Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje na loukách a svazích pahorků Eurasie. Je také oblíbenou skalničkou[2][3][4][5] (stejně jako další druhy koniklece).[6]
Celá rostlina, mimo vnitřní plochy květu, je pokrytá bělavými, nebo zpočátku i narezlými chloupky. Z holé země v březnu vyrůstají mezi loňskými rozpadajícími se suchými listy květy. Lodyha dorůstá v době květu dosahuje stěží 3–15 cm po odkvětu do vývinu plodenství doroste 13–40cm výšky. Koniklec je jednou z prvních, velkým fialovým květem velmi nápadných kvetoucích rostlin a proto bývá označován i jako posel jara, podobně jako třeba prvosenka jarní (Primula vernis), který „odemyká zem“. Pozorovatele upoutá kalich plný zlatožlutých tyčinek, stejně jako později vlasaté květenství se semeny které rozšiřuje vítr. Fialové květy zvonkovitého tvaru, jsou zpočátku vždy vzpřímené, později mohou být i převisající. Prašníky jsou fialové, okvětních lístků je šest. Typická pro koniklece je srostlá koruna listenů na stonku nedaleko pod květem. Plodem je nažka, přenášená na nové místo větrem (anemochorie). Čepel listu je dva až čtyřikrát peřenosečná, dělená na úkrojky listů. Pod zemí vytváří oddenek.
Z Olomoucka, Grygovských kopců, je popsána (přirozená) varieta „Moravica“ s užšími úkrojky listů a jsou popsány odchylky u rostlin na vápencích a hadcích.
V ČR v kolinním, suprakolinním stupni, těžiště výskytu panonské termofytikum. Ve střední a jihovýchodní Evropě, části Ruska. V západní části střední Evropy, západní Evropě, Anglii a jižní Skandinávii je pak nahrazen příbuzným druhem koniklecem německým (Pulsatilla vulgaris).
Výslunné stepi, společenstva nízkých travin, loučky na mělké půdě, skalní stepi, travnaté suché okraje lesů, výjimečně světliny v lesích a keřovitých porostech, opuštěné vinice a ovocné sady.[7] Roste na mírně kyselých a mírně zásaditých půdách, často i vápencovitých podkladech, ale někdy i na hadcových podložích.Na hadcích a vápencích vytváří zvláštní formy. U nás roste tento koniklec pouze na Moravě. Některé lokality najdeme v okolí Brna: Netopýrky, Medlánecké kopce, Medlánecká skalka, Stránská skála, Obřanská stráň, Patočkova hora. Další místa výskytu jsou také blízko Krumvíře, nebo u Mikulova na Kočičí skále.[8] Největší lokalitou v Evropě je Kamenný vrch v městské části Brno-Nový Lískovec, kde roste až 55 tisíc trsů rostlin.[9] Mnoho menších nalezišť je v okolí Pavlovských vrchů a přímo na Pálavě. Zde se jejich výskyt prolíná s jinými druhy koniklece, takže mohou vznikat i mezidruhoví kříženci.
Koniklec patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a k jeho ochraně jsou zřizovány územní celky s nižší, nebo vyšší úrovní ochrany.[10] Dále patří mezi druhy chráněné evropskou legislativou (NATURA 2000)[2] V Česku je chráněný jako silně ohrožený druh. Pěstovat je povoleno jen rostliny z kultur získané povoleným způsobem.[11] Na lokalitách, kde není respektována jeho ochrana, vlivem lidské činnosti (zejména zemědělského znečištění) rychle mizí, a proto jej objevíme spíše už jen na zvláště chráněných územích, jako je například Národní park Podyjí, kde roste v oblasti Hamerské vrásy, nebo Přírodní park Třebíčsko.
Toxické látky: jedovatý ranunkulin.
