Gwyfyn sy'n perthyn i urdd y Lepidoptera yw emrallt mawr, sy'n enw gwrywaidd; yr enw lluosog ydy emralltau mawr(-ion); yr enw Saesneg yw Large Emerald, a'r enw gwyddonol yw Geometra papilionaria.^[1][2]

Gellir dosbarthu'r pryfaid (neu'r Insecta) sy'n perthyn i'r Urdd a elwir yn Lepidoptera yn ddwy ran: y gloynnod byw a'r gwyfynod. Mae'r dosbarthiad hwn yn cynnyws mwy na 180,000 o rywogaethau mewn tua 128 o deuluoedd.

Wedi deor o'i ŵy mae'r emrallt mawr yn lindysyn sydd yn bwyta llawer o ddail, ac wedyn mae'n troi i fod yn chwiler. Daw allan o'r chwiler ar ôl rhai wythnosau. Mae pedwar cyfnod yng nghylchred bywyd glöynnod byw a gwyfynod: ŵy, lindysyn, chwiler ac oedolyn.

Gweler hefyd

• Rhestr gwyfynod a gloynnod byw
• Cymdeithas Edward Llwyd a Llên Natur

Mae gan Gomin Wikimedia
gyfryngau sy'n berthnasol i:

Category:Lepidoptera

Cyfeiriadau

Zelenopláštník březový (Geometra papilionaria) je noční motýl, poměrně velký zástupce čeledi píďalkovitých, nápadný svou zelenou barvou – na území České republiky je to největší motýl se zelenými křídly.^[1]

Rozšíření

Vyskytuje se ve vlhkých listnatých lesích eurosibiřské oblasti od nížin až po horní hranici lesa. Vyhledává zejména řídké březové porosty, ve vyšších nadmořských výškách jsou to často okraje rašelinišť a vřesovišť.

Na stanovištích se vyskytuje spíše jednotlivě, hojný není.^[2][3]

Popis

Imago – čelní pohled

Housenka

Zelenopláštník březový je naší největší zeleně zbarvenou píďalkou. Rozpětí křídel dospělce může dosahovat 40–60 mm. Imago má čerstvě po vylíhnutí tmavě zelenou barvu, která však postupně bledne, jak motýl stárne. Na křídlech jsou bílé vlnkovité pásky složené z navazujících, půlměsíčkovitých skvrn – na předních křídlech 3, na zadních 2 pásky. Pásky nemusejí být úplné.^[2][3]

Housenky jsou nejprve černé, v pozdějších fázích vývoje zelené se žlutou páskou na bocích, válcovitého tvaru. Na hřbetě mají pět hrbolků s červenavými špičkami.^[1][4]

Kukla je žlutozelená s rudohnědým hřbetem.^[3]

Bionomie

Během roku tvoří zelenopláštník březový jednu generaci. Motýli se vyskytují od června do srpna. Přes den odpočívají na spodní straně listů, vylétají až s večerem.^[4] Let je pomalý a třepotavý.^[3]

Housenky se líhnou z nakladených vajíček přibližně po 14 dnech.^[1] Na živých rostlinách (bříza, olše, lípa, vrba, buk aj.) se objevují v srpnu až září a po přezimování dokončují vývoj na jaře. Kuklí se v květnu, nejpozději počátkem června^[2] mezi březovými listy spředenými k sobě. Stádium kukly je velmi krátké, trvá přibližně 2 týdny.^[1]

Odkazy

Reference

1. ↑ ^{a b c d} LULÁK M., KRNÁČ J. Začínáme s entomologií a chovem motýlů. 1. vyd. Karviná: Alfa Consulting, 1999. 352 s. ISBN 8023839721.
2. ↑ ^{a b c} ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997.
3. ↑ ^{a b c d} HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352.
4. ↑ ^{a b} PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. S. 384.

Externí odkazy

• Taxon Geometra papilionaria ve Wikidruzích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu zelenopláštník březový ve Wikimedia Commons
• Zelenopláštník březový na BioLibu
• Zelenopláštník březový na Encyclopedia of Life (anglicky)

Das Grüne Blatt (Geometra papilionaria) ist ein mittelgroßer Nachtfalter aus der Familie der Spanner.

