nomes no trilho de navegação
Kopřivák (Dendrocnide) je rod ostře žahavých rostlin z čeledě kopřivovitých rostoucí v tropických oblastech.
Rostliny tohoto rodu, který zahrnuje asi 35 druhů, rostou v jižní a jihovýchodní Asii, v Austrálii, na Papui-Nové Guineji a na ostrovech v Pacifiku, hlavně na vlhkých stanovištích v nížinách. Většinou dávají přednost zásadité půdě a vyrůstají nejčastěji v lesních prolukách, na porušených okrajích pralesů nebo opuštěných obdělávaných pozemcích a zahradách, kam se šíří svými dobře klíčícími semeny.
Jsou to stále zelené listnaté jednodomé nebo dvoudomé stromy (až 40 m vysoké) nebo zřídka keře s větvemi sympodiálně rostoucími ukončenými růžicemi listů. Dřevo těchto stromů se řadí mezi měkká, řídká dřeva jehličnanů. Jednoduché, střídavé, často velmi veliké listy s opadavými palisty vyrůstají na dlouhých řapících. Jejích kožovité, zpeřeně žilnaté čepele bývají zvlněné, vroubkované nebo hladké a jsou vždy porostlé ostrými a tvrdými chlupy.
Jednopohlavné květy na stopkách vyrůstají v chomáčích nebo vějířích a tvoří axiální květenství hrozen nebo klas. Samčí květy se 4 až 5 okvětními lístky mají tyčinky s prašníky a zakrslý pestík. Samičí květy se 4 nestejně velkými, překrývajícími se okvětními lístky vespod srostlými vyrůstají jednotlivě nebo jsou seřazeny do řad či vějíře. Mají oválný, jednodílný, horní semeník s nitkovou nebo jazýčkovitou bliznou. Neokřídlený plod s jedním semenem je oříšek nebo nažka s tvrdým obalem a připojenou trvalou bliznou, je podlouhle zploštěného, elipsoidního až vejčitého tvaru, obvykle bývá výrazně bradavčitý.
Ekonomický přínos rostlin rodu kopřivák je minimální. Jeho dřevo je nekvalitní a používá se výhradně jako palivo. Z kůry některých druhů vyrábějí místní obyvatelé provazy.
Všechny druhy tohoto rodu mají listy pokryty tvrdými dutými chlupy které jsou inkrustovány křemičitany a jsou náchylné na mechanické poškození. Dojde-li ke kontaktu se živočichem konec chlupu se po zapíchnutí do jeho kůže odlomí a uvolní se z něho žahavá látka. Rostlina chlupy pravidelně obměňuje a opadávající mohou mimoděk způsobit potíže při vdechnutí.
Na rozdíl od známé kopřivy dvoudomé která používá kyselinu mravenčí, kopřivák do kůže vpravuje směs dosud ne zcela prozkoumaných toxinů které způsobují zrudnutí a bolest nejen v postiženém místě, ale i v jiných částech těla. Přestože toto žahnutí nezpůsobí zjistitelné poškození organismu, může bolest trvat i několik dnů nebo se opětovně vracet. Jednotlivé druhy kopřiváku jsou rozličně nebezpečné, nejvíce bolestivé je asi zasažení kopřivákem morušovitým.
Obrázky, zvuky či videa k tématu kopřivák ve Wikimedia Commons
Kopřivák (Dendrocnide) je rod ostře žahavých rostlin z čeledě kopřivovitých rostoucí v tropických oblastech.
Dendrocnide ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Brennnesselgewächse (Urticaceae). Die 36[1] bis etwa 70[2] Arten sind in den Tropen hauptsächlich von Südostasien bis Malesien verbreitet. Die Dendrocnide-Arten besitzen Brennhaare.
