nomes no trilho de navegação
Hydrangeaceae ye una familia perteneciente al orde Cornales, con una amplia distribución n'Asia y Norteamérica, y llocalmente n'Europa.
La familia inclúi 17 xéneros, pero dalgunos botánicos estremen a la familia en dos, con siete xéneros separaos na familia Philadelphaceae.
Los xéneros caracterizar poles fueyes opuestes y flores regulares, bisexuales con 4 pétalos (raramente 5-12). La fruta ye una cápsula o una baga que contién delles granes. Les granes tienen endospermu carnudu.
Son parrotales, bejucos o yerbes rizomatusas; plantes hermafrodites. Fueyes opuestes, dacuando verticilaes o alternes, enteres, dentaes o llobaes; estípules ausentes. Inflorescencies en visos corimbiformes a paniculiformes, flores epíginas o dacuando hipóginas, mayormente actinomorfes, pero dacuando con dalgunos sépalos petaloides engrandaos nes flores marxinales; sépalos los 4–5 (–12), valvaos o inxeríos; pétalos 4–5 (–12), llibres, valvaos, inxeríos o convolutos; estames en doble numbero que los pétalos o más numberosos, filamentos llibres; xinecéu de 3–5 (–12) carpelos xuníos formando un ovariu plurilocular, 1–dellos óvulos, estilos llibres o cortamente xuníos na base; discu intrastaminal presente. Frutu una cápsula o baga; granes con embrión rectu y endosperma carnosu.[1]
El xéneru Pottingeria ye delles vegaes incluyíu en Hydrangeaceae, mientres otros la inluyen en Balanophoraceae, o la so propia familia Pottingeriaceae.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Hydrangeaceae ye una familia perteneciente al orde Cornales, con una amplia distribución n'Asia y Norteamérica, y llocalmente n'Europa.
La familia inclúi 17 xéneros, pero dalgunos botánicos estremen a la familia en dos, con siete xéneros separaos na familia Philadelphaceae.
Los xéneros caracterizar poles fueyes opuestes y flores regulares, bisexuales con 4 pétalos (raramente 5-12). La fruta ye una cápsula o una baga que contién delles granes. Les granes tienen endospermu carnudu.
Hortenziyakimilər (lat. Hydrangeaceae) — ikiləpəlilər sinfinin zoğalçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.
Hortenziyakimilər (lat. Hydrangeaceae) — ikiləpəlilər sinfinin zoğalçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.
Hidrangeàcia (Hydrangeaceae) és una família de plantes amb flor.
L'hortènsia, planta d'ús ornamental, és l'espècie més coneguda d'aquesta família.
En sentit ampli inclou 17 gèneres, tanmateix alguns taxonomistes en separen set gèneres i els ubiquen dins la família Philadelphaceae.
La distribució de les hidrangeàcies és principalment a l'Àsia i a Amèrica del Nord i localitzadament al sud-est d'Europa.
Normalment, les espècies de la família tenen la disposició de les fulles oposada i les flors hermafrodites amb 4 pètals. El fruit pot ser en càpsula o en baia, i les llavors tenen l'endosperm carnós.
A més, el gènere Pottingeria de vegades s'ha inclòs en la família de les hidrangeàcies, mentre que altres autors ho fan o bé en la família de les balanoforàcies, o en la seva pròpia família potingeriàcia.
Hidrangeàcia (Hydrangeaceae) és una família de plantes amb flor.
L'hortènsia, planta d'ús ornamental, és l'espècie més coneguda d'aquesta família.
En sentit ampli inclou 17 gèneres, tanmateix alguns taxonomistes en separen set gèneres i els ubiquen dins la família Philadelphaceae.
La distribució de les hidrangeàcies és principalment a l'Àsia i a Amèrica del Nord i localitzadament al sud-est d'Europa.
Normalment, les espècies de la família tenen la disposició de les fulles oposada i les flors hermafrodites amb 4 pètals. El fruit pot ser en càpsula o en baia, i les llavors tenen l'endosperm carnós.
Hortenziovité (Hydrangeaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu dřínotvaré (Cornales). Jsou to převážně keře s jednoduchými vstřícnými listy a čtyřčetnými nebo pětičetnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Čeleď zahrnuje 9 rodů a je rozšířena především v Asii a Severní Americe. Hortenzie, trojpuky a pustoryly jsou pěstovány jako okrasné keře.
Zástupci čeledi hortenziovité jsou keře, v menší míře i dřevnaté liány se vstřícnými jednoduchými listy bez palistů. Často jsou přítomny hvězdovité chlupy. Květenství jsou vrcholičnatá, úžlabní nebo vrcholová. Květy jsou 4 až 5četné. U některých zástupců rodu hortenzie jsou v květenství přítomny zvětšené sterilní květy. Tyčinek je 4 až 10, případně mnoho. Semeník je spodní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 4 plodolistů, obvykle se 2 komůrkami ve spodní části, spojujícími se v horní části v jedinou. Čnělky jsou volné nebo srostlé. Vajíček je mnoho. Plodem je různými způsoby pukající tobolka s mnoha semeny.[1]
Čeleď zahrnuje asi 190 druhů v 9 rodech. Je rozšířena především v Severní Americe a východní a jihovýchodní Asii. Dále se vyskytuje v horách Střední a Jižní Ameriky (až po Argentinu) a na Kavkaze.[2] V Evropě je domácí jediný druh, pustoryl obecný (Philadelphus coronarius).[3] Největší rody této čeledi jsou pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia) a hortenzie (Hydrangea), přičemž všechny jsou zastoupeny množstvím druhů jak v Severní Americe tak i v Asii.[1]
Molekulární studie prokázaly příbuznost čeledi hortenziovité s čeledí loasovité (Loasaceae).