Merkmale

Anders als die meisten Nachtfalter ähnelt das Grüne Blatt eher einem Tagfalter, was man bereits vom wissenschaftlichen Namen ableiten kann. Er weist eine Spannweite von 40 bis 65 Millimeter auf. Junge Imagines sind leuchtend tiefgrün gefärbt, verblassen aber im Alter bis ins Blaugrüne, und zeigen eine dünne dunkelgrüne und weiße Zeichnung. Charakteristisch sind drei gezackte, unterbrochene Linien aus weißen Flecken auf den Vorderflügeln, von denen sich zwei halbkreisförmig über die Hinterflügel fortsetzen. Antennen und Beine sind orange. Die Raupen sind zweigartig und weisen eine sehr variable Färbung auf. Sie sind zunächst meist braun, nach der Überwinterung, dann gelblich-grün gefärbt mit rotbräunlichen Warzen auf der Oberseite.

• Raupen vor (links) und nach dem Blattaustrieb (rechts)

• Vorderansicht des Falters mit gut sichtbaren Antennen

Ähnliche Arten

Folgende Arten können anhand der fehlenden weißen, unterbrochenen, gezackten Fleckenlinie auf den Flügeln vom Grünen Blatt unterschieden werden:

• Waldreben-Grünspanner (Hemistola chrysoprasaria)
• Smaragdspanner (Thetidia smaragdaria)
• Perlglanzspanner (Campaea margaritata)
• Pustelspanner (Comibaena bajularia)
• Gebüsch-Grünspanner (Hemithea aestivaria)
• Zweibindiger Nadelwald-Spanner (Hylaea fasciaria)

Vorkommen

Das Grüne Blatt ist nicht selten und lebt in und um Laubwäldern, Heidegebieten, Marschland und in waldnahen Siedlungen in der Paläarktis. Die Imagines fliegen in einer Generation von Juni bis August und werden vom Licht angezogen.

Ernährung

Die hauptsächliche Nahrungspflanze für die Raupen dieser Art ist die Birke. Allerdings kann sie auch auf Buche, Erle, Esche, Hasel oder Holunder vorkommen.

Fortpflanzung

Die jungen Raupen überwintern und verpuppen sich im Mai in lose zusammengerollten Blättern auf dem Boden. Anfang Juni schlüpfen dann die adulten Grünen Blätter.

Quellen

Literatur

• G. Ebert, D. Bartsch, S. Hafner: Die Schmetterlinge Baden-Württembergs. Band 8: Nachtfalter VI (Spanner (Geometridae) 1. Teil). Ulmer, Stuttgart 2001, ISBN 3-8001-3497-7.
• Manfred Koch, Wolfgang Heinicke: Wir bestimmen Schmetterlinge. 3. Auflage. Neumann, Radebeul 1991, ISBN 3-7402-0092-8.

Weblinks

– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien

• Lepiforum e. V. Taxonomie und Fotos
• www.schmetterling-raupe.de
• www.insektenbox.de
• Moths and Butterflies of Europe and North Africa (englisch)
• Markku Savela: Lepidoptera and some other life forms (englisch)
• Geometra papilionaria bei Fauna Europaea

The large emerald (Geometra papilionaria) is a moth which is the type species for the family Geometridae. It is found throughout the Palearctic region and the Near East in and around deciduous forests, heathlands, marshland and in settlements close to woodland. The species was first described by Carl Linnaeus in his 1758 10th edition of Systema Naturae.

Museum specimen, collections SLU, Uppsala

Description

This is a large and attractive moth, which, as the specific name suggests, is very butterfly like. It has a wingspan of 50–65 mm. Newly emerged adults are distinctive pale green with slightly darker green and, especially, white fascia, though the green colouration fades after a few days. The characteristic white fascia take the form of three jagged, broken lines of white spots on the forewings, of which two semicircular rows continue over the hindwings.

