dcsimg

Salaka ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ
 src=
Ilustrace salaky jedlé z roku 1863

Salaka[1] (Salacca) je rod palem, zahrnující asi 20 druhů. Je rozšířen v tropické Asii od severovýchodní Indie po jihovýchodní Asii. Jsou to dvoudomé, bezkmenné palmy se zpeřenými nebo celistvými listy a silně ostnitými řapíky. Květenství jsou krátká. Plody jsou na povrchu šupinaté a obvykle obsahují 3 semena. Některé druhy mají jedlé plody. Salaka jedlá je pěstována pro ovoce známé jako salak, Salacca wallichiana poskytuje ovoce rakum. Listy některých druhů slouží jako střešní krytina.

Popis

Salaky jsou dvoudomé, většinou bezkmenné, silně ostnité palmy. Kmen je obvykle krátký a podzemní, svazčitý, pokrytý vytrvalými listovými bázemi. Listy jsou zpeřené nebo s celistvou a na konci dvouklanou čepelí se zpeřenou žilnatinou, drobné až rozměrné. Řapík je ostnitý dlouhými, plochými ostny podobně jako střední vřeteno listu. Některé druhy kvetou po dosažení zralosti pouze jednou a poté odumírají, jiné kvetou opakovaně. Květenství jsou krátká, větvená do 2. řádu nebo klasovitá, pokrytá mnoha vytrvalými listeny. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Samčí květy vyrůstají v párech na tlustém květním vřetenu a obsahují 6 tyčinek s krátkými nitkami, přirostlými v ústí korunní trubky. Samičí květy jsou v rámci květenství jednotlivé nebo v páru se sterilním samčím květem. Obsahují 3 staminodia a gyneceum srostlé ze 3 plodolistů. Semeník je na povrchu pokrytý střechovitými šupinkami a obsahuje 3 vajíčka v nekompletně oddělených komůrkách. Plody jsou rezavě hnědé, vejcovité nebo hruškovité, obvykle trojsemenné. Na povrchu jsou pokryty množstvím střechovitě se překrývajících šupin. Konce šupin jsou zdvihnuté a dávají plodům ostnitý vzhled. Mezokarp je tenký, endokarp není diferencován.[2][3]

Rozšíření

Rod salaka zahrnuje asi 20 druhů a je rozšířen v tropické Asii. Areál rozšíření sahá od severovýchodní Indie přes Indočínu a jihočínský Jün-nan po Borneo, Jávu a Filipíny.[2][3] Centrum druhové diverzity je na Borneu (12 druhů, z toho 8 endemických) a Malajském poloostrově (8 druhů, z toho 4 endemické). Největší areál má salaka jedlá (Salacca zalacca). Salaky rostou na široké škále tropických stanovišť od horských svahů po bažiny.[4]

Taxonomie

Rod Salacca je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Calameae a subtribu Salaccinae. Tento subtribus zahrnuje mimo rodu Salacca pouze monotypický asijský rod Eleiodoxa. Oba rody jsou si velmi podobné a celá tato skupina čeká na taxonomické přehodnocení.[5]

Zástupci

Význam

Plody salaky jedlé jsou v jihovýchodní Asii oblíbeným ovocem, známým pod názvem salak. Plody jsou často prodávány na lokálních trzích, vyvážejí se však vzhledem ke krátké trvanlivosti jen zřídka. Mají chutnou dužninu, která se nejčastěji konzumuje syrová. Nezralé plody se upravují jako zelenina. Obdobné využití mají i plody Salacca wallichiana, známé pod názvem rakum. Jsou kyselejší a používají se také k dochucování pokrmů. Oba druhy jsou v tropické Asii běžně pěstovány. Lokální význam mají i plody některých dalších druhů, zejména S. glabrescens, S. affinis a S. magnifica. Jádra růstových vrcholů některých druhů (např. S. affinis) jsou jedlá coby palmové zelí.[5][6][7] Listy S. griffithii slouží v jižní Číně a Indočíně jako běžně používaná střešní krytina podobně jako listy S. secunda v severovýchodní Indii a Myanmaru.[2][5]

Odkazy

Reference

  1. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  2. a b c PEI, Shengji et al. Flora of China: Salacca [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. a b Palmweb: Palms of the World Online. Salacca [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
  5. a b c HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky)
  6. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002.
  7. LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky)

