nomes no trilho de navegação
Cruciata laevipes Opiz, ye una planta yerbácea perteneciente a la familia de les rubiacees.
Planta de distribución eurosiberiana, qu'ocupa l'oeste, centru y sur d'Europa, estendiéndose escontra'l centru sur de Rusia. Na Península Ibérica apaez fundamentalmente pel norte del territoriu.
Ye una especie vexetal que forma parte de praos húmedos y yerbazales avisiegos n'ambientes forestales (pinares, abetales, fayedals y carbayeraes), sobre suelos ricos en materia orgánico, tamién nitrófilos. Ocupa de la mesma veres de manantiales o fontes y regueros y tamién en cascayos o graves fluviales.Atopar n'altores de 700 a 2200 msnm. Ye indiferente al sustrato, anque n'Aragón ye más frecuente ver la planta sobre suelos de naturaleza xiliza. Floria en primavera.
Ye una especie perenne que s'estrema de Cruciata glabra (L.) Ehrend., por presentar pedúnculos pelosos, con dos bráctees foliácees. Tarmos tamién cubiertos de pelosidad trupa y patente, con fueyes pelo normal más curties que los entrenudos. La inflorescencia presentar en forma de visos axilares con más de 5 flores.
Cruciata laevipes describióse por Philipp Maximilian Opiz y espublizóse en Seznam 34. 1852[1]
Cruciata: nome xenéricu que significa "con forma de cruz"[2]
laevipes: epítetu llatín que significa "con tarmu llisu"[3]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Cruciata laevipes Opiz, ye una planta yerbácea perteneciente a la familia de les rubiacees.
La creuera (Cruciata laevipes) és una espècie de planta de la família de les rubiàcies present arreu d'Europa així com al nord de Turquia, l'Iran, el Caucas i l'Himàlaia occidental.[1] S'ha informat de la seva naturalització al Comtat d'Ontario a l'Estat de Nova York.[2] C. laevipes creix en prats, vorals de carreteres, ribes, matollars i boscos oberts, generalment sobre sols calcaris ben drenats.[3]
Aquesta planta perenne extensiva pot créixer a una alçada de 15-70 cm, es reprodueix per llavors i estolons i presenta, cosa inusual en el grup de les rubiàcies, flors hermafrodites grogues. Les flors interiors són mascles i després cauen, mentre que les exteriors són bisexuals i produeixen els fruits. Les flors fan olor de mel. Dels verticils de quatre fulles, només dos de cada grup són fulles reals, les altres dues són estípules.[4] S'associa amb micorizes arbusculars que penetren les cèl·lules corticals de les arrels.
Avui dia Cruciata laevipes apenes s'usa com a planta medicinal, però abans s'emprava com a remei per al reumatisme i l'edema.[5] El manuscrit del Medicinale Anglicum recomana la creuera com a cura per al maldecap.[6]
La creuera (Cruciata laevipes) és una espècie de planta de la família de les rubiàcies present arreu d'Europa així com al nord de Turquia, l'Iran, el Caucas i l'Himàlaia occidental. S'ha informat de la seva naturalització al Comtat d'Ontario a l'Estat de Nova York. C. laevipes creix en prats, vorals de carreteres, ribes, matollars i boscos oberts, generalment sobre sols calcaris ben drenats.
Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) je vytrvalá, žlutozelená, stínomilná a vlhkomilná, planě rostoucí bylina s množství drobných, žlutých kvítků, Je jedním ze tří původních druhů rodu svízelka, které rostou v přírodě České republiky.
