Tetuwuhan Bakung wujud péranganing génus Lilium, jeneng tetuwuhan iki sajeroning basa Inggris ya iku lily. Ana watara 100 suku sajeroning kulawarga bakung (Liliaceae).
Tetuwuhan iku bisa nyelarasaké dhiri karo habitat alas, asring uga pagunungan, lan sok-sok habitat pasuketan. Sapérangan antarané bisa urip ing rawa. Lumrahé tuwuhan iki luwih cocog manggon ing habitat kanthi lemah sing ngandhut kadhar asem saimbang.
Bakung racaké duwé gagang sing kukoh. Akèh-akèhé saka suku bakung mbentuk umbi polos ing jero lemah. Ing sapérangan suku Amérika Lor dhasar saka umbi iki tuwuh dadi rizoma.
Kembang bakung sing gedhé duwé telu godhong kembang, sok-sok wangi, lan ana ing manéka warna saka putih, kuning, jingga, jambon, abang, ungu, warna tembaga, nganti mèh ireng. Ana uga corak wujud bintik-bintik.
Ing ngisor iki suku-suku saka bakung sing wis ditepungi:
Berfî, zembeq navê komekê riwekên kulîlkdar e ji famîleya lîliyan (Liliaceae) ku pîvaz, tule jî dikevinê.
Ji binekoma Lilium. Riwekeke werzane (demsalane) ye. Nêzîkê 110 cureyên vê riwekê hene. Berfî pirranî bo baxçeyan tê çandin. Li hin welatan kokên wê dixwin. Li hin deveran bi şaşî jê re leylank jî dibêjin lê leylank ne ji vê komê ye, ne ji berfiyan e.
Mixabin ji ber ku li ser floraya Kurdistanê xebateke zanistî nehatiye kirin, navê van cureyan ên latînî çine ne diyar e.
Berfî, zembeq navê komekê riwekên kulîlkdar e ji famîleya lîliyan (Liliaceae) ku pîvaz, tule jî dikevinê.
Ji binekoma Lilium. Riwekeke werzane (demsalane) ye. Nêzîkê 110 cureyên vê riwekê hene. Berfî pirranî bo baxçeyan tê çandin. Li hin welatan kokên wê dixwin. Li hin deveran bi şaşî jê re leylank jî dibêjin lê leylank ne ji vê komê ye, ne ji berfiyan e.
Li feu d' li (on scrît eto : feu-d'-li; on dit ossu fleur di sint Djôzef u lisse), c' est ene fleur des cortis, po wårni, avou des grandès fleurs di sacwantès coleurs, mins ki c' est les blankes les pus rlomêyes.
No e sincieus latén Lilium spp.
Famile : feudlissêyes.
Come les ôtes feudlissêyes, c' est ene plante avou èn agnon. Gn è vént cénk a shijh fleurs so tchaeke bodje, e moes d' djun, djulete (el Walonreye).
Li feu d' li crexhe voltî ezès clairès plaeces, et voet evi l' crouweur.
Li feu d' li est l' essegne del peurté et d' l' inocince. I fourit sovint tchanté pås fjheus d' arimeas e walon. Joseph Vrindts li lome li "sins taetches". Et Henri Simon, dins "li ptit rôzî", scrît :
Li feu d' li (on scrît eto : feu-d'-li; on dit ossu fleur di sint Djôzef u lisse), c' est ene fleur des cortis, po wårni, avou des grandès fleurs di sacwantès coleurs, mins ki c' est les blankes les pus rlomêyes.
No e sincieus latén Lilium spp.
Famile : feudlissêyes.
Lelėjė aba lėlėjė (luotīnėškā: Lilium) ī lelėjėniu augalū (Liliaceae) šeimā, vėinskiltēm augalam muokslėškā prigolontė kvietka.
Tas ī daugiametis augals, katrou šaknės tuokis cėbolioks (bolbalė) ī. Lapā siauri, ba kuota, stombrē būn kėiti, statmeni. Žėidā dėdli, daili, vairiū spalvū.
Lietovuo lelėjės nug sena žuolėninku (daržaliu) kvietkas ī. Ta kvietka ciels daržalė poikoms ī, tūdie žmuonis nug sena liuob dainioutė aplė lelėjės, so anūm mieruotė panaliu dailībė. Da skaituoma, ka lelėjė ī patiuos Panas Marėjės švėnta kvietka.
Ba daržalė lelėju da būn ė laukėnė, katra sīkēs aug kor medies.
Lilio esas planto herbacea, bulboza kun stipo rekta, e di qua la varietato maxim konocata havas floro pureblanka e kloshoforma.
Ol lili, jei o jili (Lilium L., 1753) l'è un jener dei piante qe al fa part de la fameia dei Liliaceae.
Compagn de l'iris, ol jener Lilium l'è orijinare de l'Europa, de l'Asia e del Nord Ameriga; al g'ha dent dei piante cond un'alteza qe la va dei 80 cm ai 2 m, dotade de bulb a scaie imbricade, qe i è tut intoren a un circol central, dal qual i vegn for de sota i radix, e de sora la gamba.
Ol jener al g'ha dent circa 80 specie e tants ibrids e cultivar.
Lilium (members o which are true lilies) is a genus o yerbaceous flouerin plants growin frae bulbs, aw wi lairge prominent flouers. Lilies are a group of flouerin plants which are important in cultur an leeteratur in much o the warld. Maist species are native tae the temperate northren hemisphere, tho thair range extends intae the northren subtropics. Mony ither plants hae "lily" in thair common name but are nae relatit tae true lilies.