Externí odkazy

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ

Salaka: Brief Summary ( Checo )

fornecido por wikipedia CZ
 src= Ilustrace salaky jedlé z roku 1863

Salaka (Salacca) je rod palem, zahrnující asi 20 druhů. Je rozšířen v tropické Asii od severovýchodní Indie po jihovýchodní Asii. Jsou to dvoudomé, bezkmenné palmy se zpeřenými nebo celistvými listy a silně ostnitými řapíky. Květenství jsou krátká. Plody jsou na povrchu šupinaté a obvykle obsahují 3 semena. Některé druhy mají jedlé plody. Salaka jedlá je pěstována pro ovoce známé jako salak, Salacca wallichiana poskytuje ovoce rakum. Listy některých druhů slouží jako střešní krytina.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia autoři a editory
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia CZ

Salacca ( Alemão )

fornecido por wikipedia DE

Salacca ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie Palmengewächse (Arecaceae). Die rund 20 Arten sind in Südostasien verbreitet. Wegen ihrer Früchte wird die Salakpalme (Salacca zalacca) angebaut. Es sind fast stammlose Palmen, die Dickichte bilden.

Merkmale

 src=
Habitus und Blätter von Salacca magnifica

Die Salacca-Arten besitzen meist keinen Stamm, bilden mehrere Kronen, sind bestachelt und zweihäusig (diözisch).

Der Stamm befindet sich unterirdisch und liegend, seltener oberirdisch und aufrecht. Meist ist er durch die Blattbasen verdeckt. Die Internodien sind kurz, häufig bilden sie zahlreiche Adventivwurzeln.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 28.

Blätter

Die Blätter sind klein bis robust, gefiedert oder ganz oder zweiteilig. Die Blattscheide zerreißt längs gegenüber dem Blattstiel. Der unterste Teil ist unbewehrt, der Rest ist zerstreut bis dicht mit Stacheln besetzt. Der Blattstiel ist sehr variabel mit Stacheln und Schuppen besetzt. Die Rhachis ist wie der Blattstiel bewehrt, wenn auch geringer. Die Fiederblättchen von gefiederten Arten sind einfach gefaltet mit Ausnahme der endständigen. Sie sind gerade oder sigmoidal, am Ende zugespitzt, seltener gelappt. Sie können entlang der Mittelrippen und an den Blatträndern unterschiedlich stark mit kurzen Stacheln bewehrt sein. Das endständige Paar Fiederblättchen ist zusammengesetzt. Bei ganzen oder zweiteiligen Blättern ist das Blattende tief zweilappig bis fast ganzrandig. Die Blattunterseite ist häufig stark mehlig behaart. Die Mittelrippen treten an der Blattunterseite deutlich hervor.

Blütenstände

Die Blütenstände stehen in den Blattachseln, und sind zunächst von der Blattscheide ihres Tragblattes eingehüllt. Dieses reißt entlang der Mittellinie auf, durch die Öffnung gelangt der Blütenstand ins Freie. Er ist meist kurz, manchmal ährig, meist aber ein- oder zweifach verzweigt. Manchmal ist der Blütenstand im Detritus verborgen. Sehr selten ist er peitschenförmig mit einer Spitze, die sich in eine vegetative Achse verwandelt, sich bewurzelt und zu einer selbstständigen Pflanze heranwächst. Männliche Blütenstände sind meist eine Ordnung höher verzweigt als weibliche. Der Blütenstandsstiel ist meist kurz, das Vorblatt wenig auffällig und häufig in der Blattscheide des Tragblatts verborgen. Es ist röhrig, zweikielig. Es gibt mehrere Hochblätter am Blütenstandsstiel, diese sind an der Basis röhrig. Die Blütenstandsachse ist meist länger als der Stiel, ihre Hochblätter ähneln denen am Stiel. Die Seitenachsen sind zylindrisch, kätzchenartig und können im Hochblatt versteckt oder frei sein. Die Tragblätter der Blüten bilden eine Spirale und können miteinander verwachsen sein.