Rostliny tohoto druhu se vyskytují, vyjma Skandinávie, téměř ve všech evropských zemích a dále východním směrem přes Ukrajinu a Turecko až po oblast Kavkazu. Rostou v nadmořské výšce až 2100 m. Byly zavlečeny i Severní Ameriky, kde se objevují ve Spojených státech.[1]
V Česku se vyskytují hojně nebo roztroušeně v mezofytiku, méně časté jsou v termofytiku kolem dolních toků řek. Poměrně vzácné bývají v suchých oblastech na jižní Moravě, zcela chybí v jižních a jihovýchodních Čechách.[2][3]
Preferuje vlhké, humózní, zásadité až neutrální půdy dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem. Je částečně stínomilná a roste v relativně nenarušených biotopech, na vlhčích okrajích lesů, podél potoků a řek, v příkopech cest i železničních tratí, na mokrých loukách, pastvinách i v křovinách, obvykle vytváří široké kolonie.
Je schopná regenerovat prostřednictvím oddenků a podzemních výběžku a může dlouho setrvávat na svém stanovišti. Prospívá ji občasné spasení nebo pokosení okolí, aby se odstranily konkurence schopnější druhy.[2][3][4]
Svízelka chlupatá je hemikryptofyt, vytrvalá bylina vysoká 20 až 50 cm. Má poléhavou nebo přímou, jen u báze větvenou lodyhou vyrůstající z tenkého, silně větveného, plazivého oddenku. Lámavá, čtyřhranná lodyha s dlouhými internodiemi je porostlá měkkými a odstávajícími chlupy a má žlutozelené listy ve čtyřčetných přeslenech.
Listy všech přeslenů nestojí střídavě, ale přesně nad sebou. Jejich čepele bývají dlouhé 15 až 25 a široké 5 až 10 mm, jsou vejčité, elipsovité nebo široce kopinaté, trojžilové, po obvodě celokrajné, na vrcholu tupě špičaté a po obvodě a žilkách hustě chlupaté. Po odkvětu spodní listy usychají a ostatní se svěšují dolů. Listy v přeslenu jsou ve skutečnosti jen dva (to jsou ty, ze kterých vyrůstají květy) a další dva jsou pouze stejně vypadající palisty (z nich květy nerostou).
Po medu vonící květy na chlupatých stopkách vyrůstají v pěti až devítikvětých vrcholících (kratších než listy) z paždí těsně nad listy. Prostřední květy ve vrcholíku jsou oboupohlavné a krajní jsou samčí se zakrnělými pestíky; po odkvětu se květenství sklánějí dolů. Kalich je nezřetelný, citrónově žlutá nebo žlutozelená, srostlá koruna se čtyřmi oválnými laloky má v průměru 2 až 3 mm. Tyčinky s prašníky jsou čtyři a spodní vícedílný semeník má vytrvalou čnělku. Opylovány jsou drobným létajícím hmyzem nebo samosprašně. Kvetou v dubnu až červenci.
Plod je lysá dvounažka dělící se ve zralosti ve dvě kulovitá či vejčitá, olivově hnědá neb černá, hladká nebo i žebrovaná merikarpia velká asi 2,5 mm. Schopnost semen (merikarpií) vyklíčit netrvá déle než rok. Hmotnost tisíce semen je 3,6 gramů. Ploidie druhu je 2n = 22.[2][3][4][5][6][7]
Na přirozených stanovištích se rozmnožuje vegetativně rozrůstáním oddenků a pohlavně semeny. Uměle ji lze rozšiřovat jarním dělením trsů nebo podzimním výsevem semen, kdy v průběhu zimy semena ztrácejí dormanci.[8]
V přírodě ČR jsou rozšířeny ještě dva jiné druhy svízelky, svízelka lysá (Cruciata glabra) a svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). Svízelka lysá má lodyhy i květní stopky lysé a její merikarpia mají hruškovitý tvar. Svízelka piemontská má lodyhy drsné a květenství tvoří jen několik málo květů, které po odkvětu překryjí listy.[3]
V současnosti je svízelka chlupatá ekonomicky bezvýznamnou rostlinou. Dříve byly využívány její schopnosti diuretické, adstringentní i hojivé. Odvar z listů byl používán při neprůchodnosti žaludku nebo střev, pro stimulaci chutí k jídlu i jako lék na revmatismus a vodnatelnost. Kořen i nať obsahují červené barvivo a po jejich spasení většího množství dávají krávy červeně zabarvené mléko.[9]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízelka chlupatá ve Wikimedia Commons
Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) je vytrvalá, žlutozelená, stínomilná a vlhkomilná, planě rostoucí bylina s množství drobných, žlutých kvítků, Je jedním ze tří původních druhů rodu svízelka, které rostou v přírodě České republiky.