Ol lili, jei o jili (Lilium L., 1753) l'è un jener dei piante qe al fa part de la fameia dei Liliaceae.
Compagn de l'iris, ol jener Lilium l'è orijinare de l'Europa, de l'Asia e del Nord Ameriga; al g'ha dent dei piante cond un'alteza qe la va dei 80 cm ai 2 m, dotade de bulb a scaie imbricade, qe i è tut intoren a un circol central, dal qual i vegn for de sota i radix, e de sora la gamba.
Ol jener al g'ha dent circa 80 specie e tants ibrids e cultivar.
D'Liljen (Lilium) sinn eng Planzegattung aus der Famill vun de Liljeplanzen (Liliaceae).
Wéinst hiren apaarte Bléie gi se a ville Kulturen als Dekoratiounsplanzen appreciéiert. Absënns an Asien gi se awer och als Liewensmëttel an als Heelplanze gebraucht.
D'Gattung huet sech vun hirem Urspronk am Himalaya aus op all Kontinenter vun der Nordhallefkugel ausgebreet, mat enger Preferenz fir klimatesch geméissegt Zonen. Haaptverbreedungsgebitt ass China, mä et fënnt ee se och an Nordamerika, Europa, am Kaukasus, Russland, bis hin zu Japan.
Et gëtt eng 110 Aarten, dovu sinn der 21 op der Rouder Lëscht.
Déi heraldesch Liljen, u sech eng Giel Lëtscheblumm déi mat de Lilje botanesch iwwerhaapt net Famill ass, ass d'Symbol vun der kinneklecher Famill am Frankräich.
D'Liljen ass doriwwer eraus e Symbol vun der Joffer Maria, an e Symbol vun der Rengheet.
D'Liljen (Lilium) sinn eng Planzegattung aus der Famill vun de Liljeplanzen (Liliaceae).
Wéinst hiren apaarte Bléie gi se a ville Kulturen als Dekoratiounsplanzen appreciéiert. Absënns an Asien gi se awer och als Liewensmëttel an als Heelplanze gebraucht.
D'Gattung huet sech vun hirem Urspronk am Himalaya aus op all Kontinenter vun der Nordhallefkugel ausgebreet, mat enger Preferenz fir klimatesch geméissegt Zonen. Haaptverbreedungsgebitt ass China, mä et fënnt ee se och an Nordamerika, Europa, am Kaukasus, Russland, bis hin zu Japan.
Et gëtt eng 110 Aarten, dovu sinn der 21 op der Rouder Lëscht.
Déi heraldesch Liljen, u sech eng Giel Lëtscheblumm déi mat de Lilje botanesch iwwerhaapt net Famill ass, ass d'Symbol vun der kinneklecher Famill am Frankräich.
D'Liljen ass doriwwer eraus e Symbol vun der Joffer Maria, an e Symbol vun der Rengheet.
Los liris son un ensems de plantas erbacèas de la familha des Liliaceae apartenent al genre Lilium.
Aquelas plantas de bulbe son a l'origina presentas dins las zonas temperada de l'emisfèra nòrd.
Se trapa sobretot en Euròpa, mas tanben en Asia, d'Índia fins a Japon e a las Filipinas.
Lor airal d'espandiment cobrís tanben los Estats Units d'America e lo sud de Canadà.
Las espècias del genre Lilium son abitualament adaptadas dins los mitans forestièrs, sovent montanhós, o mai rarament dins los mitans aclarits (pradas). D'unas venon dins de zonas umidas. Una sola espècia (Lilium arboricola) viu en epifita.
Fòrça varietats son cultivadas e ornan los òrts pel mond entièr.
Lors grandas flors de sièis tepals (3 petals e 3 sepals identics), sovent perfumadas, pòdon portar de colors vivas, blancas, jaunas o rojas, amb a vegadas de motius colorats.
La florason se faguèt en estiu, l'ivèrn constituissent un periòde d'inactivitat per la planta.
Gaireben totas las espècias de liris perdon las fuèlhas pendent la sason freja, mas Lilium candidum garda une rosèta de pichona fuèlhas a la basa pendent gaireben tot l'an. Los bulbes son d'organs de serva, an pas de rusca protectritz. Las flors apareisson al tèrme d'una camba verticala unica.
La flor de liris, en realitat una flor de cotèla, jauna o aur, es lo simbòl de la familha reiala en França.
Lo liris de las pradas (Lilium philadelphicum L. var. andinum) es lo simbòl floral de la província de Saskatchewan e èra tanben fins a 1999 l'emblèma floral de Quebèc; lo liris fa totjorn partida de la bandièra quebequés. La Saskatchewan e lo Quebèc son doas províncias de Canadà.
Lo liris bosniac (Lilium bosniacum) es lo simbòl dels abitants de Bòsnia. Èra sus l'anciana bandièra nacionala de Bòsnia e Ercegovina de 1992 a 1998.
Le liris es un simbòl de la Verge Maria, e un simbòl de puretat.[1]
Ang saring Lilium (Ingles: lily, lilium) ay mga mala-yerbang mga namumulaklak na halaman na karaniwang tumutubo mula sa mga bulbo (o mga bukba o sinibuyas)[1], na binubuo ng may mga 110 uri sa pamilya ng mga liryo[2], ang Liliaceae. Mahalagang halaman sila sa mga hardin dahil sa kanilang mga bulaklak, at maging sa larangan ng panitikan. May ilang mga bulbo ng liryo na kinakain ng mga tao. Tinatawag na mga tunay na liryo ang mga kabilang sa saring ito, habang ang ibang mga halaman na tinaguriang "liryo" o lily din ay hindi kaugnay sa grupong ito (halimbawa na ang mga kiyapo o apon, mga "liryong-pantubig").