Blüten

Die männlichen Blüten stehen zu zweit (in Dyaden) und haben zwei kleine Hochblätter, die manchmal gespalten oder auch miteinander verwachsen sind. Der Kelch ist röhrig und dreilappig, manchmal fast bis zur Basis gespalten. Die Krone besitzt eine kurze, stielartige Basis und eine lange Röhre, die in drei dreieckigen Lappen endet. Die sechs Staubblätter stehen am Ende der Kronröhre, ihre Filamente sind kurz und die Antheren sind rundlich bis länglich. Das Stempelrudiment ist sehr klein bis fehlend. Der Pollen ist kugelig oder an den Polen abgeflacht. Die Keimöffnung (Apertur) ist ein meridional sitzender Zonasulcus (ringförmige Keimfalte), manchmal auch nicht vollständig ringförmig. Die längste Achse ist 22 bis 34 Mikrometer lang.

Die weiblichen Blüten stehen einzeln oder in Dyaden mit einer sterilen männlichen Blüte. Diese gleicht den fertilen, allerdings bleiben die Antheren leer. Der Kelch ist an der Basis röhrig und hat drei dreieckige, längsgefurchte Lappen. Die Krone ist ähnlich mit drei dreieckigen, klappenartigen Lappen. Es gibt sechs Staminodien, die am Eingang der Kronröhre ansetzen. Die Staubfäden sind meist länglich, die Antheren sind pfeilförmig und leer. Das Gynoeceum besteht aus drei Fächern mit je einer Samenanlage und ist mit flachen, glatten oder spitzigen Schuppen besetzt. Die drei fleischigen Narben sind zur Blüte zurückgebogen. Die Fächer sind unvollständig geteilt, die Samenanlagen stehen an der Basis und sind anatrop.

 src=
Frucht von Salacca zalacca
 src=
Frucht von Salacca wallichiana

Früchte und Samen

Die Früchte enthalten meist drei Samen, selten einen oder zwei. Sie sind kugelig bis birnenförmig oder ellipsoidisch. Der Narbenrest steht apikal. Das Exokarp ist mit leicht unregelmäßigen, senkrechten Reihen von Schuppen besetzt, die Schuppenspitzen sind spitz oder glatt. Das Mesokarp zur Reife sehr dünn, das Endokarp ist nicht differenziert. Die Samen sitzen basal und bilden ein Drittel oder eine Hälfte einer Kugel, je nach Anzahl der Samen pro Frucht. Ihre Sarcotesta ist sehr dick, sauer oder süß, die innere Samenhaut ist sehr dünn. Das Endosperm ist homogen. Der Embryo sitzt basal.

Verbreitung und Standorte

Das Areal der Gattung Salacca reicht von Myanmar und Indochina nach Süden und Osten bis Borneo, Java und die Philippinen. Die Salakpalme ist ursprünglich in Java und Sumatra heimisch und wurde auf die Malaiische Halbinsel, Borneo, Celebes, die Molukken und Bali eingeführt. Die größte Artenvielfalt findet sich auf der Malaiischen Halbinsel und auf Borneo.

Die Arten sind Pflanzen des Unterwuchs von primären tropischen Regenwäldern. Da sie als Lieferanten von Früchten und Bauholz geschätzt werden, werden sie bei Rodungen häufig stehengelassen. Viele der Arten wachsen vorwiegend in sumpfigen Talböden, wo sie dornige, undurchdringliche Dickichte bilden. Andere Arten wachsen eher an Hügelhängen oder auf Kuppen. Salacca rupicola wächst auf Kalksteinfelsen.

Systematik und Verbreitung

Der Gattungsname Salacca ist die latinisierte Form des malaiischen Namens salak. Die Gattung Salacca wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Calamoideae, Tribus Calameae gestellt. Hier bildet sie zusammen mit ihrer Schwestergattung Eleiodoxa die Subtribus Salaccinae.

Salacca Reinw. ist bislang eine monophyletische Gruppe, obwohl die als problematisch bekannte Art Salacca secunda, die Merkmale von Salacca und solche von Eleiodoxa besitzt, noch nicht molekulargenetisch untersucht wurde.

Die Gattung Salacca ist vom östlichen Himalaja über das südliche-zentrale China bis ins westliche Malesien weitverbreitet.[1]

In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgenden Arten anerkannt:[1]

Nutzung

Die Salakpalme (Salacca zalacca) wird in weiten Teilen Südostasiens wegen ihrer schmackhaften Früchte angebaut. Die Früchte weiterer Arten werden ebenfalls gegessen, sind aber teils sehr sauer.

Belege

  • John Dransfield, Natalie W. Uhl, Conny B. Asmussen, William J. Baker, Madeline M. Harley, Carl E. Lewis: Genera Palmarum. The Evolution and Classification of Palms. Zweite Auflage, Royal Botanic Gardens, Kew 2008, ISBN 978-1-84246-182-2, S. 172–175.

