dcsimg

Vrbovka rozmarýnolistá ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Vrbovka rozmarýnolistá čili vrbka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei, syn.: Chamerion dodonaei (Vill.) Holub) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).

Popis

Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–130cm.[1] Oddenky jsou krátké, z nich vybíhají dlouhé červenavé podzemní výběžky.[2] Lodyha je většinou jednoduchá, zřídka chudě větvená, často růžově nebo červenavě naběhlá, v dolí části lysá, v horní přitiskle pýřitá, na bázi dřevnatí.[2] Listy jsou střídavé, poměrně četné, přisedlé až nepatrně řapíkaté. Čepele jsou nejčastěji čárkovité až čárkovitě kopinaté, po obou stranách stejně zbarvené, lysé až pýřité, na rubu je vniklá jen střední žilka, jsou asi 2–4,5 cm dlouhé a 0,15–0,4 cm široké, na okraji celokrajné až řídce drobně zubaté.[2] Květy jsou uspořádány v květenstvích, ve vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, jsou červenavě naběhlé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 10–14 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené, zřídka velmi mírně vykrojené, horní trochu větší než dolní, proto jsou květy mírně souměrné, jsou sytě růžové až bledě fialově nachové barvy. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červenci až v září.[2] Tyčinek je 8 ve 1 kruhu. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je čtyřlaločná.[2] Plodem je asi 4–6 cm dlouhá tobolka, je přitisle pýřitá, později olysává, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[2] Semena jsou cca 1,6–2 mm dlouhá, na vrcholu s chmýrem, osemení je jemně papilnaté.[2] Šíří se pomocí větru (anemochorie). Počet chromozómů je 2n=36.[1]

Taxonomie

Někteří autoři druh řadí do rodu Chamerion, pak rostlinu většinou česky nazývají jako vrbka rozmarýnolistá, např. Květena ČR.[2] Kubát 2001 včleňuje rod Chamerion do rodu Epilobium ve stejném pojetí jako ho měl Linné.[1]

Rozšíření ve světě

Vrbovka rozarýnolistá je druh hor střední až jižní Evropy, vyskytuje se v Pyrenejích, horách střední Francie, v Alpách, Apeninách, v Karpatech, na Balkáně. Dále roste i v Malé Asii a na Kavkaze.[2]

Rozšíření v ČR

V ČR roste roztroušeně, častější je na Moravě, zvláště na severní. V Karpatech na SV Moravě lze uvažovat i primární výskyt, jinde se jedná o výskyt druhotný. Primárně to je druh štěrkových náplavů horských řek a osluněných sutí. Dnes se šíří na antropogenních stanovištích, které napodobují výše zmíněná primární stanoviště, typicky lomy, ale také haldy, náspy železnic atd.

Reference

  1. a b c KIRSCHNER, Jan. Epilobium L.. In: KUBÁT, Karel et al. eds. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 436-440. (česky)
  2. a b c d e f g h i SMEJKAL, Miroslav. Epilobium L.. In: SMEJKAL, Miroslav. Květena České republiky, vol. 5. Praha: Academia, 1997. S. 99-132. (česky)

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Vrbovka rozmarýnolistá: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Vrbovka rozmarýnolistá čili vrbka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei, syn.: Chamerion dodonaei (Vill.) Holub) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Rosmarin-Weidenröschen ( German )

provided by wikipedia DE

Das Rosmarin-Weidenröschen (Epilobium dodonaei) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Weidenröschen (Epilobium) innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).

Beschreibung

 src=
Illustration aus Atlas der Alpenflora
 src=
Blüte im Detail

Erscheinungsbild

Das Rosmarin-Weidenröschen wächst als ausdauernde krautige Pflanze bis Halbstrauch und erreicht Wuchshöhen von 50 bis 110 Zentimetern. Es besitzt eine mehrköpfige Grundachse, sowie unterirdische Ausläufer, die lang, fleischig und rot sind. Die Stängel können am Grund verholzt sein, rund, sowie oben schwach behaart; zur Blütezeit sind sie kurz verzweigt.

