nomes no trilho de navegação
Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis)[1] je štíhlý plochý brouk se šesti zoubky na každé straně štítu, barvy od hnědočervené – světle hnědé až tmavohnědé. Krovky má zbrázděné, vzadu zaokrouhlené, vpředu zaúhlené, na bocích předohrudi jsou výrazné zoubky. Jeho larva má na hřbetě prvních tří článku dvě hnědé skvrny, tělo je řídce porostlé chloupky, barvy bílé až žluté se žlutohnědou hlavou. Je velmi pohyblivá. Velikost larvy se pohybuje od 2,9 – 3,8 mm, velikost dospělce 2,5–3 mm.
Vývoj s proměnou dokonalou: z vajíčka 22 dní, larva má stádium 40 dní, kukla 20 dní při 18 °C. Průměrný vývoj trvá 80 dní, při teplotě 35 °C se vývoj urychluje až na 21 dní. Pod 18 °C se vývoj téměř zastavuje.[2] Dospělec se dožívá až 12 měsíců. Je odolný proti nízkým do −14 °C i vysokým teplotám do +52 °C, které přežije po několik hodin.[3] Samice klade 200 až 350 podlouhlých, lesklých, bílých vajíček za rok volně do přírody nebo přímo do potravin. Během roku může mít ve skladech 2 až 7 generací. Vhodné podmínky jsou v rozmezí teplot 20 °C až 35 °C.[4]
V přírodě se vyskytují pod kůrou stromů, kde se živí lýkem.[5] Nejčastěji se vyskytuje především ve skladech, silech a v domácnosti v potravinách. Lesák skladištní je nebezpečný invazivní škůdce, který dovede proniknout velice malými skulinami, proniknout do uzavřených obalů (larvy se dovedou prokousat skrz igelitový nebo papírový obal). V napadeném zboží (potravině) se velmi rychle množí a šíří. Živí se především obilím, moukou a moučnými výrobky (těstoviny, sušenky, pečivo, atd.), rýži, olejnatými semeny, luštěniny. Napadá i sušené ovoce, tabák, čaje, čokoládu nebo i sušené maso nebo koření. Napadá obilniny poškozené pilousi. V obilních skladech může zapříčinit ohniska záhřevu.[4][2][3]
V domácnostech uchovávat potraviny ve skleněných nebo porcelánových dobře uzavřených obalech (nádobách). Udržovat čistotu ve skladovacích prostorách, občas je vyčistit horkou vodou nebo parním čističem. Napadení potraviny beze zbytku zničit. Skladovací prostor vymýt a ošetřit chemickými přípravky proti hmyzu. Obaly nenapadených potravin zkontrolovat (záhyby, škvíry spojů). Je možné likvidovat lesáka lesního zmrazením potravin pod −20 °C po dobu 7 dní nebo zahřátím na +60 °C po dobu jedné hodiny.
Ve skladech se likviduje mechanicky pročištěním skladovaného zboží nebo jeho úplnou likvidací. Skladové prostory s mohou ošetřit fyzikálně – sníženou teplotou na −20 °C po dobu 7 dní nebo teplotou +60 °C po dobu 1 hodiny. Chemicky ošetřením reziduálními chemickými prostředky nebo fumigací[p. 1].
S lesákem skladištním se obvykle vyskytuje i lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus).
Obrázky, zvuky či videa k tématu lesák skladištní ve Wikimedia Commons
Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) je štíhlý plochý brouk se šesti zoubky na každé straně štítu, barvy od hnědočervené – světle hnědé až tmavohnědé. Krovky má zbrázděné, vzadu zaokrouhlené, vpředu zaúhlené, na bocích předohrudi jsou výrazné zoubky. Jeho larva má na hřbetě prvních tří článku dvě hnědé skvrny, tělo je řídce porostlé chloupky, barvy bílé až žluté se žlutohnědou hlavou. Je velmi pohyblivá. Velikost larvy se pohybuje od 2,9 – 3,8 mm, velikost dospělce 2,5–3 mm.
Der Getreideplattkäfer (Oryzaephilus surinamensis) ist ein Käfer aus der Familie der Raubplattkäfer (Silvanidae).
