nomes no trilho de navegação
Die vlakteriet (Restio quadratus Mast.) is 'n plant wat tot die restio's behoort, rietagtige plante wat kenmerkend is aan die Kaapse floraryk. Dit kom in die Wes-Kaap voor. Op die SANBI-rooilys is hierdie plant, wat endemies aan Suid-Afrika is, as veilig (LC) gelys.[1]
Dit is 'n rietagtige plant wat 2 m lank kan word en digte donkergroen pluime het wat pluiserig uitsien. Dit groei op die vlaktes veral op plekke waar water uit die grond sypel. Die vlakteriet kan maklik herken word deurdat sy stingels 'n vierkantige deursnee besit. Die wetenskaplike naam quadratus verwys daarna.[2]
Die pluime
Die vierkantige stingel
Wikimedia Commons het meer media in die kategorie Vlakteriet.Die vlakteriet (Restio quadratus Mast.) is 'n plant wat tot die restio's behoort, rietagtige plante wat kenmerkend is aan die Kaapse floraryk. Dit kom in die Wes-Kaap voor. Op die SANBI-rooilys is hierdie plant, wat endemies aan Suid-Afrika is, as veilig (LC) gelys.
Dit is 'n rietagtige plant wat 2 m lank kan word en digte donkergroen pluime het wat pluiserig uitsien. Dit groei op die vlaktes veral op plekke waar water uit die grond sypel. Die vlakteriet kan maklik herken word deurdat sy stingels 'n vierkantige deursnee besit. Die wetenskaplike naam quadratus verwys daarna.
Restio quadratus je trávovitá, 1 až 2 m vysoká rostlina rostoucí na jihu Afriky v Jihoafrické republice, převážně v provincii Západní Kapsko. Tato dvoudomá, vytrvalá bylina bývá s dalšími, asi devadesáti druhy rodu lanovec, součásti rostlinné formace fynbos.[1][2]
Vyskytuje se na živinově chudých, hrubozrnných a kyselých půdách, kde jsou srážky kumulované převážně do zimního období a jejich celoroční průměr převyšuje 250 mm. Plně se přizpůsobila výraznému letnímu suchu provázenému občasnými požáry. Nejlépe roste na plném slunci, ve vlhké, ale dobře odvodněné půdě a na místech s pravidelně vanoucími větry zajišťující opylování. Většinou se vyskytuje v nadmořské výšce od 100 až do 1400 m n. m.
Snese krátkodobý pokles teploty pod -5 °C, případně mrazem poškozená nadzemní část obvykle obrazí nebo povyroste nová bylina z oddenku. Obdobně je tomu i při požáru, kdy po shoření lodyhy vyroste z nepoškozené kořenové hlavy nebo oddenku nová rostlina. Oheň je na úrovní terénu nejchladnější a většinu vypadaných semen nepoškodí, naopak jeho kouř mnohonásobně zvyšuje jejich klíčivost. Přirozené škůdce rostliny nemají.[1][3][4]
Vytrvalá, dvoudomá bylina s rozvětvenými lodyhami vysokými 1 až 2 metry vyrůstající z dlouhých, plazivých oddenků. Vytvářejí rozsáhlé polykormony a v krátké době může jedna rostlina obsadit prostor o průměru až 1,5 m. Pevné lodyhy jsou na průřezu hranaté, průměrně 5 mm tlusté, hladké, leskle zelené a zajišťují rostlině fotosyntézu. Listy jsou redukované na papírovité, zprvu olivové a později nahnědlé barvy, těsně přitisknuté, vytrvalé pochvy dlouhé 1 až 6 cm, které jsou na konci špičaté. V kolénkách plodných lodyh vyrůstají shluky tenkých, sterilních, větvících se lodyh, které mnohdy vypadající jako listy přesliček.
Jednopohlavné květenství, vyrůstající z paždí listenů u vrcholu lodyhy, se skládá z více než padesáti klásků sestavených do lat chráněných vytrvalým toulcem. Samčí rostlina má 25 až 35 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké květenství s eliptickými či vejčitými klásky, které mají krátké stopky nebo přisedají. Klásky bývají dlouhé 4 až 8 mm, široké 2 až 5 mm a mívají tři až osm květů 2 mm velkých. Nerozlišené šupinovité okvětí je asi 2 mm dlouhé a vyrůstá ve dvou kruzích, ve vnitřním jsou kratší. Blanité, vejčité, zašpičatělé plevy, jsou asi 2 mm velké. Samčí květ obsahuje tři tyčinky se žlutými prašníky a zakrnělý semeník. V době kvetení uvolňují prašníky velké množství pylu. Samičí rostlině vyrůstá ve stejnou dobu 20 až 35 cm dlouhé a 8 až 12 cm široké květenství s klásky dlouhými 5 až 10 mm. Klásky obsahují jeden až čtyři květy velké asi 3 mm a jednu až tři vejčité, zašpičatělé plevy dlouhé 3 mm. Stejně dlouhé šupinky okvětí mají na délku 3 mm. V samičím květu jsou tři patyčinky, svrchní jedno až třípouzdrý semeník se třemi pérovitými bliznami. Rostlina neobsahuje nektar a nevonící květy se opylují pylem přenášeným větrem.
Plody jsou drobné, pukavé tobolky obsahující elipsoidní, hnědá, hladká semena asi 1,3 mm velká. Semena souží k rozmnožování, nejlépe klíčí po "ošetření" kouřem. Přirozeně se rozšiřují větrem, významnější živočišné rozsévače nemají. Semenáčky potřebují během prvých dvou měsíců dostatek vláhy, nejlépe vzcházení po vysetí na počátku období dešťů.[1][3][4][5]
Restio quadratus je rostlinou bez valného ekonomického významu. Jeho lodyhy se používají nanejvýše na výrobu hrubých košťat a rohoží, v minulosti sloužil k pokrývání střech primitivních obydlí. Obsahuje v pletivu velké množství taninu a býložravci jej nespásají. Vysazuje se též na svazích pro zpevnění půdy, což svými rozrůstajícími se oddenky dobře splňuje.
Kvetoucí lodyhy se používají jako přízdoba k řezaných květin. Někdy se pěstuje jako zahradní okrasná rostlina, samičí rostliny jsou se svými latami dlouze vytrvalých květů mnohem atraktivnější. Stává se oblíbenou zahradní rostlinou i na severní polokouli, ve středoevropských podmínkách je ovšem nutné zajistit přezimování na mrazuprostém místě. Lodyhy staré tři roky postupně chřadnou, málo kvetou a je vhodné je odříznout na úrovni terénu.[4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Restio quadratus ve Wikimedia Commons
Restio quadratus je trávovitá, 1 až 2 m vysoká rostlina rostoucí na jihu Afriky v Jihoafrické republice, převážně v provincii Západní Kapsko. Tato dvoudomá, vytrvalá bylina bývá s dalšími, asi devadesáti druhy rodu lanovec, součásti rostlinné formace fynbos.
Restio quadratus là một loài thực vật có hoa trong họ Restionaceae. Loài này được Mast. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1869.[1]
Restio quadratus là một loài thực vật có hoa trong họ Restionaceae. Loài này được Mast. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1869.