Einzelnachweise

  1. a b c Rafaël Govaerts (Hrsg.): Salacca. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 2. August 2018.

Weblinks

  • Salacca auf der Homepage des Fairchild Tropical Botanic Garden
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia DE

Salacca: Brief Summary ( Alemão )

fornecido por wikipedia DE

Salacca ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie Palmengewächse (Arecaceae). Die rund 20 Arten sind in Südostasien verbreitet. Wegen ihrer Früchte wird die Salakpalme (Salacca zalacca) angebaut. Es sind fast stammlose Palmen, die Dickichte bilden.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia DE

Salacca ( Inglês )

fornecido por wikipedia EN

Salacca is a genus of about 20 species of palms native to Southeast Asia and the eastern Himalayas.[1][2] They are dioecious (with the exception of Salak Bali) and pollinated by Curculionidae beetles.[3]

They are very short-stemmed palms, with leaves up to 6–8 m long. The leaves have a spiny petiole; in most species they are pinnate with numerous leaflets, but some species, notably S. magnifica, have undivided leaves. The fruit grow in clusters at the base of the plants, and are edible in many species, with a reddish-brown scaly skin covering a white pulp and one to two large inedible seeds. The Salak (S. zalacca) or snake fruit is the species most widely grown for its fruit; the firm white pulp has a slight acidic taste. The skin of the snakefruit has a unique texture not unlike that of a snake's skin, rough to the touch in one direction but smooth in the other.

Species

The fruit of the Salacca wallichiana are called Luk rakam (ลูกระกำ) in Thailand

References

  1. ^ a b "World Checklist of Selected Plant Families: Royal Botanic Gardens, Kew". apps.kew.org. Retrieved 14 March 2018.
  2. ^ Govaerts, R. & Dransfield, J. (2005). World Checklist of Palms: 1-223. The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
  3. ^ MATSUDA, Hiroshi; HIGUCHI, Hirokazu; MIYAJI, Naoki; OKABE, Masanori (2020). "Liquid Spray Pollination in Salak (Salacca wallichiana C. Mart.)". Tropical Agriculture and Development. 64. doi:10.11248/jsta.64.153.
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia EN

Salacca: Brief Summary ( Inglês )

fornecido por wikipedia EN

Salacca is a genus of about 20 species of palms native to Southeast Asia and the eastern Himalayas. They are dioecious (with the exception of Salak Bali) and pollinated by Curculionidae beetles.

They are very short-stemmed palms, with leaves up to 6–8 m long. The leaves have a spiny petiole; in most species they are pinnate with numerous leaflets, but some species, notably S. magnifica, have undivided leaves. The fruit grow in clusters at the base of the plants, and are edible in many species, with a reddish-brown scaly skin covering a white pulp and one to two large inedible seeds. The Salak (S. zalacca) or snake fruit is the species most widely grown for its fruit; the firm white pulp has a slight acidic taste. The skin of the snakefruit has a unique texture not unlike that of a snake's skin, rough to the touch in one direction but smooth in the other.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia authors and editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia EN

Salacca ( Espanhol; Castelhano )

fornecido por wikipedia ES
 src=
Salacca wallichiana

Salacca es un género con 20 especies de palmeras nativas de sudeste tropical de Asia.

Descripción

Tienen el tallo muy corto con hojas de hasta 6-8 m de largo. Las hojas tienen un pecíolo espinoso, en la mayoría de las especies son pinnadas con numerosos foliolos, pero algunas especies, en particular, S. magnifica, tienen hojas indivisas.

Los frutos crecen en racimos en la base de las plantas, son comestibles en muchas especies, con un color rojizo-marrón con escamas de piel que cubre una pulpa blanca conteniendo una a dos grandes semillas no comestibles. S. zalacca es la especie más ampliamente cultivada por la fruta, que tiene un ligero sabor ácido.

La piel de la fruta de Salacca tiene una textura no muy diferente al de la piel de una serpiente, ásperas al tacto en una dirección, pero sin problemas en el otro.

Taxonomía

El género fue descrito por Caspar Georg Carl Reinwardt y publicado en Sylloge Plantarum Novarum 2: 3. 1828[1825].[2]​ La especie tipo es: Salacca edulis Reinw.