Koniklec je vysoce jedovatý, a vytváří srdeční toxiny a oxytoxiny, zpomalující srdeční tep. Požití vede k snížení krevního tlaku, hypotenzi a komatu.[12]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pasque flower na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu koniklec velkokvětý ve Wikimedia Commons
Galerie koniklec velkokvětý ve Wikimedia CommonsKoniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje na loukách a svazích pahorků Eurasie. Je také oblíbenou skalničkou (stejně jako další druhy koniklece).
Die Große Kuhschelle oder Große Küchenschelle oder Groß-Küchenschelle (Pulsatilla grandis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kuhschellen (Pulsatilla) in der Familie der Hahnenfußgewächse (Ranunculaceae). Sie wird manchmal mit der Gewöhnlichen Kuhschelle und weiteren Sippen als Art zusammengefasst und dann als Unterart Pulsatilla vulgaris subsp. grandis geführt.
Die Große Küchenschelle ist eine ausdauernde krautige Pflanze. In blühendem Zustand hat sie eine Wuchshöhe von 10 bis 15 (selten nur 5) Zentimetern, zur Fruchtreife 30 bis 40 (selten bis 50) Zentimeter. Ihre Grundblätter erscheinen im Unterschied zur Gewöhnlichen Kuhschelle erst gegen Ende der Blütezeit. Die Blätter sind doppelt (selten dreifach) gefiedert und bestehen aus 40 bis 90 breit-lineal-lanzettlichen, vier bis sieben (selten zwei bis zwölf) Millimeter breiten Abschnitten.
Die Blüte bleibt im Gegensatz zur ansonsten sehr ähnlichen Gewöhnlichen Küchenschelle (Pulsatilla vulgaris s. str.) auch bei trüb-kaltem Wetter aufrecht. Die Perigonblätter sind 35 bis 45 Millimeter lang. Blütezeit ist März bis April, selten schon im Februar. Die Bestäubung erfolgt durch Bienen und Hummeln.
Die Früchte sind flache, einsamige Nüsschen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 32.[1]
Die Große Küchenschelle hat eine pannonisch-illyrische Verbreitung.
In Deutschland ist sie nur in Bayern und Thüringen heimisch und, da hier als Unterart von Pulsatilla vulgaris geführt, nach dem Bundesnaturschutzgesetz streng geschützt.[2] In Österreich kommt sie im pannonischen Raum in den Bundesländern Burgenland, Wien, Niederösterreich häufig bis zerstreut vor, jedoch sind die Fundorte selten. Sie gilt als gefährdet und steht unter Naturschutz.
Sie wächst auf kalkreichen Trockenrasen, in Rasensteppen und in Schwarz-Föhren-Wäldern. Sie kommt bis in die submontane Höhenstufe vor. In Mitteleuropa gedeiht sie in der Gesellschaft des Adonido-Brachypodietum und Pulsatillo-Caricetum humilis und ist überregional eine Charakterart der Ordnung Festucetalia valesiacae.[1]
Die Große Kuhschelle wird teils als eigene Art Pulsatilla grandis, teils als Unterart der Gewöhnlichen Kuhschelle i. w. S. (Pulsatilla vulgaris s. lat.) geführt. Als Art führt sie die österreichische Exkursionsflora von 2008, als Unterart FloraWeb und Schmeil-Fitschen.
In Ober- und Niederösterreich bilden die beiden Sippen Übergangsformen.
Die Art wird selten als Zierpflanze für Staudenbeete und Steingärten sowie als Schnittblume genutzt. Bei der Sorte 'Budapest Variety' ist die ganze Pflanze goldgelb behaart.[3]
Die Große Kuhschelle oder Große Küchenschelle oder Groß-Küchenschelle (Pulsatilla grandis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kuhschellen (Pulsatilla) in der Familie der Hahnenfußgewächse (Ranunculaceae). Sie wird manchmal mit der Gewöhnlichen Kuhschelle und weiteren Sippen als Art zusammengefasst und dann als Unterart Pulsatilla vulgaris subsp. grandis geführt.
Wjelika bimbawka (Pulsatilla grandis) jo rostlina ze swójźby górkacowych rostlinow (Ranunculaceae).