Technical description and egg, larva and pupa

Bright green, the forewing usually with two lunulate-dentate white lnes,the hindwing with one, the lunules in the submedian area of forewing the thickest ; both wings usually in addition with a faintly darker green cell-mark and some indistinct white intraneural spots distally to the postmedian line. Under surface similarly but more weakly marked, with no antemedian line.- ab. herbacearia Men. is a form in which both the lines are obsolete. It was originally described, from Amurland, and as a separate species - ab. cuneata Burr, is characterized by a large wedge-shaped white spot adjoining the discal mark proximally in addition to the usual markings.-ab. subcaerulescens Burr, is of a bluer green ground-colour than the normal, but is probably scarcely worth naming.- ab. deleta Burr, is another unimportant aberration, in which the distal series of white spots is entirely obsolete - in ab. subobsoleta Burr. the antemedian line of the fore-wing is likewise obsolete. — ab. alba Gillm. is entirely white, above and beneath., slightly tinged with yellowish. The egg of is approximately oval, broader at one end and here flattened; it is strong and heavy looking, the surface sculptured, with strongly marked cells, the micropyle shown by a shallow, circular rayed pit. The larva feeds on birch and alder, and has been closely studied for its beautiful protective adaptations. It is rather stout, rugose, the surface shagreened, the head slightly notched, the setae mostly with enlarged summits. The larva hibernates small, and is at this time brown in colour, protectively assimilated to the tiny twigs. In the spring many become green, and they are wonderfully like the birch catkins among which they feed, various small protuberances and projecting edges of segments enhancing the resemblance. The pupa is cylindrical, tapering regularly from the fourth abdominal segment to the anal extremity; spiracles and tubercles distinct, the latter dark-coloured, bearing short curved setae; anal armature consisting of 8 hooks; the generalolour is pale green, the wing-cases tinged with brown. ^[1]

Similar species

Hemistola chrysoprasaria, Thetidia smaragdaria, Campaea margaritata, Comibaena bajularia, Hemithea aestivaria and Hylaea fasciaria All lack the white, interrupted, jagged spot line on the wings.

Figs4,4a,4b,4c,4d Larvae in various stages of growth

Biology

It flies at night from June to August ^[2] and is attracted to light. The hibernating larva is a reddish brown colour matching dead leaves. It turns green after hibernation to match spring leaves. It feeds mainly on birch though it has also been recorded on alder, beech, hazel and rowan. The chrysalis, enclosed in a flimsy silken web among the dead leaves, usually on the ground, is of a delicate green colour, dotted with buff on the back, and shaded with buff on the wing cases.

• 

  Caterpillar before (left) and after sprouting (right)

• 

  Caterpillar Moscow Oblast

• 

  Front view of the moth

Subspecies

• G. p. papilionaria Europe to the Urals, Southwest Siberia, Turkey, Caucasus, Transcaucasus
• G. p. herbacearia Ménétries, 1859 West Siberia - Southeast Siberia, Korea
• G. p. subrigua (Proute, 1935) Japan

References

• Chinery, Michael Collins Guide to the Insects of Britain and Western Europe 1986 (Reprinted 1991)
• Skinner, Bernard Colour Identification Guide to Moths of the British Isles 1984

La polilla esmeralda grande, geómetra esmeralda grande o gran geómetra del abedul (Geometra papilionaria) es una especie de insecto lepidóptero de la familia Geometridae.^[1]​

Descripción

Es una de las especies de mayor tamaño de su familia,^[2]​ pudiendo alcanzar hasta los 6 cm de envergadura.^[3]​ Su coloración es verde intenso en los ejemplares recién salidos de la crisálida, mientras que los de mayor edad suelen mostrar una tonalidad más atenuada,^[3]​ adquiriendo los especímenes muertos y expuestos una tono verde blanquecino hasta blanco.^[2]​ Ambos sexos son de aspecto muy similar, sin embargo es posible diferenciarlos por las antenas más peludas de los machos.^[3]​

Distribución y hábitat

Se encuentra en la mayor parte de Europa, Asia Central y Japón.^[3]​ Habita praderas, bosques y pantanos con abedules.^[2]​

Referencias

Hiidvaksik.