Etimología

Salacca: nombre genérico que es una latinización del nombre vernáculo malayo salak.[3]

Especies

Referencias

  1. «Salacca». Real Jardín Botánico de Kew: Lista mundial de familias seleccionadas de plantas. Consultado el 4 de agosto de 2009.
  2. «Salacca». Tropicos.org. Jardín Botánico de Misuri. Consultado el 24 de agosto de 2013.
  3. (J. Dransfield, N. Uhl, C. Asmussen, W.J. Baker, M. Harley y C. Lewis. 2008)

 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores y editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ES

Salacca: Brief Summary ( Espanhol; Castelhano )

fornecido por wikipedia ES
 src= Salacca wallichiana

Salacca es un género con 20 especies de palmeras nativas de sudeste tropical de Asia.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores y editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ES

Salacca ( Francês )

fornecido por wikipedia FR

Salacca est un genre de plantes de la famille des Arecaceae (Palmiers) qui comprend une vingtaine d'espèces natives de l'Asie tropicale du Sud-Est.

Description

Ce sont des palmiers au stipe relativement court, avec des feuilles de grande taille, au pétiole épineux. Le plus souvent elles sont pennées, avec de nombreuses folioles.

Le fruit pousse en grappe à la base de la plante. Il est comestible dans de nombreuses espèces. Sa peau écailleuse brun-rouge enrobe une pulpe blanche et une (rarement deux) large graine non comestible. Le Salak (Salacca zalacca) est l'espèce la plus couramment plantée pour ses fruits.

 src=
Plantation de Salaks à Java.

Classification

Sa sous-tribu comprend un autre genre : Eleiodoxa.

Espèces

Le genre comprend une vingtaine d'espèces.

Notes et références

  1. (en) William J. Baker et John Dransfield, « Beyond Genera Palmarum : progress and prospects in palm systematics », Botanical Journal of the Linnean Society, vol. 182, no 2,‎ octobre 2016, p. 207–233 (DOI , lire en ligne, consulté le 10 janvier 2021)

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia FR

Salacca: Brief Summary ( Francês )

fornecido por wikipedia FR

Salacca est un genre de plantes de la famille des Arecaceae (Palmiers) qui comprend une vingtaine d'espèces natives de l'Asie tropicale du Sud-Est.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia FR

Salacca ( Indonésio )

fornecido por wikipedia ID


Salacca adalah salah satu marga palem (Arecaceae) dengan anggota 20 jenis. Semuanya adalah penghuni asli Indonesia. Palem ini berbatang pendek dengan daun dapat mencapai panjang 8 m. Daunnya memiliki tangkai yang berduri, majemuk dengan anak daun tersusun menyirip, tetapi beberapa spesies, seperti S. magnifica, daunnnya menyatu (tidak majemuk).

Buahnya tumbuh menggerombol dari tangkai yang tumbuh dari pangkal batang. Buah dari beberapa spesies, terutama salak (S. zalacca), dimakan orang. Kulit buah salak tersusun oleh "sisik", seringkali dihiasi dengan miang-miang yang keras dan menyakitkan bila terpegang tangan.

Jenis (spesies)

Galeri

Referensi

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Penulis dan editor Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ID

Salacca: Brief Summary ( Indonésio )

fornecido por wikipedia ID


Salacca adalah salah satu marga palem (Arecaceae) dengan anggota 20 jenis. Semuanya adalah penghuni asli Indonesia. Palem ini berbatang pendek dengan daun dapat mencapai panjang 8 m. Daunnya memiliki tangkai yang berduri, majemuk dengan anak daun tersusun menyirip, tetapi beberapa spesies, seperti S. magnifica, daunnnya menyatu (tidak majemuk).

Buahnya tumbuh menggerombol dari tangkai yang tumbuh dari pangkal batang. Buah dari beberapa spesies, terutama salak (S. zalacca), dimakan orang. Kulit buah salak tersusun oleh "sisik", seringkali dihiasi dengan miang-miang yang keras dan menyakitkan bila terpegang tangan.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Penulis dan editor Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia ID

Salakpalmė ( Lituano )

fornecido por wikipedia LT
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia LT

Salakpalmė: Brief Summary ( Lituano )

fornecido por wikipedia LT

Salakpalmė (lot. Salacca – arekinių (Arecales) šeimos palmių gentis, kurių gimtinė – Indonezija.