Bei Dendrocnide-Arten handelt es sich um immergrüne Sträucher oder Bäume. Das Holz ist weich.[2] Die Verzweigung erfolgt sympodial. Die Dendrocnide-Arten besitzen stark hautreizende, steife[2] Brennhaare.[1]
Die wechselständig, spiralig und oft im oberen Bereich der Zweige gedrängt angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die Laubblätter sind stets mit Brennhaaren besetzt (bewehrt). Die Cystolithen sind punktförmig. Die einfache, ledrige oder papierartige Blattspreite ist fiedernervig, selten drei- bis fünfnervig. Der Blattrand kann glatt, gewellt oder gekerbt sein.[1] Die ledrigen, meist großen Nebenblätter besitzen ein glattes oberes Ende, sind vollständig untereinander verwachsen und fallen früh ab,[1] dabei hinterlassen sie deutliche kreisförmige Narben. Die Keimblätter (Kotyledonen) sind breit.[1]
Dendrocnide-Arten sind zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch).[2] Die einzelnen, seitenständig,[2] auf Blütenstandsschäften stehenden, zymös-rispigen oder traubigen Blütenständen enthalten immer nur Blüten eines Geschlechtes. Die Blüten stehen einzeln oder zu mehreren zusammen.[2] Die weiblichen Blütenknäuel besitzen oft verdickte, fleischig fächerförmige Blütenachsen (Receptaculum). Tragblätter sind vorhanden.[1]
Die männlichen Blüten sind vier- oder fünfzählig. Die Staubfäden sind in der Blütenknospe nach innen gebogen. Es ist ein deutlicher rudimentärer Fruchtknoten in den männlichen Blüten vorhanden. Bei den weiblichen Blüten sind die vier fast gleichen Blütenhüllblätter an ihrer Basis verwachsen, wobei die beiden seitlichen Perianthzipfel etwas größer sind als die beiden anderen. Es sind keine Staminodien in den weiblichen Blüten vorhanden. In den weiblichen Blüten ist der Fruchtknoten aufrecht sowie eiförmig und die Narbe fadenförmig oder zungenförmig mit Papillen auf einer Seite. Die Samenanlagen sind orthotrop.[1]
Die meist zurückgebogenen[2] Fruchtstiele sind zylindrisch und können verdickt sein;[1] wenn mehrere zusammenstehen, dann bilden sie eine glänzende Masse.[2] Die leicht schräge und oft abgeflachte Achänen besitzt eine warzige Oberfläche. Der haltbare Griffel ist zurückgekrümmt. Die Samen enthalten höchstens ein dünnes Endosperm.[1]
Die Gattung Dendrocnide wurde 1851 durch Friedrich Anton Wilhelm Miquel in Plantae Junghuhnianae, 1, Seite 29 aufgestellt. Als Lectotypus wurde 1965 Dendrocnide costata Miq. durch Wee-Lek Chew in Gard. Bull. Singapore, Volume 21, Issue 2, Seite 202 festgelegt.[3]
Die Gattung Dendrocnide ist mit 36[1] bis etwa 70[2] Arten in den Tropen und Subtropen Asiens und Australiens (mit sechs Arten in Queensland und New South Wales) sowie auf den pazifischen Inseln verbreitet.[2] Sechs Arten kommen in China vor, eine davon nur dort.[1]
Es gibt 36[1] bis etwa 70[2] Dendrocnide-Arten:
Die Fasern aus den Stämmen werden dazu verwendet, Seile herzustellen[1].
Dendrocnide ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Brennnesselgewächse (Urticaceae). Die 36 bis etwa 70 Arten sind in den Tropen hauptsächlich von Südostasien bis Malesien verbreitet. Die Dendrocnide-Arten besitzen Brennhaare.
Dendrocnide is a genus of approximately 40 species[a] of plants in the nettle family Urticaceae. They have a wide distribution across North East India, Southeast Asia, Australia and the Pacific Islands. In Australia they are commonly known as stinging trees.[2][1]
Plants in this genus are evergreen shrubs or small trees, with the exception of the aptly-named giant stinging tree (D. excelsa) which may reach 35 m (115 ft) in height.[3] Dendrocnide species have a sympodial growth habit and are armed with fine needle-like stinging hairs. They are generally fast-growing and produce soft wood, and are usually found in areas of disturbed forest where they fill the role of a pioneer species.[1][4][5][6]
The leaves are simple, alternate, and petiolate, (i.e. having long petioles or leaf-stems), and the leaf blade may be either entire or have some form of dentate toothing (notches or teeth on the edges of the leaf). The leaves are also often large, and may be either leathery or papery. The stipules are fused and deciduous, leaving conspicuous scars on the twigs after falling.[1][4][5]
The inflorescences are axillary and pedunculate, flowers are either solitary or in racemes or panicles. Male flowers may be 4- or 5-merous and the female flowers are 4-merous. Most species are dioecious, a small number are monoecious.[1][4][5]
Fruits are an achene, often compressed, and may be eclosed within the swollen pedicel.[1][4][5]
The genus Dendrocnide was raised in 1851 by the Dutch physician, botanist, and taxonomist Friedrich Anton Wilhelm Miquel (1811–1871) who dedicated a large part of his life to describing specimens of the flora of the Dutch East Indies which were sent to him by his many contacts.[7] This genus was first published in the work Plantae Junghuhnianae, in which he described three species, namely D. peltata, D. costata (the original type species that is now known as D. stimulans) and D. coerulea.[8][2]
The name of this genus comes from Ancient Greek déndron (tree), and knī́dē (nettle), referring to the large size of most species in this genus.[9][6]FR
The following list shows all 42 species recognised by Plants of the World Online as of 17 April 2023 , and a brief summary of its distribution.[2]
Dendrocnide is a genus of approximately 40 species of plants in the nettle family Urticaceae. They have a wide distribution across North East India, Southeast Asia, Australia and the Pacific Islands. In Australia they are commonly known as stinging trees.