Ang lathalaing ito na tungkol sa Bulaklak ay isang usbong. Makatutulong ka sa Wikipedia sa nito.
Ang saring Lilium (Ingles: lily, lilium) ay mga mala-yerbang mga namumulaklak na halaman na karaniwang tumutubo mula sa mga bulbo (o mga bukba o sinibuyas), na binubuo ng may mga 110 uri sa pamilya ng mga liryo, ang Liliaceae. Mahalagang halaman sila sa mga hardin dahil sa kanilang mga bulaklak, at maging sa larangan ng panitikan. May ilang mga bulbo ng liryo na kinakain ng mga tao. Tinatawag na mga tunay na liryo ang mga kabilang sa saring ito, habang ang ibang mga halaman na tinaguriang "liryo" o lily din ay hindi kaugnay sa grupong ito (halimbawa na ang mga kiyapo o apon, mga "liryong-pantubig").
Ljiljan (liljan, lijer, lat. Lilium) je rod monokotiledona iz porodice ljiljani (Liliaceae), trajnica s lukovicama i nadzemnom stabljikom. Porijeklom je iz Azije, Evrope, Sjeverne Amerike. Ovaj rod uključuje oko 90 vrsta.
Podzemna stabiljka je crepasta lukovica iz koje izlazi izdanak s pojedinačnim cvjetovima u štitastom cvatu. Naraste u visinu 50–100 cm. Boje ljiljana su: bijela, žuta, ružičasta, narandžasta i crvena. Plod je tobolac s 500 sjemenki. Cvjetovi su krupni, ljevkasti ili zvonoliki. Listići cvijeća su srasli ili djelomično slobodni, više ili manje savijeni unatrag.[1]
Listovi su linearni, lancetasti, ovalni na stapkama ili sjedeći. Na gornjem dijelu peteljke nema listova.
Osnovni hromosomski broj je n=12.[2]
U Bosni i Hercegovini i ostalim balkanskim zemljama, ljuljani su samonikli i predstavljeni sa četiri vrsta. Planinski ili lukovičasti ljiljan (Lilium bulbiferum) raste na planinskim livadama i proplancima. Ima uspravne ili stršeće narandžaste do crvenonarandžaste cvjetove. Kranjski ljiljan (Lilium carniolicum), ima viseće žute do naranđžaste cvjetove, nastanjuje gorske travnjake i svijetle šume i šikare. U šumama raste i zlatni ljiljan (Lilium martagon), s listovima u pršljenu na sredini stabljike. Njegovi mesnatocrveni listići ocvijeća savijeni su unatrag, a na unutrašnjoj strani imaju tamnije pjege. Sve su te tri vrste zakonom zaštićene. Bosanski ljiljan (Lilium bosniacum) je endemska biljka planinskih travnjaka Dinarskih planina.
Od davnina se kao ukrasna biljka uzgaja bijeli, gospin ili marijin ljiljan (Lilium candidum), porijrklom s jugoistoka Balkana, iz Libana i Izraela.
1. Sekcija:
2. Sekcija: uključuje ostale karakteristike u 7 odjela:
Azijski ljiljani su snažne biljke krupnih cvjetova i često jarkih boja. Cvjetovi su uspravni, u svim tonovima. Rasprostranjeni su na svim tlima.
Ovakvi hibridi rastu od oko 150–180 cm. Imaju i do 25 žutih, narandžastih i crvenih cvjetova sa smeđim ili crnim pjegama.
To su svi hibridi nastali ukrštanjem vrsta koje potječu iz Japana: zlatni ljiljan, japanski ljiljan i niski ljiljan.
Ljiljan kao simbol ima različita tumačenja, predstavlja kršćansko Sveto Trojstvo, Djevicu Mariju i ima značenje čistoće i nevinosti. U starijim bosanskim džamijama ljiljan se redovno pojavljuje na najsvetijim mjestima iznad mihraba i minbera (Karađozbegova i Koski Mehmed-pašina džamija u Mostaru, Magribija u Sarajevu, Careva u Blagaju itd.). Simbol ljiljana se redovno pojavljuje na stećcima i na muslimanskim nišanima.
Ljiljan (liljan, lijer, lat. Lilium) je rod monokotiledona iz porodice ljiljani (Liliaceae), trajnica s lukovicama i nadzemnom stabljikom. Porijeklom je iz Azije, Evrope, Sjeverne Amerike. Ovaj rod uključuje oko 90 vrsta.
Pek-ha̍p-sio̍k (-屬, ha̍k-miâ: Lilium) ia̍h sī kiò chò iú-lih (ゆり), sī si̍t-bu̍t (植物)--ê hun-lūi. Chu-téng-hoe, gōng-gōng-chháu, kó͘-chhoe-hoe lóng sī lāi-té ê chéng-lūi.
Tī Au-chiu ê chin chè só͘-chāi, toā-pō͘-hun ê A-chiu, kap Bí-kok, Ka-ná-tah.
