Cicém pala paki nakeuh salah saboh jeunèh cicém pala nyang na di India, Bangladesh, Cina Barat Daya, Asia Teunggara, Malaya ngon Sunda Rayek. Di Tanoh Abèe cicém nyoe geukheun cicém pala èk geuleubok sabab kayém jidöng ateueh èk keubeue nyang ka thô.
Cicém nyoë meuseunipat seudang (20 cm) ngon cit dua boh wareuna itam ngon puteh. Cicém agam, ulèë, dada ngön ruëngjih meuwareuna itam birô meucahya. Jeunèh Ruja, Sunda ngön Kalimantan Barat, sayeuëp ngön bulèë teungöh iku itam, bulèë iku luwa ngön sutrép nyang meulinteuëng bak tôp sayeuëp putéh, pruët ngön tunggéng putéh. Jeunèh Jawa Timu, Kalimantan blah barôh ngön timu, pruët ngön tunggéng itam. Cicém inong lagèë cicém agam cit meutapi meuwareuna keulabèë seupak kön itam. Cicém muda meuhi cicém inong meutapi meubinték-binték.
Iris wareuna suklat, babah ngon gaki wareuna itam.[2]
Cicém pala paki nakeuh salah saboh jeunèh cicém pala nyang na di India, Bangladesh, Cina Barat Daya, Asia Teunggara, Malaya ngon Sunda Rayek. Di Tanoh Abèe cicém nyoe geukheun cicém pala èk geuleubok sabab kayém jidöng ateueh èk keubeue nyang ka thô.
Cicém nyoë meuseunipat seudang (20 cm) ngon cit dua boh wareuna itam ngon puteh. Cicém agam, ulèë, dada ngön ruëngjih meuwareuna itam birô meucahya. Jeunèh Ruja, Sunda ngön Kalimantan Barat, sayeuëp ngön bulèë teungöh iku itam, bulèë iku luwa ngön sutrép nyang meulinteuëng bak tôp sayeuëp putéh, pruët ngön tunggéng putéh. Jeunèh Jawa Timu, Kalimantan blah barôh ngön timu, pruët ngön tunggéng itam. Cicém inong lagèë cicém agam cit meutapi meuwareuna keulabèë seupak kön itam. Cicém muda meuhi cicém inong meutapi meubinték-binték.
Iris wareuna suklat, babah ngon gaki wareuna itam.
ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗ ಒಂಜಿ ಪಕ್ಕಿ. ಪುಲ್ಯ ಕಾಂಡೆನೇ ವಿಸ್ಲ್ದ ಸೊರೊಟ್ಟು ರಾಗೊಡು ಪದ ಪನ್ಪುಂಡು. ಅವು ಬೇಲಿಡ್, ಸರಿಗೆಡ್, ಮರತ್ತ ಗೆಲ್ಲ್ ಡ್ ಕುಲ್ಲೊಂದು ನಾಲೈನ್ ಸೊರೊಟು ಪದ ಪನ್ಪುಂಡು. ನೆನ್ನ ವೈಜ್ಣಾನಿಕ ಪುದರ್ (Copsychus saularis ). ನೆನ್ನ್ ಸುರು ಕ್ಕು ಪದ ಪನ್ಪಿ ಪಕ್ಕಿಲೆನ ಕೂಟ (Turdidae) ಕೂಟಗ್ ಗ್ ಸೆರದಿತ್ತೆರ್ ಬುಕ್ಕ ಅವು ಪಾಂತೆ ಪತ್ತುನ ( ಫ್ಲೈಕ್ಯಾಚರ್) ಕೂಟಗ್ ಸೆರಯೆರ್ . ಉಂದ್ ನೆಲ್ಲ ಟ್ ಕುಲ್ಲು ನಾ, ನೆಲ್ಲ ಟ್ ಮೆಪು ಮಾನ್ಪುನ ಪಕ್ಕಿ ಅತುಂಡು.