Dendrocnide es un género botánico con 62 especies de plantas pertenecientes a la familia Urticaceae. Tienen una amplia distribución en toda el Asia sudoriental, Australia y las islas del Pacífico.
Son conocidos coloquialmente como "picaduras de ortigas", y una especie australiana, Dendrocnide excelsa puede crecer a más de 40 metros de altura, como peligroso es Dendrocnide moroides que es sólo un arbusto.
Especies de Dendrocnide son utilizadas como alimento por las larvas de algunas especies de Lepidopteras, incluida Aenetus scotti.
Dendrocnide es un género botánico con 62 especies de plantas pertenecientes a la familia Urticaceae. Tienen una amplia distribución en toda el Asia sudoriental, Australia y las islas del Pacífico.
Son conocidos coloquialmente como "picaduras de ortigas", y una especie australiana, Dendrocnide excelsa puede crecer a más de 40 metros de altura, como peligroso es Dendrocnide moroides que es sólo un arbusto.
Especies de Dendrocnide son utilizadas como alimento por las larvas de algunas especies de Lepidopteras, incluida Aenetus scotti.
Dendrocnide on nokkoskasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Siihen kuuluu yli neljäkymmentä lajia tropiikin puita ja pensaita. Samaan heimoon kuuluvien nokkosten tavoin Dendrocnide-puiden lehdet, varret ja hedelmät ovat pienten poltinkarvojen peittämiä. Ihmisen tai eläimen koskettaessa kasvia poltinkarvan kärki katkeaa, jolloin jäykkä ja ontto karva pistää polttavaa nestettä ihon alle injektioneulan tavoin. Australiassa nimellä gympie-gympie tunnettua lajia Dendrocnide moroides pidetään poltteeltaan erityisen vaarallisena.[1]
Sukuun kuuluu yli neljäkymmentä lajia.[2]
Dendrocnide moroides: lehti
Dendrocnide excelsa: runko
Dendrocnide moroides: hedelmiä
Dendrocnide on nokkoskasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Siihen kuuluu yli neljäkymmentä lajia tropiikin puita ja pensaita. Samaan heimoon kuuluvien nokkosten tavoin Dendrocnide-puiden lehdet, varret ja hedelmät ovat pienten poltinkarvojen peittämiä. Ihmisen tai eläimen koskettaessa kasvia poltinkarvan kärki katkeaa, jolloin jäykkä ja ontto karva pistää polttavaa nestettä ihon alle injektioneulan tavoin. Australiassa nimellä gympie-gympie tunnettua lajia Dendrocnide moroides pidetään poltteeltaan erityisen vaarallisena.
Dendrocnide est un genre de plantes herbacées de la famille des Urticaceae (orties).
Dendrocnide est un genre de plantes herbacées de la famille des Urticaceae (orties).
Dendrocnide Miq. è un genere di piante della famiglia Urticaceae.[1]
Il genere è diffuso in India, Sri Lanka, Cina, nel sudest asiatico, in Australia e in diverse isole del Pacifico.[2]
Comprende le seguenti specie:[1]
Dendrocnide Miq. è un genere di piante della famiglia Urticaceae.
Dendrocnide é um género botânico pertencente à família Urticaceae[1].
Dendrocnide é um género botânico pertencente à família Urticaceae.
«Dendrocnide — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Dendrocnide là chi thực vật có hoa trong họ Tầm ma.[1]
Chi này gồm khoảng 43 loài:
.jpg){kind=small}
Bài viết liên quan đến họ Tầm ma (Urticaceae) này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Dendrocnide là chi thực vật có hoa trong họ Tầm ma.
_(8169461423).jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