Ū līn-keng. Seⁿ chò bô chin é (60–180 cm). Ê khui seⁿ-chò chhiūⁿ kó͘-chhoe ê hoe. Chū-jiân oân-chheⁿ chōng-hóng-hā,toā-to-sò͘ pek-ha̍p sī lak-hio̍h-á si̍t-bu̍t , chú-iàu tī giâm-hân,té ji̍t,khoat-hoa̍t e̍k-thài chúi ê tong-kùi hiu-bîn(休眠). Tān pō͘-hūn hun-pò͘ tī tong-kùi un-hô jī-chhiáⁿ hā-kùi ko-un( khó-lêng toè-tio̍h ta-sò chhiūⁿ tē-tiong-hái hêng khì-hāu khu) tē-khu ê peh-ha̍p ( chhiūⁿ pe̍h pek-ha̍p, siông-chhiū pek-ha̍p , siā-hiuⁿ pek ha̍p) , hā-kùi ba̍k-nih-kú khùn-khì āu , chhiu-kùi bêng-gê(萌芽) hêng-sêng ki-seng liân-chē ia̍p-châng, koè-tang āu tîn chhun-tn̂g khui-hoe.
Kong-kàu kā i tòng-chò Seng-bú ê siōng-teng, ma sī Vaticano ê kok-hoa.
Incl. Sektion Daurolirion (Dauricum-Sektion)
Pek-ha̍p-sio̍k (-屬, ha̍k-miâ: Lilium) ia̍h sī kiò chò iú-lih (ゆり), sī si̍t-bu̍t (植物)--ê hun-lūi. Chu-téng-hoe, gōng-gōng-chháu, kó͘-chhoe-hoe lóng sī lāi-té ê chéng-lūi.
Piyozgul (Lilium), liliya — loladoshlar oilasiga mansub koʻp yillik manzarali va efirmoyli oʻsimlik turkumi. Shim. yarim sharning moʻʼtadil mintaqalarida 90 dan ortiq turi, 2000 ortiq navi bor. Ayrim turlari hind va Filippin o.larida ham uchraydi. Xushboʻy oq gulli P. (L. candidum), toʻq sariqgulli yoʻlbars P. (L.tig-rinum), qoramtir xolli toʻq qizil jingalak P. (L.mar-tagon^ap eng koʻp tarqalgan. P. manzarali oʻsimlik sifatida oʻstiriladi. Har 3—6 yilda uyadagi piyozchalarini poyachalari soniga qarab, boʻlib-boʻlib oʻtqazish yoʻli bilan koʻpaytiriladi. Mayda piyozchalari bahorda, barglar qoʻltigʻida paydo boʻlgan piyozchalar avgustda, urugʻi bahorda ochik joyga, kuzda issiqxonaga ekiladi. Baʼzi turlari ildizidan koʻpayadi. May-sentabrda gullaydi. Oq gulli P.dan efir moyi olinadi.[1]
Piyozgul (Lilium), liliya — loladoshlar oilasiga mansub koʻp yillik manzarali va efirmoyli oʻsimlik turkumi. Shim. yarim sharning moʻʼtadil mintaqalarida 90 dan ortiq turi, 2000 ortiq navi bor. Ayrim turlari hind va Filippin o.larida ham uchraydi. Xushboʻy oq gulli P. (L. candidum), toʻq sariqgulli yoʻlbars P. (L.tig-rinum), qoramtir xolli toʻq qizil jingalak P. (L.mar-tagon^ap eng koʻp tarqalgan. P. manzarali oʻsimlik sifatida oʻstiriladi. Har 3—6 yilda uyadagi piyozchalarini poyachalari soniga qarab, boʻlib-boʻlib oʻtqazish yoʻli bilan koʻpaytiriladi. Mayda piyozchalari bahorda, barglar qoʻltigʻida paydo boʻlgan piyozchalar avgustda, urugʻi bahorda ochik joyga, kuzda issiqxonaga ekiladi. Baʼzi turlari ildizidan koʻpayadi. May-sentabrda gullaydi. Oq gulli P.dan efir moyi olinadi.
Zambaku ( lat. Lilium), eshte nje bime e cila ben pjese ne familjen e Nymforeve ( lat. Liliaceae). Ajo ndryshe quhet dhe mbreteresha e ujit.
Nga rizomi i Zambakut prodhohet Niseshtja.
Ajo rritet prej 60 deri ne 180cm.
Ja disa specie te Zambakave :
Lilium African Queen, Lilium Casa Blanca, Lilium Fata Morgana, Lilium Garden Party, Lilium Golden Splendo, Lilium henryi , Lilium mackliniae , Lilium martagon , Lilium pardalinum , Lilium Pink Perfection, Lilium regale .
Τo Κρίνo (επιστ. Λείριον, Lilium) είναι μία μεγάλη κατηγορία ιδιαίτερα όμορφων αγριολούλουδων με παγκόσμια εξάπλωση. Στην Ελλάδα υπάρχουν πέντε είδη κρίνων, τα περισσότερα στη Βόρεια Ελλάδα. Το είδος περιλαμβάνει μονοετή, διετή και πολυετή φυτά με ύψος που αγγίζει και το 1 μέτρο. Αναπτύσσονται σε μέσα ή μεγάλα υψόμετρα.
Τα κρίνα είναι βολβώδη φυτά. Έχουν συνήθως ψηλό βλαστό με άνθος στην κορυφή. Το άνθος τους αποτελείται συνήθως από έξι πέταλα και είναι στραμμένο με μία ελαφριά κλίση προς το έδαφος. Έχει έντονα χρωματισμένους κίτρινους ανθήρες. Τα περισσότερα είδη κρίνων ανθίζουν κατά τη διάρκεια της άνοιξης και κάποια προς το τέλος του καλοκαιριού.