Getreideplattkäfer werden 2,5 bis 3,5 Millimeter lang. Sie sind braun und fein anliegend hell behaart. Ihr Kopf ist breit und hat vorstehende Facettenaugen. Der Halsschild trägt an den Seiten je sechs Zähnchen. Die Halsschildscheibe hat drei Längsrippen. Die Deckflügel sind geringfügig breiter als der Halsschild und tragen erhabene Längsrippen, zwischen denen Punktreihen verlaufen. Die Männchen unterscheiden sich von den Weibchen durch einen Zahn auf den Schenkeln (Femora) der Hinterbeine. Die Art kann sehr leicht mit Oryzaephilus mercator verwechselt werden. Diese Art besitzt jedoch Schläfen, die nicht etwa gleich lang wie die Facettenaugen sind, sondern kürzer als die halbe Länge der Augen.
Die Tiere sind typische Kulturfolger und kosmopolitisch verbreitet. Sie bewohnen Vorräte, insbesondere von Getreiden, Mehl und Nüssen; man findet sie jedoch auch in Kompost, faulendem Heu, unter Rinde und in ähnlichen Lebensräumen. Sie machen dort hauptsächlich Jagd auf Insektenlarven, die insbesondere an den Vorräten fressen. Nur selten fressen sie bereits befallene Körner.
Der Getreideplattkäfer (Oryzaephilus surinamensis) ist ein Käfer aus der Familie der Raubplattkäfer (Silvanidae).
Суринама унчулу (лат. Oryzaephilus surinamensis) — жалпак коңуздардын бир түрү.
Oryzaephilus surinamensis, the sawtoothed grain beetle,[1] is a beetle in the superfamily Cucujoidea.[2] It is a common, worldwide pest of grain and grain products as well as chocolate, drugs, and tobacco.[2] The species's binomial name, meaning "rice-lover from Suriname," was coined by Carl Linnaeus, who received specimens of the beetle from Surinam.[3] It is also known as the malt beetle and may be referenced in the poem This Is The House That Jack Built in the line "....the rat that ate the malt that lay in the house that Jack built" the malt referenced may not be actual malted grain but a sawtoothed grain beetle.
O. surinamensis is a slender, dark brown beetle 2.4–3 mm in size, with characteristic "teeth" running down the side of the prothorax.[4] It is nearly identical to Oryzaephilus mercator, or the Merchant Grain Beetle,[2] however, O. surinamensis has smaller eyes and a broader, more triangular head;[2] O. surinamensis unlike O. mercator are unable to fly.[4]
O. surinamensis can be found worldwide.[2] The beetle is one of the most commonly encountered stored product pests[2] and is widespread within the food industry and can be found in food manufacturing, storage, and retail facilities,[5] as well as in home pantries.[2] O. surinamensis is less common in colder climates such as Canada and the Northern United States[2]
A female can produce 43-285 eggs in their six to ten month average lifespan which are deposited on a food mass.[6] The ideal temperature range for larvae development within eggs is about 27-29°C (80-85°F[6]), under such conditions they hatch in three to five days.[6]
Larvae are yellow-white with brown heads and grow up to 3mm.[2] They crawl freely around the food mass and feed on broken pieces of grain or grain kernels damaged by other insects,[2] larger larvae may bore into kernels.[6] Larvae account for the majority of damage done to grain.[5] Larvae molt two to four times before pupation[2]
Larvae pupate by constructing cocoon-like coverings using broken pieces of grain.[2][6] Emergence as adults occurs after about one week[6]
Adults can live on average six to ten months, though they can live as long as three years.[6] The total life cycle is 27 – 51 days at 85–95 °F (29–35 °C).[4] Adults seek out new sources of food for breeding.[2] In areas which have severe infestations of O. surinamensis adults have been reported to nibble on the skin of people, however, these bites are not harmful.[2]
O. surinamensis is one of the most commonly encountered insects in grain, pet foods, and seeds.[2] Feeding results in shrinkage of the dry mass of the infested product and in increased water content due to the metabolic activity of the insects which can result in mold growth.[6] In grain, insect damage decreases value and can make it unfit for use; sufficient numbers of insect fragments or live insects can result in rejection by the purchaser.[6]
In the home, infestations can be avoided by storing dried food products in sealed containers.[2] To control already present infestations, the infested material needs to be identified and disposed of,[4] or frozen- as all life stages of the beetle can be killed by being frozen for six days.[2] In food processing operations and warehouses other means of control may be necessary and fumigation is commonly used,[2] in large-scale grain storage operations a pesticide application may be needed for storage over six months.[6] Fumigation is commonly used to control stored product pests in food and grain, this involves the treatment of product with gasses which are able to diffuse throughout the treated area.[2] The gasses used in fumigation (most often phosphine[7]) are highly toxic to both insects and mammals (including humans)[7] but when applied properly, no fumigant will remain in product after treatment is complete.[2] Because of the high toxicity of fumigants, their use is restricted to qualified applicators[2][6] and areas which can be tightly sealed.[2]
Oryzaephilus surinamensis, the sawtoothed grain beetle, is a beetle in the superfamily Cucujoidea. It is a common, worldwide pest of grain and grain products as well as chocolate, drugs, and tobacco. The species's binomial name, meaning "rice-lover from Suriname," was coined by Carl Linnaeus, who received specimens of the beetle from Surinam. It is also known as the malt beetle and may be referenced in the poem This Is The House That Jack Built in the line "....the rat that ate the malt that lay in the house that Jack built" the malt referenced may not be actual malted grain but a sawtoothed grain beetle.
