Bowenia és un gènere de plantes cicadofití, inclou dues espècies de plantes actuals i dues de fòssils. De vegades s'ubiquen dins la seva pròpia família Boweniaceae. Estan restringides a Austràlia. Les dues espècies vives són de Queensland, on creixen en boscos tropicals calents i humis o en vessants protegits prop de cursos d'aigua especialment en la terra baixa.
L'espècie fòssil Bowenia eocenica es troba en dipòsits de carbó de Victoria, Austràlia, i l'espècie B. papillosa és a dipòsits de carbó de Nova Gal·les del Sud. ls dos fòssils són de l'Eocè.
En altres projectes de Wikimedia:
Bowenie (Bowenia Hook., 1863), je rod rostlin z čeledi stangeriovitých a třídy cykasy. Rod zahrnuje dva živé a dva fosilní cykasy z Austrálie. Stromek s podzemním kmenem dosahuje až 1,5m výšky, přičemž listy rostou přímo ze země. Listy jsou na rozdíl od naprosté většiny ostatních cykasů větvené.
Listy byly v minulosti používány do květinové výzdoby, poté co byly bowenie zařazeny mezi chráněné se již takto nevyužívají. Jejich růst je tak pomalý, že se nehodí k masové výrobě na prodej, na rozdíl například od cykasu japonského.
Bowenie byly poprvé popsány v roce 1863 Josephem Daltonem Hookerem, který jim přidělil jméno tehdejšího guvernéra Queenslandu sir George Fergusona Bowena. České druhové názvy "obdivuhodná" a "pilovitá" odpovídají názvům latinským a jsou využívány mj. pro rostliny v botanické zahradě v Liberci.
Oba dva živé druhy rostou v australském Queenslandu, v horkém vlhku tropického dešťového pralesa na stinných svazích a poblíž řek v nížinách. I proto tyto rostliny nesnášejí chlad. Vzhledem k lesnímu původu se doporučuje je pěstovat v polostínu.
Fosilní druh Bowenia eocenica je znám z uhelných dolů v australském státě Victoria, a Bowenia papillosa z uhlí v Novém Jižním Walesu. Obě zkameněliny listů pocházejí z Eocénu.
Bowenie jsou opylovány nosatci rodu Miltotranes.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bowenia ve Wikimedia Commons
Bowenie (Bowenia Hook., 1863), je rod rostlin z čeledi stangeriovitých a třídy cykasy. Rod zahrnuje dva živé a dva fosilní cykasy z Austrálie. Stromek s podzemním kmenem dosahuje až 1,5m výšky, přičemž listy rostou přímo ze země. Listy jsou na rozdíl od naprosté většiny ostatních cykasů větvené.
Listy byly v minulosti používány do květinové výzdoby, poté co byly bowenie zařazeny mezi chráněné se již takto nevyužívají. Jejich růst je tak pomalý, že se nehodí k masové výrobě na prodej, na rozdíl například od cykasu japonského.
Bowenia ist eine Gattung der Palmfarne (Cycadales). Die nur zwei Arten kommen nur im australischen Bundesstaat Queensland vor. Deshalb wird auch selten der deutschsprachige Trivialname Queenslandsagopalmfarn verwendet.[1]
Die Sprossachsen sind unterirdisch und bilden rüben- oder kartoffelförmige Knollen. Von diesen steigen Stämme oder Hälse auf, deren Spitzen zunächst Cataphylle bilden, dann Blätter oder Zapfen.
Die Blätter sind doppelt gefiedert. Dies kommt bei Palmfarnen nur noch bei Cycas multipinnata und Cycas debaoensis vor, alle anderen Arten haben einfach gefiederte Blätter.
Die weiblichen Zapfen sind etwa faustgroß, kugelig. Pro Wachstumspunkt gibt es nur einen Zapfen. Eine Pflanze kann jedoch über mehrere Wachstumspunkte verfügen. Die Bestäubung muss durch Insekten erfolgen, da die Zapfen unter dem Bodenlaub verborgen sind. Reife Samen sind weiß bis blau, werden auch braun. Die Ausbreitung erfolgt wahrscheinlich über Nagetiere oder andere Säugetiere.