Από τα γνωστότερα είδη κρίνου είναι το Λείριον το πάλλευκο (Lilium candidum) που είναι περισσότερο γνωστό ως "κρινάκι της Παναγίας". Έχει ύψος μέχρι ένα μέτρο και λευκό άνθος.
Πολύ εντυπωσιακό είδος είναι το Λείριον της Ροδόπης ή Κρίνος της Ροδόπης (Lilium rhodopaeum). Είναι φυτό ενδημικό της ελληνικής και βουλγαρικής Ροδόπης. Ανθίζει τον Ιούνιο. Τα άνθη του είναι πάντα κίτρινα και φτάνουν σε μέγεθος τα 10 εκ. περίπου. Ο βλαστός σπάνια ξεπερνά τα 80 εκ. και στην κορυφή του βγαίνουν 1-5 άνθη. Είναι από τα πιο σπάνια και απειλούμενα φυτά του Εθνικού Πάρκου Οροσειράς Ροδόπης και για το λόγο αυτό δεν πρέπει να κόβεται ή να ξεριζώνεται.
Σύμφωνα με τον Διεθνή σύνδεσμο κτηνιάτρων για τις γάτες (ISFM)[1] oι κρίνοι είναι θανατηφόρα τοξικοί για τις γάτες. Μια απλή δαγκωματιά στα φύλλα ενός κρίνου, μια κατάποση του νερού που βρίσκεται στο βάζο με τους κρίνους ακόμη και ένα γλείψιμο της γύρης μπορεί να προκαλέσει καταστροφή των νεφρών της γάτας. Εάν δεν επέλθει άμεσα ο θάνατος, το ζώο είναι πιθανό να χρειάζεται αιμοκάθαρση. Όλα τα λίλιουμ παράγουν την τοξική χημική ουσία αλλά τα πιο επικίνδυνα είδη είναι τρία: Easter Lilies, Stargazer lilies και Asiatic lilies. Τέλος ορισμένες γάτες είναι περισσότερο και άλλες λιγότερο ευαίσθητες στην τοξικότητα του κρίνου.[2]
Τo Κρίνo (επιστ. Λείριον, Lilium) είναι μία μεγάλη κατηγορία ιδιαίτερα όμορφων αγριολούλουδων με παγκόσμια εξάπλωση. Στην Ελλάδα υπάρχουν πέντε είδη κρίνων, τα περισσότερα στη Βόρεια Ελλάδα. Το είδος περιλαμβάνει μονοετή, διετή και πολυετή φυτά με ύψος που αγγίζει και το 1 μέτρο. Αναπτύσσονται σε μέσα ή μεγάλα υψόμετρα.
Лилия (лат. Lilium, L. 1753) – өсүмдүктөрдүн лилиялар тукумундагы уруусу. Пияз түптүү көп жылдык чөп. Жалбырагы сабагына тегерете же кезектешип жайгашкан. Гүлү түрдүү түстө, түтүктөй же коңгуроодой түзүлүштө, диаметри 13–15 см. Көпөлөк аркылуу жана өзүн-өзү чаңдаштырат. Айрымдарынын жалбырак колтугунда вегетациялык көбөйүү милдетин аткаруучу бүчүр калыптанат. Мөмөсү – көп уруктуу кутуча. Түндүк жарым шардын мелүүн алкагында, көбүнчө токойлуу жана ачык тоо капталдарында 90дон ашык түрү өсөт. КМШ өлкөлөрүнүн Европа бөлүгүндө, Кавказда, Сибирде, Ыраакы Чыгышта 21 түрү таралган. Кыргызстанда жапайы түрү кездешпейт. Лилиянын бардык түрү – кооз өсүмдүк. 2000ден ашык сорту өстүрүлөт.
Лилия (лат. Lilium, L. 1753) – өсүмдүктөрдүн лилиялар тукумундагы уруусу. Пияз түптүү көп жылдык чөп. Жалбырагы сабагына тегерете же кезектешип жайгашкан. Гүлү түрдүү түстө, түтүктөй же коңгуроодой түзүлүштө, диаметри 13–15 см. Көпөлөк аркылуу жана өзүн-өзү чаңдаштырат. Айрымдарынын жалбырак колтугунда вегетациялык көбөйүү милдетин аткаруучу бүчүр калыптанат. Мөмөсү – көп уруктуу кутуча. Түндүк жарым шардын мелүүн алкагында, көбүнчө токойлуу жана ачык тоо капталдарында 90дон ашык түрү өсөт. КМШ өлкөлөрүнүн Европа бөлүгүндө, Кавказда, Сибирде, Ыраакы Чыгышта 21 түрү таралган. Кыргызстанда жапайы түрү кездешпейт. Лилиянын бардык түрү – кооз өсүмдүк. 2000ден ашык сорту өстүрүлөт.