Čeleď je členěna na dvě podčeledi: Jamesioideae (Fendlera a Jamesia) a Hydrangeoideae (zbylé rody). Podčeleď Hydrangeoideae zahrnuje dvě větve: Philadelpheae (Deutzia, Kirengeshoma, Carpenteria, Philadelphus) a Hydrangeeae (Broussaisia, Dichroa, Decumaria, Hydrangea, Platycrater, Schizophragma).[1] Výsledky molekulárních studií ukázaly, že rod Hydrangea je silně parafyletický a ostatní rody tribu Hydrangeeae tvoří klady roztroušené mezi vývojovými větvemi tohoto rodu. Proto byly všechny zmíněné rody vřazeny do rodu Hydrangea.[4][5]
Mnohé druhy, zvláště rodů pustoryl, hortenzie a trojpuk jsou ceněnými okrasnými dřevinami, dostupnými v množství kultivarů.[8] Listy a kořeny některých hortenzií obsahují účinné alkaloidy a jsou využívány v medicíně.[1]
Carpenteria, Deutzia, Fendlera, Fendlerella, Hydrangea (včetně rodů Broussaisia, Cardiandra, Decumaria, Deinanthe, Dichroa, Platycrater, Schizophragma), Jamesia, Kirengeshoma, Philadelphus, Whipplea[9]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hortenziovité ve Wikimedia Commons
Hortenziovité (Hydrangeaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu dřínotvaré (Cornales). Jsou to převážně keře s jednoduchými vstřícnými listy a čtyřčetnými nebo pětičetnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Čeleď zahrnuje 9 rodů a je rozšířena především v Asii a Severní Americe. Hortenzie, trojpuky a pustoryly jsou pěstovány jako okrasné keře.
Hortensia-familien (Hydrangeaceae) er udbredt i Europa, Asien, Nordamerika og Sydamerika. Det er stauder eller buske med modsatte blade og blomsterne siddende i små stande ved bladhjørnerne. Her omtales kun de slægter, der dyrkes i Danmark:
Slægter
Die Hortensiengewächse (Hydrangeaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Hartriegelartigen (Cornales). Die etwa 17 Gattungen mit etwa 240 Arten[1] gedeihen zumeist in den gemäßigten Gebieten bis in die Subtropen. Die Sorten einiger Arten der Gattungen Carpenteria, Deutzia, Hydrangea und Philadelphus sind Zierpflanzen. Am bekanntesten ist wohl die Gartenhortensie (Hydrangea macrophylla).
Die Arten der Hortensiengewächse sind immergrüne oder laubabwerfende Sträucher, Lianen, Halbsträucher oder selten ausdauernde krautige Pflanzen, die aus einem verholzten Rhizom wachsen. Die Sprossachsen sind selbständig aufrecht bis aufsteigend, manchmal kletternd oder überhängend. Verholzende Arten weisen eine in Streifen oder Blättern sich abschälende Rinde auf.
Die fast immer gegen-, selten wechselständig oder wirtelig angeordneten Laubblätter sind auffällig bis kaum erkennbar gestielt. Die einfache Blattspreite besitzt selten einen gelappten, oft einen glatten, gezähnten oder gesägten Blattrand. Die Blattnervatur ist meist fiedernervig, aber bei Fendlera, Fendlerella, Philadelphus und Whipplea ist sie acrodrom (= die Seitennerven verlaufen eine Weile parallel zum Blattrand und dann in Richtung Blattspitze). Nebenblätter fehlen.
Die entweder zahlreichen und kleinen oder wenigen und großen Blüten stehen in end- oder seitenständigen, zymösen, gelegentlich in schirmrispigen, thyrsoiden oder rispigen Blütenständen zusammen. Es können Hochblätter (hier sind es Tragblätter = Brakteen) vorhanden sein.
Meist sind die Blüten zwittrig und diese sind alle radiärsymmetrisch. Selten die Blüten eingeschlechtig und dann sind die Arten zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch). Bei einigen Arten finden sich sterile (unfruchtbare), zygomorphe Blüten, deren Kelchblätter auffällig und stark vergrößert sind. Es ist ein Blütenbecher (Hypanthium) vorhanden. Bei den an ihrer Basis verwachsenen oder freien vier bis zwölf Kelchblättern ist die Knospendeckung entweder klappig oder dachziegelig. Die vier bis zwölf Kronblätter sind entweder nur an ihrer Basis oder vollständig zu einem geschlossenen Deckel verwachsen (Kalyptra).