Die männlichen Zapfen stehen ebenfalls einzeln an Wachstumspunkten, zunächst aufrecht, dann schräg. Die männlichen Zapfen sind weiß bis cremefarben und bei einer Länge von etwa 7,5 Zentimetern sowie einem Durchmesser von etwa 2,5 Zentimetern zylindrisch. Sie sind kurzlebig und verrotten nach dem Ausstreuen des Pollens rasch.
Die Chromosomenzahl beträgt für beide Arten 2n = 18.[2]
Die Gattung Bowenia ist im australischen Bundesstaat Queensland endemisch. Sie kommt überwiegend in den Küstenebenen vor, einige Populationen gibt es auch auf den Atherton Tablelands. Sie wachsen im Regenwald oder an dessen Rändern in Höhenlagen vom Meeresniveau bis auf 600 Metern.
Die Gattung Bowenia wurde durch William Jackson Hooker 1863 erstbeschrieben.[3][4] Der Gattungsname Bowenia ehrt George Ferguson Bowen (1821–1899), den ersten Gouverneur von Queensland.[5] Bowenia ist neben Stangeria die zweite Gattung der Familie Stangeriaceae.
Zur Gattung Bowenia gehören nur zwei Arten:
Bowenia ist eine Gattung der Palmfarne (Cycadales). Die nur zwei Arten kommen nur im australischen Bundesstaat Queensland vor. Deshalb wird auch selten der deutschsprachige Trivialname Queenslandsagopalmfarn verwendet.
The genus Bowenia includes two living and two fossil species of cycads in the family Stangeriaceae, sometimes placed in their own family Boweniaceae.[2] They are entirely restricted to Australia. The two living species occur in Queensland. B. spectabilis grows in warm, wet, tropical rainforests, on protected slopes and near streams, primarily in the lowlands of the Wet Tropics Bioregion. However, it has a local form with serrate pinna margins that grows in rainforest, Acacia-dominated transition forest, and also Casuarina-dominated sclerophyll forest on the Atherton Tableland, where it is subject to periodic bushfire. B. serrulata grows in sclerophyll forest and transition forest close to the Tropic of Capricorn.[3][4][5]
The fossil species Bowenia eocenica is known from deposits in a coal mine in Victoria, Australia, and B. papillosa is known from deposits in New South Wales. Both fossils are of Eocene age, and consist of leaflet fragments.[6]
The genus Bowenia includes two living and two fossil species of cycads in the family Stangeriaceae, sometimes placed in their own family Boweniaceae. They are entirely restricted to Australia. The two living species occur in Queensland. B. spectabilis grows in warm, wet, tropical rainforests, on protected slopes and near streams, primarily in the lowlands of the Wet Tropics Bioregion. However, it has a local form with serrate pinna margins that grows in rainforest, Acacia-dominated transition forest, and also Casuarina-dominated sclerophyll forest on the Atherton Tableland, where it is subject to periodic bushfire. B. serrulata grows in sclerophyll forest and transition forest close to the Tropic of Capricorn.
El género Bowenia incluye dos especies vivas y otras dos extintas de cícadas en la familia Stangeriaceae y está enteramente restringida a Australia. Las dos especies vivientes se hallan en Queensland, creciendo en selvas tropicales, húmedas y cálidas, en pendientes protegidas y cerca de cursos de agua, primariamente en terrenos bajos.
La especies extintas Bowenia eocénica y B. papillosa se conocen de depósitos en minas de carbón de Victoria, Australia; y de depósitos en Nueva Gales del Sur, respectivamente. Ambas especies pertenecen al Eoceno, y consisten de fragmentos de hojuelas.
El género Bowenia incluye dos especies vivas y otras dos extintas de cícadas en la familia Stangeriaceae y está enteramente restringida a Australia. Las dos especies vivientes se hallan en Queensland, creciendo en selvas tropicales, húmedas y cálidas, en pendientes protegidas y cerca de cursos de agua, primariamente en terrenos bajos.
La especies extintas Bowenia eocénica y B. papillosa se conocen de depósitos en minas de carbón de Victoria, Australia; y de depósitos en Nueva Gales del Sur, respectivamente. Ambas especies pertenecen al Eoceno, y consisten de fragmentos de hojuelas.
Bovenija (lat. Bowenia), rod cikada iz porodice Zamiaceae. Pripada mu dvije priznate vrsta [1] koje rastu u Queenslandu, Australija.
Bovenija (lat. Bowenia), rod cikada iz porodice Zamiaceae. Pripada mu dvije priznate vrsta koje rastu u Queenslandu, Australija.
