nomes no trilho de navegação
Rhizaria je taxon jednobuněčných eukaryotických organismů na úrovni infraříše, jedna z přirozených skupin podříše SAR. Jejich vzájemná příbuznost byla odhalena roku 2002 jen díky molekulární biologii. Morfologicky i ekologicky je to velmi rozmanitá skupina, zahrnující zástupce bývalých, polyfyletických kmenů bičíkovců i kořenonožců.
Většina rhizarií má dva bičíky (i když u některých zástupců chybí) a panožky - kořenovité retikulopodie, tenké filopodie nebo axopodie. Nenacházíme u nich široké panožky (lobopodie) jako mají měňavky. Mnoho druhů si staví složité schránky, které se stávají součástí mořských sedimentů.
Rhizaria jsou většinou heterotrofní organismy bez chloroplastů, mitochondrie mají vnitřní membránu složenou v tubuly. Žijí volně, mřížovci jsou součástí mořského planktonu, dírkonošci tvoří benthos. Jen mezi zástupci kmene Cercozoa nalezneme druhy parazitické (např. nádorovky) nebo fotosyntetisující (Chlorarachniophyta, Paulinella chromatophora).
V některých systémech byla Rhizaria považována za samostatnou říší (superskupinu), nezávislou na Chromalveolata. Současné zařazení do přirozené skupiny (kladu) SAR (syn. Harosa) bylo poprvé navrženo v roce 2007.
Nové fylogenetické studie, založené na molekulárních analýzách genomů a transkriptomů a snažící na bázi genetických mechanismů identifikovat postupné fenotypické inovace cytoskeletu,[1] potvrdily, že recentní Rhizaria tvoří 3 zákldní linie – Retaria, Endomyxa a Filosa. Cercozoa (jak ve smyslu Cavaliera-Smithe, 1998, tak i Adla, 2005) byli potvrzeni jako skupina nepřirozená, Endomyxa jsou nově sesterští k Retaria (jak naznačovaly již analýzy z r. 2010[2]).
Uvnitř retarií se nepotvrdila přirozenost skupiny Spasmaria (Acantharia + Taxopodida) jako sesterské k dírkonošcům (Foraminifera), postulované na základě společného výskytu stažitelných myonem. Taxopodida se nově odvětvují bazálněji a skupina sesterských Acantharea a Polycystina představuje do jisté míry obnovení původních mřížovců (Radiozoa/Radiolaria) v novém, poněkud užším vymezení, i když jejich přirozenost není potvrzena příliš silně.
V Endomyxa našly pravděpodobně své umístění některé taxony, které měly v cérkozoích dlouho nevyjasněnou pozici na jejich bázi (Phytomyxea, Vampyrellida).
Ve skupině Filosa jsou dvěma hlavními liniemi Chlorarachniophyta/Chlorarachnea a Monadofilosa, je však nejasné, ke které z nich jsou sesterskou skupinou Granofilosea (a zda jsou vůbec přirození). Tremulida mají pravděpodobně bazální postavení ve Filosa, metromonády (Metromonadea)asi patří do Monadofilosa.[3] V nich jsou pravděpodobně hlavními skupinami Ventrifilosa (obsahující diskomonády a Imbricatea) a sarkomonády (Sarcomonadea, obsahující cérkomonády a glissomonády),[4] které se jeví ve většině nových analýz jako parafyletické.[5]
Současné představy o možné příbuznosti jednotlivých skupin zobrazuje následující fylogenetický strom:[1][4][5][6][3]
RhizariaTaxopodida (vč. Sticholonche)
Proteomyxidea (vč. Filoreta)
Chlorarachniophyta/Chlorarachnea
Thaumatomonadida (P)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhizaria ve Wikimedia Commons
Rhizaria je taxon jednobuněčných eukaryotických organismů na úrovni infraříše, jedna z přirozených skupin podříše SAR. Jejich vzájemná příbuznost byla odhalena roku 2002 jen díky molekulární biologii. Morfologicky i ekologicky je to velmi rozmanitá skupina, zahrnující zástupce bývalých, polyfyletických kmenů bičíkovců i kořenonožců.
Většina rhizarií má dva bičíky (i když u některých zástupců chybí) a panožky - kořenovité retikulopodie, tenké filopodie nebo axopodie. Nenacházíme u nich široké panožky (lobopodie) jako mají měňavky. Mnoho druhů si staví složité schránky, které se stávají součástí mořských sedimentů.
Rhizaria jsou většinou heterotrofní organismy bez chloroplastů, mitochondrie mají vnitřní membránu složenou v tubuly. Žijí volně, mřížovci jsou součástí mořského planktonu, dírkonošci tvoří benthos. Jen mezi zástupci kmene Cercozoa nalezneme druhy parazitické (např. nádorovky) nebo fotosyntetisující (Chlorarachniophyta, Paulinella chromatophora).