Hiidvaksik (Geometra papilionaria) on vaksiklaste sugukonda hiidvaksiku perekonda kuuluv liblikaliik.

Välislingid

• Hiidvaksik andmebaasis eElurikkus

Isomittari (Geometra papilionaria) on isokokoinen vihermittareihin kuuluva perhonen, joka on levinnyt laajalle alueelle Euraasiassa. Laji lentää valoisissa lehti- ja sekametsissä yleensä öisin, ja sen lentoaika ajoittuu heinä-elokuulle. Isomittarin toukat käyttävät ravinnokseen pääasiassa koivuja. Yksivuotinen laji talvehtii pienenä toukkana.

Koko ja ulkonäkö

Isomittari on Suomessa tavattavista vihreistä mittareista suurin ja muodoltaan päiväperhosmainen; sen siipien kärkiväli on noin 4–6 senttimetriä. Perhosen siivet ovat ylä- ja alapinnoiltaan sinertävän vihreät. Siipien poikkiviirut ja aaltoviiru ovat vaaleat ja muodoltaan hampaiset. Yksilöt haalistuvat nopeasti vaaleamman vihreäksi, jopa kellertäviksi. Koiraan tuntosarvet ovat muodoltaan kaksoiskampahampaiset.^[1]

Isomittaria muistuttavia lajeja on kenties vain kalvasmittari, joka on kuitenkin väriltään selvästi vaaleampi. Se on myös kooltaan pienempi, eivätkä kalvasmittarin siipien poikkiviirut mutkittele.^[1]

Levinneisyys

Laji on levinneisyysalueeltaan Euraasialainen. Levinneisyys ulottuu lännessä Irlannista ja Portugalista Keski-Italiaan ja idässä Kaukasukselle sekä Siperiassa Baikalille asti. Itä-Siperian, Amurin, Sahalinin Kiinan ja Korean niemimaan alueella tavataan alalajia G. p. herbacearia; Japanissa ja Kuriileilla lentää alalaji G. p. subrigua. Suomessa isomittaria tavataan yleisenä lähes pohjoisinta Lappia myöden.^[1]

Elinympäristö ja elintavat

Isomittari on laajalle levinnyt ja elinympäristöissään usein runsaslukuinen. Sitä tavataan tyypillisimmin valoisissa, tuoreissa lehti- ja sekametsissä sekä puistoissa ja puutarhoissa. Aikaisimmat yksilöt voivat olla Suomessa lennossa jo kesäkuulla, mutta lento ajoittuu yleensä heinäkuulle, päättyen elokuun puolivälissä. Pohjoisessa lento voi venyä aina syyskuulle asti.^[1] Britanniassa lento puolestaan alkaa kesäkuun lopulla ja kestää heinäkuun ajan.^[2] Isomittari on lennossa pääasiassa yöllä.^[1][2]

Lajin toukat käyttävät ravinnokseen pääasiassa koivuja, mutta niiden tiedetään syövän myös leppää, pähkinäpensaita ja pyökkejä. Toukka talvehtii keskenkasvuisena.^[1][2]Se viettää koko talven paljaalla oksalla silmuun kiinnittyneenä. Erinomainen suojaväri kätkee sen saalistajilta. Otollisella paikalla samassa puussa voi olla monta toukkaa.^[3]

Lähteet

• Kauri Mikkola, Ilkka Jalas & Osmo Peltonen: Suomen perhoset – Mittarit 1. Tampere: Suomen Perhostutkijain Seura, 1985. ISBN 951-99620-7-7.

• Bernard Skinner: Colour Identification Guide to Moths of the British Isles. Hong Kong: Viking, 1984. ISBN 0-670-80354-5.

Viitteet

Geometra papilionaria

La Grande naïade^[1] ou Papillonaire (Geometra papilionaria) est une espèce de lépidoptères (papillons) de la famille des Geometridae.

• Répartition : Europe (presque partout en France), Caucase, Sibérie, Japon.
• Description : envergure de l'imago : 50 à 65 mm.
• Période de vol : de mai à août en une génération.
• Chenille : verte puis brune, aspect d'un rameau.
• Plantes-hôtes : Bouleau, Aulne, Noisetier, Saule et autres feuillus.
• Hivernation : sous forme de chenille semi-mature sur l'un de ses arbres-hôtes.