Bowenia è un genere di cicadi della famiglia delle Stangeriaceae, native dell'Australia.
Sono piante dioiche, di aspetto cespuglioso, con un tronco nudo sotterraneo: l'aspetto richiama quello delle felci piuttosto che delle palme.
Le foglie sono bipennate, lucide, con piccioli sottili e, a differenza di altre cicadi, privi di spine.
Il genere Bowenia fu descritto nel 1863 da Joseph Dalton Hooker, che lo dedicò all'allora governatore del Queensland sir Geoge Ferguson Bowen.
Il genere include due specie viventi, Bowenia spectabilis e B. serrulata, e due specie fossili, B. eocenica e B. papillosa
Le specie viventi sono entrambe native del Queensland (Australia), dove crescono nel sottobosco delle foreste pluviali tropicali.
La specie fossile B. eocenica è stata ritrovata in una miniera di carbone in Victoria, (Australia), mentre la B. papillosa è stata trovata nel Nuovo Galles del Sud. Entrambi i fossili risalgono all'Eocene, e sono costituiti da frammenti di foglie.
Sono molto sensibili al gelo, adatte alle zone tropicali e subtropicali.
Crescono ottimalmente in siti ombreggiati, su suoli con buon drenaggio.
Alle basse temperature, o in caso di acqua e nutrienti insufficienti, diventano dormienti.
Si propagano da seme o per divisione del fusto tuberoso
Bowenia è un genere di cicadi della famiglia delle Stangeriaceae, native dell'Australia.
Bowenia (latin) er en slekt av konglepalmer i familien Stangeriaceae, og består av to kjente og to utdødde arter i Queensland, Australia.
Forskjellen mellom Bowenia og «naboslekten» Stangeria er at sistnevnte har en tydelig midtribbe langs senter av bladene, mens Bowenia ikke har noen slik uttalt midtribbe. Ellers har begge slektenes arter store blader som er flikete og minner om bladene til visse arter av bregner.
Bowenia spectabilis har sprikende, rette bredellipsede bladfliker, og brukes som potteplante. Bowenia serrulata har litt tetteresittende, bøyde eller svingte bladfliker. begge artene vokser i regnskog og krever fuktig, varmt klima.
Det er ikke umulig at slekten kan ha uoppdagede arter utover disse to. Den fossile arten Bowenia eocenica fra eocen er funnet i en kullgruve i Victoria, Australia, og Boweina papillosa er kjent fra fossile avsetninger i New South Wales. Begge fossilartene er fra eocen, og består av avtrykk av bladverk.
Den taksonomiske plasseringen av Bowenia-slekten i familien Stangeriaceae, og de 3 kjente artene totalt innenfor denne familien, omfatter:
Bowenia (latin) er en slekt av konglepalmer i familien Stangeriaceae, og består av to kjente og to utdødde arter i Queensland, Australia.
Forskjellen mellom Bowenia og «naboslekten» Stangeria er at sistnevnte har en tydelig midtribbe langs senter av bladene, mens Bowenia ikke har noen slik uttalt midtribbe. Ellers har begge slektenes arter store blader som er flikete og minner om bladene til visse arter av bregner.
Bowenia spectabilis har sprikende, rette bredellipsede bladfliker, og brukes som potteplante. Bowenia serrulata har litt tetteresittende, bøyde eller svingte bladfliker. begge artene vokser i regnskog og krever fuktig, varmt klima.
Det er ikke umulig at slekten kan ha uoppdagede arter utover disse to. Den fossile arten Bowenia eocenica fra eocen er funnet i en kullgruve i Victoria, Australia, og Boweina papillosa er kjent fra fossile avsetninger i New South Wales. Begge fossilartene er fra eocen, og består av avtrykk av bladverk.
Малий кущ висотою до 2 м включаючи листя. Стовбур м'ясистий, розгалужений, підземний, бульбовий. Корінь стрижневий, горбистий. Над землею ростуть листки й шишки. Листки прямостоячі, аркові, перисті. Жіночі шишки великі, круглі. Чоловічі шишки циліндричний, близько 7,5 см в довжину і в ширину 2,5 см, від білого до кремового кольору. Вони недовговічні і швидко розпадаються після поширення пилку. Саркотеста (плід) кремово-рожевого або червонуватого кольору. Число хромосом, 2n = 18
Два живі види ростуть у штаті Квінсленд, неподалік океану від низовин до помірної висоти або плоскогір'я. Знайдені всередині або на периферії лісів на охоронних схилах у відкритому лісі і в прибережних районах. Ґрунти — добре структуровані суглинки; пожежі там рідкісні.