Es ist meist ein Nektardiskus vorhanden. Die 4 bis 200 Staubblätter sind in einem, zwei oder vielen Kreisen angeordnet. Die freien oder an ihrer Basis verwachsenen Staubfäden sind flach und entweder linealisch, ahlen- oder fadenförmig, gegabelte Enden können vorkommen. Die Staubbeutel sind an ihrem Ansatz mit den Staubfäden verbunden und öffnen sich mit einem Längsschlitz. Die zwei bis zwölf Fruchtblätter sind zu einem synkarpen, teilweise oder vollständig unterständigen, ein- bis zwölfkammerigen Fruchtknoten verwachsen. Jede Fruchtknotenkammer enthält 1 bis 50 anatrope Samenanlagen. Selten ist der Griffel einfach, meist sind zwei bis zwölf Griffeläste vorhanden.[1]
Die 2 bis 350 Samen enthaltenden Früchte sind septizide oder lokulizide Kapselfrüchte oder selten Beeren. Die Samen sind höchstens 10 Millimeter groß.[1]
Über Hydrangeaceae liegen gute paläobotanische Berichte vor. Fossilfunde reichen bis in die obere Kreidezeit zurück und die meisten Funde gibt es aus dem Tertiär.
Die Familie Hydrangeaceae wurde 1829 durch Barthélemy Charles Joseph Dumortier in Analyse des Familles de Plantes, S. 36 und 38[2] aufgestellt. Typusgattung ist Hydrangea Gronov.[3] Synonyme für Hydrangeaceae Dumort. nom. cons. sind Hortensiaceae Martinov, Kirengeshomaceae Nakai und Philadelphaceae Martinov.[4]
Die Hydrangeaceae wurden bisher als Familie mit verholzenden Arten nahe der Familie der Saxifragaceae eingeordnet. Phylogenetische Untersuchungen des 21. Jahrhunderts stellen die Hydrangeaceae in die Ordnung der Cornales als Schwestergruppe zur Familie der Loasaceae.
Das Verbreitungsgebiet der Hydrangeaceae reicht von den gemäßigten Breiten bis in die Subtropen. Die Arten kommen in der Neuen Welt, in Eurasien und auf Pazifischen Inseln vor. Ihre Hauptverbreitung haben sie in den nördlichen gemäßigten Breiten (Holarktis) und in den Subtropen. In der Neotropis kommen sie von Mexiko bis Chile vor, besonders in den Anden. In Nordamerika gibt es neun Gattungen mit etwa 25 Arten.[1]
Die Familie der Hortensiengewächse (Hydrangeaceae) umfasst etwa 17 Gattungen mit rund 220 Arten und wird untergliedert in zwei Unterfamilien, die Unterfamilie Hydrangeoideae wiederum in zwei Tribus:[4]
Die Hortensiengewächse (Hydrangeaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Hartriegelartigen (Cornales). Die etwa 17 Gattungen mit etwa 240 Arten gedeihen zumeist in den gemäßigten Gebieten bis in die Subtropen. Die Sorten einiger Arten der Gattungen Carpenteria, Deutzia, Hydrangea und Philadelphus sind Zierpflanzen. Am bekanntesten ist wohl die Gartenhortensie (Hydrangea macrophylla).
Tekst üüb Öömrang Hortensienplaanten (Hydrangeaceae) san en plaantenfamile mä 11 bit 17 sköölen an amanbi 220 bit 240 slacher.
Broussaisia – Cardiandra – Decumaria – Deinanthe – Dichroa – Fendlera – Hydrangea – Jamesia – Pileostegia – Platycrater – Schizophragma
Hortensienplaanten (Hydrangeaceae) san en plaantenfamile mä 11 bit 17 sköölen an amanbi 220 bit 240 slacher.
.jpg)
Hydrangeaceae is a family of flowering plants in the order Cornales, with a wide distribution in Asia and North America, and locally in southeastern Europe.[3]
The genera are characterised by leaves in opposite pairs (rarely whorled or alternate), and regular, bisexual flowers with 4 (rarely 5–12) petals. The fruit is a capsule or berry containing several seeds, the seeds with a fleshy endosperm.
The following genera are accepted:[4]
The family Hydrangeaceae has two subfamilies, namely Jamesioideae and Hydrangeoideae. The subfamily Jamesioideae comprises the genera Jamesia and Fendlera.[5][6] They are the sister group to the remaining Hydrangeaceae.[6][7] The subfamily Hydrangeoideae has two tribes:[8][6][7] Hydrangeae consists of Hydrangea s.l.,[8] and Philadelpheae consists of Philadelphus, Carpenteria, Deutzia, Kirengeshoma, Whipplea, and Fendlerella.[6][7] Carpenteria is the sister group to Philadelphus. Deutzia is the sister group to Kirengeshoma, and Fendlerella is the sister group to Whipplea.[7][5][6] However the relationships among those three clades within the tribe Philadelphae are a bit unclear.[7] The following cladogram summarizes results from different studies, and for each node it is noted which studies support the sister group positions of the following branches:
Hydrangeaceae[6][7] Hydrangeoideae[6][7] Hydrangeae[6]Hydrangea s.l. (including Broussaisia, Cardiandra, Decumaria, Deinanthe, Dichroa, Pileostegia, Platycrater, and Schizophragma)[8]
Philadelpheae[6] [6][5][8][7]Philadelphus
Carpenteria
[6] [5][6][7]Deutzia
Kirengeshoma
[5][6][7]Whipplea
Fendlerella
Jamesioideae[6][5][7]Jamesia
Fendlera
Hydrangea hydrangeoides, a member of the now-synonymised genus Schizophragma Hydrangeaceae is a family of flowering plants in the order Cornales, with a wide distribution in Asia and North America, and locally in southeastern Europe.