Das Gewimperte Kreuzlabkraut (Cruciata laevipes),[1] auch Gewöhnliches Kreuzlabkraut und Wiesen-Kreuzlabkraut[2] genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Das Gewimperte Kreuzlabkraut ist eine sommergrüne, ausdauernde, krautige Pflanze, die Wuchshöhen von etwa 15 bis 30, selten bis zu 50 Zentimetern erreicht.[1] Der vierkantige Stängel weist eine abstehende, steife Behaarung auf.[1] Die jeweils zu viert in einem Quirl sitzenden Blätter sind oval bis elliptisch und dreinervig.[1] An der Spitze der Sprossachse liegen die Blattquirle enger zusammen, sonst herrschen größere unbeblätterte Stängelabschnitte zwischen den Wirteln vor.
Die kleinen Blüten befinden sich zu drei bis neun Stück in blattachselständigen Quirlen jeweils oberhalb an den Blattwirteln.[1] Im Gegensatz zu der zweiten heimischen Kreuzlabkraut-Art werden zur Blütezeit im April bis Juni auch Hochblätter an den Blütenständen ausgebildet. Diese Pflanzenart fällt dem Betrachter vor allem dadurch ins Auge, dass nicht nur die Blüten, sondern auch die Blätter einen gelblichen bis gelbgrünen Farbton zeigen. Die Blütenstiele sind behaart.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 22.[3]
Als mesomorphger Hemikryptophyt[1] weist das Gewimperte Kreuzlabkraut Überwinterungsknospen nahe der Erdoberfläche auf und seine oberirdischen Sprossteile sterben im Herbst ab.[4]
Zwittrige und rein männliche Blüten stehen auf demselben Pflanzenexemplar, sie ist also andromonözisch. Blütenökologisch handelt es sich um eine Bienenblume. Die Blüten duften nach Honig. Die Blütezeit erstreckt sich von April bis Juni.[4]
Die kahle und glatte Frucht erfährt wohl eine Schwimm- und Rollausbreitung.[4]
Das Verbreitungsgebiet reicht von Europa bis zum Iran und dem westlichen Himalaja.[5] Das Gesamtareal der Art wird als submediterran-eurasiatisch charakterisiert. In den Allgäuer Alpen steigt sie im Tiroler Teil am Südhang des Heubergs bei Häselgehr bis zu einer Höhenlage von 1700 Metern auf.[6]
Im mittleren und südlichen Deutschland ist das Gewimperte Kreuzlabkraut recht verbreitet, in Norddeutschland dagegen seltener. Hier konzentriert sich Cruciata laevipes auf die Flusstäler von Elbe, Oder und Weser; sonst kann sie über weite Strecken fehlen. Im nordwestdeutschen Tiefland wird das Gewimperte Kreuzlabkraut als regional gefährdet eingestuft.
Das Gewimperte Kreuzlabkraut wächst in frischen, mäßig nährstoffreichen Gras- und Staudensäumen (beispielsweise an Grabenrändern), an Gebüschen und in lichten Laubwäldern. Es gilt als anspruchsvoll in seinen Standortansprüchen. Es ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Urtico-Cruciatetum aus dem Aegopodion-Verband, kommt aber auch in Prunetalia- oder Fagetalia-Gesellschaften vor.[3]
Die Erstveröffentlichung von Cruciata laevipes erfolgte durch Philipp Maximilian Opiz. Die Gattung Cruciata umfasst zehn Arten; davon kommen drei in Mitteleuropa vor (Cruciata laevipes, Cruciata glabra und Cruciata pedemontana). Die nächst verwandte Gattung sind die Labkräuter (Galium).