Blatt

Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind sitzend oder sehr kurz gestielt und starr. Die einfache Blattspreite ist bei einer Länge von 2 bis 2,5 Zentimetern sowie einer Breite von 0,1 bis 0,35, selten bis zu 0,5 Zentimetern linealisch bis linealisch-lanzettlich. Das Blattrand ist ganzrandig oder schwielig gezähnt. Eine Behaarung fehlt oder es gibt schwach angedrückt behaart (Indument). Beide Blattseiten sind grün, nur die Mittelrippe tritt hervor. Der deutsche Trivialname „Rosmarin-Weidenröschen“ leitet sich von den rosmarinartig schmalen, grau-grünen Blättern ab.

Blütenstand und Blüte

Die Blütezeit reicht Juli bis August. Die Blüten stehen in einem endständigen, lockeren traubigen Blütenstand zusammen. Die zwittrige Blüte ist leicht zygomorph, groß und mit kurzer Röhre. Der Achsenbecher ist kurz und außen dicht angedrückt behaart. Die Kelchblätter sind rot und anliegend kurz behaart. Die Krone ist flach ausgebreitet. Die hellrosafarbenen Kronblätter sind kaum genagelt und rund 1½-mal so lang wie die Kelchblätter. Der abwärts geneigte Griffel ist 7 bis 15 Millimeter lang, fadenförmig und etwa so lang wie die längeren Staubblätter. Im untersten Drittel ist der Griffel weiß-zottig behaart. Die Narbe ist vierteilig.

Frucht und Samen

Die Kapselfrüchte sind anfangs dicht weißfilzig, später rötlich überlaufen und kurz angedrückt behaart. Die papillösen Samen sind bei einer Länge von 1,5 bis 2 Millimetern länglich.

Chromosomensatz

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36.[1]

 src=
Habitus im Habitat im französischen Jura
 src=
Vorkommen auf den Gleisanlagen des Hauptbahnhofs Wiener Neustadt, Österreich

Ökologie

Beim Rosmarin-Weidenröschen handelt es sich um einen Hemikryptophyten. Die Bestäubung erfolgt durch Insekten.

Das Rosmarin-Weidenröschen ist Raupen-Futterpflanze u. a. für den Nachtkerzenschwärmer (Proserpinus proserpina) und den Fledermausschwärmer (Hyles vespertilio).[2]

Vorkommen

Das Rosmarin-Weidenröschen ist in Eurasien weitverbreitet. In Europa reicht das Areal von der Balkanhalbinsel über Italien bis Frankreich im Westen, Deutschland und Polen im Norden. In Deutschland ist es in Nordrhein-Westfalen[3][4], Rheinland-Pfalz und im Saarland nur als Neophyt bekannt. In Österreich fehlt es in Salzburg und ist in Nordtirol ausgestorben, ansonsten kommt es zerstreut bis selten vor. In der Türkei wächst es nur an den nördlichen Abhängen des Pontus in Höhenlagen von 1100 bis 1500 Metern.[5]

Es wächst an kiesigen und sandigen Standorten, sowie an felsigen Abhängen. Meist besiedelt es kalkreiche, humus- und feinerdearme Kies- und Sandböden. Es kommt von der collinen bis zur montanen Höhenstufe vor. Aufgrund seiner unterirdischen Ausläufer ist es eine ausgesprochene Pionierpflanze. Es ist eine Charakterart des Epilobio-Scrophularietum caninae aus dem Verband Epilobion fleischeri.[1]

Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 1+w (trocken aber mäßig wechselnd), Lichtzahl L = 4 (hell), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 4 (kollin), Nährstoffzahl N = 3 (mäßig nährstoffarm bis mäßig nährstoffreich), Kontinentalitätszahl K = 4 (subkontinental).[6]