Hidrangeacoj (Hydrangeaceae) estas familio de dukotiledonaj plantoj en la ordo de la kornusaloj. Ĝi entenas 190 speciojn en 16 genroj.
Laŭ la biologia klasado ĝi dividiĝas ĉi tiel:
plus la anoj de la eksa familio Filadelfacoj:
Hydrangeaceae es una familia de plantas perteneciente al orden Cornales, con una amplia distribución en Asia y Norteamérica, y localmente en Europa.
La familia incluye 17 géneros, pero algunos botánicos dividen a la familia en dos, con siete géneros separados en la familia Philadelphaceae.
Los géneros se caracterizan por las hojas opuestas y flores regulares, bisexuales con 4 pétalos (raramente 5-12). La fruta es una cápsula o una baya que contiene varias semillas. Las semillas tienen endospermo carnudo.
Son arbustos, bejucos o hierbas rizomatosas; plantas hermafroditas. Hojas opuestas, a veces verticiladas o alternas, enteras, dentadas o lobadas; estípulas ausentes. Inflorescencias en cimas corimbiformes a paniculiformes, flores epíginas o a veces hipóginas, mayormente actinomorfas, pero a veces con algunos sépalos petaloides agrandados en las flores marginales; sépalos 4–5 (–12), valvados o imbricados; pétalos 4–5 (–12), libres, valvados, imbricados o convolutos; estambres en doble número que los pétalos o más numerosos, filamentos libres; gineceo de 3–5 (–12) carpelos unidos formando un ovario plurilocular, 1–varios óvulos, estilos libres o cortamente unidos en la base; disco intrastaminal presente. Fruto una cápsula o baya; semillas con embrión recto y endosperma carnoso.[1]
El género Pottingeria es algunas veces incluido en Hydrangeaceae, mientras otros la incluyen en Balanophoraceae, o su propia familia Pottingeriaceae.
Datos: Q156609
Multimedia:
Especies: Hydrangeaceae
Hydrangeaceae es una familia de plantas perteneciente al orden Cornales, con una amplia distribución en Asia y Norteamérica, y localmente en Europa.
La familia incluye 17 géneros, pero algunos botánicos dividen a la familia en dos, con siete géneros separados en la familia Philadelphaceae.
Los géneros se caracterizan por las hojas opuestas y flores regulares, bisexuales con 4 pétalos (raramente 5-12). La fruta es una cápsula o una baya que contiene varias semillas. Las semillas tienen endospermo carnudo.
Hortensialised (Hydrangeaceae) on katteseemnetaimede sugukond.
Selle sugukonna liigid on levinud eriti Põhja-Ameerikas ja Aasias, vähesel määral ka Kagu-Euroopas.
Hortensialiste sugukonda kuulub 17 perekonda kokku ligikaudu 220 liigiga.
Hortensialised (Hydrangeaceae) on katteseemnetaimede sugukond.
Selle sugukonna liigid on levinud eriti Põhja-Ameerikas ja Aasias, vähesel määral ka Kagu-Euroopas.
Hidrangeazeo (Hydrangeaceae) Cornales ordenako landare loredunen familia da, Asia eta Ipar Amerikan banaketa zabala eta Europako hego-ekialdean tokikoa dituztena.
Hidrangeazeo (Hydrangeaceae) Cornales ordenako landare loredunen familia da, Asia eta Ipar Amerikan banaketa zabala eta Europako hego-ekialdean tokikoa dituztena.
Hortensiakasvit (Hydrangeaceae) on kasviheimo koppisiemenisten Cornales-lahkossa.
Heimon lajit ovat puuvartisia pensaita, köynnöksiä tai ruohovartisia kasveja.[1] Lehdet kasvavat yleensä vastakkain ja ovat korvakkeettomia. Kukat ovat säteittäisiä ja yleensä 4–5-lukuisia.[2]
Hortensiakasvien sekundaarinen aineenvaihdunta tuottaa mm. flavonoleja ja tanniineja. Joskus kasveilla on tähtikarvoja tai muulla tavoin haaroittuneita karvoja. Lehtiparia yhdistää varren poikki kulkeva juova. Lehdet ovat tavallisesti sulkasuonisia, harvoin kourasuonisia. Kukinto on viuhkomainen ja harvoin kukat voivat olla jopa 10-lukuisia. Terälehdet ovat erillisiä, ja heteitä on niihin nähden ainakin kaksinkertainen määrä. Joskus heteet ovat litteäpalhoisia ja muodostavat putken. Kukassa on mesiäinen. Yhdislehtinen sikiäin on 2–12, tavallisesti kuitenkin kolmesta viiteen emilehden muodostama, enemmän tai vähemmän kehänalainen. Luotti on nauhamainen tai pallomainen. Toisinaan siemen on siivellinen. Kromosomiluku n = 13–18.[3]
Hortensiakasvit ovat peräisin pääasiassa lämpimänlauhkeilta alueilta, vain harvat niistä kasvavat tropiikissa. Laajin yhtenäinen levinneisyysalue on Itä- ja Kaakkois-Aasiassa. Euroopassa on pieni esiintymisalue Pohjois-Italian seuduilla.[4]
Hortensiakasvien läheisin sukulaisheimo on haimiokasvit (Loasaceae). Ne mudostavat Cornales-lahkon evoluutiopuussa yhteisen kladin, jota luonnehtivat mm. toissijaisina aineenvaihduntatuotteina monet iridoidit ja flavonolit, nystykarvat, vastakkainen lehtiasento, lehtihampaiden rauhasmaisuus, heteiden runsaus ja liiteluomaisesti avautuva hedelmä.[5]
Hortensiakasvien heimossa on 17 sukua ja 190 lajia, jotka jakautuvat kahteen alaheimoon:[6]
Suvut:[8]
Hortensiakasvit (Hydrangeaceae) on kasviheimo koppisiemenisten Cornales-lahkossa.