• Papillon.

• Chenille.

Notes et références

Voir aussi

Is feithid í an smaragaid mhór. Ball d'fhine na Geometridae atá ann.

Is síol ainmhí é an t-alt seo. Cuir leis, chun cuidiú leis an Vicipéid.
Má tá alt níos forbartha le fáil i dteanga eile, is féidir leat aistriúchán Gaeilge a dhéanamh.

Geometra papilionaria (Linnaeus, 1758) è un lepidottero appartenente alla famiglia Geometridae, diffuso in Eurasia.

Descrizione

Adulto

Questa grande falena verde-bluastra ha una particolare forma caratteristica. Tra tutte le specie della sottofamiglia Geometrinae è quella dalle dimensioni maggiori (41–50 mm di apertura alare), tant'è che in inglese viene comunemente denominata Large Emerald, ovvero Smeraldo gigante.
Le ali presentano inoltre delle linee trasversali bianche spezzettate poco vistose, talvolta totalmente assenti. Come in tutte le Geometrinae i colori rimangono intensi solo per pochi giorni, tendendo poi a sbiadire fino a impallidire negli esemplari più vecchi. Volano nei boschi da fine giugno a metà agosto, raramente anche in maggio o fino a settembre. I sessi sono simili, tranne che per le antenne pettinate del maschio.

Larva

Le uova schiudono tra agosto e settembre. La larva che ne fuoriesce, di colore marrone, comincerà a nutrirsi fino alla caduta delle foglie, dopodiché cercherà un riparo sicuro tra i rami, spesso nelle vicinanze di una gemma, per potersi ibernare. Allo spuntare delle nuove foglie riprenderà a mangiare acquisendo una colorazione più intensa e accrescendo le proprie dimensioni.
I bruchi maturi si aggirano infatti intorno ai 30 mm. Presentano una conformazione a ramo, con una piccola protuberanza sotto l'addome e un bitorzolo marrone sul lato. Sono di un colore verde-giallastro, il capo è prevalentemente verde con un leggero riflesso brunasto sulla pagina inferiore. Vivono su svariati alberi e arbusti, come betulle, faggio, ontano, nocciolo, sorbo degli uccellatori, salici e tigli, fino a tarda estate.
Per impuparsi si calano al suolo o nei fitti strati di muschio sui rami e tessono un bozzolo tra le foglie o i detriti intorno, dal quale usciranno dopo circa quattro settimane. Esiste una sola generazione all'anno.

Distribuzione

La G. papilionaria è diffusa in quasi tutta Europa, Turchia settentrionale, Transcaucasia, Caucaso e Siberia, a est fino all'isola Sachalin e al Giappone.

Bibliografia

• Brian Hargeaves e Michael Chinery. Farfalle e falene. Collins - Avallardi, 1993. ISBN 88-11-93967-4
• (EN) Capinera, J. L. (Ed.), Encyclopedia of Entomology, 4 voll., 2nd Ed., Dordrecht, Springer Science+Business Media B.V., 2008, pp. lxiii + 4346, ISBN 978-1-4020-6242-1, LCCN 2008930112, OCLC 837039413.
• (EN) Chinery, Michael Collins Guide to the Insects of Britain and Western Europe 1986 (Reprinted 1991)
• (EN) Hausmann, The Geometrid Moths of Europe, vol. 1 2001
• (EN) Kükenthal, W. (Ed.), Handbuch der Zoologie / Handbook of Zoology, Band 4: Arthropoda - 2. Hälfte: Insecta - Lepidoptera, moths and butterflies, in Kristensen, N. P. (a cura di), Handbuch der Zoologie, Fischer, M. (Scientific Editor), Teilband/Part 35: Volume 1: Evolution, systematics, and biogeography, Berlino, New York, Walter de Gruyter, 1999 [1998], pp. x + 491, ISBN 978-3-11-015704-8, OCLC 174380917.
• (EN) Scoble, M. J., The Lepidoptera: Form, Function and Diversity, seconda edizione, London, Oxford University Press & Natural History Museum, 2011 [1992], pp. xi, 404, ISBN 978-0-19-854952-9, LCCN 92004297, OCLC 25282932.
• (EN) Skinner, Bernard Colour Identification Guide to Moths of the British Isles 1984
• (EN) Stehr, F. W. (Ed.), Immature Insects, 2 volumi, seconda edizione, Dubuque, Iowa, Kendall/Hunt Pub. Co., 1991 [1987], pp. ix, 754, ISBN 978-0-8403-3702-3, LCCN 85081922, OCLC 13784377.