Gentyje šiuo metu yra žinomos 28 rūšys:

Salacca acehensis Salacca affinis (Salakpalmės vaisius valgomas) Salacca clemensiana Salacca conferta (Salakpalmės vaisius valgomas) Salacca dolicholepis Salacca dransfieldiana Salacca edulis Salacca edulis var. amboinensis Salacca flabellata Salacca glabrescens (Salakpalmės vaisius valgomas) Salacca graciliflora Salacca lophospatha Salacca magnifica Salacca minuta Salacca multiflora Salacca palembanica Salacca ramosiana Salacca rumphii (Rakum Palm) Salacca rupicola Salacca sarawakensis Salacca secunda Salacca stolonifera Salacca sumatrana Salacca vermicularis (Kalimantan Palm Heart) Gyvatinė salakpalmė (Salacca wallichiana) (Salakpalmės vaisius valgomas) Valgomoji salakpalmė (Salacca zalacca) (Salakpalmės vaisius valgomas) Salacca zalacca var. amboinensis (Bali Salak Palm) Salacca zalucca
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia LT

Salacca ( Neerlandês; Flamengo )

fornecido por wikipedia NL

Salacca is de botanische naam van een geslacht binnen de palmenfamilie (Palmae of Arececeae). Het geslacht bestaat uit ruim anderhalf dozijn soorten in Zuidoost-Azië.

De bekendste soort is de salak (Salacca zalacca, synoniem: Salacca edulis), waarvan de naar ananas smakende vruchten worden gegeten in Zuidoost-Azië. Ook de rakumsalak (Salacca wallichiana) wordt gekweekt voor zijn vruchten.

Externe links

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia NL

Salacca: Brief Summary ( Neerlandês; Flamengo )

fornecido por wikipedia NL

Salacca is de botanische naam van een geslacht binnen de palmenfamilie (Palmae of Arececeae). Het geslacht bestaat uit ruim anderhalf dozijn soorten in Zuidoost-Azië.

De bekendste soort is de salak (Salacca zalacca, synoniem: Salacca edulis), waarvan de naar ananas smakende vruchten worden gegeten in Zuidoost-Azië. Ook de rakumsalak (Salacca wallichiana) wordt gekweekt voor zijn vruchten.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia NL

Salacca ( Português )

fornecido por wikipedia PT

Salacca é um género botânico pertencente à família Arecaceae.[1] A espécie salacca zalacca produz um fruto de nome salak.

Espécies

Salacca affinis
Salacca clemensiana
Salacca dolicholepis
Salacca dransfieldiana
Salacca flabellata
Salacca glabrescens
Salacca graciliflora
Salacca lophospatha
Salacca magnifica
Salacca minuta
Salacca multiflora
Salacca ramosiana
Salacca rupicola
Salacca sarawakensis
Salacca secunda
Salacca stolonifera
Salacca sumatrana
Salacca vermicularis
Salacca wallichiana
Salacca zalacca

Referências

  1. «Salacca». INaturalist (em inglês). Consultado em 1 de janeiro de 2020
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores e editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia PT

Salacca: Brief Summary ( Português )

fornecido por wikipedia PT

Salacca é um género botânico pertencente à família Arecaceae. A espécie salacca zalacca produz um fruto de nome salak.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Autores e editores de Wikipedia
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia PT

Salacca ( Vietnamita )

fornecido por wikipedia VI

Salacca hay còn gọi là chi da rắn, chi sa lắc, chi mật cật gai thuộc họ cau dừa bao gồm khoảng 20 loài thực vật có phân bổ tự nhiên ở Đông Nam Á tới phía đông Himalaya.[1][2]

các loài thực vật thuộc chi này thường mọc dạng bụi, nhiều gai. Lá đơn thường xẻ thùy lông chim tận gân, tuy nhiên cũng có loài phiến lá nguyên (S. magnifica). Cuống lá của Salacca thường có gai. Quả của chúng thường mọc dưới gốc cây, vỏ quả có màu nâu đến da cam, thường cấu tạo trông như da rắn nên nhiều cây thường được gọi là cây da rắn. Bên trong quả là cơm hạt và hạt, mỗi hạt được bao quanh bởi cơm hạt màu trắng đến ngà vàng, phần cơm hạt thường ăn được và sử dụng làm thực phẩm.

