Spájivky, též spájivé řasy (Zygnematophyceae, Conjugatophyceae) jsou sladkovodní zelené řasy.
Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné chloroplasty. Mají chlorofyl a, b a betakaroten. Většinou tvoří vláknité, nevětvené trichální a kokální stélky, výjimkou jsou krásivky, které jsou jednobuněčné. Nikdy netvoří bičíkaté buňky.
Pro spájivky je typický způsob pohlavního rozmnožování, tzv. konjugace, neboli spájení. Při konjugaci splývají celé protoplasty, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné karyogamii vzniká silnostěná zygota s inkustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období. U vláknitých spájivek konjuguje sousední buňky jednoho vlákna i buňky různých vláken navzájem, jednobuněčné druhy konjugují ve vytvořeném slizu.
Konjugace se odehrává až na konci vegetačního období, mnohem častějším způsobem rozmnožování je nepohlavní dělení (jednobuněčné) a rozpad stélky.
Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí fytoplanktonu.
Spájivky jako celek jsou monofyletická skupina. Dnes se dělí zpravidla na dva řády, Desmidiales a Zygnematales, a šest čeledí:[1]
Třída: Zygnematophyceae (syn. Conjugatophyceae) – spájivky
Z řádů jsou monofyletickou skupinou jsou pouze Desmidiales; Zygnematales jsou parafyletickou skupinou – Desmidiales se patrně odvětvují uvnitř jedné z jejich fylogenetických větví. Vztahy mezi čeleděmi nejsou dosud zcela vyjasněné. Čeledi Mesotaeniaceae a Zygnemataceae se z pohledu nových analýz nejeví jako přirozené. Přirozenou by mohla být pouze větev Zygnemataceae zahrnující šroubatky (Spirogyra). Současné představy o příbuznosti lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[2]
ZygnematophyceaeDesmidiaceae
Peniaceae
Closteriaceae
Gonatozygaceae
Mesotaeniaceae I (Netrium)
Mesotaeniaceae II (kromě Netrium) + Zygnemataceae I (kromě Spirogyra)
Zygnemataceae II (Spirogyra)
Spájivky, též spájivé řasy (Zygnematophyceae, Conjugatophyceae) jsou sladkovodní zelené řasy.
Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné chloroplasty. Mají chlorofyl a, b a betakaroten. Většinou tvoří vláknité, nevětvené trichální a kokální stélky, výjimkou jsou krásivky, které jsou jednobuněčné. Nikdy netvoří bičíkaté buňky.
Pro spájivky je typický způsob pohlavního rozmnožování, tzv. konjugace, neboli spájení. Při konjugaci splývají celé protoplasty, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné karyogamii vzniká silnostěná zygota s inkustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období. U vláknitých spájivek konjuguje sousední buňky jednoho vlákna i buňky různých vláken navzájem, jednobuněčné druhy konjugují ve vytvořeném slizu.
Konjugace se odehrává až na konci vegetačního období, mnohem častějším způsobem rozmnožování je nepohlavní dělení (jednobuněčné) a rozpad stélky.
Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí fytoplanktonu.