Wjelika bimbawka (Pulsatilla grandis) jo rostlina ze swójźby górkacowych rostlinow (Ranunculaceae).
Pulsatilla grandis, the greater pasque flower, is a species of flowering plant in the genus Pulsatilla of the family Ranunculaceae. It is a perennial plant that grows on calcium-rich soil in dry grasslands, in rocky outcrops, and in pine and oak forests. It flowers from February to April, in the time of the Easter (which gives it its name), with intensively blue to violet flowers.[1] Its silk stalk is protected from the cold by velvety trichomes (hairs). Pulsatilla grandis is native to the countries of Central, Eastern and Southeastern Europe, and is particularly frequent in Hungary. In some of them, it is classed as threatened.
In Slovenia, Pulsatilla grandis (named velikonočnica, the Easter flower) is a rare and protected plant. It has four growing places in the country all of them are situated in the sub-Pannonian phytogeographical area in the northeastern part of Slovenia. The plant is the symbol of the Boč–Donatus Mountain Landscape Park. On a small rise near the Boč growing place, a stone sculpture of the flower, created by the sculptor Franc Tobias from Razvanje, has been put on display in the 2000s. Pulsatilla grandis is also depicted on the coat of arms of the Diocese of Celje.
Pulsatilla grandis, the greater pasque flower, is a species of flowering plant in the genus Pulsatilla of the family Ranunculaceae. It is a perennial plant that grows on calcium-rich soil in dry grasslands, in rocky outcrops, and in pine and oak forests. It flowers from February to April, in the time of the Easter (which gives it its name), with intensively blue to violet flowers. Its silk stalk is protected from the cold by velvety trichomes (hairs). Pulsatilla grandis is native to the countries of Central, Eastern and Southeastern Europe, and is particularly frequent in Hungary. In some of them, it is classed as threatened.
Wulka bimbawka (Pulsatilla grandis) je rostlina ze swójby maslenkowych rostlinow (Ranunculaceae).
Wulka bimbawka (Pulsatilla grandis) je rostlina ze swójby maslenkowych rostlinow (Ranunculaceae).
Poniklec veľkokvetý (Pulsatilla grandis) je rastlina z čeľade iskerníkovité.
Je to pôvodný druh zo strednej a východnej Európy (Nemecko, Poľsko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Ukrajina, ...).[1] Rastie na suchých a slnečných stanovištiach od nížin až podhorského vegetačného stupňa. Má výrazné modrokvitnúce zvonkovité kvety. V kvete (marec až apríl) dorastá do 25 cm.[3]
Na území Slovenska je chránený (zraniteľný druh[4])[3][5] – Patrí aj medzi druhy chránené Bernským dohovorom[6] a NATURA 2000.
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Poniklec veľkokvetý
Wikidruhy ponúkajú informácie na tému Poniklec veľkokvetý
Poniklec veľkokvetý (Pulsatilla grandis) je rastlina z čeľade iskerníkovité.
Je to pôvodný druh zo strednej a východnej Európy (Nemecko, Poľsko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Ukrajina, ...). Rastie na suchých a slnečných stanovištiach od nížin až podhorského vegetačného stupňa. Má výrazné modrokvitnúce zvonkovité kvety. V kvete (marec až apríl) dorastá do 25 cm.
Na území Slovenska je chránený (zraniteľný druh) – Patrí aj medzi druhy chránené Bernským dohovorom a NATURA 2000.
.jpg)
Це незавершена стаття про Жовтецеві.Pulsatilla grandis là một loài thực vật có hoa trong họ Mao lương. Loài này được Wend. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
Pulsatilla grandis là một loài thực vật có hoa trong họ Mao lương. Loài này được Wend. miêu tả khoa học đầu tiên.
Прострел большой изображён на гербе чешского города Трнава (Чехия) (чешск.)русск., так как в окрестностях Трнавы имеется большая популяция этого растения.
Прострел большой изображён на гербе чешского города Трнава (Чехия) (чешск.)русск., так как в окрестностях Трнавы имеется большая популяция этого растения.