La famille des Hydrangeaceae (Hydrangéacées) regroupe des plantes dicotylédones ; elle comprend une centaine d'espèces réparties en 10 à 16 genres.
Le nom vient du genre type Hydrangea, dérivé du grec ύδωρ / hydor, eau, et ἀγγεῖον / angeion, « vase, réservoir », en référence au fait que la plante est avide d’eau et aux capsules en forme de coupe[1].
Au début du XXe siècle, le genre type Hygrangea L. était rattaché à la famille des Saxifragacées, sous-famille des Hydrangéoïdées (la classification d'Engler en 1928 plaçait dans les Saxifragacées 7 sous-familles). Mais cette famille des Saxifragacées au sens large étant très hétérogène, il fut convenu de transformer la sous-famille des Hydrangéoïdées en famille des Hydrangeacées (Hutchinson, 1980).
Le Angiosperm Phylogeny Website [5 février 2004] considère 2 sous-familles, avec 190 espèces réparties en 17 genres
La classification phylogénétique place cette famille dans l'ordre des Cornales lui-même rattaché aux Astéridées.
Ce sont des arbustes, buissons, parfois des plantes herbacées rhizomateuses et quelquefois des lianes, généralement à tannins et à composés iridoïdes. Famille cosmopolite, ses membres se répartissent largement dans les régions tempérées et subtropicales de l'hémisphère Nord. Non indigène en France, cette famille y est représentée principalement par l'hortensia (genre Hydrangea).
Les espèces de cette famille sont souvent pubescentes (poils raides unicellulaires ou ramifiés) avec des tiges dressées (port érigé, plus rarement grimpant) comportant une moelle épaisse.
Leurs feuilles simples sont généralement exstipulées et opposées (rarement verticillées ou alternes comme chez Cardiandra), à pétiole réduit, à nervation pennée ou palmée, au bord du limbe entier, parfois lobé ou denté[2].
Les inflorescences déterminées et complexes sont corymbiformes ou en panicules dont l'unité de base est la cyme. Les fleurs sont hermaphrodites et actinomorphes. Chez certains genres, les fleurs marginales du bord de l'inflorescence sont souvent stériles et irrégulières avec des sépales pétaloïdes hypertrophiés.
Le périanthe est hétérochlamyde. Le calice est formé de 4 ou 5 sépales (parfois 12) soudés, à limbe souvent réduit, à la estivation valvaire ou imbriquée. La corolle est formée de 4 ou 5 pétales (parfois 12) libres, à la préfloraison valvaire, imbriquée ou contortée[3].
Selon Angiosperm Phylogeny Website (24 juin 2010)[4] :
Selon NCBI (24 juin 2010)[5] :
Selon DELTA Angio (24 juin 2010)[6] :
Selon ITIS (24 juin 2010)[7] :
Selon NCBI (24 juin 2010)[5] :
La famille des Hydrangeaceae (Hydrangéacées) regroupe des plantes dicotylédones ; elle comprend une centaine d'espèces réparties en 10 à 16 genres.
Hydrangeaceae (as hidranxeáceas) é unha familia pertencente á orde Cornales, cunha ampla distribución en Asia e América do Norte, e localmente en Europa.
A familia inclúe 17 xéneros, porén algúns botanistas dividen a familia en dous, con sete xéneros separados na familia Philadelphaceae.
Os xéneros caracterízanse polas follas opostas e flores regulares, bisexuais con 4 pétalos (raramente 5-12). O froito é unha cápsula ou unha baga que contén varias sementes. As sementes teñen endospermo carnoso.
A popular planta ornamental hortensia pertence a esta familia.
Son arbustos, rubideiras ou herbas rizomatosas; plantas hermafroditas. Follas opuestas, ás veces verticiladas ou alternas, enteiras, dentadas ou lobadas; estípulas ausentes. Inflorescencias en cimas corimbiformes a paniculiformes, flores epíxinas ou ás veces hipóxinas, maiormente actinomorfas, mais ás veces con algúns sépalos petaloides agrandados mas flores marxinais; sépalos 4–5 (–12), valvados ou imbricados; pétalos 4–5 (–12), ceibos, valvados, imbricados ou convolutos; estames en dobre numero ca os pétalos ou máis numerosos, filamentos ceibos; xineceo de 3–5 (–12) carpelos unidos formando un ovario plurilocular, 1–varios óvulos, estilos libres ou curtamente unidos no baseamento; disco intrastaminal presente. Froito: unha cápsula ou baga; sementes con embrión recto e endosperma carnoso.[1]
O xénero Pottingeria é algunhas veces incluído en Hydrangeaceae, mentres outros inclúena en Balanophoraceae, ou na súa propia familia Pottingeriaceae.