Aidalamesklane (Oryzaephilus surinamensis) on mardikaliste seltsi kuuluv putukaliik.
Putukat on ka Eestis.[1]
Aidalamesklane (Oryzaephilus surinamensis) on mardikaliste seltsi kuuluv putukaliik.
Putukat on ka Eestis.
Riisihärö (Oryzaephilus surinamensis) on 2,5-3,5 millimetriä pitkä kaitahäröjen heimoon kuuluva kovakuoriaislaji. Aikuinen riisihärö on väriltään musta tai tummanruskea, rakenteeltaan litteä ja etuselän reunoissa on piikkimäiset lisäkkeet sekä pyöristynyt piikkimäinen lisäke silmien takana. Riisihärön toukat ovat 3 mm pitkiä ja vaaleita. Riisihärö on pitkäikäinen ja voivat elää jopa kolmevuotiaaksi. Laji tarvitsee lämpöä lisääntyäkseen, sillä 18 C asteen lämpötilassa laji ei enää lisäänny. Kehitys munasta aikuiseksi tapahtuu 20 C asteen lämpötilassa vajaassa kahdessa kuukaudessa.
Riisihärö on haitallinen tuholainen myllyissä, leipä- ja suklaatehtaissa, kaupan ketjussa sekä kotitalouksissa vaikkakaan siitä ei todennäköisesti ole hygieenistä haittaa. Riisihärö leviää mm. leipäviljan, kuivattujen hedelmien, pähkinöiden ja öljyväkirehujen mukana paikasta toiseen. Laji on levinnyt maailmanlaajuisesti kaikille mantereille. Riisihärö luokitellaan Suomessa vieraslajiksi.
Riisihärön torjunta perustuu puhtauteen ja desinfiointiin sekä saastuneiden tuotepakkausten hävittämiseen tai niiden pakastamiseen ainakin yhden viikon ajaksi -25 -30 C asteen lämpötilaan.
Riisihärön saalistajia luonnossa ovat ainakin seuraavat: Amphibolus venator, Blattisocius tarsalis, latolude (Lyctocoris campestris), viljapehkiäinen (Tenebroides mauritanicus), vakkakuoriainen (Tribolium castaneum), keloheiverölude (Xylocoris cursitans) ja Xylocoris flavipes.[1]
Pähkinähärö eli kauppahärö (Oryzaephilus mercator) muistutta riisihäröä sillä erotuksella, että kauppahärön etuselässä ei ole piikkejä.
Riisihärö (Oryzaephilus surinamensis) on 2,5-3,5 millimetriä pitkä kaitahäröjen heimoon kuuluva kovakuoriaislaji. Aikuinen riisihärö on väriltään musta tai tummanruskea, rakenteeltaan litteä ja etuselän reunoissa on piikkimäiset lisäkkeet sekä pyöristynyt piikkimäinen lisäke silmien takana. Riisihärön toukat ovat 3 mm pitkiä ja vaaleita. Riisihärö on pitkäikäinen ja voivat elää jopa kolmevuotiaaksi. Laji tarvitsee lämpöä lisääntyäkseen, sillä 18 C asteen lämpötilassa laji ei enää lisäänny. Kehitys munasta aikuiseksi tapahtuu 20 C asteen lämpötilassa vajaassa kahdessa kuukaudessa.