लिलि (Lily या Lilium) लिलिएसी कुल (Liliaceae), का जीनस है, जिसके १०० स्पीशीज़ हैं। इसके पौधे कठोर, अर्धकठोर तथा कंदीय शाक होते हैं। लिलि के कीपाकार फूल अपनी सुंदरता सुगंध एवं आकृति के कारण विख्यात हैं। फूलों की पंखुड़ियों में बाहर की ओर भूरी, या गुलाबी वर्णरेखाएँ रहती हैं और अंदर की ओर पीली अथवा श्वेत आभा रहती है। इसका तना कई फुट ऊँचा होता है और इसमें अंतस्थ फूल, या अंतस्थ फूलगुच्छ लगता है।
यह वंश उत्तरी शीतोष्ण क्षेत्र का देशज है और इसका प्रवर्धन, बीज, शाल्कीकंद, पत्र प्रकलिकाओं (bulbils) तथा भूस्तरी द्वारा होता है। टाइगर लिलि, मैडोना लिलि, चीनी लिलि, जापानी लिलि, श्वेत ऐस्टर लिलि, प्याज, लहसुन तथा शतावरी (Asparagus) इसके मुख्य सदस्य हैं। केवल लिलियन वंश के पौधे ही लिलि कहे जाने चाहिए, पर अन्य पौधे भी लिलि कहे जाते हैं जो लिलि हैं नहीं, जैसे कुमुदिनी (वाटर लिलि) तथा लिलि ऑव वैली इत्यादि।
गहरी, बलुई दोमट तथा उचित तरह सिंचित मिट्टी में लिलि उत्तम रूप से उगती है। अधिकांश लिलियों के कंद विलंबित वर्षा के बाद छह इंच गहरी मिट्टी में लगाए जाते हैं। मोज़ेइक (mosaic) तथा बॉट्रिटिस ब्लाइट (botrytis blight) नामक बीमारियाँ लिलि के लिए घातक होती हैं।
लिलि (Lily या Lilium) लिलिएसी कुल (Liliaceae), का जीनस है, जिसके १०० स्पीशीज़ हैं। इसके पौधे कठोर, अर्धकठोर तथा कंदीय शाक होते हैं। लिलि के कीपाकार फूल अपनी सुंदरता सुगंध एवं आकृति के कारण विख्यात हैं। फूलों की पंखुड़ियों में बाहर की ओर भूरी, या गुलाबी वर्णरेखाएँ रहती हैं और अंदर की ओर पीली अथवा श्वेत आभा रहती है। इसका तना कई फुट ऊँचा होता है और इसमें अंतस्थ फूल, या अंतस्थ फूलगुच्छ लगता है।
यह वंश उत्तरी शीतोष्ण क्षेत्र का देशज है और इसका प्रवर्धन, बीज, शाल्कीकंद, पत्र प्रकलिकाओं (bulbils) तथा भूस्तरी द्वारा होता है। टाइगर लिलि, मैडोना लिलि, चीनी लिलि, जापानी लिलि, श्वेत ऐस्टर लिलि, प्याज, लहसुन तथा शतावरी (Asparagus) इसके मुख्य सदस्य हैं। केवल लिलियन वंश के पौधे ही लिलि कहे जाने चाहिए, पर अन्य पौधे भी लिलि कहे जाते हैं जो लिलि हैं नहीं, जैसे कुमुदिनी (वाटर लिलि) तथा लिलि ऑव वैली इत्यादि।
गहरी, बलुई दोमट तथा उचित तरह सिंचित मिट्टी में लिलि उत्तम रूप से उगती है। अधिकांश लिलियों के कंद विलंबित वर्षा के बाद छह इंच गहरी मिट्टी में लगाए जाते हैं। मोज़ेइक (mosaic) तथा बॉट्रिटिस ब्लाइट (botrytis blight) नामक बीमारियाँ लिलि के लिए घातक होती हैं।
లిలియం (Lilium) లిలియేసి (Liliaceae) కుటుంబానికి చెందిన అందమైన పువ్వుల మొక్కలు. ఇవి ఉల్లి మాదిరిగా భూమిలో దుంప కలిగిన జాతి. ఈ ప్రజాతిలో సుమారు 110 జాతులు ఉన్నాయి. ఈ లిల్లీ పుష్పాలు ఉద్యానవనాల్లో అందంగా కనులకు విందుచేస్తాయి. ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఇవి సంస్కృతి, సాహిత్యాలలో విశిష్టస్థానాన్ని కలిగివున్నాయి. అయితే కొన్ని జాతుల్ని వాటి దుంపల కోసం పెంచుతున్నారు.
ఇవి తెల్లగా ఉంటాయి. ఫ్రాన్సు లో బౌర్టోన్ వంశం పరిపాలించే కాలంలో ఆ రాజవంశం కోటీ ఆఫ్ ఆరమ్స్ గా ఈ పువ్వులు వాడేవారు.