Dörr und Lippert beobachteten, dass die Art zu Unbeständigkeit neigt. Sie verschwindet auch ohne menschliche Einwirkung aus nicht geklärter Ursache nach wenigen Jahren, tritt aber manchmal später in der Nähe neu auf.[7]

Systematik

Die Erstveröffentlichung von Epilobium dodonaei erfolgte 1779 durch Dominique Villars.[8] Das Artepitheton dodonaei ehrt den flämischen Arzt und Botaniker Rembert Dodoens (latinisiert Rembertus Dodonaeus), Professor in Leyden und Leibarzt von Kaiser Rudolf II. Synonyme für Epilobium dodonaei Vill. sind: Chamaenerion dodonaei (Vill.) Schur, Chamaenerion palustre auct. mult., non (L.) Scop., Chamaenerion rosmarinifolium (Haenke) Moench, Chamaenerion angustissimum (Weber) Sosn., Epilobium rosmarinifolium Haenke nom. illeg., Epilobium angustissimum Weber, Chamerion dodonaei (Vill.) Holub

Innerhalb der Gattung Epilobium wird Epilobium dodonaei aufgrund der wechselständigen Blätter und der großen Blüten in die Untergattung Chamaenerion gestellt, die nach molekular­systematischen Untersuchungen Gattungsrang einnimmt.[9][10]

Literatur

  • Manfred A. Fischer, Wolfgang Adler, Karl Oswald: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. 2., verbesserte und erweiterte Auflage. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2005, ISBN 3-85474-140-5.
  • Siegmund Seybold (Hrsg.): Schmeil-Fitschen interaktiv. CD-ROM, Version 1.1. Quelle & Meyer, Wiebelsheim 2002, ISBN 3-494-01327-6.

Einzelnachweise

  1. a b Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 684.
  2. Schmetterlinge bei FloraWeb.
  3. Bochumer Botanischer Verein: Beiträge zur Flora Nordrhein-Westfalens aus dem Jahr 2013. Jahrbuch des Bochumer Botanischen Vereins. Bd. 5, 2014, S. 130–163 (PDF 6,5 MB)
  4. Bochumer Botanischer Verein: Beiträge zur Flora Nordrhein-Westfalens aus dem Jahr 2014. Jahrbuch des Bochumer Botanischen Vereins. Bd. 6, 2015, S. 141–174 (PDF 5,5 MB)
  5. Gerhard Pils: Flowers of Turkey. A photo-guide. Selbstverlag 2006, S. 257.
  6. Epilobium dodonaei Vill. In: Info Flora, dem nationalen Daten- und Informationszentrum der Schweizer Flora. Abgerufen am 18. März 2021.
  7. Erhard Dörr, Wolfgang Lippert: Flora des Allgäus und seiner Umgebung. Band 2, IHW, Eching bei München, 2004, ISBN 3-930167-61-1, S. 246.
  8. Dominique Villars: Prospectus de l'Histoire des Plantes de Dauphiné. Imprimérie royale, Grenoble 1778, S. 45 (online).
  9. Warren L. Wagner, Peter C. Hoch, Peter H. Raven: Revised Classification of the Onagraceae (= Systematic Botany Monographs. Band 83). American Society of Plant Taxonomists, Ann Arbor, Mich. 2007, ISBN 978-0-912861-83-8 (PDF-Datei).@1@2Vorlage:Toter Link/si-pddr.si.edu (Seite nicht mehr abrufbar, Suche in Webarchiven)  src= Info: Der Link wurde automatisch als defekt markiert. Bitte prüfe den Link gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.
  10. Alexander N. Sennikov: Chamerion or Chamaenerion (Onagraceae)? The old story in new words. In: Taxon. Band 60, Nr. 5, 2011, S. 1485–1488 (Abstract).
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Rosmarin-Weidenröschen: Brief Summary ( German )

provided by wikipedia DE

Das Rosmarin-Weidenröschen (Epilobium dodonaei) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Weidenröschen (Epilobium) innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Épilobe à feuilles de romarin ( French )

provided by wikipedia FR

Epilobium dodonaei

L'Épilobe à feuilles de romarin (Epilobium dodonaei) est une plante herbacée vivace étalée à souche ligneuse et aux tiges dressées, faisant partie de la famille des Onagraceae. Elle est originaire du centre et du sud de l'Europe à l'ouest de l'Asie, et est très rustique.

