hai lá mầm. Trong hệ thống Cronquist, nó được đặt trong bộ Hoa tím (Violales). Tuy nhiên, trong các phân loại mới hơn, nó được di chuyển, cùng với một vài họ khác trước đây cũng thuộc bộ Hoa tím, sang bộ Cẩm quỳ (Malvales). Loài được biết đến nhiều nhất trong họ này là điều nhuộm (Bixa orellana), nguồn cung cấp annatto, thuộc về chi điển hình của họ.
Theo thông tin trên trang web của APG II, truy cập ngày 13 tháng 7 năm 2007, họ Bixaceae nghĩa rộng (sensu lato) bao gồm 4 chi và khoảng 21-25 loài, mặc dù hai chi Cochlospermum và Amoreuxia với khoảng 15 loài đôi khi được đặt trong họ riêng của chính chúng là họ Huỳnh hoa đăng (Cochlospermaceae) còn chi Diegodendron với 1 loài duy nhất, đặc hữu của Madagascar là Diegodendron humbertii được tách ra thành họ riêng của nó là Diegodendraceae.
Mặc dù chỉ là một họ nhỏ, nhưng họ này lại có sự đa dạng về kích thước các loài cây, bao gồm cả các cây thân gỗ, cây thân thảo và cây bụi. Về mặt sinh sản, các loài này là lưỡng tính, và tất cả đều có 5 cánh hoa. Tất cả các loài trong họ Bixaceae đều sinh ra nhựa mủ màu đỏ, da cam hay vàng.
Họ Điều nhuộm (danh pháp khoa học: Bixaceae), là một họ thực vật hai lá mầm. Trong hệ thống Cronquist, nó được đặt trong bộ Hoa tím (Violales). Tuy nhiên, trong các phân loại mới hơn, nó được di chuyển, cùng với một vài họ khác trước đây cũng thuộc bộ Hoa tím, sang bộ Cẩm quỳ (Malvales). Loài được biết đến nhiều nhất trong họ này là điều nhuộm (Bixa orellana), nguồn cung cấp annatto, thuộc về chi điển hình của họ.
Theo thông tin trên trang web của APG II, truy cập ngày 13 tháng 7 năm 2007, họ Bixaceae nghĩa rộng (sensu lato) bao gồm 4 chi và khoảng 21-25 loài, mặc dù hai chi Cochlospermum và Amoreuxia với khoảng 15 loài đôi khi được đặt trong họ riêng của chính chúng là họ Huỳnh hoa đăng (Cochlospermaceae) còn chi Diegodendron với 1 loài duy nhất, đặc hữu của Madagascar là Diegodendron humbertii được tách ra thành họ riêng của nó là Diegodendraceae.
Mặc dù chỉ là một họ nhỏ, nhưng họ này lại có sự đa dạng về kích thước các loài cây, bao gồm cả các cây thân gỗ, cây thân thảo và cây bụi. Về mặt sinh sản, các loài này là lưỡng tính, và tất cả đều có 5 cánh hoa. Tất cả các loài trong họ Bixaceae đều sinh ra nhựa mủ màu đỏ, da cam hay vàng.
Bixaceae Kunth (1822), nom. cons.
РодыБиксовые (лат. Bixaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Мальвоцветные, включающее в себя 3—4 рода и около 25 видов.
Среди представителей семейства присутствуют деревья, кустарники и травянистые растения. Для растений семейства характерны двуполые цветки с пятью чашелистиками. Наиболее известный представитель семейства — Бикса орельяна, или Аннато (Bixa orellana), семена которого используются для получения пищевого красителя.
Биксовые (лат. Bixaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Мальвоцветные, включающее в себя 3—4 рода и около 25 видов.
Среди представителей семейства присутствуют деревья, кустарники и травянистые растения. Для растений семейства характерны двуполые цветки с пятью чашелистиками. Наиболее известный представитель семейства — Бикса орельяна, или Аннато (Bixa orellana), семена которого используются для получения пищевого красителя.
红木科(学名:Bixaceae)包括4属共26种,都是原生于热带美洲的,虽然是一个小科,但即有乔木,也有灌木和草本植物,花被5裂,所有种类都分泌红色、黄色或橙色的乳汁。红木的种皮可以作为红色食用色素。
在1981年的克朗奎斯特分类法中,红木科被分入堇菜目,1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法将其重新划分入锦葵目,并建议可以和弯子木科合并,2003年经过修订的APG II 分类法甚至建议可以进一步再和地果莲木科合并。APG III正式将地果莲木科并入本科。
红木科(学名:Bixaceae)包括4属共26种,都是原生于热带美洲的,虽然是一个小科,但即有乔木,也有灌木和草本植物,花被5裂,所有种类都分泌红色、黄色或橙色的乳汁。红木的种皮可以作为红色食用色素。
本文参照
ベニノキ科 (Bixaceae) は双子葉植物の科のひとつでベニノキを含むもの。位置づけや含むタクソンは体系によって異なる。花弁、萼片は5枚、雄蕊は多数。
クロンキスト体系ではスミレ目に入れる。
新エングラー体系でもスミレ目に入れている。
빅사과(Bixa科)는 아욱목에 속하는 속씨식물 과의 하나이다. 크론퀴스트 분류 체계는 전통적으로 이 과를 제비꽃목으로 분류했다. 그러나 최근에는 이전에 제비꽃목으로 분류했던 일부 과를 아욱목으로 이동하여 분류한다.
빅사과는 3개 속에 25종을 포함하고 있지만, 코클로스페르뭄속(Cochlospermum)은 별도의 코클로스페르뭄과로 분류하기도 한다. 이 과에서 가장 많이 알려진 종은 모식속인 빅사속(Bixa)에 속한 빅사로 이 종의 열매는 아나토(annatto)의 원료로 쓰인다.
이 과는 비록 작지만 나무와 초본식물 그리고 관목 등으로 다양하다. 모든 종이 자웅이주 식물이며, 꽃받침은 5장이다. 빅사과 종은 모두 붉은색, 오렌지색 또는 노란색의 유액을 분비한다.