Das Gewimperte Kreuzlabkraut (Cruciata laevipes), auch Gewöhnliches Kreuzlabkraut und Wiesen-Kreuzlabkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
She lus sheer-vio eh bossan tessen (Cruciata laevipes). T'eh dooghyssagh da'n Oarpey eddyr Bretyn Vooar as yn Çhibbeyr. T'eh gaase ayns lheeantyn, rish raaidyn as awinyn, as mastey keyljyn, er thalloo kelkagh.[1]
T'eh gaase dy jeeragh wheesh as 70cm er yrjid. Ta gass renaigagh echey. Ta ny duillagyn echey reaghit mygeayrt ny gish myr fainey ayns kiareyn, agh cha nel ad daa 'syn 'ainey nyn veer duillagyn; ta'n ghaa elley nyn stipuleyn.[2] T'ad sleeanagh dys oohchrooagh as birr oc, as fynnagh. Ta blaaghyn buighey daa-ghooghyssagh echey, mysh 2-3mm er crantessen. Ta messyn gyn fynney echey.
V'ad jannoo ymmyd jeh myr lus lheeys. Choyrlee Bald's Leechbook eh noi çhingys king.[3]
She lus sheer-vio eh bossan tessen (Cruciata laevipes). T'eh dooghyssagh da'n Oarpey eddyr Bretyn Vooar as yn Çhibbeyr. T'eh gaase ayns lheeantyn, rish raaidyn as awinyn, as mastey keyljyn, er thalloo kelkagh.
Cruciata laevipes is a speshies o flouerin plant in the faimily Rubiaceae.
Cruciata laevipes is a species of flowering plant in the family Rubiaceae. It is commonly known as crosswort, smooth bedstraw or Luc na croise in Gaelic.[1] The Latin epithet laevipes refers to the smooth stalk.
The common name crosswort is a 16th century translation of the botanists' Latin cruciata planta, meaning "cross plant", i.e., with leaves in a cross-like arrangement.[2]
This perennial sprawling plant can grow to a height of 15–70 cm (6–28 in), spreads by seeds and stolons and has, unusually amongst this group, yellow hermaphrodite flowers. The inner flowers are male and soon fall off, whilst the outer are bisexual and produce the fruit. The flowers smell of honey. Of the whorls of four leaves, only two in each group are real leaves, the other two being stipules.[3] It is associated with arbuscular mycorrhiza that penetrate the cortical cells of the roots. In the United Kingdom it flowers April to June.[4] Pollination is by bees and flies.[5]
Cruciata laevipes is found in most of Europe as well as from northern Turkey, Iran, the Caucasus, and the western Himalayas.[6] It is also reportedly naturalized in Ontario County in New York State.[7] Cruciata laevipes is found in meadows, road verges, riverbanks, scrub and open woodland, generally on well-drained calcareous soils.[8]
Cruciata laevipes is little used in herbal medicine today, but it was once recommended as a remedy for rupture, rheumatism and dropsy.[9] Bald's Leechbook recommended crosswort as a cure for headaches.[10]
Cruciata laevipes is a species of flowering plant in the family Rubiaceae. It is commonly known as crosswort, smooth bedstraw or Luc na croise in Gaelic. The Latin epithet laevipes refers to the smooth stalk.
The common name crosswort is a 16th century translation of the botanists' Latin cruciata planta, meaning "cross plant", i.e., with leaves in a cross-like arrangement.
Cruciata laevipes Opiz es una planta herbácea de la familia de las rubiáceas.
Planta de distribución eurosiberiana, que ocupa el oeste, centro y sur de Europa, extendiéndose hacia el centro sur de Rusia. En la península ibérica aparece fundamentalmente por el norte del territorio.