Các loài S. zalacca (da rắn/ sa lắc) và S. wallichiana (mây thái/ da rắn qua-lích) thường được trồng trọt rộng rãi để lấy quả.

Các loài

 src=
Quả của cây Mây thái (Salacca wallichiana) chúng gọi là Luk rakam (ลูกระกำ) trong tiếng Thái Lan

Chú thích

  1. ^ a ă Kew World Checklist of Selected Plant Families
  2. ^ Govaerts, R. & Dransfield, J. (2005). World Checklist of Palms: 1-223. The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia VI

Salacca: Brief Summary ( Vietnamita )

fornecido por wikipedia VI

Salacca hay còn gọi là chi da rắn, chi sa lắc, chi mật cật gai thuộc họ cau dừa bao gồm khoảng 20 loài thực vật có phân bổ tự nhiên ở Đông Nam Á tới phía đông Himalaya.

các loài thực vật thuộc chi này thường mọc dạng bụi, nhiều gai. Lá đơn thường xẻ thùy lông chim tận gân, tuy nhiên cũng có loài phiến lá nguyên (S. magnifica). Cuống lá của Salacca thường có gai. Quả của chúng thường mọc dưới gốc cây, vỏ quả có màu nâu đến da cam, thường cấu tạo trông như da rắn nên nhiều cây thường được gọi là cây da rắn. Bên trong quả là cơm hạt và hạt, mỗi hạt được bao quanh bởi cơm hạt màu trắng đến ngà vàng, phần cơm hạt thường ăn được và sử dụng làm thực phẩm.

Các loài S. zalacca (da rắn/ sa lắc) và S. wallichiana (mây thái/ da rắn qua-lích) thường được trồng trọt rộng rãi để lấy quả.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visite a fonte
site do parceiro
wikipedia VI

Салакка ( Russo )

fornecido por wikipedia русскую Википедию
 src=
Плод Salacca zalacca

Салакка (лат. Salacca) — род растений семейства Пальмовые (Arecaceae), в состав которого входит около 20 видов, произрастающих в Индонезии, Малайзии, Мьянма, Таиланде, Китае, на Филиппинах, в северо-восточной части Индии[2].

Двудомные пальмы с очень коротким стволом. Листья длиной до 6—8 метров, c покрытыми колючками черешками. У большинства видов листья перистые, хотя имеются виды и с нерассечёнными листьями. Плоды овальные или грушевидные, с чешуйчатой кожурой, содержат 1—3 семени.

Плоды многих видов салакки съедобны. Наиболее известны плоды салака (Salacca zalacca), которые называют также «змеиными фруктами» за характерный вид кожуры, покрытой чешуйками, придающими ей сходство со змеиной кожей. Этот вид широко распространён в культуре в Юго-Восточной Азии, хотя за её пределы экспортируется редко[3].

Виды

По информации базы данных The Plant List, род включает 22 вида[4]:

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
  2. Salacca на сайте efloras.org: Flora of China
  3. Новак Б., Шульц Б. Тропические плоды. Биология, применение, выращивание и сбор урожая / Пер. с нем. — М.: БММ АО, 2002. — С. 129. — 240 с. — ISBN 5-88353-133-4.
  4. Salacca (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 24 августа 2016.


Дубовый лист Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её.
 title=
licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Авторы и редакторы Википедии

Салакка: Brief Summary ( Russo )

fornecido por wikipedia русскую Википедию
 src= Плод Salacca zalacca

Салакка (лат. Salacca) — род растений семейства Пальмовые (Arecaceae), в состав которого входит около 20 видов, произрастающих в Индонезии, Малайзии, Мьянма, Таиланде, Китае, на Филиппинах, в северо-восточной части Индии.

Двудомные пальмы с очень коротким стволом. Листья длиной до 6—8 метров, c покрытыми колючками черешками. У большинства видов листья перистые, хотя имеются виды и с нерассечёнными листьями. Плоды овальные или грушевидные, с чешуйчатой кожурой, содержат 1—3 семени.

Плоды многих видов салакки съедобны. Наиболее известны плоды салака (Salacca zalacca), которые называют также «змеиными фруктами» за характерный вид кожуры, покрытой чешуйками, придающими ей сходство со змеиной кожей. Этот вид широко распространён в культуре в Юго-Восточной Азии, хотя за её пределы экспортируется редко.

licença
cc-by-sa-3.0
direitos autorais
Авторы и редакторы Википедии