Riisihärö on haitallinen tuholainen myllyissä, leipä- ja suklaatehtaissa, kaupan ketjussa sekä kotitalouksissa vaikkakaan siitä ei todennäköisesti ole hygieenistä haittaa. Riisihärö leviää mm. leipäviljan, kuivattujen hedelmien, pähkinöiden ja öljyväkirehujen mukana paikasta toiseen. Laji on levinnyt maailmanlaajuisesti kaikille mantereille. Riisihärö luokitellaan Suomessa vieraslajiksi.
Riisihärön torjunta perustuu puhtauteen ja desinfiointiin sekä saastuneiden tuotepakkausten hävittämiseen tai niiden pakastamiseen ainakin yhden viikon ajaksi -25 -30 C asteen lämpötilaan.
Riisihärön saalistajia luonnossa ovat ainakin seuraavat: Amphibolus venator, Blattisocius tarsalis, latolude (Lyctocoris campestris), viljapehkiäinen (Tenebroides mauritanicus), vakkakuoriainen (Tribolium castaneum), keloheiverölude (Xylocoris cursitans) ja Xylocoris flavipes.
Pähkinähärö eli kauppahärö (Oryzaephilus mercator) muistutta riisihäröä sillä erotuksella, että kauppahärön etuselässä ei ole piikkejä.
Le silvain, ou cucujide dentelé des grains[1] (Oryzaephilus surinamensis), est une espèce d'insectes coléoptères de la famille des Silvanidae et de la superfamille Cucujoidea[2]. Le nom binomial de l'espèce, qui signifie "amoureux du riz du Surinam", lui a été donné par Carl von Linné, qui reçut des spécimens de ce coléoptère du Suriname[3].
Cet insecte à répartition cosmopolite est un ravageur des grains de céréales entreposées, de préférence les grains endommagés ou humides, et plus généralement de toutes les denrées dérivées ou riches en amidon (farines, pâtes, biscuits, etc.) ainsi que du chocolat, des médicaments et du tabac[2].
O. surinamensis est un coléoptère brun mince et de 2,4 à 3 mm de long, avec des «dents» caractéristiques descendant le long du prothorax[4] Il est presque identique à Oryzaephilus mercator (en)[2]. Cependant, O. surinamensis a des yeux plus petits et une tête plus large, plus triangulaire[2] et contrairement à O. mercator, il ne peut pas voler[4].
Oryzaephilus surinamensis est présent dans le monde entier[2]. Ce coléoptère est l’un des organismes nuisibles les plus fréquemment rencontrés dans le stockage de produits alimentaires[2]. Il est trouvé dans les installations de fabrication, de stockage et de vente au détail de produits alimentaires[5], ainsi que dans les garde-manger domestiques[2]. O. surinamensis est moins commun dans les climats plus froids tels qu'au Canada et le nord des États-Unis[2].
Une femelle peut produire entre 43 et 285 œufs au cours de sa vie moyenne de six à dix mois, qui les dépose sur une masse alimentaire[6]. La température idéale pour le développement des larves dans les œufs est d'environ 27 à 29 °C[6]. Dans de telles conditions, ils éclosent en trois à cinq jours[6].
Les larves sont des vers jaune-blanc avec des têtes brunes et atteignent 3 mm[2]. Ils rampent librement autour de la masse de nourriture et se nourrissent de morceaux de grains cassés ou de grains de grains endommagés par d'autres insectes[2], de plus grosses larves peuvent creuser des noyaux de fruit[6]. Les larves représentent la majorité des dommages causés aux céréales[5]. Les larves muent deux à quatre fois avant la nymphose[2].
Les larves se métamorphosent en construisant des cocons à l'aide de morceaux de grains cassés[2],[6]. L’émergence à l’âge adulte survient au bout d’une semaine environ[6].