Hydrangeaceae (as hidranxeáceas) é unha familia pertencente á orde Cornales, cunha ampla distribución en Asia e América do Norte, e localmente en Europa.
A familia inclúe 17 xéneros, porén algúns botanistas dividen a familia en dous, con sete xéneros separados na familia Philadelphaceae.
Os xéneros caracterízanse polas follas opostas e flores regulares, bisexuais con 4 pétalos (raramente 5-12). O froito é unha cápsula ou unha baga que contén varias sementes. As sementes teñen endospermo carnoso.
A popular planta ornamental hortensia pertence a esta familia.
Hortenzijevke (lat. Hydrangeaceae), biljna porodica iz reda drjenolike, koja je ime dobila po rodu hortenzija, listopadnih grmova i penjačica, latinski nazvanih Hydrangea. Porodica se sastoji od preko 210 vrsta u 9 rodova.[1]
Hortenzijevke (lat. Hydrangeaceae), biljna porodica iz reda drjenolike, koja je ime dobila po rodu hortenzija, listopadnih grmova i penjačica, latinski nazvanih Hydrangea. Porodica se sastoji od preko 210 vrsta u 9 rodova.
Hortensijowe rostliny (Hydrangeaceae) su swójba symjencowych rostlinow (Spermatophyta).
Wobsahuje sćěhowace rody:
Hortenzijiniai (lot. Hydrangeaceae, vok. Hortensiengewächse) – magnolijūnų (Magnoliophyta) šeima, kuriai priklauso krūmai (mūsų krašte) arba rečiau medžiai ir puskrūmiai. Lapai priešiniai, labai retai pražanginiai. Žiedai taisyklingi.
Lietuvoje auga šių genčių augalai:
De hortensiafamilie (Hydrangeaceae) is een familie van tweezaadlobbige planten, meest kruidachtige planten en heesters. De familie komt voor in warmere gematigde streken en enkele soorten ervan ook in de tropen. In Nederland komen twee geslachten voor die als sierstruik in cultuur zijn en soms verwilderd gedijen: boerenjasmijn (Philadelphus) en Deutzia. Veel gekweekt wordt ook de Hortensia (Hydrangea).
In het APG-systeem (1998) en APG II-systeem (2003) is de hortensiafamilie onderdeel van de orde Cornales. In het Cronquist-systeem (1981) was de familie in de orde Rosales geplaatst. Er is in de literatuur sowieso geen overeenstemming over wat er al dan niet tot deze familie hoort.
De hortensiafamilie (Hydrangeaceae) is een familie van tweezaadlobbige planten, meest kruidachtige planten en heesters. De familie komt voor in warmere gematigde streken en enkele soorten ervan ook in de tropen. In Nederland komen twee geslachten voor die als sierstruik in cultuur zijn en soms verwilderd gedijen: boerenjasmijn (Philadelphus) en Deutzia. Veel gekweekt wordt ook de Hortensia (Hydrangea).
In het APG-systeem (1998) en APG II-systeem (2003) is de hortensiafamilie onderdeel van de orde Cornales. In het Cronquist-systeem (1981) was de familie in de orde Rosales geplaatst. Er is in de literatuur sowieso geen overeenstemming over wat er al dan niet tot deze familie hoort.
Hortensiafamilien (Hydrangeaceae) er en plantefamilie i ordenen Cornales. Den omfatter ca. 250 arter fordelt på 17 planteslekter. Den har to underfamilier – Hydrangeaceae sensu stricto, og Philadelphaceae som ikke lengre er en selvstendig familie.
Arten «Hortensia» (Hydrangea hortensis) er en vanlig potteplante.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Hortensiafamilien (Hydrangeaceae) er en plantefamilie i ordenen Cornales. Den omfatter ca. 250 arter fordelt på 17 planteslekter. Den har to underfamilier – Hydrangeaceae sensu stricto, og Philadelphaceae som ikke lengre er en selvstendig familie.
Arten «Hortensia» (Hydrangea hortensis) er en vanlig potteplante.
Hortensjowate (Hydrangeaceae Dumort.) – rodzina roślin należąca do rzędu dereniowców. Obejmuje 9 rodzajów z 270 gatunkami[1]. Należą tu głównie rośliny krzewiaste występujące we wschodniej i południowo-wschodniej Azji oraz wyspach Oceanii, w Ameryce Północnej, Środkowej i wzdłuż Andów w Ameryce Południowej. W Europie tylko jeden przedstawiciel – jaśminowiec wonny[1]. Liczne gatunki uprawiane są jako ozdobne, zwłaszcza dotyczy to rodzajów hortensja, jaśminowiec i żylistek, rzadziej kirengeszoma. Suszone korzenie hortensji oraz żylistek wykorzystywane są także do celów leczniczych[2].
Nyssaceae – błotniowate
Cornaceae – dereniowate
Loasaceae – ożwiowate
Hydrangeaceae – hortensjowate
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa dereniowe (Cornidae Frohne & U. Jensen ex Reveal), nadrząd Cornanae Thorne ex Reveal, rząd hortensjowce (Hydrangeales Nakai), rodzina hortensjowate (Hydrangeaceae Dumort.)[4].