လီလီပန်းပင်မျိုးသည် အပင်မျိုးရင်းအကြီး ဆုံးတွင် တစ်ခုအပါအဝင်ဖြစ်သည့်ပြင် ခြံဥယျာဉ်များတွင် အလှစိုက်ပျိုးရာ၌လူကြိုက်များသော အပင်မျိုးတစ်ခုဖြစ်သည်။ လီလီပန်းများသည် မကြီးလွန်း၊ မငယ်လွန်း အနေတော်အရွယ်ရှိ၍ အလွန်လှပသည့်ပြင် အနံ့လည်းမွှေးကြိုင်သောကြောင့် အလွန်တန်ဖိုးထားကြသည်။ လီလီပန်းပင်မျိုး၏ မူလ ပေါက်ရာဒေသမှာ မြောက်သမပိုင်းဒေသများဖြစ်သည်။ လီလီပန်းပင်သည်လီလီအေစီအီး မျိုးရင်းတွင် လီလီယမ်မျိုးစု၌ပါဝင်၍ ယင်း၏ ရုက္ခဗေဒအမည်မှာ ပန်းမျိုးစုကိုလိုက်၍ အမျိုးမျိုးခေါ်ကြသည်။ လီလီပန်းမျိုးရင်းတွင်မျိုးစုပေါင်း ၂ဝဝကျော်မျှ ရှိပြီးလျှင် မျိုးစိတ်ပေါင်း ၂ဝဝဝ ခန့်ရှိလေသည်။တရုတ်နိုင်ငံတွင် မူလဖြစ်ထွန်းသော ကျားလီလီပန်း၏ ရုက္ခဗေဒ အမည်မှာ လီလီယမ် တိက်ဂရီနမ်ဖြစ်၍ ဥရောပတိုက်ကတောင်ပိုင်းနှင့်ဗြိတိသျှကျွန်းတွင် အလေ့ကျပေါက်သော မဒေါနားလီလီပန်း၏ ရုက္ခဗေဒအမည်မှာ လီလီယမ် ကန်ဒီဒမ်စသည် ဖြစ်သည်။ ထို့ပြင် တရုတ် လီလီပန်း၊ဂျပန်လီလီပန်းများလည်းရှိကြသည်။ လီလီပန်းပင်မျိုးတွင် ကညွှတ်၊ ကြက်သွန်နီ၏ကြက်သွန်ဖြူ၊ ထန်းကြက်သွန်ပင်မျိုးများ ပါဝင်ကြသည်။ လီလီပန်းပင်များသည် အမြင့်နှစ်ပေမှ ငါးပေးအထိရှိကြသည်။ လီလီပန် အမျိုးစုတွင် ပါဝင်သော လီလီပန်းပင်အစစ်များသည် ပင်စည်မတ်၍ အရွက်များမှာ သေးသွယ်ရှည်လျားပြီးလျှင် အည|ာမရှိဘဲ ပင်စည်တွင်ကပ်၍ ရွက်လွှဲဖြစ်စေ၊ ပင်စည်တစ်ဝိုက်ပတ်၍ဖြစ်စေ ထွက်ကြသည်။
ပင်စည်၏ ထိပ်တွင်မှထင်ရှားပေါ်လွင်သော ခေါင်းလောင်းပုံသဏ္ဌာန် အပွင့်များပွင့်ကြသည်။ အပွင့်တစ်ပွင့်တွင် ပွင့်ဖတ်ခြောက်ခု ကွဲ၍နေသည့်ပြင်ထိုပွင့်ဖတ်များသည် ဝတ်ဆုံဖို ခြောက်ခုနှင့် အသီးခွံတစ်ခုကို ဝိုင်းလျက်ရှိနေလေသည်။ပန်းပွင့်တစ်ပွင့်တွင် ပွင့်ချပ်နှစ်ခုသာ ရှိသော်လည်း ပွင့်ချပ် တစ်ခုလျှင် ပွင့်ဖတ်သုံးခု တွဲနေသဖြင့် ရုတ်တရက်ကြည့်လျှင် ပွင့်ချပ် ခြောက်ခုရှိသကဲ့သို့ထင်ရသည်။
လူသိများ၍ ထင်ရှားသော လီလီပန်မျိုးထဲတွင် ဂျပန် လီလီပန်း မျိုးလည်း တစ်ခုအပါအဝင်ဖြစ်သည်။ ယင်းပန်း၏အရောင်မှာ အနီရင့်အောက်ခံတွင် မရမ်းရောင် အစက်ကလေးများ ရှိသဖြင့် အလွန်လှပသည်။တစ်ခုသော လီလီပန်းမျိုးတွင် ပွင့်ဖတ်လိမ္မော်ရောင် အောက်ခံ၌ အနီစက်များရှိသည်။ အရောင်အသွေးမှာ အလွန်တောက်ပသဖြင့် ရှုမငြီးနိုင်ပေ။ အလှဆုံးကား အီစတာလီလီခေါ် အဖြူဆွတ်ဆွတ် လီလီပန်းဖြစ်သည်။ အပွင့် တစ်ပွင့်လုံးမှာ အစက်အပြောက်မရှိဘဲ ဆွတ်ဆွတ်ဖြူနေသဖြင့် ကျက်သရေရှိ လှပေသည်။ ပင်စည်အမြင့် ၁ဝ ပေမှ ၁၄ ပေ ထိရှိသော အိန္ဒိယ လီလီ ပန်းပင်ကြီးများတွင် ကတော့ပုံအပွင့်ကြီးများရှိ၍ အရောင်မှာ မရမ်းရောင် ဖြစ်သည်။ လီလီပန်းပင်အမျိုးပေါင်း မြောက်မြားစွာရှိသည့်အလျောက် အပွင့် များ၏ အရောင်မှာလည်း အမျိုးမျိုး ကွဲပြားလျက်ရှိရာ အမျိုးတိုင်းပင် တစ်မျိုးစီလှပ၍ ကျက်သရေရှိလှပေသည်။[၃]