Es una especie vegetal que forma parte de prados húmedos y herbazales sombreados en ambientes forestales (pinares, abetales, hayedos y robledales), sobre suelos ricos en materia orgánica, también nitrófilos. Ocupa a su vez orillas de manantiales o fuentes y arroyos y también en cascajos o gravas fluviales.Se encuentra en alturas de 700 a 2200 msnm. Es indiferente al sustrato, aunque en Aragón es más frecuente ver la planta sobre suelos de naturaleza silícea. Florece en primavera.
Es una especie perenne que se diferencia de Cruciata glabra (L.) Ehrend., por presentar pedúnculos pelosos, con dos brácteas foliáceas. Tallos también cubiertos de pelosidad densa y patente, con hojas ordinariamente más cortas que los entrenudos. La inflorescencia se presenta en forma de cimas axilares con más de 5 flores.
Cruciata laevipes fue descrita por Philipp Maximilian Opiz y publicado en Seznam 34. 1852[1]
Cruciata: nombre genérico que significa "con forma de cruz"[2]
laevipes: epíteto latíno que significa "con tallo liso"[3]
Karvane ristmadar (Cruciata laevipes) on madaraliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Ta on Eestis arvatud III kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Karvane ristmadar andmebaasis eElurikkus 
Karvane ristmadar (Cruciata laevipes) on madaraliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Ta on Eestis arvatud III kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Karvaristimatara (Cruciata laevipes) on monivuotinen laji ristimataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen 20–40 senttimetriä korkea varsi pitkäkarvainen. Varren lehtikiehkuroissa on neljä soikealapaista lehteä. Niiden hangoista kasvavat lehtiä lyhyemmät viuhkot, joissa on viidestä kymmeneen teriöltään neliliuskaista ja kalpeankeltaista kukkaa.
Karvaristimatara (Cruciata laevipes) on monivuotinen laji ristimataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen 20–40 senttimetriä korkea varsi pitkäkarvainen. Varren lehtikiehkuroissa on neljä soikealapaista lehteä. Niiden hangoista kasvavat lehtiä lyhyemmät viuhkot, joissa on viidestä kymmeneen teriöltään neliliuskaista ja kalpeankeltaista kukkaa.
Cruciata laevipes
Le Gaillet croisette (Cruciata laevipes) est une plante herbacée vivace de la famille des Rubiacées.
On le connaît également sous les noms vernaculaires de Croisette commune et de Croisette velue.
Le Gaillet croisette forme parfois d'importantes colonies qui dégagent une odeur de miel au printemps.
Les tiges couchées à la base, à section carrée, sont couvertes de longs poils soyeux. Les feuilles ovales, verticillées par 4 (d'où le nom de croisette), à trois nervures saillantes en dessous, très poilues, vert clair, sont non agrippantes, à la différence du gaillet gratteron.
Ses fleurs jaunâtres de 2 mm, en verticilles à la base des feuilles, sont portées par des pédoncules bien plus courts que les feuilles.
Galium cruciata
Inflorescence
La fleur, à l'odeur de miel, sert à préparer une infusion. L'infusion doit être courte, sinon elles est source d'amertume, avec un gout pouvant évoluer vers celui du café. La plante entière, préalablement gâchée peut être utilisée pour aromatiser le lait servant à préparer des desserts, leur donnant une odeur de miel pour une infusion courte, virant à un gout de café si l'infusion est longue[1].
Plante médicinale, elle est utilisée contre les maux d'estomac, pour réveiller l'appétit (plante apéritive et stomachique), pour soulager les plaies internes et externes, les troubles nerveux et les maladies de la peau[2].
Cruciata laevipes
Le Gaillet croisette (Cruciata laevipes) est une plante herbacée vivace de la famille des Rubiacées.
On le connaît également sous les noms vernaculaires de Croisette commune et de Croisette velue.
Křižny sydrik (Cruciata laevipes) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Křižny sydrik je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 15 hač 50 cm.
Stołpik je zrunany abo postupowace.
Nažołć zelene łopjena steja po štyrjoch w mutličce a su owalne hač šěroko-lancetojte a třinerwne.