ತುಳುತ ಜನೊ ಕುಲು ಈ ಪಕ್ಕಿ ನ್ 'ದೀಬೆರೆ ಪಕ್ಕಿ' ಪಂಡ್ ದ್ ಲಾ,'ಸ್ವರ್ಗದ ಪಕ್ಕಿ' ಪಂಡ್ದ್ ಲಾ ಲೆಪ್ಪುವೆರ್. ಕನ್ನಡೊ ಡು 'ಮಡಿವಾಳ ಹಕ್ಕಿ' ಪಂಡ್ ದ್ ಈ ಪಕ್ಕಿ ನ್ ಲೆಪ್ಪುವೆರ್. ಮಲಯಾಳ ಡ್ 'ಮಣ್ಣಾತ್ತಿ ಕಿಳಿ' ಪನ್ಪೆರ್. ಮ್ಯಾಗ್ಪಿ ರಾಬಿನ್ ಪಂಡ್ ದ್ ಇಂಗ್ಲಿಷ್ ಪುದರ್ ಇತ್ತ್ ನ ಈ ಪಕ್ಕಿ ಕಾಪ್ಸಿಕಸ್ ಸೌಲಾರಿಸ್ ಕುಟುಮೊಗು ಸೇರ್ದ್ಂಡ್. ನಮ್ಮ ದೇಶಡ್ ನಾಲ್ ಜಾತಿದ ಈ ಪಕ್ಕಿಲು ಉಲ್ಲಂದ್ ಪಕ್ಷಿ ತಜ್ಞೆ ಸಲೀ ಅಲಿ ಪನ್ತೆರ್. ಇಂಡಿಯನ್ ರಾಬಿನ್, ಮಲಬಾರ್ ವಿಸಿಲಿಂಗ್ ಥ್ರಷ್, ಶಮಾ ಪನ್ಪಿನ ಪಕ್ಕಿಲು ಈ ಜಾತಿಗ್ ಸೇರುವ. [೨]
ಉಂದು ಬಾಂಗ್ಲಾ ದೇಶ ತ ರಾಷ್ಟ್ರ ಪಕ್ಷಿ. ಬಾಂಗ್ಲಾ ದೇಶದ ಟಕಾ ನೋಟುಡು (ಕರೆನ್ಸಿ) ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗ ಪಕ್ಕಿದ ಒರು ಚಿತ್ರ ಉಂಡು.
ಉಂದು ತೂವಾ ರ ಗುರ್ಬಿತ್ ವೊಂತೆ ಮಲ್ಲೆ ಇಪ್ಪುಂಡು. ಬಿಸ ಬಿಸ ಅಂಚಿ ಇಂಚಿ ಪೊವೊಂತು ಮಸ್ತ್ ಚುರುಕ್ ಇಪ್ಪುಮಡು. ಅಣ್ ಪಕ್ಕಿ ಗ್ ತರೆತ್ ತಿಗಲೆ ಮುಟ್ಟ ಕಪ್ಪು ಬುಕ್ಕ ಅಯಿನ ಬಿಲೊ ಕೊಡಿ ಮುಟ್ಟ ಬೊಲ್ದು ಇಪ್ಪುಂಡು.
ತರೆ, ಬೆರಿ, ರೆಂಕೆ ಡ್ ಕಡುಪ್ಪ ನೀಲಿ ದೊಟ್ಟುಗು ಕಪ್ಪುದ ಬಣ್ನ. ಬಂಜಿ ತ ಅಡಿಟ್ಟ್ ಪೇರ್ದ ಬೊಲ್ದು. ರೆಂಕೆದ ಮಿತ್ತ್ ಬೊಲ್ದುದ ಪಟ್ಟೆ ಲಕ್ಕ್ ದ್ ತೋಜುಂಡು. ಪೊಣ್ಣು ಪಕ್ಕಿಗ್ ಕಪ್ಪು ರಂಗ್ ದ ಪಗರ ಬೂದಿ ಬಣ್ಣ ದ ಪುಳ್ಳಿ (ಬೊಟ್ಡ) ಉಂಡು. ಕಾರ್ದ ಬಣ್ಣೊ ಕಪ್ಪು ಅತುಂಡು. [೩]
ಪುರಿ, ಪಲ್ಲಿ, ಚೇರೆಂಟೆನ್ ತಿನ್ಪುಂಡು. ಅಪೂರ್ಪೊಗು ಒರೊರ ಪೂತ್ತ ರಸ ಪರ್ಪುಂಡು. ನೆಲತ್ತಡಿಟಿತ್ತನ ನಕ್ಕ್ ರ್ದ ಸೊರ ಕೇಂಡ್ದ್ ಒಕ್ಕ್ದ್ ತಿನ್ಪುಂಡು.