Hortensjowate (Hydrangeaceae Dumort.) – rodzina roślin należąca do rzędu dereniowców. Obejmuje 9 rodzajów z 270 gatunkami. Należą tu głównie rośliny krzewiaste występujące we wschodniej i południowo-wschodniej Azji oraz wyspach Oceanii, w Ameryce Północnej, Środkowej i wzdłuż Andów w Ameryce Południowej. W Europie tylko jeden przedstawiciel – jaśminowiec wonny. Liczne gatunki uprawiane są jako ozdobne, zwłaszcza dotyczy to rodzajów hortensja, jaśminowiec i żylistek, rzadziej kirengeszoma. Suszone korzenie hortensji oraz żylistek wykorzystywane są także do celów leczniczych.
Hydrangeaceae é uma família de plantas angiospérmicas (plantas com flor - divisão Magnoliophyta), pertencente à ordem Cornales.
A ordem à qual pertence esta família está por sua vez incluida na classe Magnoliopsida (Dicotiledóneas): desenvolvem portanto embriões com dois ou mais cotilédones.
Hydrangeaceae é uma família de plantas angiospérmicas (plantas com flor - divisão Magnoliophyta), pertencente à ordem Cornales.
A ordem à qual pertence esta família está por sua vez incluida na classe Magnoliopsida (Dicotiledóneas): desenvolvem portanto embriões com dois ou mais cotilédones.
Hortensiaväxter (Hydrangeaceae) är en familj i ordningen Cornales och delas upp i två underfamiljer med tillsammans 10-17 släkten och omkring 115-190 arter som förekommer i nordliga tempererade och subtropiska områden. De är särskilt vanliga i Sydostasien och Nordamerika. Flera släkten innehåller arter som odlas som prydnadsväxter.
Familjen innehåller små träd, buskar, halvbuskar och ibland lianer. Bladen är enkla utan stipler, motsatta eller, mer sällan, strödda, kalla eller mid enkla hår. Blommorna sitter i flock- eller kvastlika knippen och är vanligen perfekta och regelbundna. De yttre blommorna kan ibland vara sterila skyltblommor med förstorade, kronbladslika foderblad. De fertila blommorna är 4-5-taliga. Frukten är en kapsel eller ett bär.
Hortensiaväxter (Hydrangeaceae) är en familj i ordningen Cornales och delas upp i två underfamiljer med tillsammans 10-17 släkten och omkring 115-190 arter som förekommer i nordliga tempererade och subtropiska områden. De är särskilt vanliga i Sydostasien och Nordamerika. Flera släkten innehåller arter som odlas som prydnadsväxter.
Familjen innehåller små träd, buskar, halvbuskar och ibland lianer. Bladen är enkla utan stipler, motsatta eller, mer sällan, strödda, kalla eller mid enkla hår. Blommorna sitter i flock- eller kvastlika knippen och är vanligen perfekta och regelbundna. De yttre blommorna kan ibland vara sterila skyltblommor med förstorade, kronbladslika foderblad. De fertila blommorna är 4-5-taliga. Frukten är en kapsel eller ett bär.
Họ Tú cầu (danh pháp khoa học: Hydrangeaceae, Dumortier, đồng nghĩa: Hortensiaceae Berchtold & J. S. Presl, Kirengeshomaceae Nakai) là một họ trong thực vật có hoa thuộc bộ Sơn thù du (Cornales), với sự phân bố rộng tại châu Á và Bắc Mỹ cũng như có sự phân bố mang tính địa phương tại đông nam châu Âu.
Trong nghĩa rộng (sensu lato), như trong cách xử lý của Angiosperm Phylogeny Group, họ này bao gồm 16-17 chi với khoảng 230-270 loài[1][2][3], nhưng một số nhà thực vật học lại phân chia họ này thành hai họ, với 7 chi tách ra thành họ riêng có danh pháp khoa học Philadelphaceae.
Các chi trong họ này là các loại cây gỗ nhỏ, cây bụi, cây thân thảo hay dây leo (chi Decumaria), tích lũy nhôm, có đặc trưng là các lá mọc thành các cặp đối nhau (ít khi mọc vòng hay so le), các hoa lưỡng tính, cân đối với 4 (ít khi 5-12) cánh hoa. Quả là dạng quả nang hay quả mọng chứa vài hạt, các hạt có nội nhũ lớn.
APG chia họ này thành hai phân họ, với một phân họ chia tiếp thành 2 tông.
Ngoài ra, chi Pottingeria đôi khi cũng được đưa vào họ Hydrangeaceae, trong khi đa phần coi nó hoặc thuộc về họ Balanophoraceae, hoặc thuộc họ riêng của chính nó là Pottingeriaceae.
Họ Tú cầu (danh pháp khoa học: Hydrangeaceae, Dumortier, đồng nghĩa: Hortensiaceae Berchtold & J. S. Presl, Kirengeshomaceae Nakai) là một họ trong thực vật có hoa thuộc bộ Sơn thù du (Cornales), với sự phân bố rộng tại châu Á và Bắc Mỹ cũng như có sự phân bố mang tính địa phương tại đông nam châu Âu.
Trong nghĩa rộng (sensu lato), như trong cách xử lý của Angiosperm Phylogeny Group, họ này bao gồm 16-17 chi với khoảng 230-270 loài, nhưng một số nhà thực vật học lại phân chia họ này thành hai họ, với 7 chi tách ra thành họ riêng có danh pháp khoa học Philadelphaceae.