Caractéristiques

Taille
  • Jusqu'à 1 m de haut et jusqu'à 20 cm de diamètre.
Feuilles et floraison
  • Feuilles de 1 à 3 cm de long, linéaires, dentées et poilues, vert moyen.
  • Floraison estivale. Les fleurs de 2 à 4 cm de diamètre, pourpre-rose foncé sont portées en grappes terminales légères et gracieuses.
Graine
Habitat et répartition
  • Habitat type : alluvions grossières hygrophiles des zones alluviales orophiles, centroeuropéennes
  • Aire de répartition : orophyte alpien

Données d'après : Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Épilobe à feuilles de romarin: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Epilobium dodonaei

L'Épilobe à feuilles de romarin (Epilobium dodonaei) est une plante herbacée vivace étalée à souche ligneuse et aux tiges dressées, faisant partie de la famille des Onagraceae. Elle est originaire du centre et du sud de l'Europe à l'ouest de l'Asie, et est très rustique.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Brjohowa wjerbinka ( Upper Sorbian )

provided by wikipedia HSB

Brjohowa wjerbinka (Epilobium dodonaei) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).

Wopis

Stejnišćo

Rozšěrjenje

Wužiwanje

Nóžki

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 544.
  2. W internetowym słowniku: Weidenröschen

Žórła

  • Aichele, D., Golte-Bechtle, M.: Was blüht denn da: Wildwachsende Blütenpflanzen Mitteleuropas. Kosmos Naturführer (1997)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy

Commons
Hlej wotpowědne dataje we Wikimedia Commons:
Brjohowa wjerbinka
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia HSB

Brjohowa wjerbinka: Brief Summary ( Upper Sorbian )

provided by wikipedia HSB

Brjohowa wjerbinka (Epilobium dodonaei) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia HSB

Wierzbówka nadrzeczna ( Polish )

provided by wikipedia POL

Wierzbówka nadrzeczna (Chamaenerion palustre Scop.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae).

Morfologia

Pokrój
Wysokość do ok. 70 cm, zazwyczaj 40 cm.
Kwiaty
Stosunkowo duże ok. 2 cm średnicy, różowoliliowe, w środku ciemne, purpuroworóżowe.
Liście
Dość sztywne, wąskie, do 5 mm szerokości, wydłużone, podobne do liści rozmarynu – stąd dawna nazwa E. rosmarinifolium.

Biologia i ekologia

Bylina, hemikryptofit. Występuje na kamienistych brzegach górskich rzek i potoków, żwirowiskach oraz na hałdach. Tworzy tam często zbiorowisko wraz z wrześnią pobrzeżną Myricaria germanica. Kwitnie od lipca do września.

Systematyka

Przypisy

  1. P.F. Stevens: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-01-14].
  2. James L. Reveal System of Classification. PBIO 250 Lecture Notes: Plant Taxonomy. Department of Plant Biology, University of Maryland, 1999 Systematyka rodzaju Epilobium według Reveala
  3. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Vascular Plants of Poland - A Checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 1995. ISBN 83-85444-38-6.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Wierzbówka nadrzeczna: Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Wierzbówka nadrzeczna (Chamaenerion palustre Scop.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Epilobium dodonaei ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Epilobium dodonaei là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được Vill. mô tả khoa học đầu tiên năm 1779.[1]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Epilobium dodonaei. Truy cập ngày 27 tháng 8 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết về họ Anh thảo chiều này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Epilobium dodonaei: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Epilobium dodonaei là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được Vill. mô tả khoa học đầu tiên năm 1779.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI