nomes no trilho de navegação
Outkovka pestrá (Trametes versicolor) je houba z čeledě chorošovité Polyporaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Na spodní straně klobouku plodnice občas parazituje nedohub oranžový Hypomyces arantius.[1]
CORLVE[2]
V roce 1753 houbu popsal Carl Linné, jako Boletus versicolor. Naposledy druh v roce 1939 popsal jako Trametes versicolor český mykolog Albert Pilát (1903 - 1974).[3]
Podle EPPO je pro patogena s označením outkovka pestrá Trametes versicolor používáno více rozdílných názvů, například Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor.[1][2]
V angličtině se houbě říká turkey tail, tedy krocaní ocas, protože ho vzhledově připomíná. Čínsky se nazývá yun zhi, což znamená “tráva říše nebes”. Japonský název je kawaratake.
Austrálie, Severní Amerika, Asie, Evropa.[4]
Běžný druh.
Organismus tvoří střechovitě uspořádané trsy plodnic. Plodnice jednoletá kloboukatá, vějířkovitá až růžicovitá polokruhovitá, na horní části klobouku je plodnice hnědě až šedě a také žlutavě pásovaná, plstnatá,2–8 cm velká. Je popisována jako hedvábně lesklá. Pruhy s chloupky se na klobouku plodnice střídají s lesklými plochami, zbarvení je variabilní. Rourky jsou krátké a mají póry okrouhlé, bílé až krémové, ve stáří šedé. Výtrusný prach bílý. Dužnina má na řezu dvě vrstvy.[5] Plodnice bývá často zeleně zbarvena řasami.[L 1]
Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a dalších listnáčů, vzácněji dokonce i na kmenech jehličnanů. Infekce proniká do stromů drobnými poraněními. Má velkou růstovou rychlost a plodnice vytváří velké trsy.[5] Oblíbeným hostitelem je dub (Quercus).[1]
Jiné druhy tohoto rodu. Nejpodobnější je outkovka pásovaná (Trametes ochracea), která ale není příliš hojná. Je silnější, klobouky mají méně pestrou barevnost a netvoří se na nich lesklé pruhy. Dalším druhem je outkovka chlupatá (Trametes hirsuta), která je taktéž masitější a její povrch je srstnatý. [6]
Způsobuje však bílou hnilobu dřeva.[1] Rozkládá dřevěné konstrukce a mrtvé tkáně stromů, je ale také parazitem na živých stromech.
Některé sloučeniny obsažené v houbě outkovka pestrá účinkují na podporu imunity a byly pozitivně testovány jako podpůrné léčivo s měřitelnými výsledky při léčbě některých nádorových onemocnění nebo látky zlepšující prognózu u pacientů s některými nádorovými onemocněními.[7]
Podle dostupných informací nejsou známa žádná vážná rizika, které byly spojeny s použitím outkovky nebo produktů odvozených z této houby. Vzácně se objevuje nevolnost, zvracení, ztráta chuti k jídlu a průjem, tmavší nehty a nízký počet krevních buněk.[8][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Výtažek z outkovky pestré je užívaný v přírodním léčitelství Číny, Koreje a Japonska. V České republice je obsažen ve složkách potravinových doplňků ke zvýšení imunity, jako lék „zvyšující vyléčitelnost rakoviny“, hlavně ve spojení s klasickou léčbou rakoviny.[zdroj?][5] Je popisován jako lék na alkoholové postižení jater, přípravek s antagonickými účinky vůči kortikosteroidům a jiným chemickým látkám, antivirotikum (na vir HPV - původce rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu, chronického únavového syndromu, Burkittova lymfomu, Hodgkinovy nemoci a některých karcinomů), poruchy imunity, revmatoidní artritidu, autoimunitní zánět štítné žlázy, diabetes mellitus, roztroušené sklerózy, jako „detoxikační“ látka, proti infekci EB viróz, hepatitidy (B), nákazy Staphylococcus aureus, herpes simplex, podpůrně u rakoviny prostaty a poruchách funkce plic, ale také při potřebě doplnit slezinu, vyživit ducha nebo doplnit energii.[zdroj?] Je doporučeno s ohledem na obvykle naprosto žádné odborně potvrzené testy obsahu těchto doplňků stravy a neověřené účinky preparátů nedůvěřovat neprověřeným produktům.[8][nenalezeno v uvedeném zdroji][zdroj?]
Někdy se plodnice používá při aranžování suchých květin.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu outkovka pestrá ve Wikimedia Commons
Outkovka pestrá (Trametes versicolor) je houba z čeledě chorošovité Polyporaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Na spodní straně klobouku plodnice občas parazituje nedohub oranžový Hypomyces arantius.
