Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa nebo Deschampsia caespitosa[1]) je pěstovaná divoká rostlina z čeledě lipnicovité (Poaceae).[2]
Pojmenování
Rod je pojmenován po francouzském přírodovědci jménem Louis Deschamps.
Popis
Travina je vysoká 30 až 150 (200) cm, tvořící husté, hrubé trsy. Klasy jsou až 50 cm dlouhé a až 20 cm široké. Kvete od poloviny června do srpna.
Synonyma
-
Aira caespitosa L.
-
Aira cespitosa L., orth. var.
-
Deschampsia bottnica (Wahlenb.) Trin.
-
Deschampsia caespitosa (L.)
-
Deschampsia cespitosa (L.)
-
Deschampsia glauca C. Hartm.
-
Deschampsia mackenzieana Raup
-
Deschampsia obensis Rosh.
-
Deschampsia paramushirensis Honda
-
Deschampsia pumila (Ledeb.) Ostenf.
-
Deschampsia sukatschewii (Popl.) Rosh.
Rozšíření
Travina je široce rozšířena v Severní Americe, v mnoha částech Jižní Ameriky a Eurasie. Často se nachází v stepních společenstvích, v prériích na západním pobřeží Severní Ameriky s Festuca idahoensis a Nassella pulchra. V Americe patrně není původně domácí. V horských oblastech ji najdeme v tropech Afriky, Asie a také v Austrálii (Tasmánie) a na Novém Zélandu. Vyskytuje se na mokrých vlhkých loukách, pastvinách, močálech, ve vlhkých, opadavých lesích a na paloucích. Trávy preferují mírně až středně kyselé, humózní půdy, bohaté na živiny. Lze ji nalézt v lesních společenstvích s duby a buky (Quercus-Fagetae).
Poddruhy
Jsou známy tyto poddruhy:[3]
-
Deschampsia cespitosa subsp. alpina
-
Deschampsia cespitosa subsp. beringensis
-
Deschampsia cespitosa subsp. borealis
-
Deschampsia cespitosa subsp. brevifolia
-
Deschampsia cespitosa subsp. cespitosa
-
Deschampsia cespitosa subsp. holciformis
-
Deschampsia cespitosa subsp. obensis
-
Deschampsia cespitosa subsp. orientalis
Kultivary
Pěstované dekorativní kultivary
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Palava' (Rajnochová 2000)[4]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Goldtau'(Bs – Bornim) - nápadně nízký vzrůst, trs je vysoký jen 30 – 40 cm[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Bronzeschleier' (Foerster 1963) – kompaktní trsy jsou vysoké 40 cm, v květu dosahují 80 cm. Jemné, tmavě zlatě hnědé laty[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Goldgehänge' (Pagels) – kultivar má nižší a slabší vzrůst, laty jsou při metání zelenavě zlaté.[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Goldschleier' (Pagels) – výšku má skoro stejnou jako kultivar ‘Bronzeschleier’, ale není tak robustní.[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Goldstaub' - laty jsou stříbřitě zelené, později zlatožluté.[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Tardiflora' (Foerster 1961) – robustní[5]
- metlice trstnatá Deschampsia cespitosa 'Tauträger' (Pagels) - trsy jsou vysoké 50 cm[5]
Použití
Trvalka do výsadeb v zahradách a parcích. Velmi odolná travina, která roste na vlhkých půdách, ale snáší i sucho. Roste na slunci i ve stínu. Je mrazuvzdorná. Rozmnožujeme ji snadno dělením trsů na podzim, nebo na jaře, ale lze ji množit i výsevem. Na stanovišti se sama vysévá, může zaplevelovat. Pouze kultivar metlice trstnatá Deschampsia caespitosa 'Palava' netvoří semena, je sterilní (lze jej ale množit dělením trsů).
Sušené květní laty se dají použít k aranžování.
Je na seznamu rostlinných druhů, jejichž rozmnožovací materiál se smí uvádět na trh jen náleží-li k odrůdě registrované ve Státní odrůdové knize.[6]
Ohrožení
Ve státech Connecticut, Indiana, Kentucky, Massachusetts je metlice trstnatá (Deschampsia caespitosa), nebo její poddruh, ohroženým druhem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tufted Hair-grass na anglické Wikipedii a Rasen-Schmiele na německé Wikipedii.
-
↑ http://www.ville-ge.ch South African National Biodiversity Institute, the Conservatoire et Jardin botaniques de la Ville de Genève and Tela Botanica. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
-
↑ Jepson Manual Treatment: Deschampsia caespitosa
-
↑ GRIN Taxonomy for Plants Archivováno 20. 1. 2009 na Wayback Machine,(německy)
-
↑ krátký popis nároků na www.garten.cz/ (česky)
-
↑ a b c d e f g popis kultivarů na www.garten.cz/(česky)
-
↑ zákon o uvádění rostlin na trh [1] (česky)
Literatura
- Aichele/Schwegler: Unsere Gräser, 11. Auflage, Kosmos-Verlag, 1998, ISBN 3-440-07613-X
- Hans Joachim Conert: Pareys Gräserbuch, Parey Buchverlag, Berlin 2000, ISBN 3-8263-3327-6
- Charles Edward Hubbard: Gräser. UTB, Ulmer, Stuttgart 1985, ISBN 3-8001-2537-4
-
Werner Rothmaler: Exkursionsflora von Deutschland. Gefäßpflanzen: Kritischer Band., Fischer, Jena 1994, ISBN 3-8274-1496-2
Externí odkazy