ಸಾದಾರ್ನ ಎಪ್ರಿಲ್ ತಿಂಗೊಳುಡ್ದು ಜೂನ್ ದುಲಯಿ ಕಲ್ಲ್ ಬಂಡೆದ ಇಡೆಟ್ಟ್, ಮರತ್ತ ಮಾಟೆಡ್, ಇಲ್ಲದ ಮಾಡ್ ದ ಸಿರೆಟ್ಟ್ ಪಂತಿ, ಪರ್ತಿ, ಕಂಟುದ ಚೂರು, ಸೂಯಿ ನ್ ಸೇರ್ಸಾದ್ ಬಟ್ಟಲ್ದ ಲೆಕೊ ಕಾರಿ( ಗೂಡು) ಕಟ್ಟುಂಡು. ಮೂಜೆಡ್ಡ್ ಐನ್ ನೀಲಿ ಬಣ್ಣದ ತೆತ್ತಿ ದೀದ್ ಪೊಣ್ಣು ಪಕ್ಕಿ ಮಾತ್ರ ಕಾಪು ಗು ಕುಲ್ಲುಂಡು. ಎಣ್ಮಡ್ದ್ ಪದಿ ನಾಲ್ ದಿನತ್ತ ಕಾಪು ಕರಿನ ಬೊಕ್ಕ ತೆತ್ತಿ ಪುಡಾದ್ ಕಿನ್ನಿಲಾಪ.
ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗ ಪಕ್ಕಿ ನಮ್ಮ ದೇಶಡು ಅತ್ತಂದೆ ಶ್ರೀ ಲಂಕಾ, ಬರ್ಮಾ, ಥ್ಯಾಲೇಂಡ್, ಭೂತಾನ್, ಇಂಡೋನೇಷ್ಯಾ,ಹಾಂಗ್ ಕಾಂಗ್, ಚೈನಾ, ನ್ಯೂಜಿಲೇಂಡ್ ದೇಶೊಲೆಡ್ಲ ಉಲ್ಲ.
ಉಂದ್ ಪೊರ್ಲ ದನಿ ಕೊರು ತ್ ಬುಲಿಪುಂಡು. ಬೆತೆ ಪಕ್ಕಿಲೆನ ಬುಲಿಪುನ ಲೆಕೊಲ ಬುಲಿಪುಂಡು. ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗೊ ಬುಲಿಪುನಗ ಅಯಿನ ಬಿಲೊ ಕುತ್ತ ಲಕ್ಕುತ್ ಉಂತುಂಡು.
ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗ ಒಂಜಿ ಪಕ್ಕಿ. ಪುಲ್ಯ ಕಾಂಡೆನೇ ವಿಸ್ಲ್ದ ಸೊರೊಟ್ಟು ರಾಗೊಡು ಪದ ಪನ್ಪುಂಡು. ಅವು ಬೇಲಿಡ್, ಸರಿಗೆಡ್, ಮರತ್ತ ಗೆಲ್ಲ್ ಡ್ ಕುಲ್ಲೊಂದು ನಾಲೈನ್ ಸೊರೊಟು ಪದ ಪನ್ಪುಂಡು. ನೆನ್ನ ವೈಜ್ಣಾನಿಕ ಪುದರ್ (Copsychus saularis ). ನೆನ್ನ್ ಸುರು ಕ್ಕು ಪದ ಪನ್ಪಿ ಪಕ್ಕಿಲೆನ ಕೂಟ (Turdidae) ಕೂಟಗ್ ಗ್ ಸೆರದಿತ್ತೆರ್ ಬುಕ್ಕ ಅವು ಪಾಂತೆ ಪತ್ತುನ ( ಫ್ಲೈಕ್ಯಾಚರ್) ಕೂಟಗ್ ಸೆರಯೆರ್ . ಉಂದ್ ನೆಲ್ಲ ಟ್ ಕುಲ್ಲು ನಾ, ನೆಲ್ಲ ಟ್ ಮೆಪು ಮಾನ್ಪುನ ಪಕ್ಕಿ ಅತುಂಡು.
ಬೊಲ್ಲರ ಮಾನಿಗ