Các chi trong họ này là các loại cây gỗ nhỏ, cây bụi, cây thân thảo hay dây leo (chi Decumaria), tích lũy nhôm, có đặc trưng là các lá mọc thành các cặp đối nhau (ít khi mọc vòng hay so le), các hoa lưỡng tính, cân đối với 4 (ít khi 5-12) cánh hoa. Quả là dạng quả nang hay quả mọng chứa vài hạt, các hạt có nội nhũ lớn.
В Европе азиатские представители семейства впервые появились в XVIII в. Английский ботаник Джозеф Банкс в 1789 году привез из Китая первую гортензию[2], которая быстро стала популярным декоративным растением. В 1820 году гортензию завезли в Европу из Японии, а с 1900 года началась её селекция[3].
В первой половине XIX в через голландских купцов были введены в культуру японские и гималайские виды дейций. Китайские дейции появились в европейских садах к концу XIX столетия. Основная масса видов дейций интродуцируется в ХХ в[4].
Чубушники были введены в культуру в Центральной Америке, Малой и Восточной Азии в XII—XIII веках. В России в XVI—XVII веках эти растения наряду с сиренью и розами были широко распространены в царских и боярских садах. В Европе чубушники американского и азиатского происхождения появились в первой половине XIX века[5].
Роды:
В Европе азиатские представители семейства впервые появились в XVIII в. Английский ботаник Джозеф Банкс в 1789 году привез из Китая первую гортензию, которая быстро стала популярным декоративным растением. В 1820 году гортензию завезли в Европу из Японии, а с 1900 года началась её селекция.
В первой половине XIX в через голландских купцов были введены в культуру японские и гималайские виды дейций. Китайские дейции появились в европейских садах к концу XIX столетия. Основная масса видов дейций интродуцируется в ХХ в.
Чубушники были введены в культуру в Центральной Америке, Малой и Восточной Азии в XII—XIII веках. В России в XVI—XVII веках эти растения наряду с сиренью и розами были широко распространены в царских и боярских садах. В Европе чубушники американского и азиатского происхождения появились в первой половине XIX века.
绣球花科也叫八仙花科，共有17属，约200种以上，分布于亚洲、北美和欧洲东南部。中国有11属，119种，分布在全国各地。
本科植物都是灌木或乔木，有时攀援状；单叶对生或互生，稀轮生，无托叶；花小，两性或有些不发育，排成伞房花序式或圆锥花序式的聚伞花序，花瓣4，稀有5－12；雄蕊5至多数；果实为蒴果，顶部开裂，很少为浆果。大部供观赏用，有些入药。
1981年的克朗奎斯特分类法将其分入蔷薇目，2003年根据基因亲缘关系分类的APG II 分类法将其列入山茱萸目，有的分类学家将本科分为两科，八仙花科和山梅花科。
有的分类学家将托叶假樟属（Pottingeria）也列入本科，但一般将其列入蛇菰科（Balanophoraceae）或单独分出托叶假樟科（Pottingeriaceae）。
分類（APGIII） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Magnoliophyta 階級なし : 真正双子葉類 eudicots 階級なし : コア真正双子葉類 Core eudicots 階級なし : キク類 Asterids 目 : ミズキ目 Cornales 科 : アジサイ科 Hydrangeaceae 学名 Hydrangeaceae Dumort. タイプ属 Hydrangea L. 和名 アジサイ科 属 アジサイ科（アジサイか、学名：Hydrangeaceae）は、双子葉植物の科の1つ。
新エングラー体系では、ユキノシタ科に含められていたが、クロンキスト体系ではスグリ科とともに別科としている。さらに分子系統学的にはユキノシタ科と縁遠いことが明らかになり、APG植物分類体系ではミズキ目に入れられている。
アジサイ、ウツギ（ウノハナ）などの16属約190種を含む。低木または大型の草本でつる性のものも多い。主に東アジアと北アメリカの温帯から亜熱帯に分布する。がくと花弁の数は4または5で、ウツギ属などでは花弁が大きいが、アジサイ属の装飾花のようにがくの方が目立つ場合もある。アジサイ属のほかウツギ属やバイカウツギ属が花の観賞のため栽培される。
（アジサイ科の系統に関して）：
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 アジサイ科（アジサイか、学名：Hydrangeaceae）は、双子葉植物の科の1つ。
新エングラー体系では、ユキノシタ科に含められていたが、クロンキスト体系ではスグリ科とともに別科としている。さらに分子系統学的にはユキノシタ科と縁遠いことが明らかになり、APG植物分類体系ではミズキ目に入れられている。
수국과(水菊科, 학명: Hydrangeaceae 히드랑게아케아이[*])는 층층나무목의 과이다.[1] 아시아와 북아메리카에 널리 퍼져 있으며, 북동 유럽에서도 일부 자란다.
APG 체계에 따르면, 17속을 거느리지만, 일부 식물학자들은 7속을 거느린 고광나무과(Philadelphaceae)를 따로 두기도 한다.
이 과 식물들은 대체로 잎이 마주나고, 암수한그루로 꽃잎이 네 장이다.(드물게 돌려나거나 어긋나기도 하며, 꽃잎이 5~12장인 것도 있다.) 열매는 삭과이거나 다육질의 내배유(內胚乳)를 지닌 씨 몇 개를 품고 있는 장과이다.
.jpg)
.jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