လီလီပန်းပင်မျိုးသည် အပင်မျိုးရင်းအကြီး ဆုံးတွင် တစ်ခုအပါအဝင်ဖြစ်သည့်ပြင် ခြံဥယျာဉ်များတွင် အလှစိုက်ပျိုးရာ၌လူကြိုက်များသော အပင်မျိုးတစ်ခုဖြစ်သည်။ လီလီပန်းများသည် မကြီးလွန်း၊ မငယ်လွန်း အနေတော်အရွယ်ရှိ၍ အလွန်လှပသည့်ပြင် အနံ့လည်းမွှေးကြိုင်သောကြောင့် အလွန်တန်ဖိုးထားကြသည်။ လီလီပန်းပင်မျိုး၏ မူလ ပေါက်ရာဒေသမှာ မြောက်သမပိုင်းဒေသများဖြစ်သည်။ လီလီပန်းပင်သည်လီလီအေစီအီး မျိုးရင်းတွင် လီလီယမ်မျိုးစု၌ပါဝင်၍ ယင်း၏ ရုက္ခဗေဒအမည်မှာ ပန်းမျိုးစုကိုလိုက်၍ အမျိုးမျိုးခေါ်ကြသည်။ လီလီပန်းမျိုးရင်းတွင်မျိုးစုပေါင်း ၂ဝဝကျော်မျှ ရှိပြီးလျှင် မျိုးစိတ်ပေါင်း ၂ဝဝဝ ခန့်ရှိလေသည်။တရုတ်နိုင်ငံတွင် မူလဖြစ်ထွန်းသော ကျားလီလီပန်း၏ ရုက္ခဗေဒ အမည်မှာ လီလီယမ် တိက်ဂရီနမ်ဖြစ်၍ ဥရောပတိုက်ကတောင်ပိုင်းနှင့်ဗြိတိသျှကျွန်းတွင် အလေ့ကျပေါက်သော မဒေါနားလီလီပန်း၏ ရုက္ခဗေဒအမည်မှာ လီလီယမ် ကန်ဒီဒမ်စသည် ဖြစ်သည်။ ထို့ပြင် တရုတ် လီလီပန်း၊ဂျပန်လီလီပန်းများလည်းရှိကြသည်။ လီလီပန်းပင်မျိုးတွင် ကညွှတ်၊ ကြက်သွန်နီ၏ကြက်သွန်ဖြူ၊ ထန်းကြက်သွန်ပင်မျိုးများ ပါဝင်ကြသည်။ လီလီပန်းပင်များသည် အမြင့်နှစ်ပေမှ ငါးပေးအထိရှိကြသည်။ လီလီပန် အမျိုးစုတွင် ပါဝင်သော လီလီပန်းပင်အစစ်များသည် ပင်စည်မတ်၍ အရွက်များမှာ သေးသွယ်ရှည်လျားပြီးလျှင် အည|ာမရှိဘဲ ပင်စည်တွင်ကပ်၍ ရွက်လွှဲဖြစ်စေ၊ ပင်စည်တစ်ဝိုက်ပတ်၍ဖြစ်စေ ထွက်ကြသည်။
ပင်စည်၏ ထိပ်တွင်မှထင်ရှားပေါ်လွင်သော ခေါင်းလောင်းပုံသဏ္ဌာန် အပွင့်များပွင့်ကြသည်။ အပွင့်တစ်ပွင့်တွင် ပွင့်ဖတ်ခြောက်ခု ကွဲ၍နေသည့်ပြင်ထိုပွင့်ဖတ်များသည် ဝတ်ဆုံဖို ခြောက်ခုနှင့် အသီးခွံတစ်ခုကို ဝိုင်းလျက်ရှိနေလေသည်။ပန်းပွင့်တစ်ပွင့်တွင် ပွင့်ချပ်နှစ်ခုသာ ရှိသော်လည်း ပွင့်ချပ် တစ်ခုလျှင် ပွင့်ဖတ်သုံးခု တွဲနေသဖြင့် ရုတ်တရက်ကြည့်လျှင် ပွင့်ချပ် ခြောက်ခုရှိသကဲ့သို့ထင်ရသည်။
လူသိများ၍ ထင်ရှားသော လီလီပန်မျိုးထဲတွင် ဂျပန် လီလီပန်း မျိုးလည်း တစ်ခုအပါအဝင်ဖြစ်သည်။ ယင်းပန်း၏အရောင်မှာ အနီရင့်အောက်ခံတွင် မရမ်းရောင် အစက်ကလေးများ ရှိသဖြင့် အလွန်လှပသည်။တစ်ခုသော လီလီပန်းမျိုးတွင် ပွင့်ဖတ်လိမ္မော်ရောင် အောက်ခံ၌ အနီစက်များရှိသည်။ အရောင်အသွေးမှာ အလွန်တောက်ပသဖြင့် ရှုမငြီးနိုင်ပေ။ အလှဆုံးကား အီစတာလီလီခေါ် အဖြူဆွတ်ဆွတ် လီလီပန်းဖြစ်သည်။ အပွင့် တစ်ပွင့်လုံးမှာ အစက်အပြောက်မရှိဘဲ ဆွတ်ဆွတ်ဖြူနေသဖြင့် ကျက်သရေရှိ လှပေသည်။ ပင်စည်အမြင့် ၁ဝ ပေမှ ၁၄ ပေ ထိရှိသော အိန္ဒိယ လီလီ ပန်းပင်ကြီးများတွင် ကတော့ပုံအပွင့်ကြီးများရှိ၍ အရောင်မှာ မရမ်းရောင် ဖြစ်သည်။ လီလီပန်းပင်အမျိုးပေါင်း မြောက်မြားစွာရှိသည့်အလျောက် အပွင့် များ၏ အရောင်မှာလည်း အမျိုးမျိုး ကွဲပြားလျက်ရှိရာ အမျိုးတိုင်းပင် တစ်မျိုးစီလှပ၍ ကျက်သရေရှိလှပေသည်။