Викопний вид, Bowenia eocenica відомо з родовищ у вугільній шахті у штаті Вікторія, Австралія, Bowenia papillosa відомий з родовищ в Новому Південному Уельсі. Обидві скам'янілості еоценового віку[1].
Листя використовується для декоративних цілей в промислових масштабах. Рослини особливо популярні декоративні: через їх невеликий розмір і тіневитривалість.
Бове́ния (лат. Bowenia) — род саговников, содержит 2 современных и 2 ископаемых вида. Разные источники относят его к разным семействам: одни помещают его в семейство Замиевые (лат. Zamiaceae)[1], другие — к семейству Стангериевые (лат. Stangeriaceae)[2], третьи [3] выделяют его в самостоятельное семейство Бовениевые (лат. Boweniaceae).
Род назван в честь британского губернатора Джорджа Боуэна[4].
Род представлен исключительно в Австралии. Два современных вида — эндемики Квинсленда, где они растут в тёплых, влажных тропических дождевых лесах, на защищённых склонах или вблизи ручьёв, в основном в низинах.
Стебли подземные, формируют клубни, напоминающие корнеплоды репы. На этих утолщённых стеблях сначала располагаются катафиллы (недоразвитые листья), потом листья и стробилы (шишки). Листья дваждыперистые. Это довольно редкое среди саговников явление: такими листьями обладают ещё лишь Cycas multipinnata и Cycas debaoensis, у всех остальных листья просто перистые.
Женские шишки сферической формы, похожи на кулак. Опыление осуществляют насекомые, так как они скрыты под поверхностью листа. Зрелые семена от белого до синего цвета, также могут быть коричневыми. Распространение, вероятно, осуществляют грызуны или другие млекопитающие.
Мужские шишки тоже имеют отдельные точки роста, сначала растут вертикально, потом — вкось. Они цилиндрические, около 7,5 см шириной и 2,5 длиной, от белого до кремового цвета. Они недолговечны и после опыления быстро разрушаются.
Количество хромосом 2n = 18.
По информации базы данных The Plant List (на июль 2016) род включает 2 вида[1]:
Ископаемый вид Bowenia eocenica известен по образцам, обнаруженным в угольных шахтах в Виктории, Австралия. Другой вымерший вид, Bowenia papillosa, найден в Новом Южном Уэльсе. Останки обоих видов относятся к эоцену и представляют собой фрагменты листовых пластинок.
Bowenia serrulata в Пражском ботаническом саду
Бове́ния (лат. Bowenia) — род саговников, содержит 2 современных и 2 ископаемых вида. Разные источники относят его к разным семействам: одни помещают его в семейство Замиевые (лат. Zamiaceae), другие — к семейству Стангериевые (лат. Stangeriaceae), третьи выделяют его в самостоятельное семейство Бовениевые (лат. Boweniaceae).
Род назван в честь британского губернатора Джорджа Боуэна.
波温鐵屬（學名：Bowenia），又名波温蘇鐵屬，是澳洲的一屬蘇鐵，包含了兩個現存種及兩個化石物種。兩個現存物種：裂葉蘇鐵及波溫蘇鐵都是分佈在昆士蘭，在溫暖及潮濕的熱帶雨林、近河流及低地生長。
化石物種的B. eocenica是在澳洲維多利亞州的一個煤礦發現；而B. papillosa則是在新南威爾士的地層發現。兩種化石都可追溯至始新世，化石都包括了葉子碎片。[2]
波温鐵屬（學名：Bowenia），又名波温蘇鐵屬，是澳洲的一屬蘇鐵，包含了兩個現存種及兩個化石物種。兩個現存物種：裂葉蘇鐵及波溫蘇鐵都是分佈在昆士蘭，在溫暖及潮濕的熱帶雨林、近河流及低地生長。
化石物種的B. eocenica是在澳洲維多利亞州的一個煤礦發現；而B. papillosa則是在新南威爾士的地層發現。兩種化石都可追溯至始新世，化石都包括了葉子碎片。