Kćěje wot apryla hač junija. Kćenja nimaja keluch, docpěwa šěrokosć wot něhdźe 2 mm a steja we łopjenowych rozporach. Króna je koleskojte a štyricybate. Dźěl po mjedźe wonjacych kćenjow je dwusplažny, mjeztym zo dźěl je muski.
Rosće w žiwych płotach, na lěsnych kromach, w hrjebjach a w łučinowych lěsach. Preferuje čerstwe, wutkate pódy na tróšku ćoplišich stejnišćach.
Křižny sydrik (Cruciata laevipes) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Kruisbladwalstro (Cruciata laevipes, soms ook wel Galium cruciata) is een vaste plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als vrij zeldzaam en sterk afgenomen. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 15-45 cm groot en heeft een rechtopstaande of opstijgende, vierkantige stengel met tot 1,5 mm lange, afstaande haren. De ruw behaarde, drienervige bladeren staan in kransen van vier en zijn elliptisch tot lancetvormig. De bladeren hebben een geelgroenachtige kleur.
Kruisbladwalstro bloeit van april tot juni met gele, zoet geurende bloemen. De in de bladoksel zittende bloeiwijze is een schijnkrans, die bestaat uit drie tot negen bloempjes en is korter dan het blad. De bloemen worden bestoven door bijen en vliegen.
De plant komt voor op voedselrijke grond bij heggen, bosranden, op dijken en in bermen.
Uit de wortel kan een rode kleurstof gewonnen worden. Vroeger werd de plant voor wondbehandeling gebruikt.
De namen in andere talen kunnen vaak eenvoudig worden opgezocht met de interwiki-links.
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Cruciata laevipes op Wikimedia Commons. Kruisbladwalstro (Cruciata laevipes, soms ook wel Galium cruciata) is een vaste plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als vrij zeldzaam en sterk afgenomen. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 15-45 cm groot en heeft een rechtopstaande of opstijgende, vierkantige stengel met tot 1,5 mm lange, afstaande haren. De ruw behaarde, drienervige bladeren staan in kransen van vier en zijn elliptisch tot lancetvormig. De bladeren hebben een geelgroenachtige kleur.
Kruisbladwalstro bloeit van april tot juni met gele, zoet geurende bloemen. De in de bladoksel zittende bloeiwijze is een schijnkrans, die bestaat uit drie tot negen bloempjes en is korter dan het blad. De bloemen worden bestoven door bijen en vliegen.
De plant komt voor op voedselrijke grond bij heggen, bosranden, op dijken en in bermen.
Przytulinka krzyżowa, przytulia krzyżowa (Cruciata laevipes Opiz) – gatunek roślin z rodziny marzanowatych. W Polsce występuje głównie w południowej i wschodniej części kraju[3].
Roślina jednoroczna, hemikryptofit, prawdopodobnie kenofit. Kwitnie od kwietnia do czerwca. Rośnie na świetlistych łąkach, obrzeżach zarośli i lasów. Liczba chromosomów 2n = 22[3]. Kwiaty równoczesne, zapylane przez błonkówki[5]. Gatunek charakterystyczny dla związku (All.) Aegopodion podagrariae[6].
Przytulinka krzyżowa, przytulia krzyżowa (Cruciata laevipes Opiz) – gatunek roślin z rodziny marzanowatych. W Polsce występuje głównie w południowej i wschodniej części kraju.
Cruciata laevipes é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é Opiz, tendo sido publicada em Seznam 34 (1852).[1]
O seu nome comum é crucianela.[2]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Cruciata laevipes é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é Opiz, tendo sido publicada em Seznam 34 (1852).
O seu nome comum é crucianela.
Cruciata laevipes là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Opiz mô tả khoa học đầu tiên năm 1852.[2]
Cruciata laevipes là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Opiz mô tả khoa học đầu tiên năm 1852.
.jpg)
.jpg)
_Cruciata_laevipes_-_Inflorescence.jpg)