Les adultes peuvent vivre en moyenne six à dix mois, mais ils peuvent vivre aussi longtemps que trois ans[6]. Le cycle de vie total est de 27 à 51 jours à une température de 29 à 35 °C[4]. Les adultes recherchent de nouvelles sources de nourriture pour la reproduction[2]. Dans les zones gravement infestées par O. surinamensis, il a été rapporté que des adultes peuvent ronger la peau de personnes, mais que ses piqûres ne sont pas nocives[2].
O. surinamensis est l'un des insectes les plus couramment rencontrés dans les céréales, les aliments pour animaux de compagnie et les graines[2]. Son alimentation entraîne un diminution de la masse sèche du produit infesté et une augmentation de la teneur en eau en raison de l'activité métabolique des insectes, qui peut entraîner la croissance de moisissures[6]. Sur les grains, les dégâts causés par les insectes diminuent leur valeur et peuvent les rendre impropres à l’utilisation; un nombre suffisant de fragments d'insectes ou d'insectes vivants peut entraîner le rejet d'un acheteur[6].
Dans les maisons particulières, les infestations peuvent être évitées en stockant les produits alimentaires séchés dans des récipients fermés[2]. Pour contrôler les infestations déjà présentes, le matériel infesté doit être identifié et éliminé[4] ou gelé, car tous les stades de développement du coléoptère peuvent être tués en étant gelés pendant six jours[2]. Dans les opérations de transformation des aliments et les entrepôts, d'autres moyens de contrôle peuvent s'avérer nécessaires et la fumigation est couramment utilisée[2], dans les opérations de stockage à grande échelle des céréales, une application de pesticide peut être nécessaire pendant plus de six mois[6]. La fumigation est couramment utilisée pour lutter contre les parasites des produits stockés présents dans les aliments et les céréales. Elle implique le traitement des produits avec des gaz capables de diffuser dans toute la zone traitée. Les gaz utilisés lors de la fumigation (le plus souvent la phosphine[7]) sont hautement toxiques pour les insectes et les mammifères (y compris les humains)[7], mais une fois correctement appliqué, aucun fumigant ne reste dans le produit une fois le traitement terminé[2]. En raison de la forte toxicité des fumigants, leur utilisation est réservée à des agents applicateurs qualifiés[2],[6] et à des zones pouvant être correctement scellées[2].
Le silvain, ou cucujide dentelé des grains (Oryzaephilus surinamensis), est une espèce d'insectes coléoptères de la famille des Silvanidae et de la superfamille Cucujoidea. Le nom binomial de l'espèce, qui signifie "amoureux du riz du Surinam", lui a été donné par Carl von Linné, qui reçut des spécimens de ce coléoptère du Suriname.
Cet insecte à répartition cosmopolite est un ravageur des grains de céréales entreposées, de préférence les grains endommagés ou humides, et plus généralement de toutes les denrées dérivées ou riches en amidon (farines, pâtes, biscuits, etc.) ainsi que du chocolat, des médicaments et du tabac.
Oryzaephilus surinamensis is een keversoort uit de familie Silvanidae. De wetenschappelijke naam van de soort is voor het eerst geldig gepubliceerd in 1758 door Linnaeus.[1]
Bronnen, noten en/of referenties
Oryzaephilus surinamensis é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Silvanidae.[1]
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Oryzaephilus surinamensis é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Silvanidae.
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Sågtandad plattbagge (Oryzaephilus surinamensis) är en skalbagge i familjen plattbaggar. Den sågtandade plattbaggen återfinns ibland inomhus, där den bland annat lever på mjölprodukter, torkad frukt och kryddor.[1]
Wikimedia Commons har media som rör Sågtandad plattbagge.
Denna insekts-relaterade djurartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
Sågtandad plattbagge (Oryzaephilus surinamensis) är en skalbagge i familjen plattbaggar. Den sågtandade plattbaggen återfinns ibland inomhus, där den bland annat lever på mjölprodukter, torkad frukt och kryddor.
Oryzaephilus surinamensis là một loài bọ cánh cứng trong họ Silvanidae. Loài này được Linnaeus miêu tả khoa học năm 1758.[1]
Phương tiện liên quan tới Oryzaephilus surinamensis tại Wikimedia Commons
Bài viết về bọ cánh cứng này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Oryzaephilus surinamensis là một loài bọ cánh cứng trong họ Silvanidae. Loài này được Linnaeus miêu tả khoa học năm 1758.