De zomervlinder (Geometra papilionaria) is een nachtvlinder uit de familie Geometridae, de spanners.

Kenmerken

De vlinder heeft een spanwijdte van 44 tot 50 millimeter. De vleugels hebben een fijne, smalle witte zoom.
Ze verbleken na verloop van tijd; vlinders van een week oud zien er al lichter uit.

Verspreiding en leefgebied

De vlinder komt algemeen voor in Nederland en België. Daarnaast komt de zomervlinder voor in geheel Europa, de Kaukasus, Siberië, oostelijk China en Japan. De vliegtijd is van juni tot en met augustus. De vlinder heeft een voorkeur voor een bosrijke omgeving.

De rups en zijn waardplanten

De waardplanten zijn onder andere berk, esdoorn, wilg, hazelaar en linde.

Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Geometra papilionaria op Wikimedia Commons.

Kjempebladmåler (Geometra papilionaria) er en sommerfugl som tilhører familien egentlige målere (Geometridae). Denne store, grønne arten, som er vanlig nord til Nordland i Norge, er lett å kjenne på størrelsen og fargen.

Utseende

En stor (vingespenn 44 – 50 mm), klart grønn måler (fargen blekner gjerne på døde eksemplarer). Antennene er fjæformede hos hannen, trådformede hos hunnen. Kroppen er kledt med korte, grønne hår. Både forvinger og bakvinger er grønne, med to oppstykkede, lyse tverrlinjer.

Levevis

Kjempebladmåleren er vanlig i løvskog, hager og parker. Larven lever først og fremst på bjørk (Betula spp.), men også på andre løvtrær og busker. De voksne sommerfuglene flyr om natten i juni – august, og kommer gjerne til lys. Den grønne fargen gir dem utmerket kamuflasje om det sitter på undersiden av et blad, som de gjerne gjør, men ikke om de setter seg på en husvegg eller lignende, da de er svært synlige.

Utbredelse

Kjempebladmåleren finnes i Europa og videre østover til Japan. I Norge er den vanlig nord til Nordland, det finnes også et par funn fra Troms og Finnmark.

Litteratur

• Aarvik, Leif, Berggren, Kai, Hansen, Lars Ove. 2000. Norges Sommerfugler. Catalogus Lepidopterorum Norwegiae. Norsk entomologisk forening. 192 sider. ISBN 82-995095-1-3
• Aarvik, Leif, Hansen, Lars Ove, Vladimir Kononenko. 2009. Norges Sommerfugler. Håndbok over Norges dagsommerfugler og nattsvermere. Norsk entomologisk forening, Naturhistorisk museum, Universitetet i Oslo. 432 sider. ISBN 978-82-996923-2-8

Eksterne lenker

• (sv) kjempebladmåler hos Dyntaxa
• (en) kjempebladmåler i Encyclopedia of Life
• (en) kjempebladmåler i Global Biodiversity Information Facility
• (en) kjempebladmåler hos Fauna Europaea
• (en) kjempebladmåler hos NCBI
• (en) Kategori:Geometra papilionaria – bilder, video eller lyd på Wikimedia Commons
• (en) Geometra papilionaria – galleri av bilder, video eller lyd på Wikimedia Commons
• Geometra papilionaria – detaljert informasjon på Wikispecies
• Nettsiden Svenska Fjärilar, med bildegalleri
• Nettsiden Norges sommerfugler

Miernik zieleniak (Geometra papilionaria) - motyl z rodziny miernikowcowatych (Geometridae).

