Rak poustevníček (ráček poustevníček) je laické označení pro několik skupin desetinohých korýšů z infrařádu Anomura. Patří sem druhy mořské, semiterestrické i vyloženě suchozemské. Pro mořské druhy je typické, že žijí v opuštěných schránkách plžů (měkkýšů) a často vstupují do symbiotických vztahů se sasankami, které lze považovat za mutualismus. Také ochraňují mnohé korály před různými rybami. Semiterestrické druhy žijí v mělkých pobřežních vodách, přílivových zónách a někdy vystupují na krátkou dobu i na souš. Suchozemské druhy pak žijí trvale mimo vodu a při dlouhodobém ponoření se mohou utopit. Někteří suchozemští poustevníčci při hledání potravy aktivně šplhají po stromech a ty největší z nich (jako např. krab palmový Birgus latro) nevyužívají ochrany ulit plžů.
Existuje asi 500 druhů, které se označují jako rak nebo krab poustevníček, případně jako poustevnický krab. Larválním vývojem jsou všechny druhy vázané na moře. Poustevníčci jsou všežraví (omnivorní) a většinou to nejsou dobří lovci. Mezi nejdůležitější patří:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermit crab na anglické Wikipedii.
Rak poustevníček (ráček poustevníček) je laické označení pro několik skupin desetinohých korýšů z infrařádu Anomura. Patří sem druhy mořské, semiterestrické i vyloženě suchozemské. Pro mořské druhy je typické, že žijí v opuštěných schránkách plžů (měkkýšů) a často vstupují do symbiotických vztahů se sasankami, které lze považovat za mutualismus. Také ochraňují mnohé korály před různými rybami. Semiterestrické druhy žijí v mělkých pobřežních vodách, přílivových zónách a někdy vystupují na krátkou dobu i na souš. Suchozemské druhy pak žijí trvale mimo vodu a při dlouhodobém ponoření se mohou utopit. Někteří suchozemští poustevníčci při hledání potravy aktivně šplhají po stromech a ty největší z nich (jako např. krab palmový Birgus latro) nevyužívají ochrany ulit plžů.