Wygląd

Na zielonych skrzydłach tego motyla widnieją białe poprzeczne paski i przerywane faliste linie u. Tułów również jest zielony.

Występowanie

Motyl ten jest jednopokoleniowy, lata od czerwca do sierpnia. Preferuje świetliste lasy.

Gąsienice

Są zielone z żółtymi paskami na bokach i czerwonymi wyrostkami.

Linki zewnętrzne

• Motyle Europy

Geometra papilionaria é uma espécie de insetos lepidópteros, mais especificamente de traças, pertencente à família Geometridae.^[1]

A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.

Trata-se de uma espécie presente no território português.

Antes da metamorfose, a geómetra^[2] dá pelos nomes comuns de lagarta-mede-palmos^[3], ou simplesmente mede-palmos^[4], e medideira^[5]. Esta nomenclatura deve-se ao facto de, graças às pernas falsas na porção traseira do corpo, esta lagarta se locomover em arco, o que lembra a palma de uma mão aberta a medir as superfícies aos palmos.^[6]

Características

Adulto

É uma das espécies de maiores dimensões da família das geométridas,^[7] medindo entre 40 a 65 milímetros de envergadura.^[8] A sua coloração é de um verde mais intenso, nos espécimes recém metamorfoseados, aos passo que os espécimes mais velhos costumam exibir uma tonalidade mais esmaecida,^[8] pelo que, quando mortos, adquirem um tom verde-esbranquiçado ou mesmo puramente branco.^[7] Ambos os sexos são de aspecto semelhante, denotando-se pouco dimorfismo sexual, no entanto, é possível diferenciá-los pelas antenas, que são mais peludas nos machos.^[8]

Larva

Lagartas-mede-palmos. A castanha, à esquerda, ainda não hibernou e a verde, à direita, já maturou e hibernou.

Os ovos eclodem entre Agosto e Setembro. A larva, de cor castanha, começará a alimentar-se de folhas, até que estas comecem a cair, no Outono. Nessa altura, vai procurar um recanto seguro, entre os ramos, nalgum rebento de folha ou mesmo nalgum nó na casca da árvore, onde possa hibernar. Quando as folhas novas começarem a despontar, a larva voltará a alimentar-se, adquirindo, aí uma coloração mais intensa e começando a aumentar de tamanho.^[9]

As lagartas maduras atingem, com efeito, cerca de 30 mm de comprimento. Apresentam uma configuração que lembra um pau, com uma pequena protuberância sob o abdómen e um papo castanho de lado. São de cor verde-amarelado, a cabeça á mormente verde com um ligeiros reflexos acastanhados no ventre. Vivem num variegado rol de árvores e arbustos, dentre os quais se contam as bétulas, as faias, os amieiros, as aveleiras, salgueiros, limoeiros, entre outros, até ao fim do Verão.^[10]

Para pupar descem até ao solo ou embrenham-se no musgo denso dos ramos e tecem um casulo entre as folhas, o restolho ou os detritos que as circunvizinhem, brotando quatro semanas depois. Existe uma única geração anual.^[11]

Distribuição e habitat

Encontra-se na maior parte da Europa, Ásia Central e Japão.^[8] Habita pradarias, bosques e pântanos com bétulas.^[7]

Referências

Dagfjärilsmätare (Geometra papilionaria) är en fjäril i familjen mätare. Vingspannet är 44-50 millimeter.

Den förekommer i skog, på hedar och i kärr där det växer björk. Den är vida spridd över centrala och norra Europa.^[1]

Externa länkar

• Wikimedia Commons har media som rör Dagfjärilsmätare.
  Bilder & media

1. ^ Lilla fälthandboken - Fjärilar. Norstedts. 2011. sid. 125. ISBN 978-91-1-303684-7

Denna insekts-relaterade djurartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.

Geometra papilionaria là một loài bướm đêm trong họ Geometridae.^[1]

Hình ảnh

Chú thích

Tham khảo

• Dữ liệu liên quan tới Geometra papilionaria tại Wikispecies

Bài viết liên quan đến phân họ Geometrinae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.

• x
• t
• s